Driny
Driny je národní přírodní památka ve správě příspěvkové organizace Správa slovenských jeskyní. Je to jediná krápníková jeskyně zpřístupněná v Malých Karpatech.[1] Nachází se asi 2 km na jihozápad od Smolenic v Smolenickém krasu, v okrese Trnava v Trnavském kraji. Území bylo vyhlášeno či novelizováno v letech 1968, 1996 a 2008. Rozloha ochranného pásma byla stanovena na 11,7 ha.
| Jeskyně Driny | |
|---|---|
 | |
| Údaje o jeskyni | |
| Stát |  Slovensko |
| Místo | okres Trnava |
| Zeměpisné souřadnice | 48°30′2″ s. š., 17°24′14″ v. d. |
  Jeskyně Driny | |
| Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Driny | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
| |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1968, 1996, 2008 |
| Rozloha | 11,7 ha |
| Poloha | |
| Stát | Slovensko |
| Okres | Trnava |
| Další informace | |
| Kód | 60 |
| Web | www |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Objevili ji roku 1929 I. Vajsabel a J. Banič. Nebyli však první, kdo se pokoušel dostat do jeskyně. Už roku 1866 zde během prusko-rakouské války tábořili pruští vojáci. O první opravdové „průzkumné“ cesty v Smolenickém krasu se pokoušeli až od roku 1920 bratři Vajsablové, Valové a Štefan Banič (známý jako vynálezce padáku) se synem Janem. Pokusy byly korunované úspěchem až roku 1929, kdy se I. Vajsablovi a J. Baničovi podařilo po několika pokusech proniknout do podzemí závrtovým komínem.
O pět let později, roku 1934, zpřístupnili prvních 175 m podzemí. V roce 1950 objevili J. Majko, A. Droppa a L. Blaha další části jeskyně, které vynikají zachovalou krápníkovou výzdobou a v roce 1959 jeskyni znovu zpřístupnili. Z celkové délky 636 m je dnes pro veřejnost zpřístupněný 550 m dlouhý okruh. Vchod do jeskyně se nachází ve výšce 399 m n. m. v západním svahu vrchu Driny (434 m), který je tvořený poměrně čistými jurskými vápenci.
Charakter jeskyně editovat
Driny jsou puklinovou jeskyní, kterou vymodelovaly srážkové vody, které pronikaly do podzemí systémem puklin, takže chodby jeskyně jsou poměrně úzké. Podzemní prostory nejsou rozsáhlé, ale mají velmi pěknou sintrovou výzdobu, tvoří ji i závoje a hrachové formy. Stěny jsou bohatě pokryté sintrem v teple žlutých, červenohnědých a žlutohnědých barvách. Scenérii doplňují pagodovité stalagmity a pro tuto jeskyni typické zoubkovité záclony. Déle se zde nachází drobná jezírka, sintrové vodopády a na dně bývalých podzemních jezírek hráškovitá výzdoba. K nejzajímavějším prostorám patří Síň spolupracovníků a Síň Slovenské speleologické společnosti.
Galerie editovat
-
Výzdoba -
Výzdoba -
„Sloní uši“ -
„Zajíc“ -
„Trpaslík“ -
Vstup do jeskyně -
Pamětní tabule
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Driny na slovenské Wikipedii.
Tento článek obsahuje text ze stránky na webu http://www.mineraly.sk/ (GFDL licence, souhlas webmastera).
- ↑ Národná prírodná pamiatka Driny [online]. Štátny zoznam osobitne chránených častí prírody SR. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeskyně Driny na Wikimedia Commons - Národní přírodní památka Driny, Štátny zoznam osobitne chránených častí prírody SR
- Chránené územia, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky
- Oficiální stránky jeskyně na serveru Správy slovenských jeskyní
