Dlouhoveští z Dlouhé Vsi
Dlouhoveští z Dlouhé Vsi (často se používá podoba Dlauhoweský, někdy také z Dlouhévsi; německy Dlauhowesky von Langendorf) jsou starý český šlechtický rod pocházející z Dlouhé Vsi u Sušice (Langendorf).
| Dlouhoveští z Dlouhé Vsi | |
|---|---|
_-_targe.svg) | |
| Tituly | rytíři 1829 svobodní páni, baroni |
| Rok založení | 13. – 14. století |
| Současná hlava | Václav Dlauhoweský (* 1946) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie rodu editovat
V Dlouhé Vsi byli předkové rodu zaznamenáni již na přelomu 13. – 14. století. V 15. století se rod rozdělil na Chanovské, Dlauhoweské a další. Z linie Chanovských z Dlouhé Vsi proslul zejména Jan Ignác (1638–1701), který si zvolil církevní dráhu a byl i významným barokním literátem. Větev Chanovských vymřela po meči Františkem Xaverem (1789–1877), válečným invalidou po těžkém zranění v bitvě u Aspern v roce 1809. Chanovský fideikomis potom přešel na linii Dlauhoweských.
Členové větve Dlauhoweských z Dlouhé Vsi byli původně majiteli menších statků v jihozápadních Čechách. Arnošt Dlauhoweský (1779–1855) byl v roce 1829 povýšen do stavu svobodných pánů[1] a majetek po Chanovských zdědil jeho syn Bedřich (1811–1881). Příslušníci této rodové linie často volili vojenskou kariéru. Bedřichův syn Karel (1844–1907) měl hodnost generála a byl nejvyšším hofmistrem arcivévody Otty, otce posledního rakouského císaře Karla I.
Jeho syn baron Karel Dlauhoweský (1876–1956), za sebe a svoje syny Jana Ignáce (1909–1996) a Karla (1910–1976) podepsal v září 1939 Národnostní prohlášení české šlechty. Po roce 1948 byl rodině majetek zabaven, ale oba synové zůstali v Čechách a díky potomkům Jana Ignáce má rod pokračování.[2] Od roku 1996 je hlavou rodu a majitelem statku a zámku v Němčicích u Volyně Václav Dlauhoweský (* 1946).
Rodová sídla a majetky editovat
Erb editovat
V modrém poli je stříbrný kulatý válečný štít s hrotem uprostřed, klenot tvoří tří pštrosí pera, jedno je modré, další stříbrné a poslední modré. Přikryvadla jsou modro-stříbrná a štítonoši jsou dva zlatí lvi.[1] Rodové motto je Für Gott, Kaiser und Vaterland, to znamená Za Boha, císaře a vlast.[1]
Pohřebiště editovat
Rodinná hrobka se nachází na hřbitově v Česticích v okrese Strakonice.[3] Bedřich Dlauhowesky (1811–1881) a jeho syn Osvald (1853–1877) byli pohřbeni na hřbitově v Noutonicích v okrese Praha-západ.[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 109.
- ↑ DROCÁR, Jan; LOUŽECKÝ, Pavel. Historická šlechta: Dlauhoweský z Dlouhé Vsi. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Hrobka rodiny Dlouhoweský [online]. Šumava.cz [cit. 2023-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Noutonice – Hrob Fridrich a Oswald Dlauhowesky [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2023-06-08]. Dostupné online.
Literatura editovat
- Ottův slovník naučný. Díl 7, heslo Dlouhoveský z Dlouhévsi. 1. vyd. Praha: J. Otto, 1893. 957 s. Dostupné online. S. 684.
- MAŠEK, Petr. Modrá krev - Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1992. ISBN 978-80-204-2349-8.
