Dittrichova
Dittrichova je ulice v Praze 2 spojující ulici Na Moráni s Náplavní. Pro automobily je jednosměrně průjezdná, průjezdnost je však přerušena ulicí Resslova, kterou nejde kvůli betonovému ostrůvku přejet. Délka ulice je asi 400 metrů. Je orientována severojižním směrem.[1] Ulice je od roku 1894 pojmenována po pražském starostovi a obchodníkovi Františku Dittrichovi (1801-1875), zakladateli pražské paroplavby.[2]
| |||
|---|---|---|---|
 Dittrichova od Trojanovy na jih | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 2 | ||
| Čtvrť | Nové Město | ||
| Poloha | 50°4′30,19″ s. š., 14°24′57,05″ v. d. | ||
| Začíná na | Náplavní (Praha) | ||
| Končí na | Na Moráni (Praha) | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | František Dittrich | ||
| Další údaje | |||
| Délka | asi 300 m | ||
| Počet adres | 30 | ||
| PSČ | 120 00 | ||
| Kód ulice | 445568 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Průběh editovat
Ulice orientovaná severojižním směrem souběžně s tokem Vltavy, začíná v ulici Na Moráni, která je na ni kolmá. Nalevo, číslo orientační 1, se nachází bývalý Nadační dům Štěpána Kynzla, který zde má i desku s portrétem. Napravo v č.o. 2 se poté nachází pobočka Městské knihovny v Praze a dále vlevo v č.o. 5 čajovna Daruma. Poté následuje křižovatka s ulicí Trojanova. Napravo se nachází objekt Českého vysokého učení technického (ČVUT) a vlevo v zaústění ulice Jenštejnská Dům dětí a mládeže.[1] Na křižovatce s Jenštejnskou ulicí vpravo rohovou partií zasahuje Hlávkova kolej, patřící v posledních desetiletích ČVUT.[3] Poté napravo na křižovatce s ulicí Resslova se nachází kostel svatého Václava na Zderaze, v jeho soklu je vchod do galerie Via Art. Vpravo za křižovatkou je v Resslově ulici obchodní akademie. Ulice končí na křižovatce ulic Záhořanského a Náplavní.[1]
Historie editovat
Toto historické území bylo osídleno již od raného středověku a kdysi mělo velmi členitý terén. Ulice byla vytyčená až roku 1889, aby spojila někdejší novoměstské osady Zderaz a Podskalí. Ulice neprocházela v celé současné délce, protože v místech mezi Resslovou ulicí, kostelem sv. Václava a Jenštejnskou ulicí stála skála a na ní hrádek krále Václava IV.[4], později přestavěný na klášter augustiniánů bosáků, a po roce 1784 na tzv. Svatováclavskou trestnici. Podesta kostela je pozůstatkem Emauzské (Břežské) skály. Skála byla odsekána při asanaci v souvislosti s proražením Resslovy ulice a zplanýrováním okolního terénu. Dále na jih byly mezi ulicemi Václavskou a Dittrichovou Svatováclavské lázně s poutní studánkou Pučkou. Na protější (západní) straně ulice stával barokní Braunův letohrádek se zahradou (čp.340/II).[5] Na jeho místě vznikla konstruktivistická budova zaměstnaneckých pojišťoven. Ulice nekončila v ulici Na Moráni, ale pokračovala dále na jih schodištěm podél ohradní zdi Emauzského kláštera. Po bombardování Emauz v únoru 1945 zde zůstal svah zvaný Bouračka, po zboření jižní fronty historických domků kolem roku 1960 scelený s ulicí Na Moráni. Dodnes je niveleta terénu dochována od budovy Ministerstva zdravotnictví, patří k ulici Pod Slovany.[6] Věznice byla v roce 1889 přesunuta na Pankrác a budova zbořena.[7]. Na nově zplanýrovaných parcelách byly od 90. let 19. století stavěny řadové nájemné domy o 4 až 6 poschodích. Zástavba vytvořila dnešní Dittrichovu ulici.
Budovy, domy a instituce editovat
- Galerie Via Art – na nároží do Resslovy ulice. Prostory vylámané do Břežské skály, někdejší suterén patřící k areálu hrádku krále Václava II. na Zderaze. Do roku 1990 sloužily jako sklad sběrných surovin
- Dittrichova 6, čp. 344/II, bydlel zde malíř Josef Lada, přespával u něj Jaroslav Hašek[8]
- Dittrichova 9, budova někdejších zaměstnaneckých pojišťoven s lázněmi, čp. 337/II; arch. Karel Lupíšek (1928), kamenné sochy a reliéf na tympanonu v průčelí tesal Josef Augustin Paukert
- Dittrichova 10 / Trojanova 13, čp. 339/II – fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Českého vysokého učení technického (ČVUT), původně Chemický ústav c.k. České techniky; sedmikřídlá secesní budova, arch. František Schlaffer (1907); dvorní část zasáhla i do parcely Braunova letohrádku čp.340/II
- Dittrichova 11, čp. 338 a 349/II, funkcionalistická budova, postavená pro Svaz civilních inženýrů stavebních, arch. František Kavalír (1931)
- Dittrichova 17, čp. 329/II, rondokubistický dům, zčásti stojí na místě hrádku Václava IV.; arch. Matěj Blecha (1920)[9]
- Dittrichova 20, novobarokní budova, nyní hotel La Ballerina
Galerie editovat
-
Směrem k Resslově -
Od Resslovy k náplavní -
Kostel svatého Václava na Zderaze -
Průčelí bývalé pojišťovny čp.337
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2018-10-23]. Dostupné online.
- ↑ ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška. [s.l.]: Orbis, 1958. 110 s. S. 275.
- ↑ http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/hlavkovy-koleje---prvni-studentske-koleje-pro-tale.aspx
- ↑ V.Lorenc, Nové Měto, 19870, s. 151-153
- ↑ Baťková 1998, s. 307-308
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2018-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Svatováclavská věznice u Vltavy byla těsná a ponurá, nahradila ji trestnice na Pankráci. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2018-10-24]. Dostupné online.
- ↑ V. Kovářík, Toulky 1980, s. 315
- ↑ Baťková, 1998, s. 303-304
Literatura editovat
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Dittrichova, s. 150–151.
- BAŤKOVÁ Růžena a kolektiv:Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 303-308
- LAŠŤOVKA, Marek a kolektiv: Pražský uličník I., Libri Praha 1997, s. 131
- LORENC, Vilém: Nové Město pražské. SNTL Praha 1973, s. 151-153
- KOVÁŘÍK, Vladimír, Literární toulky Prahou. 1. vydání Praha 1980, s. 315
- KOVÁŘÍK, Vladimír a SIMONOVÁ Věra, Literární toulky Prahou. Albatros Praha 1988
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dittrichova na Wikimedia Commons
