Dobrá Voda (Horní Stropnice)

část obce Horní Stropnice v okrese České Budějovice

Dobrá Voda (německy Brünnl) je vesnice a část obce Horní Stropnice v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. V Novohradských horách je na severovýchodním svahu Kraví hory barokní kostel jako dominanta lokality viditelná za jasného počasí až z Budějovicka, Třeboňska atd. Dobrá Voda byla pro svou mírně radioaktivní vodu a polohu lokality s nejčistším vzduchem v Čechách vyhledávána jako lázeňské místo. Byla nejnavštěvovanějším poutním místem v českobudějovické diecézi, kam přicházeli poutníci nejen z Čech a Rakouska, ale i z Bavorska, Moravy a z Uher.

Dobrá Voda
Centrum Dobré Vody s kostelem
Centrum Dobré Vody s kostelem
Lokalita
Charaktervesnice
ObecHorní Stropnice
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel56 (2021)[1]
Katastrální územíDobrá Voda u Horní Stropnice (1,31 km²)
Nadmořská výška695 m n. m.
PSČ374 01
Počet domů18 (2021)[2]
Dobrá Voda
Dobrá Voda
Další údaje
Kód části obce44172
Kód k. ú.644170
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1259.[3]

Dobrá Voda i nedaleká Hojná Voda byly založeny jako lázeňská a poutní místa. Léčivé účinky zdejších pramenů byly známé od pradávna. Na konci 17. století se pasáčkovi z Bedřichova zjevila nad jedním pramenem Panna Maria. Krátce na to zde došlo k několika zázračným uzdravením. Osada se tak rozrostla, že 30. června 1707 byla povýšena na město. Protože sem proudily davy lidí, nechal zde hrabě Vojtěch Languevela Buquoy postavit chrám Panny Marie Těšitelky (1708–1715), faru a lázně. Vedle chrámu, zasvěceného Panně Marii Těšitelce, od neznámého stavitele, byl v roce 1718 postaven zámeček, buquoyská rezidence, v roce 1747 přibyla škola.

Poutní sezóna trvala od sv. Floriána do sv. Linharta (5. května až 6. listopadu), přičemž každoročně přicházely desetitisíce poutníků (v prvních letech po postavení chrámu se odhadovalo až 60 tisíc lidí). Poutní procesí z Čech i Dolního Rakouska přicházela až do roku 1938. Po roce 1945 bylo obyvatelstvo městyse Dobrá Voda vystěhováno a začalo bourání budov, včetně buquoyské rezidence. Byl zasypán i hlavní pramen a hrozilo zboření kostela. V šedesátých letech byla na několik let tradice poutí obnovena. Za normalizace začala Dobrá Voda opět upadat. Po roce 1989 ožila zásluhou turistického ruchu a zásluhou rakouských účastníků bohoslužeb.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 613 587 550 500 449 386 332 44 36 70 106 81 59 84 56
Počet domů 105 107 106 107 105 104 103 85 85 8 9 5 11 23 18

Obecní správa

editovat

Při sčítání lidu v letech 1869–1930 Dobrá Voda byla samostatnou obcí v okrese Kaplice. V roce 1950 byl osadou obce Hojná Voda v okrese Trhové Sviny. Od roku 1960 je částí obce Horní Stropnice v okrese České Budějovice.[6]

Pamětihodnosti

editovat
  • Kostel Panny Marie Těšitelky – U kostela je do dvou malých kašen vyveden pramen čisté vody. Nacházejí se v čelním záběru kovaných mříží pod hlavním vchodem do kostela s trojitým schodištěm.
  • Fara

Osobnosti

editovat
  • Josef Meyr (1739–1829), podnikatel ve sklářství

Galerie

editovat

Reference

editovat

Tento článek obsahuje materiál získaný pod licencí GFDL ze serveru Wikimapy.cz.

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 190. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 84.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Literatura

editovat
  • Černý Jiří: Poutní místa Českobudějovicka a Novohradska, České Budějovice 2004.
  • Kroupa Stanislav: Hory pout zbavené

Externí odkazy

editovat