Dobrošov (Náchod)

část města Náchoda

Dobrošov (německy Dobroschau) je vesnice, část okresního města Náchod. Nachází se asi 3 km na jihovýchod od Náchoda v Podorlické pahorkatině v nadmořské výšce 580 metrů.[3] Katastrální území Dobrošova měří 3,98 km².[4] Podle obce byla také pojmenována rozsáhlá dělostřelecká tvrz, která byla na jejím východním okraji vybudována před druhou světovou válkou.

Dobrošov
Jiráskova chata u Dobrošova
Jiráskova chata u Dobrošova
Lokalita
Charaktervesnice
ObecNáchod
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel113 (2021)[1]
Katastrální územíDobrošov (3,98 km²)
Nadmořská výška580 m n. m.
PSČ547 01
Počet domů65 (2011)[2]
Dobrošov
Dobrošov
Další údaje
Kód části obce27448
Kód k. ú.627445
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o vsi je z roku 1415.[3] Roku 1612 je uvedena v privilegiu, které městu Náchodu udělil majitel panství Albrecht Václav Smiřický, podle něhož právováreční měšťané mohou čepovat svoje pivo ve zdejší panské krčmě.[5] V roce 1890 měl Dobrošov 65 domů, 453 obyvatel (všichni Češi), dvoutřídní školu a rozšířené domácké tkalcovství.[6]

Turistická chata editovat

Náchodský místní odbor Klubu českých turistů, založený r. 1893, postavil v r. 1895 na vrchu Dobrošově (624 m n. m., 0,5 km jz. od vsi[7]) provizorní turistickou chatu s rozhlednou.[8] V červnu 1918 se po "národní přísaze" českých kulturních a politických představitelů konal v Náchodě Jiráskův den, při němž byla chata pojmenována po spisovateli.[9] Když se po první světové válce stal vrchol Dobrošova významným výletním místem, vystavěl Klub českých turistů v letech 1921–1924 novou rozhlednu s turistickou chatou podle projektu Dušana Jurkoviče z roku 1912.[10][11]

Opevnění editovat

Na základě rozhodnutí z roku 1934 o koncepci strategické obrany ve stálých železobetonových opevněních se měl Dobrošov stát místem jedné ze tří dělostřeleckých tvrzí v oblasti Českého koutku. Tvrz se měla skládat ze sedmi objektů spojených podzemím: dvou pěchotních srubů (Můstek, Jeřáb), dvou dělostřeleckých srubů (Zelený, Amerika), otočné a výsuvné dělové věže (Maliňák), otočné minometné věže (Kaplička) a vchodového objektu (Portál). Stavba byla zadána v létě 1937 a tvrz měla být dokončena za dva roky, takže se ji nepodařilo do září 1938 dokončit. Vybetonovány byly oba pěchotní sruby, dělostřelecký srub Zelený, bylo vyraženo a částečně vybetonováno podzemí. Samostatné pěchotní sruby a lehké opevnění byly však v září 1938 již vyzbrojeny a připraveny k obraně.[12] Výstavba opevnění významně ovlivnila život obyvatel (výkup pozemků, pracovní příležitosti aj.).

Poválečný vývoj editovat

Po únoru 1948 byla Jiráskova chata náchodským turistům odebrána a za normalizace sloužila tehdejšímu režimu jako zařízení politické indoktrinace. Vleklý spor o vlastnictví po listopadu 1989 skončil až v roce 1995, kdy ji Klub českých turistů vykoupil zpět. Následovaly opravy a znovu byla chata otevřena v září 2002.[13]

V roce 1957 byli zdejší rolníci mezi posledními v blízkém okolí Náchoda, kteří podlehli nátlaku a založili jednotné zemědělské družstvo.[14] V roce 1969 byla zásluhou okresního muzea zpřístupněna zdejší pevnost.[15] V rámci plánované integrace obcí byl Dobrošov spolu s pěti dalšími obcemi k 1. červenci 1985 připojen k Náchodu.[16] V té době politického napětí v Náchodě poměrně dlouho přetrvávala fáma, že v rozsáhlém podzemí pevnosti Dobrošov jsou ukryty střely středního doletu s jadernými hlavicemi.[17]

Přírodní poměry editovat

Severně od vesnice se nachází přírodní památka Březinka.

Galerie editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b Zeměpisný lexikon ČR. Obce a sídla A–M. Příprava vydání Božen Nováková. 1. vyd. Praha: Academia, 1991. 604 s. ISBN 80-200-0316-9. S. 193. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  5. Náchod. Historie, kultura, lidé. Příprava vydání Lydie Baštecká. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 326 s. ISBN 80-7106-674-5. S. 82. Dále jen Baštecká (2004). 
  6. Ottův slovník naučný, díl VII.. Praha - Litomyšl: Paseka/Argo, reprint 1997 vyd. z r. 1893. ISBN 80-7185-104-3. S. 728. 
  7. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 163. 
  8. Baštecká (2004), s. 198.
  9. Baštecká (2004), s. 210.
  10. Baštecká (2004), s. 220.
  11. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. 1. vyd. Svazek 1. A–J. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 269. 
  12. Baštecká (2004), s. 225–228.
  13. Anketu o nejhezčí rozhlednu v kraji vyhrála horská chata v Dobrošově. iDNES.cz [online]. 2011-08-03 [cit. 2020-10-15]. Dostupné online. 
  14. Baštecká (2004), s. 259.
  15. Baštecká (2004), s. 261.
  16. Baštecká (2004), s. 257.
  17. Baštecká (2004), s. 268.

Externí odkazy editovat