Otevřít hlavní menu

Doklad je písemný dokument, kterým lze prokázat existenci nějakého oprávnění. Na rozdíl od osvědčení, které pouze ověřuje nesporné skutečnosti, je doklad výsledkem správního rozhodnutí konstitutivní povahy. V případě, že správní orgán zcela vyhoví žádosti, nevydává písemné vyhotovení svého rozhodnutí, ale jen určený doklad, kterým lze toto rozhodnutí prokázat, a o jeho vydání učiní pouze záznam do spisu. Doklad je s příslušným rozhodnutím pevně svázán, dnem převzetí dokladu rozhodnutí nabývá právní moci a naopak, je-li rozhodnutí později zrušeno, pozbývá vydaný doklad své platnosti.[1] Zrušeno může být jen na základě mimořádných opravných prostředků, příp. ve správním soudnictví, řádné opravné prostředky proti rozhodnutí, na základě něhož byl doklad vydán, uplatnit nelze. Doklad má vždy charakter veřejné listiny.[2]

Takovými doklady jsou např. cestovní doklady (cestovní pas, vízum), řidičské průkazy (ale jen první vydání, další již mají pouze povahu osvědčení o rozsahu řidičského oprávnění; podobně je osvědčením také občanský průkaz[2]), zbrojní průkazy apod. Obecné označení doklad však mohou nést i jiné písemnosti, které se nevydávají na základě správního rozhodnutí, např. jízdní doklady, přepravní doklady nebo daňové doklady.

ReferenceEditovat

  1. § 151 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
  2. a b JEMELKA, Luboš; PONDĚLÍČKOVÁ, Klára; BOHADLO, David. Správní řád. Komentář. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-484-1. S. 626–628.