-2A00:1028:83BE:4392:FC8B:21C2:A900:C6BC 29. 7. 2017, 00:27 (CEST)

Bf 109Editovat

Tohle rozhodně nebyla malá editace. Úvod dle mého názoru úplně špatně nebyl, možná jste přehlédl slovo „částečně“: ...i když byl od roku 1942 částečně nahrazován stíhačem Focke-Wulf Fw 190 a ke konci války též proudovým stíhačem Messerschmitt Me 262. Nějaké zmínka o Fw 190 a Me 262 by tam měla být. V referencích by bylo vhodné uvést konkrétní stranu v knížce + při opakované referenci vkládat zkrácený název knížky (máte to v té nápovědě). Při použití Willyho životopisu od Vanna jako zdroje bych byl asi opatrnější a porovnal bych to s jinými zdroji, autor s Messerschmittem zcela zjevně sympatizuje (dle mého názoru) víc než je zdrávo.--Rosenfeld (diskuse) 29. 7. 2017, 11:31 (CEST)

Ahoj, já bych tam vůbec nezmiňoval věc, která je rozporná. Výroba Bf 109 se s blížícím koncem války zvyšovala, ani Fw 190 a ani Me 262 nebyl vyvíjen jako náhrada za Bf 109. Neměly jeho vlastnosti ze kterých můžu jmenovat hlavně vynikajcí poměr výkon/cena/čas výroby. Bf 109 v podmínkách Luftwaffe nahradit jednoduše nešel. Z tohoto důvodu považuji zmínky o obou letadlech za zbytečné a víz příklad se Spitfirem, ten nebyl zamýšlen být nahrazen Tempestem ani Meteorem, stejně tak Bf 109. Nebo by byla zmínka o částečném nahrazení Spitfiru letadly firem Gloster a Hawker k něčemu užitečná ? Vanna ale není vůbec nekritický k Messerschittovi, sice ho osobně znal ale na několika místech v knize poukazuje na věci které ho neukazují v příznivém světle (třeba zmínka o pilotovi který byl vyhozen po přistání s Bf 109, zmínky o radách pilotů ohledně Me 210, poválečná zmínka o Airbusech atd.). Ono záleží co považuješ za věrohodný zdroj protože pokud se podíváš do starší literatury a klidně do nejnovějšího vydání časopisu Válka (nebo Historie nebo jak) najdeš tam informace o maximální rychlosti u Bf 109 G-6 kdy činní 621 km/h v " lehké" konfiguraci, což je nesmysl, stačí se podívat na dobové grafy k letadlu.... Tedy je zcela žádoucí dívat se po více zdrojích a né čerpat z jednoho. Vannova kniha ukazuje věci z pohledu Messerschmitta a tento pohled je velice dobrý k vhledu do jinných zdrojů. Člověk pak zjistí, že historie je celá pozpřeházená a opět na příkladu syna jednoho českého krále, který se jmenoval Hynek, aby se neustálým přepisováním z něho stal Heinrich a nakonec Jindřich chci poukázat na nejednotnost výkladu historie.

Omlouvám se za chyby, skočil jsem na to jako na býka za rohy. (Was85 (diskuse) 29. 7. 2017, 12:49 (CEST))Was85

O nahrazování tam nic být nemusí, asi jsem se špatně vyjádřil. Myslel jsem to tak, že by to stačilo vhodně přeformulovat (místo nahrazování dát doplnění nebo tak něco), aby se třeba čtenář, který o tom ví prd, nedomníval, že to byla jediná stíhačka Luftwaffe, nasazená za války. Věta v úvodu, kterou jsi doplnil Jde zatím o nejvíce vyráběný stíhací letoun a zároveň co do sestřelů protivníka vůbec nejúspěšnější typ historie by ale chtěla nějaký hodně kvalitní zdroj (pokud možno zdrojů víc), viz Wikipedie:Výjimečná tvrzení vyžadují výjimečné důkazy. Jo a pokud do článku doplníš reference, tak šablony požadující zdroj dej pryč. --Rosenfeld (diskuse) 29. 7. 2017, 19:57 (CEST)

Rozumím, upravím. S nejvíce vyráběnou stíhačkou historie to je jednoduché, když se podíváš na výrobu letadel za války tak se stodevítkou může soutěžit jedině Il-2, což je ovšem bitevní letadlo a rodina Jak, ovšem tam více řad jejich letadel dohromady, jinak nic. S nejúspěšnější stíhačkou historie to je zase obdobné, stodevítka byla ve velikých počtech a bojovala od španělské občanské války prakticky až do bojů nad Izraelem. Když si sečteš polovinu es co na stodevítce létali, už jseš první. Ale doplním. Děkuji. (Was85 (diskuse) 29. 7. 2017, 20:21 (CEST))

Dobrý den. Proč jste z článku o Bf 109 odstranil mimo jiné tuto informaci?: "Bez vstřikování vody a metanolu rychlost poklesla na cca 690 km/h ve stejné výšce. Vstřikování zlepšovalo výkony především do 7 000 m (rozdíl cca 40 km/h proti normálnímu chodu motoru), výše už výhodnost těchto "injekcí" rychle klesala (rozdíl 10-20 km/h). Kurfürst se tak vyrovnal nejvýkonnějším pístovým stíhačkám Spojenců z doby konce války." Jinak doporučuju kontrolu pravopisu a stylu po vašich editacích, udělat cca 6 chyb ve dvou-třech větách je docela hodně. --Whitesachem (diskuse) 30. 7. 2017, 11:25 (CEST)

Dobrý den, nepovažuji tuto informaci za důležitou z toho důvodu, že se jednalo o maximální režim motoru - nouzový režim. Abych vysvětlil. Motor DB 605 stejně jako jakýkoliv jinný pracoval na režimy - startovací, stoupací, cestovní, bojový a nouzový. V původní informaci se uvádí dva režimy motoru, nouzový to je těch cca 725 km/h( maximální výkon motoru omezen podle počáteční teploty motoru na 3-10 min. Po vychlazení se motor mohl použít na nouzový režim znovu, nádrž MW-50 ((nemuselo to být vždy 50% methanolu, používal se i ethalon a v různém poměru, třeba 20% to se jmenoval MW-20, EW-20 atd.)) a bojový, to je uvedenná nižší rychlost 690 km/h, omezen na cca 30 minut podle teploty motoru, kdy se sice neaktivovalo zařízení MW, ale teplotní zatížení motoru bylo i tak veliké. Je běžná praxe uvádět maximální výkony letadel, což je vždy maximální výkon motoru který je vždy časově omezen na cca 1-10 minut u všech motorů ( spojenci i osa) vlivem stoupající teploty motoru. Z tohoto důvodu jsem považoval ( a považuji) zmínku o nižším bojovém režimu motoru jako zbytečnou. Vstřikování methanolu/ ethanolu se objevovalo na obou stranách fronty (třeba P-47). Pravopis musím korigovat, máte pravdu a děkuji. (Was85 (diskuse) 30. 7. 2017, 12:08 (CEST))

ZdrojeEditovat

Pouze bych Vás upozornil na to, že odkazy na Wiki nejsou považovány za věrohodné zdroje. (A v každém případě odkazy na online zdroje potřebují šablonu {{Citace elektronické monografie}}, ne {Citace monografie}). s pozdravem-2A00:1028:83BE:4392:713A:AC21:4C34:5D98 30. 7. 2017, 22:59 (CEST)

Dobrý den, děkuji, v uvedených adresách na wiki jsou i citace, ale upravím, děkuji

(Was85 (diskuse) 31. 7. 2017, 17:46 (CEST))