Drmek

rod rostlin

Drmek (Vitex) je rod rostlin z čeledi hluchavkovité. Jsou to dřeviny se vstřícnými, dlanitě složenými listy a pyskatými květy ve vrcholových nebo úžlabních květenstvích. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje asi 210 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech celého světa s přesahy do mírného pásu. V Evropě roste jediný druh, středomořský drmek obecný.

Jak číst taxoboxDrmek
alternativní popis obrázku chybí
Drmek obecný (Vitex agnus-castus)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod drmek (Vitex)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drmky poskytují kvalitní dřevo a jedlé plody, mají význam v medicíně a jsou v tropech a subtropech vysazovány jako okrasné a stínící dřeviny.

PopisEditovat

Drmky jsou opadavé nebo stálezelené keře a stromy. Některé jihoamerické druhy dorůstají výšky až 40 metrů a převyšují tak korunní patro okolního pralesa. Listy jsou vstřícné nebo případně přeslenité, dlanitě složené ze 3 až 8 lístků nebo výjimečně jednolisté. Jednotlivé lístky jsou řapíčkaté, celokrajné nebo se zubatým, pilovitým nebo vykrajovaným okrajem. Květy jsou dvoustranně souměrné, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových vrcholících, thyrsech nebo latách. Kalich je zvonkovitý, trubkovitý nebo nálevkovitý, pravidelný až lehce dvoupyský, na konci zpravidla uťatý nebo mělce troj až pětizubý. Koruna je modrá, bílá, žlutá nebo purpurová, dvoupyská, s rovnou nebo prohnutou korunní trubkou. Spodní pysk je zakončen třemi laloky, z nichž prostřední je výrazně prodloužený, horní pysk je obvykle dvoulaločný. Tyčinky jsou čtyři, dvě kratší a dvě delší, a většinou vyčnívají z květů. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů a obsahuje buď 2 nebo 4 komůrky, v nichž je po 2 nebo po 1 vajíčku, a nese nitkovitou čnělku zakončenou dvouklanou bliznou. Plodem je kulovitá nebo vejcovitá peckovice podepřená vytrvalým kalichem. Plod obvykle obsahuje 4 komůrky, v nichž je po 1 semenu, občas jsou ale některé komůrky redukovány. Oplodí (mezokarp) je dužnaté, pecka tvrdá.[1][2]

RozšířeníEditovat

Rod drmek zahrnuje celosvětově asi 210 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech celého světa s nečetnými přesahy do teplých oblastí mírného pásu Evropy a Asie. V Americe sahá areál rozšíření od Mexika po severovýchodní Argentinu a zahrnuje i Karibské ostrovy. Rod je zastoupen prakticky v celé Africe včetně saharských zemí a Madagaskaru. V Evropě roste přirozeně jediný druh, drmek obecný, jehož areál sahá od Španělska přes celé Středomoří včetně ostrovů a severní Afriky až po Pákistán. Ve Středomoří je to běžný druh břehů řek a mořského pobřeží. Do střední Evropy tento druh nezasahuje.[3][4]

Z Ameriky je uváděno asi 85 druhů.[5] Jsou hojné zejména v sezónně suchých lesích. Některé druhy jsou charakteristické rostliny písečných dun. Drmky rostou také při okrajích mangrovových lagun a písčitých bažin. Vyskytují se i v horských mlžných lesích. Druh Vitex cymosa je dominantní rostlinou periodicky zaplavovaných lesů v Amazonii.[5][6] Z Austrálie je uváděno 7 až 8 druhů, z toho 5 endemických.[7][3] Ve Starém světě má rozsáhlý areál drmek trojlistý, rozšířený od východní Afriky přes Asii až po Austrálii a Tichomořské ostrovy.[3]

Ekologické interakceEditovat

Květy obsahují hojný nektar a přitahují množství různého hmyzu. Některé druhy patří mezi významné nektarodárné rostliny.[8] Drmky jsou živnými rostlinami housenek řady druhů denních i nočních motýlů. V tropické Americe na nich žijí housenky otakárků rodu Protesilaus (P. helios, P. protesilaus, P. stenodesmus), lišaje Manduca florestan a baboček rodu Adelpha, v Asii babočky Acraea violae a lišajů Acherontia lachesis, Acherontia styx, Psilogramma menephron a Psilogramma jordana. V Asii na nich také žijí pohledné housenky můry Parasa lepida z čeledi slimákovcovití.[9]

JedovatostEditovat

Drmky jsou vesměs nejedovaté rostliny. Případné vedlejší účinky užívání drmku obecného bývají mírné a dočasné. Nejčastěji zahrnují nechutenství, lehké střevní potíže, únavu, menstruační nerovnováhu, sucho v ústech, akné, svědění a vyrážku.[10]

TaxonomieEditovat

Rod Vitex je v rámci čeledi Lamiaceae řazen spolu s dalšími 6 rody (Cornutia, Gmelina, Petitia, Premna, Pseudocarpidium, Teijsmanniodendron) do podčeledi Viticoideae. V minulosti byl součástí čeledi Verbenaceae, která však byla na základě výsledků fylogenetických studií shledána parafyletickou a část rodů byla přeřazena do čeledi Lamiaceae.

ZástupciEditovat

VýznamEditovat

Dužnina plodů některých druhů je jedlá. Lokální význam mají zejména plody jihoamerických druhů Vitex triflora, Vitex gigantea a Vitex cymosa. V subsaharské Africe jsou populární plody Vitex payos a Vitex pooara, které jsou také prodávány na lokálních trzích.[8][14] Dřevo Vitex cofassus je na Nové Guineji těženo pod názvem New Guinea teak. Používá se zejména na obklady a podlahy. Ceněné je také dřevo jihoamerického druhu Vitex gigantea a asijského VItex pinnata. Vitex keniensis náleží ve východní Keni mezi nejvýznamnější druhy těžené pro dřevo. Lokální význam má i dřevo četných dalších afrických, asijských i amerických druhů.[14]

Drmky jsou využívány v domorodé a místní medicíně k léčení celé řady neduhů. V indické tradiční medicíně je využíván zejména drmek čínský, drmek obecný, drmek trojlistý a druhy Vitex altissima, Vitex peduncularis a Vitex pinnata. V africké domorodé medicíně se používá např. Vitex doniana, Vitex grandifolia, Vitex micrantha a Vitex mombassae.[15] Plody drmku obecného byly tradičně používány k léčení různých ženských nemocí a potíží, jako jsou poruchy menstruace, premenstruační dysforická porucha, neplodnost, hyperprolaktinémie, menopauza, poruchy laktace, akné a jiné. Pro některé z těchto účinků je součástí některých bylinných směsí, které jsou používány i v klinické praxi. Listy drmku čínského slouží jako tonikum a proti střevním parazitům. Plody drmku okrouhlolistého se v lidové medicíně používají na řadu neduhů včetně nachlazení, bolestí hlavy a očí, astma, hormonální nerovnováhy u žen, zánětu průdušek a infekcí trávicího traktu. Drmek trojlistý je pro své sedativní a protizánětlivé účinky používán na bolesti hlavy, revmatismus a nachlazení. V Asii se jím léčí trypanosomální onemocnění.[10]

Asijský druh Vitex peduncularis se v Assámu pěstuje na plantážích jako stínící dřevina.[14] Za jediný v podmínkých střední Evropy zimovzdorný druh je povařován drmek okrouhlolistý.[16] S drmkem obecným a drmkem čínským se lze setkat ve sbírkách některých českých botanických zahrad.[11]

ReferenceEditovat

  1. CHEN, Shou-liang; GILBERT, Michael G. Flora of China: [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 7. Berlin: Springer, 2004. ISBN 978-3-642-62200-7. (anglicky) 
  3. a b c Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Euromed Plantbase. Flora Europaea [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694. (anglicky) 
  6. GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky) 
  7. The Atlas of Living Australia [online]. NCRIS. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  9. HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b RANI, Anita; SHARMA, Anupam. The genus Vitex: A review. Pharmacognosy Reviews. Jul-Dec 2013, čís. 7(14). Dostupné online. 
  11. a b Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  12. Dendrologie online [online]. Dostupné online. 
  13. Botany.cz [online]. Dostupné online. 
  14. a b c FERN, Ken. Useful tropical plants [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  16. HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. ISBN 07-105-78. 

Externí odkazyEditovat