Dobročkov
Dobročkov (německy Dobrusch[3]) je osada, část obce Ktiš v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Ktiše. Jsou zde evidovány čtyři adresy.[4] V roce 2011 zde trvale žili čtyři obyvatelé.[5]
| Dobročkov | |
|---|---|
.jpg) | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Ktiš |
| Okres | Prachatice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°55′ s. š., 14°9′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 (2021)[1] |
| Katastrální území | Dobročkov (9,73 km²) |
| Nadmořská výška | 655 m n. m. |
| PSČ | 384 03 |
| Počet domů | 3 (2021)[2] |
  Dobročkov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 76775 |
| Zaniklé obce.cz | 544 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dobročkov je také název katastrálního území o rozloze 9,73 km².[6] V katastrálním území Dobročkov leží i Březovík.
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1310.[7] Dobročkov vznikl na linecké stezce. Byl majetkem zlatokorunského kláštera. Jako většina klášterních vesnic, patřících tomuto klášteru, se Dobročkov v době husitských válek stal součástí rožmberského panství. Oldřich II. z Rožmberka dostal klášterní majetky nejprve v roce 1420 do zástavy od krále Zikmunda a později si je přivlastnil na základě padělané listiny. V 1450 byl Dobročkov již zapsán jako majetek Rožmberků. Petr Vok z Rožmberka prodal v roce 1602 českokrumlovské panství králi Rudolfu II., který jej po bitvě na Bílé hoře v roce 1622 daroval Janu Oldřichovi z Eggenbergu. Za třicetileté války byl Dobročkov zpustošen a zničen. Po skončení války byl Dobročkov a okolí několikrát zasažen morem. Po vymření Eggenberků v roce 1719 připadl Dobročkov Schwarzenbergům.
V roce 1930 zde žilo 549 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byl Dobročkov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.[8] Po druhé světové válce byli původní obyvatelé vysídleni. Původní domy byly, kromě jednoho, zbourány.[zdroj?!]
Přírodní poměry
editovatSeverovýchodně od vesnice se nachází přírodní památka Dobročkovské hadce se svahovými loukami na hadcovém podkladu s částečně teplomilnou a suchomilnou květenou. Jižně od vesnice leží přírodní rezervace Hadce u Dobročkova.[9]
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 171 | 182 | 146 | 159 | 132 | 161 | 160 | 106 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 4 | 3 |
| Počet domů | 22 | 22 | 22 | 23 | 22 | 23 | 23 | 19 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 4 | 3 |
Obecní správa
editovatPři sčítání lidu v letech 1850–1963 Dobročkov byl samostatnou obcí v okrese Český Krumlov (v letech 1850–1910 Krumlov). V následujícím období byla osada úředně zrušena a jako část obce Ktiš byla obnovena 1. června 2000 v okrese Prachatice. V letech 1850–1963 k obci patřil Březovík.[12]
Pamětihodnosti
editovat- Uprostřed návsi je křížek s datací 1880
Galerie
editovat- Dobročkov
-
Stavení čp. 17 -
Kaplička -
Dům čp. 9 -
Dobročkovské lípy
.jpg)
.jpg)
Odkazy
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Dobročkov na německé Wikipedii.
Reference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Dobročkov podle Chytilova adresáře z roku 1915 - na webu ktišského Spolku Bartoloměj. spolekbartolomej.ktis.cz [online]. [cit. 2011-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-11.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 197.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 236.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha: [s.n.], 1938. Dostupné online. S. 11.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 86, 46.
Literatura
editovat- Ktišsko včera a dnes: proměny času ve fotografiích : Březovík, Dobročkov, Ktiš, Mackova Lhota, Miletínky, Smědeč, Smědeček, Tisovka. Historický spolek Bartoloměj, [2010]. 165 s.
- PAVLÍČKO, Alois. Ktišsko a jeho příroda. In: Zlatá stezka. 2009, 16, s. 367-378.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobročkov na Wikimedia Commons - Dobročkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Dobročkov na webu zanikleobce.cz
