Drejdl

hračka

Drejdl (v jidiš דריידל‎, hebrejsky סביבון‎, sevivon) je hračka připomínající káču, s níž si děti hrají během židovského svátku Chanuka. Na každé ze čtyř jeho stěn je natištěno hebrejské písmeno. Tato písmena jsou akronymem hebrejské věty נס גדול היה שם(Nes gadol haja šam.), což v překladu znamená: „Stal se tam velký zázrak.“

Drejdl

V Izraeli bývá na čtvrté straně většiny drejdlů natištěno písmeno פ (Pe), což výsledně vytváří akronym נס גדול היה פה(Nes gadol haja po) — „Stal se tu velký zázrak“. To zdůrazňuje skutečnost, že se zázrak odehrál v zemi izraelské.

HistorieEditovat

Někteří židovští komentátoři připisují symbolům na drejdlu symbolický význam. Jedna myšlenka například je, mezi spojením čtyř písmen se čtyřmi mocnostmi, které vládly nad IzraelemBabyloňané, Peršané, Řekové a Římané.[1]

Někteří tvrdí, že hra s drejdlem se hraje, aby se připomnělo, že hra vznikla, aby Židé utajili skutečnost, že studují Tóru, která byla postavena Řeky mimo zákon. Židé se shromáždili v místech s jeskyněmi a měli hlídky, které je upozornily, když se blížili vojáci, a ti je pak našli ne při studiu, ale při hře.[zdroj?]

Podle jiného názoru neměl drejdl původně žádnou spojitost s Chanukou, ale je to převzatý německý vánoční zvyk, jehož původ ovšem sahá až ke starověkému Řecku a Římu.[2]

HraEditovat

 
Drejdl

Poté, co se zapálí svíčky na chanukiji, se obvykle v mnoha domácnostech hraje hra s drejdlem. Každý hráč začíná s 10 nebo 15 mincemi (reálnými nebo čokoládovými), oříšky, rozinkami, bonbony a umístí jednu sladkost do misky. První hráč roztočí drejdl a podle toho co mu padne buď vyhraje nebo vloží část svých sladkostí do misky. Klíč založený na jidiš verzi této hry je následující:

  • nun – ništ – „nic“ – nic se neděje a hraje další hráč
  • gimel – gants – „vše“ – hráč vyhrál obsah celé misky
  • he – halb – „polovina“ – hráč získal polovinu sladkostí v misce (pokud je v misce lichý počet sladkostí, zaokrouhluje se nahoru)
  • šin – štel ajn – „vložit“ – hráč vloží jednu sladkost do misky

Jiné verze hry se liší:

  • nun – nim – „bere“ – hráč získá jednu sladkost z misky
  • gimel – gib – „dává“ – hráč vloží jednu sladkost do misky
  • he – halb – „polovina“ – hráč získá polovinu sladkostí v misce (pokud je v misce lichý počet sladkostí, zaokrouhluje se nahoru)
  • šin – štil – „klid“ – nic se neděje a hraje další hráč

Hra končí v okamžiku, kdy jeden hráč vyhraje vše.

PíseňEditovat

K drejdlu se pojí židovská píseň „Toč se drejdle toč, toč“:

Sevivon sov sov sov
Chanuka hu chag tov
Chanuka hu chag tov
Sevivon sov sov sov

Chag simcha hu la-am
Nes gadol haja šam
Nes gadol haja šam
Chag simcha hu la-am.

Překlad: Malý drejdle toč se toč, chanuka je pěkný svátek. Svátek radosti pro celý lid — velký zázrak se tam stal.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Archivovaná kopie. www.ohr.org.il [online]. [cit. 2007-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-16. 
  2. SCHAUSS, Hayyim. The Jewish Festivals: A Guide to Their History and Observations. New York: Schocken, 1996. ISBN 0-8052-0937-9. S. 235. 

Externí odkazyEditovat