Dolní Valov
Samota Dolní Valov (dříve jen Valov, německy Wohlau) je pozůstatkem zaniklé vesnice v okrese Karlovy Vary. Stojí asi čtyři kilometry severovýchodně od Bochova převážně v katastrálním území Bražec u Těšetic (původní osídlení Dolního Valova ale leží v katastrálním území Bražec u Doupova)[3] a tvoří jednu z částí obce Bražec. K 31. prosinci 2015 zde žil jeden obyvatel.[4]
| Dolní Valov | |
|---|---|
 Dům čp. 1 | |
| Lokalita | |
| Charakter | samota |
| Obec | Bražec |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°10′26″ s. š., 13°5′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 5 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bražec u Doupova, Bražec u Těšetic |
| Nadmořská výška | 690 m n. m. |
| PSČ | 364 71 |
| Počet domů | 1 (2021)[2] |
  Dolní Valov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 390330 |
| Zaniklé obce.cz | 140 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název editovat
Název vesnice je odvozen z osobního jména Vala (zkráceně Valentin) ve významu Valův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Walow (1381), Wohla (1785) nebo Wohlau (1847).[5]
Historie editovat
První písemná zmínka o vesnici je z roku 1381, kdy zde zemřel Radímek z Valova a projednávala se jeho pozůstalost. Zároveň část vesnice patřila jakémusi Štěpánovi, který v ní také sídlil. V dalších letech je zmiňována řada majitelů, kteří zemřeli bez dědiců a jejich statky získal jako odúmrť panovník. V roce 1394 takto zemřela Buda, vdova po Pešíkovi z Miřetic, roku 1417 Otík Motyka a v roce 1474 získal odúmrť po Patákovi z Očihova Jiří z Valova.[6] Ten panství ještě téhož roku prodal Jindřichu Haugvicovi, který je připojil k Radošovu, ale o dva roky později je za sedmdesát kop grošů prodal městu Žlutice pro jeho špitál. Město si roku 1542 nechalo vesnici zapsat do obnovených desk zemských, přičemž se poprvé uvádí zdejší tvrz. V roce 1620 ji spolu s poplužním dvorem vyplenili a vypálili polští žoldnéři z císařského vojska. Tvrz již nejspíš nebyla obnovena a její zbytky zanikly nejspíše v roce 1834 při rozparcelování dvora.[7]
Zničená vesnice byla obnovena, ale Tereziánský katastr z roku 1748 obsahuje pouze zmínku o dvoru spravovaném ze statku Semtěš, jehož výnosy používalo město Žlutice k péči o chudé. Vesnice byla znovu zmíněna až roku 1753 a ve stejné době patřila k údrčské farnosti. Hospodářský dvůr byl v roce 1834 rozdělen na dvanáct dílů, které byly rozprodány novým majitelům. Vznikly tak dvě vesnice: Dolní Valov a Horní Valov, který stával asi jeden kilometr severozápadně od Dolního Valova u malého rybníka.[8]
K roku 1895 ve Valově žilo 90 obyvatel.[8] Po vysídlení původního obyvatelstva byla vesnice ještě dosídlena,[9] ale v důsledku zřízení vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 většina vesnice zanikla.[10] V roce 2004 byl obydlen pouze dům čp. 29.[8]
Přírodní poměry editovat
Dolní Valov stojí u východní hranice katastrálního území Bražec u Doupova v okrese Karlovy Vary, asi čtyři kilometry severovýchodně od Bochova. Nachází se v nadmořské výšce okolo 690 metrů na jižním úpatí Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[11] Půdní pokryv severně od samoty tvoří převážně kambizem eutotrofní, ale jižně a východně od ní se vyskytuje kambizem dystrická. Okolo samoty protéká drobný potok, který se vlévá do Ratibořského potoka.[3]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí Dolní Valov stojí v mírně teplé oblasti MT3,[11] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[12]
Obyvatelstvo editovat
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 91 obyvatel (z toho 48 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 77 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[14]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 62 | 47 | 48 | 61 | 48 | 91 | 43 | 42 | — | — | — | — | 2 | 1 | 5 |
| Domy | 9 | 9 | 9 | 10 | 9 | 9 | 9 | 17 | — | — | — | — | 1 | 1 | 1 |
Obecní správa editovat
Při sčítáních lidu v letech 1869–1930 byl Valov obcí v okrese Žlutice. Samotný Dolní Valov byl roku 1880 uveden jako osada této obce, ale později už jako osada uváděn nebyl. Z vojenského újezdu Hradiště byl vyčleněn 1. ledna 2016, kdy se stal částí obce Bražec.[17]
Pamětihodnosti editovat
V dolní části vesnice stojí torzo kaple se čtvercovým půdorysem, sedlovou střechou a obdélným vchodem. Uvnitř bývala socha Madony z doby okolo roku 1500, ale ztratila se neznámo kam. Ve dvacátém století byla kaple upravena na zahradní altán.[8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ a b CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Územní struktura obce Bražec [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-08.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 471–472.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Žluticku, s. 211.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Valov – tvrz, s. 377.
- ↑ a b c d BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek II. V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2004. 76 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Valov, s. 70–71.
- ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Valov (Wohlau) [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2017-04-18]. Dostupné online.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Valov – Wohlau, s. 82.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-20]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 405.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 101, 601.
Literatura editovat
- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Valov – Wohlau, s. 82.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Valov na Wikimedia Commons - Dolní Valov na webu Zaniklé obce a objekty
- Dolní Valov na webu Památky a příroda Karlovarska
