Drejdl
Drejdl (v jidiš דריידל, hebrejsky סביבון, sevivon) je hračka připomínající káču, s níž si děti hrají během židovského svátku Chanuka. Na každé ze čtyř jeho stěn je natištěno hebrejské písmeno. Tato písmena jsou akronymem hebrejské věty נס גדול היה שם (Nes gadol haja šam.), což v překladu znamená: „Stal se tam velký zázrak.“
V Izraeli bývá na čtvrté straně většiny drejdlů natištěno písmeno פ (Pe), což výsledně vytváří akronym נס גדול היה פה (Nes gadol haja po) — „Stal se tu velký zázrak“. To zdůrazňuje skutečnost, že se zázrak odehrál v zemi izraelské.
Historie editovat
Někteří židovští komentátoři připisují symbolům na drejdlu symbolický význam. Jedna myšlenka například je, mezi spojením čtyř písmen se čtyřmi mocnostmi, které vládly nad Izraelem – Babyloňané, Peršané, Řekové a Římané.[1]
Někteří tvrdí, že hra s drejdlem se hraje, aby se připomnělo, že hra vznikla, aby Židé utajili skutečnost, že studují Tóru, která byla postavena Řeky mimo zákon. Židé se shromáždili v místech s jeskyněmi a měli hlídky, které je upozornily, když se blížili vojáci, a ti je pak našli ne při studiu, ale při hře.[zdroj?]
Podle jiného názoru neměl drejdl původně žádnou spojitost s Chanukou, ale je to převzatý německý vánoční zvyk, jehož původ ovšem sahá až ke starověkému Řecku a Římu.[2]
Hra editovat
Poté, co se zapálí svíčky na chanukiji, se obvykle v mnoha domácnostech hraje hra s drejdlem. Každý hráč začíná s 10 nebo 15 mincemi (reálnými nebo čokoládovými), oříšky, rozinkami, bonbony a umístí jednu sladkost do misky. První hráč roztočí drejdl a podle toho co mu padne buď vyhraje nebo vloží část svých sladkostí do misky. Klíč založený na jidiš verzi této hry je následující:
- nun – נישט (ništ) – „nic“ – nic se neděje a hraje další hráč
- gimel – גאַנץ (gants) – „vše“ – hráč vyhrál obsah celé misky
- he – האַלב (halb) – „polovina“ – hráč získal polovinu sladkostí v misce (pokud je v misce lichý počet sladkostí, zaokrouhluje se nahoru)
- šin – שתעל אײַן (štel ajn) – „vlož“ – hráč vloží jednu sladkost do misky
Jiné verze hry se liší:
- nun – נים (nim) – „bere“ – hráč získá jednu sladkost z misky
- gimel – גיב (gib) – „dává“ – hráč vloží jednu sladkost do misky
- he – האַלב (halb) – „polovina“ – hráč získá polovinu sladkostí v misce (pokud je v misce lichý počet sladkostí, zaokrouhluje se nahoru)
- šin – שטילקײט (štilkejt) – „klid“ – nic se neděje a hraje další hráč
Hra končí v okamžiku, kdy jeden hráč vyhraje vše.
Píseň editovat
K drejdlu se pojí židovská píseň „Toč se drejdle toč, toč“:
Sevivon sov sov sov
Chanuka hu chag tov
Chanuka hu chag tov
Sevivon sov sov sov
Chag simcha hu la-am
Nes gadol haja šam
Nes gadol haja šam
Chag simcha hu la-am.
Překlad: Malý drejdle toč se toč, chanuka je pěkný svátek. Svátek radosti pro celý lid — velký zázrak se tam stal.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Archivovaná kopie. www.ohr.org.il [online]. [cit. 2007-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-16.
- ↑ SCHAUSS, Hayyim. The Jewish Festivals: A Guide to Their History and Observations. New York: Schocken, 1996. ISBN 0-8052-0937-9. S. 235.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Drejdl na Wikimedia Commons - Hrajte drejdl!
