Drnholec

městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji
Tento článek je o městysi na Břeclavsku. O zaniklé vsi na Novojičínsku pojednává článek Drnholec (Kopřivnice).

Drnholec (německy Dürnholz[2]) je městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 12 km severozápadně od Mikulova na levém břehu Dyje. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel.

Drnholec
náměstí Svobody od západu
náměstí Svobody od západu
Znak městyse DrnholecVlajka městyse Drnholec
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0644 584444
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMikulov
Okres (LAU 1)Břeclav (CZ0644)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 851 (2021)[1]
Rozloha35,18 km²
Katastrální územíDrnholec
Nadmořská výška171–240 m n. m.
PSČ691 83
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseKostelní 368
69183 Drnholec
drnholec@mikulovsko.cz
StarostaJan Ivičič
Oficiální web: www.drnholec.eu
Drnholec
Drnholec
Další údaje
Kód obce584444
Kód části obce32522
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drnholec se nachází v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě: U křížku, Výsluní, Šibeniční vrch, Sluneční vrch, Hajdy na jamách, Šternberg) a vede tudy 285 km dlouhá Moravská vinná stezka.

NázevEditovat

Původní jméno vsi bylo Drnovice, pravděpodobně od osobního jména Drn ("lidé Drnovi"), vyloučit se nedá i odvození od obecného jména drn ("lidé od drnu"). Němečtí osadníci ve 13. století jméno povrchně zvukově upravili na Dürrenholz ("suché dřevo"), které bylo následně počeštěno na Drnholec.[3]

HistorieEditovat

Související informace naleznete také v článku Dějiny Drnholce.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1249. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4]

Starostové obceEditovat

  • 1575: Jörg Ladnbauer
  • 1579: Wentzl Artmann
  • 1690: Johannes Feldtgibl
  • 1724: Matthias Schwanzer
  • 1750: Michl Beutler
  • 1848: Jakob Handl
  • 1866 (–1869): Johann Matzka
  • 1901–1923: Johann Gerischer
  • 1924–1938: Anton Sogl
  • 1938–1945: Josef Krebs
  • 1945–1945: Karel Novak (Julius Krupica, Oldrich Bednarik, Alois Hromek, František Ligas)
  • 1945–1947: František Cibulka
  • 1947–1949: Josef Kralik
  • 1949–1959: Stanislav Šeda
  • 1959–1964: Stanislav Brychta
  • 1964–1968: Josef Hájek
  • 1968–1971: MVDr. Miloš Svoboda
  • 1971–1976: Viktor Šedivý senior
  • 1976–1981: Viktor Šedivý junior
  • 1981–1990: Karel Šebesta
  • 1990–1994: Stanislav Kulhavý
  • 1994–2009: Josef Čápek
  • od dubna 2009: Jan Ivičič

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Drnholci.

Na návsi a v její východní části se nachází soubor nejvýznamnějších stavebních památek městyse, tvořený zámkem, kostelem, radnicí a farou.

 
Bývalá radnice
  • Zámek Drnholec – jednokřídlý dvoupatrový renesanční zámek stojí na skalní ostrožně vybíhající nad levý břeh řeky Dyje. Vznikl přestavbou staršího hradu během 16. století, za panství Tiefenbachů a následně stavební úpravou ve 30. letech 19. století.
  • Kostel Nejsvětější Trojice – pozdně barokní jednolodní chrám dle návrhu architekta Františka Antonína Grimma, vystavěný v letech 1750–1757.
  • Pozdně renesanční dvoutraktová budova radnice čp. 1 z konce 16. století.
  • Fara čp. 2 vedle kostela, původně loď románského kostela svatého Martina, roku 1757 přestavěná na faru.
  • Sloup se sochou Panny Marie na náměstí Svobody – Morový sloup na upomínku epidemie moru v letech 1714-1715. Sloup byl dokončen roku 1718, jeho autorem je třebíčský sochař Štěpán Pagan. Sloup je zhotoven z lasturnatého vápence dovezeného z oblasti Eggenburgu v Rakousku. V rozích jsou na pilířích sochy sv. Šebestiána, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Josefa. Náklady na zhotovení sloupu byly tehdy 350 zlatých.
  • Pozdně renesanční pylon ze 17. století zdobený ornamentem a reliéfními hlavami lvů.
  • Barokní socha svatého Floriána z 20. let 18. století od Štěpána Pagana.
  • Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1700.
  • Dřevěná rozhledna U Křížku z roku 2012, stojí západně od obce.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 244. 
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 196, 197.
  4. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat