Disperzní barviva jsou látky, které ve vodě (resp. v barvicí lázni) dispergují, tj. zůstávají nerozpuštěné jako drobné, pevné částice, takže pro stabilizaci lázně a stejnoměrné barvení se k nim musí přidávat tzv. dispergační činidla.

Chemická struktura disperzní žluti č. 26

Barviva jsou vhodná k barvení nebo potiskování materiálů s hustě rozmístěnými molekulami jako je polyester, acetát, triacetát nebo polyamid, které sotva bobtnají a absorbují jen málo vlhkosti. Termozolováním nebo barvením při vysokých teplotách (60-95 °C) textilní materiály změknou, jejich molekuly se roztahují, barviva tak vnikají do vláken a po schlazení jsou spojena s polymerem.[1]

Disperzní barviva byla vyvinuta u British Dyestuff Corporation v roce 1923.[2]

Koncem 20. století byla disperzní barviva s podílem 21 % nejpoužívanější látka k barvení a potiskování textilií.[3]

Některá disperzní barviva jsou podezřelá, že vyvolávají tzv. punčochový ekzém, při kterém může u choulostivých osob dojít k alergii. Může se to stát obzvlášť u polyamidových a acetátových oděvů, které těsně doléhají na lidskou kůži, protože vybarvení těchto materiálů má nízkou stálost ve vlhku.[4]

Literatura editovat

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 1014–1035, 1101–1105

Reference editovat

  1. Učební texty TU Liberec: http://www.ft.tul.cz/depart/ktm/files/20130311/TCH-%C3%BAloha2-Barviva%20.pdf Archivováno 16. 1. 2014 na Wayback Machine.
  2. Hunger: Industrial Dyes: Chemistry, Properties, Applications, John Wiley & Sons 2007, ISBN 9783527606061, str. 134
  3. Druhy barviv [online]. Univerzita Pardubice, 2019 datum přístupu = 2019-07-11 [cit. 2019-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-16. 
  4. Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 155