Otevřít hlavní menu

Dolní Valov

část obce Bražec v okrese Karlovy Vary

Samota Dolní Valov (dříve jen Valov, německy Wohlau) je pozůstatkem zaniklé vesnice v okrese Karlovy Vary. Leží asi čtyři kilometry severovýchodně od Bochova převážně v katastrálním území Bražec u Těšetic (původní osídlení Dolního Valova ale leží na k. ú. Bražec u Doupova)[1] a tvoří jednu z místních částí obce Bražec. V březnu 2016 zde byla evidována jedna adresa[2] a k 31. prosinci 2015 zde žil jeden obyvatel.[3]

Dolní Valov
Dům čp. 1
Dům čp. 1
Základní informace
Charakter sídla samota
Počet obyvatel 1 (31. 12. 2015)
Domů 1 (2016)
Nadmořská výška 680 m
Lokalita
PSČ 364 71
Obec Bražec
Okres Karlovy Vary
Historická země Čechy
Katastrální území Bražec u Těšetic a Bražec u Doupova
Zeměpisné souřadnice
Dolní Valov
Dolní Valov
Další údaje
Kód části obce 390330
Zaniklé obce.cz 140
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

NázevEditovat

Název vesnice je odvozen z osobního jména Vala (zkráceně Valentin) ve významu Valův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Walow (1381), Wohla (1785) nebo Wohlau (1847).[4]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1381, kdy zde zemřel Radímek z Valova a projednávala se jeho pozůstalost. Zároveň část vesnice patřila jakémusi Štěpánovi, který v ní také sídlil. V dalších letech je zmiňována řada majitelů, kteří zemřeli bez dědiců a jejich statky získal jako odúmrť panovník. V roce 1394 takto zemřela Buda, vdova po Pešíkovi z Miřetic, roku 1417 Otík Motyka a v roce 1474 získal odúmrť po Patákovi z Očihova Jiří z Valova.[5] Ten panství ještě téhož roku prodal Jindřichu Haugvicovi, který je připojil k Radošovu, ale o dva roky později je za sedmdesát kop grošů prodal městu Žlutice pro jeho špitál. Město si roku 1542 nechalo vesnici zapsat do obnovených desk zemských, přičemž se poprvé uvádí zdejší tvrz. V roce 1620 ji spolu s poplužním dvorem vyplenili a vypálili polští žoldnéři z císařského vojska. Tvrz již nejspíš nebyla obnovena a její zbytky zanikly nejspíše v roce 1834 při rozparcelování dvora.[6]

Původní Valov byl roku 1834 rozdělen na Dolní Valov a Horní Valov. K roku 1895 zde žilo 90 obyvatel, v roce 1930 šlo o 77 obyvatel. Po vysídlení původního obyvatelstva byla obec ještě dosídlena,[7] ale v důsledku zřízení vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 většina vesnice zanikla.[8]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. CENIA. Katastrální mapy [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-03-28]. 
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2016-03-24 [cit. 2016-03-28]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Územní struktura obce Bražec [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-08. 
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 471–472. 
  5. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze na Žluticku, s. 211. 
  6. BĚLOHLÁVEK, Miloslav, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Valov – tvrz, s. 377. 
  7. VYČICHLO, Jaroslav. Valov (Wohlau) [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2017-04-18]. Dostupné online. 
  8. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Valov – Wohlau, s. 82. 

LiteraturaEditovat

  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Valov – Wohlau, s. 82. 

Externí odkazyEditovat