Awewewe (diskuse) 26. 11. 2017, 10:35 (CET)[]

Jiří Kohoutek (politik)Editovat

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

  Dobrý den, oceňujeme Váš příspěvek, ale bohužel nemůžeme přijmout text chráněný autorským právem převzatý bez dovolení z webových stránek či odjinud. Podívejte se, prosíme, na stránku Jiří Kohoutek (politik), a pokud jste autorem původního díla nebo máte od autora svolení k dalšímu šíření podle licencí GFDL a CC-BY-SA 3.0, doložte to prosím e-mailem obsahujícím svolení autora. K Vámi vloženému textu byla vznesena námitka, že se nápadně podobá textu z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/spd-pardubice-jiri-kohoutek-fond-krajske-volby-tomio-okamura-radim-fiala_1712200600_kno

Užitečné rady o přispívání do Wikipedie a o některých základních pravidlech najdete na stránkách Wikipedie:PrůvodceNápověda:Jak vytvořit článek. Díky za pochopení.

--Martin Urbanec (diskuse) 27. 12. 2017, 15:17 (CET)[]

Ladislav JaklEditovat

Kandiduje mimo jiné proti Michálkovi a Hilšerovi ve volebním obvodu Praha 2, ne na Praze 12. --Dezidor (diskuse) 31. 7. 2018, 15:37 (CEST)[]

Ano. Omlouvám se a uznávám svou chybu. Opravil jsem to i u hesla Ladislav Jakl. --Vaclav krouzek (diskuse) 31. 7. 2018, 15:50 (CEST)[]

--Horst (diskuse) 5. 9. 2018, 13:47 (CEST)[]

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

  Dobrý den, oceňujeme Váš příspěvek, ale bohužel nemůžeme přijmout text chráněný autorským právem převzatý bez dovolení z webových stránek či odjinud. Podívejte se, prosíme, na stránku Operace Meško, a pokud jste autorem původního díla nebo máte od autora svolení k dalšímu šíření podle licencí GFDL a CC-BY-SA 3.0, doložte to prosím e-mailem obsahujícím svolení autora.

Užitečné rady o přispívání do Wikipedie a o některých základních pravidlech najdete na stránkách Wikipedie:PrůvodceNápověda:Jak vytvořit článek. Díky za pochopení.

--Horst (diskuse) 5. 9. 2018, 13:51 (CEST)[]

Děkuji za upozornění. Smažu vaše smazání, ale napravím to tak, aby heslo nebylo kopií článku. Vydržte prosím. --Vaclav krouzek (diskuse) 5. 9. 2018, 13:53 (CEST)[]

Dobrý den, čas máme, pokud by Vám pomohlo, máme tu i šablona:Pracuje se, tak budete mít 48 hodin čas. Nemusíte nic psát znovu vše najdete v historii článků. Ty verze s porušením pak skryji.--Horst (diskuse) 5. 9. 2018, 13:55 (CEST)[]

Takto to ale neobnovujte [1], ten text tam je pořád a musí se skrývat i tyto revize--Horst (diskuse) 5. 9. 2018, 14:00 (CEST)[]

Z jakého důvodu. Opravil jsem to tak, že tam není zkopírovaná jakákoliv část textu. --Vaclav krouzek (diskuse) 5. 9. 2018, 14:02 (CEST)[]
Cempera ano, nevšiml jsem si nebo to bylo mezitím, tu operaci jste tam ale vrátil tak jak byla.--Horst (diskuse) 5. 9. 2018, 14:07 (CEST)[]
I operace jsem mezitím smazal problematickou část ze Securtity magazínu. Jak mám pracovat na úpravách, aby heslo odpovídalo autorskýmu právu? Omlouvám se, jsem nováček, ale neznám jiný způsob, než to vrátit do původní editace s chybami a opravit to tak, aby to bylo v pořádku.--Vaclav krouzek (diskuse) 5. 9. 2018, 14:11 (CEST)[]
Ta operace i v té poslední verzi obsahovala text z https://forum.valka.cz/topic/view/46101/Mesko Nevadí i s tím si víme rady, skrýt umíme. Nejlepší je si otevřít tu starou verzi a z ní to vše zkopírované vyškrtat a pak uložit jako verzi novou, pokud jí ta vrátíte tak jak byla musí se to dále skrýt.--Horst (diskuse) 5. 9. 2018, 14:14 (CEST)[]
Pokusil jsem se opravit i tu Operaci Meško. Snad je to už takhle v pořádku. Omlouvám se.--Vaclav krouzek (diskuse) 5. 9. 2018, 14:26 (CEST)[]
Chci se optat, jestli heslo Operace Meško už je takto v pohodě. Nechci být drzí a šablonu o porušení pravidel sám odstraňovat. Na druhou stranu si myslím, že zrovna historie a hrdinství Čechoslováků za válek by na wikipedii být mělo. :) --Vaclav krouzek (diskuse) 5. 9. 2018, 22:22 (CEST)[]

Shrnutí, náhledEditovat

  Dobrý den, díky za Vaše příspěvky. Chci Vás však poprosit o pokud možno výstižné vyplnění shrnutí editace před uložením úprav. Je velmi žádoucí, aby měli ostatní wikipedisté představu, čeho se Vaše změny týkají. Umožníte tak snazší dohled nad stránkou posledních změn, ale i budoucí nalezení konkrétní změny v historii článku.

Registrovaní uživatelé mají navíc možnost si ve svém nastavení v sekci Editace zatrhnout položku Upozornit při vložení prázdného shrnutí editace a systém pak každé nevyplněné shrnutí před konečným uložením změn připomene. Děkuji za pochopení.--Palu (diskuse) 6. 9. 2018, 14:35 (CEST)[]

Dobrý den, děkuji za Vaše příspěvky. Zároveň Vás však prosím o častější používání tlačítka Ukázat náhled. To Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, aniž by se úprava uložila. Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, vyplňte do pole shrnutí editace stručný popis provedených změn a změny uložte.

Uložením zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou pustit do dalších úprav, oprav a doplnění článku. Každá uložená změna se zapisuje do historie článku a do seznamu posledních změn na Wikipedii. Při častém ukládání se tyto zbytečně přeplňují a znepřehledňují. Hrozí také riziko, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Děkuji za pochopení.--Palu (diskuse) 6. 9. 2018, 14:35 (CEST)[]

Manipulátoři.cz - "obecně je považován za hodnověrný"Editovat

Zdravím, tuto Vaši editaci jsem upravil tak, že jsem část "obecně je považován za hodnověrný" smazal. Domnívám se, že je k tomu potřeba zvláštní zdroj. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 7. 7. 2019, 17:26 (CEST)[]

Jasný. Chápu Vaší motivaci, ale jak jinak změřit hodnověrnost, než tak, že web citují velká média jako Česká televize, Český rozhlas? Vaclav krouzek (diskuse) 7. 7. 2019, 17:30 (CEST)[]
Omlouvám se za trošku zpožděnou reakci, omylem jsem Vaši diskusi zapomněl zařadit do sledovaných. Přijde mi, že přímé "měření hodnověrnosti" bychom provádět neměli, že by to byl vlastní výzkum. --Martin Urbanec (diskuse) 9. 7. 2019, 20:49 (CEST)[]
Pro Vaclav krouzek:
Dobrý den,
neexistují stoprocentně hodnověrné prostředky, ani ČT či Rozhlas nemohou být objektivní za sta procent. Taková situace prostě neexistuje! Každý novinář, bez ohledu, kde a jak pracuje, má nevyhnutelně vyvinutý názor na určitou problematiku. Samozřejmě by měl k informacím přistupovat nestranně, ale to v praxi nejde. I kdyby se ze všech sil snažil, tak i neúmyslně selektivně vybírá informace a předpojatě je hodnotí. Berme to jako přirozený jev. STOPROCENTNÍ OBJEKTIVITA NEEXISTUJE! Opakuji, jde o ideální stav, který v praxi není realizovatelný. Naštěstí existují filozoficko-filologické techniky, které mohou odhalit případnou orientaci autora. Např. Diskurzivní metoda od Prof. Michela Foucaulta počítá v analýze výrazů, které přiřazuje k určité ideologii. Například: pokud nějaký člověk používá termíny jako "buržoazní", "vykořisťovatel" či "třídní nepřítel", tak velmi pravděpodobně inklinuje k marxismu, jelikož využívá příslušný diskurz. Pokud mluví o "havlistech", "sluníčkářích" nebo "chvilkařích", tak s největší pravděpodobností je skeptický k EU, volí SPD nebo ANO.. Tudíž bude předpojatý vůči opozici, nebude mít rád všemožné aktivisty...... Takový diskurz má i řada informační webu jako Sputnik, Parlamentní listy... Zprávy jsou pravdivé, ale je zde patrný specifický diskurz.
Pokud zanalyzujeme moderátory ČT a podíváme se na složení rady, vidíme zde jasně přítomný diskurz, který můžeme nazvat jako liberální - většina zpráv je ve prospěch EU a zaměřená rusofóbně, taktéž mnoho reportáží hraje do karet opozici a Spojeným státům. Člověk s tímto diskurzem bude nekriticky nadšený pro EU i opozici a můžeme od něj očekávat předsudky vůči lidem s jiným diskurzem. A zpravodajové budou selektivně vybírat informace tak, jak jsem se již zmínil výše. Tak jsem chtěl ukázat v praxi diskurzivní metodu a zároveň Vás přesvědčit, že stoprocentně nezávislý zpravodajský web či televize neexistuje! TUDÍŽ NENÍ SPRÁVNÉ HODNOTIT WEBY JAKO HODNOVĚRNÉ ČI NIKOLIV. Dezinformační stránky (např. Aeronet) mají obsah lživý, tudíž jsou dezinformační. To ale neplatí o webech, které mají stránky verifikovatelné, ale mají určitý diskurz.
Ještě představím druhou metodu, a to od německého filozofa profesora Hanse Georga Gadamera. Ta se zabývá schopností porozumění a odborně se nazývá Hermeneutika. Člověk nevyhnutelně má vytvořený světonázor na určité téma a tudíž ho posuzuje předpojatě. Důležité je uvědomit si své názory a sám si přiznat, že i já hodnotím z pohledu mých hodnot, emocí.... Celý proces se sestává ze série otázek, které se pokládají na zkoumaný text, například: Proč byl článek vytvořen? Kdo je autor? Proč si volím tento web? Jaký má diskurz? Jaké specifické podmínky panují v dané zem a tak dále. Pokud si poznamenáme odpovědi na ony otázky (kterých může být opravdu mnoho!), tak jsme správně a racionálně zanalyzovali text! A tím pochopíme jeho celou podstatu.
Z osobní zkušenosti tyto metody doporučuji i Vám. Po dvou týdnech usilovné snahy se mí doktorští studenti k nepoznání zdokonalili! Dokážete lépe chápat texty a zároveň si uvědomíte subjektivitu hodnocení, tím konečně zmizí ideologicky zatížené texty z Wikipedie (člověk si uvědomí svou předpojatost i existenci jiných diskurzů/názorů). Samozřejmě jsem musel popis výrazně zkrátit, takže celou problematiku řeší odborné publikace oněch zmíněných autorů.
Přeji hezký den plný sebezdokonalování! --93.153.90.35 8. 4. 2021, 02:50 (CEST)[]

Zveřejňování identity uživatelůEditovat

Upozorňuji, že uživatel Guy Peters si nepřeje v diskusích zveřejňovat své občanské jméno. Řešil jsem ohledně toho požadavek na Nástěnce správců. Děkuji. --OJJ, Diskuse 9. 7. 2019, 12:28 (CEST)[]

Beru na vědomí a omlouvám se. Už se tak nestane. -Vaclav krouzek (diskuse) 9. 7. 2019, 12:37 (CEST)[]

PískovištěEditovat

Zdravím, omlouvám se za editaci, ale zakomentoval jsem kategorie. Pískoviště by kategorizované být nemělo. Díky za pochopení, --Martin Urbanec (diskuse) 9. 7. 2019, 20:48 (CEST)[]

Pravidlo tří revertůEditovat

Dobrý den, na stránce David Vondráček porušujete závazné pravidlo tří revertů. Pokud budete v činnosti pokračovat, bude vám zablokována možnost editace. Děkuji za pochopení, --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 20. 2. 2020, 20:17 (CET) ːDobrý den. Ten, kdo neustále poškozuje článek, vkládá tam nezdrojované pomlouvačné informace nejsem já. Ok, obrátím se nástěnku správců. - Vaclav krouzek (diskuse) 20. 2. 2020, 20:20 (CET)[]

@Jan Myšák, Vaclav krouzek: Nemyslím si, že by Neviditelný pes byl vždy špatný zdroj, ale to sem nepatří. Díval jsem se, jak se k problematickému filmu vyjadřuje Eduard Stehlík jinde. Na aktualně.cz zde a na Radio Prague Internationa zde jen vyjadřuje názor, že Němce pobili Rusové, bez expresivních výrazů. Myslím že kolega Vaclav krouzek vracel editace správně. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 20. 2. 2020, 22:52 (CET)[]
@Vaclav krouzek, Svenkaj: Kolegovi se tímto omlouvám; příště ať se klidně ozve dřív nebo ať se pokusí s druhým účastníkem nějak domluvit. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 20. 2. 2020, 23:00 (CET)[]

We sent you an e-mailEditovat

Hello Vaclav krouzek,

Really sorry for the inconvenience. This is a gentle note to request that you check your email. We sent you a message titled "The Community Insights survey is coming!". If you have questions, email surveys@wikimedia.org.

You can see my explanation here.

MediaWiki message delivery (diskuse) 25. 9. 2020, 20:47 (CEST)[]

Ideologická zatíženost některých článkůEditovat

Dobrý den, chtěl bych se ohradit proti některým článkům, které jste buďto zakládal anebo (povětšinou) editoval. Chápu, každý má svůj politický názor, člověk 100% nezávislý neexistuje, ale na informativních stránkách, včetně Wikipedie, je nutné dodržovat odborný standard a taktéž, pokud možno, co největší šíři různých názorů na danou problematiku. Bohužel ve Vašem případě se opakovaně dostává jednostranného hodnocení mnoha článkům, které kvůli tomu degradují na apologii určité osoby (Cemper) či ideologického zhodnocení dané problematiky (např. pirátská internacionála či problematika ras). Takže zde chybí názor kvalifikovaných odborníků, kteří nezastávají Vámi protěžovaný světonázor. I když nějakou osobu známe a vytvoříme si na ni názor (což je přirozené!), není vhodné vylučovat veškeré názory lidí, kteří na daného jedince mají poněkud odlišnější názor. A stejnou výtkou mířím i na různé vědecké teorie. Existuje mnoho různých škol, každá může mít svou vlastní metodologii, paradigma i specifickou oblast zájmu. Ovšem musíte mít na vědomí, že se ona disciplína vyvíjela, a tudíž je nutno rozebrat i názory lidí, kteří v minulosti určitou problematiku řešili. Vy jste bohužel záměrně zkrátil na minimum onu kapitolu o vývoji a koncepci onoho termínu. To je ale špatně! I když dnešní teorie je možná jiná, není možné takto selektivně vybírat informace. Pokud existuje výrazná a (relativně) oprávněná kritika určité osoby, tak tam musí být! Tudíž Vás prosím a zároveň vyzývám alespoň k elementárnímu pokusu o více nestranný pohled, než který jste činil doposud. I určité invektivy vůči jiným editorům si můžete odpustit, není dobré bez důkazů někoho osočovat ze lži, anebo mu revertovat článek pouze z ideologických důvodů. S nadějí lepší spolupráce Vás ještě jednou zdravím 93.153.90.35 8. 4. 2021, 02:13 (CEST)[]

Doplním sám sebe:
Neexistují stoprocentně hodnověrné prostředky, ani ČT či Rozhlas nemohou být objektivní za sta procent. Taková situace prostě neexistuje! Každý novinář, bez ohledu, kde a jak pracuje, má nevyhnutelně vyvinutý názor na určitou problematiku. Samozřejmě by měl k informacím přistupovat nestranně, ale to v praxi nejde. I kdyby se ze všech sil snažil, tak i neúmyslně selektivně vybírá informace a předpojatě je hodnotí. Berme to jako přirozený jev. STOPROCENTNÍ OBJEKTIVITA NEEXISTUJE! Opakuji, jde o ideální stav, který v praxi není realizovatelný. Naštěstí existují filozoficko-filologické techniky, které mohou odhalit případnou orientaci autora. Např. Diskurzivní metoda od Prof. Michela Foucaulta počítá v analýze výrazů, které přiřazuje k určité ideologii. Například: pokud nějaký člověk používá termíny jako "buržoazní", "vykořisťovatel" či "třídní nepřítel", tak velmi pravděpodobně inklinuje k marxismu, jelikož využívá příslušný diskurz. Pokud mluví o "havlistech", "sluníčkářích" nebo "chvilkařích", tak s největší pravděpodobností je skeptický k EU, volí SPD nebo ANO.. Tudíž bude předpojatý vůči opozici, nebude mít rád všemožné aktivisty...... Takový diskurz má i řada informační webu jako Sputnik, Parlamentní listy... Zprávy jsou pravdivé, ale je zde patrný specifický diskurz.
Pokud zanalyzujeme moderátory ČT a podíváme se na složení rady, vidíme zde jasně přítomný diskurz, který můžeme nazvat jako liberální - většina zpráv je ve prospěch EU a zaměřená rusofóbně, taktéž mnoho reportáží hraje do karet opozici a Spojeným státům. Člověk s tímto diskurzem bude nekriticky nadšený pro EU i opozici a můžeme od něj očekávat předsudky vůči lidem s jiným diskurzem. A zpravodajové budou selektivně vybírat informace tak, jak jsem se již zmínil výše. Tak jsem chtěl ukázat v praxi diskurzivní metodu a zároveň Vás přesvědčit, že stoprocentně nezávislý zpravodajský web či televize neexistuje! TUDÍŽ NENÍ SPRÁVNÉ HODNOTIT WEBY JAKO HODNOVĚRNÉ ČI NIKOLIV. Dezinformační stránky (např. Aeronet) mají obsah lživý, tudíž jsou dezinformační. To ale neplatí o webech, které mají stránky verifikovatelné, ale mají určitý diskurz.
Ještě představím druhou metodu, a to od německého filozofa profesora Hanse Georga Gadamera. Ta se zabývá schopností porozumění a odborně se nazývá Hermeneutika. Člověk nevyhnutelně má vytvořený světonázor na určité téma a tudíž ho posuzuje předpojatě. Důležité je uvědomit si své názory a sám si přiznat, že i já hodnotím z pohledu mých hodnot, emocí.... Celý proces se sestává ze série otázek, které se pokládají na zkoumaný text, například: Proč byl článek vytvořen? Kdo je autor? Proč si volím tento web? Jaký má diskurz? Jaké specifické podmínky panují v dané zem a tak dále. Pokud si poznamenáme odpovědi na ony otázky (kterých může být opravdu mnoho!), tak jsme správně a racionálně zanalyzovali text! A tím pochopíme jeho celou podstatu.
Z osobní zkušenosti tyto metody doporučuji i Vám. Po dvou týdnech usilovné snahy se mí doktorští studenti k nepoznání zdokonalili! Dokážete lépe chápat texty a zároveň si uvědomíte subjektivitu hodnocení, tím konečně zmizí ideologicky zatížené texty z Wikipedie (člověk si uvědomí svou předpojatost i existenci jiných diskurzů/názorů). Samozřejmě jsem musel popis výrazně zkrátit, takže celou problematiku řeší odborné publikace oněch zmíněných autorů.
Přeji hezký den plný sebezdokonalování!
--93.153.90.35 8. 4. 2021, 02:51 (CEST)[]

ː Všechny Vámi zmíněné články jsou v současné podobě dílem konsenzu po dlouhé diskuzi. Nikoliv výsledkem mého editování. Pokud Vám něco vadí, obraťte se na diskuzi k článku, kde to můžeme probrat, Ostatní věci si dovolím nekomentovat. -Vaclav krouzek (diskuse) 8. 4. 2021, 13:14 (CEST)[]

„Vandalismus“Editovat

Dobrý den. Vandalismus na Wikipedii je termín pro činnost, jejíž cílem je záměrné poškozování encyklopedického obsahu a Wikipedie. Jiné editace (i nezáměrné poškození) je tak nazývat nevhodné a zcela nepřijatelné je tak nazývat věcné požadavky na úpravu článku (2 poslední vaše reverty). Případné odstranění šablony raději věcně zdůvodnětě, případně můžete např. příliš obsáhlé připomínky přesunout na diskusní stránku článku. Děkuji za pochopení. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 4. 2021, 09:55 (CEST)[]

Dobrý den. První návrat jsem z zdůvodnil. Editující mě nařkl, že stránka Lidská rasa je nevyvážená kvůli mě. Každý v historii vidí, že nejsem autorem posledních velkých úprav a každý se může podívat do diskuze článku, že vznikl po velmi náročném dohadovacím řízení. U druhého případu autor změny vlastně ani neuvedl, co mu konkrétně vadí. Jen, že údajně je článek nevyvážený. Když se podíváme zpět do historie, tak z této IP adresy byly v minulosti prováděny nevhodné úpravy, které postrádaly zdroj tvrzení. Myslím si, že pokud požaduje úpravy, tak je má probrat v diskuzi a napsat jaké konkrétní úpravy vyžaduje. V historii se můžete podívat, že mám jisté postoje, ale jsem ochotný také konsenzu. Tuto nálepku "článek byl zpochybněn" by autor mohl dát na cokoliv kdykoliv. -Vaclav krouzek (diskuse) 8. 4. 2021, 12:18 (CEST)[]
Já do těch případů nechci věcně zabíhat, ale vidíte, že argumenty vůči postupu IP adresy máte, takže je stačilo (stručněji) napsat do shrnutí editace místo toho nevhodného „vandalismus“ ap., které pak může směřovat k eskalování sporu do nevěcné roviny. Zdraví přeje Matěj Orlický (diskuse) 8. 4. 2021, 13:23 (CEST)[]
Dobrý večer,
děkuji panu Orlickému za toto upozornění. Záměrné poškozování článku, ze kterého jsem byl obviněn, je na Wikipedii definováno jako bezdůvodné mazání obsahu stránky, vkládání vulgarismů a jiných nepatřičných slov či spamování atd.. Já jsem se snažil upozornit na něco jiného. Článek (budiž uvedeno Lidská rasa) sice splňuje formální požadavky jako citace odborných publikací, dostatečné uvedení do problematiky nebo závěr, ale názory zde prezentované jsou koncipovány velmi jednostranně s důrazem na východiska jednoho metodologického tábora, konkrétně konstruktivistického pojetí sociologie. Problematice ras se ovšem věnuje řada jiných vědních oborů, zejména antropologie, biologie, částečně psychologie či ekologie, jejichž názory zde nejsou dostatečně (někde skoro vůbec) zahrnuty. Krom toho, i sociologie nepracuje s jedním paradigmatem, tudíž zmíněný konstruktivismus je pouze jedním z mnoha metodologických prostředků získávání informací. Z toho vyplývá, že musíme uvést výsledky více vědeckých disciplín, respektive více stanovisek různých sociologických škol, neorientovat se pouze na jednu. V reakci na stav článku jsem vyslovil domněnku, že ono jednostranné zaměření je způsobeno sympatiemi autora, což bohužel nemohu nijak verifikovat (a pokud tomu tak není, dovolte, abych se omluvil).
Zadruhé, v onom článku by měla být mnohonásobně více zastoupena historie pohledu na rasu očima vědců. Zvláště bádání v 19. století je zde umenšeno na téměř stopové množství, což je dle mého názoru špatně, jelikož právě v té době působilo v oborech nemálo slavných osobností, také vzniklo mnoho důležitých vědeckých paradigmat, kupříkladu evoluční teorie, eugenika, teorie kultur atd., některé jsou aktuální až do dnešních dob. Právě absence výzkumu této doby mě vedla k podezření, že zde nebyla uvedena záměrně, jelikož se liší od pojetí dnešního.
Tím jsem chtěl představit moje výtky směrem ke konkrétnímu článku, a proto zpochybnil jeho kvalitu v domnění, že povzbudím wikipedisty k jeho opravě. Zda ponechat zpochybnění nezaujatého pohledu nebo jenom přidat výzvu k přepracování, toť záleží na dalších uživatelích. Nyní nemám mnoho volného času, ale nevylučuji pokus o přepracování v blízké budoucnosti, s důrazem na spolupráci několika lidí za účelem kvalitnějšího příspěvku. Závěrem se chci ještě jednou ohradit proti nařčení z úmyslného poškození článku. S pozdravem --93.153.90.35 9. 4. 2021, 00:29 (CEST)[]
Dobrý den,pokud víte o způsobu, jak tento článek zlepšit, tak editujte odvážně. Pokud máte znalosti o Vámi zmíněných oborech a jejich přístupu k rase, a tyto jste schopen podložit konkrétními zdroji, tak prosím Vás abyste neotálel v diskuzi a dal jste se do práce (upřímně mně se nechtělo přepisovat celou sekci o "historii", protože o ni až tak moc nevím a je to velice dlouhé, ovšem něco jsem tam napsal). Ovšem musím podtrhnout, co řekl Václav Kroužek. Dostat se pouze na současnou podobu článku bylo vysoce obtížné a garantuji Vám, že minulá verze tohoto článku byla opravdu zaujatá a daleko horší, než ta současná. Takže jako jeden z hlavních autorů současné podoby článku budu vítat jakékoli editace, které zlepší objektivitu, ovšem bez toho, abyste něco konkrétního napsal se obávám, že musím souhlasit s kolegou Kroužkem.
Tedy, abych to shrnul: pokud víte jak, zlepšete článek, pokud ne, současnou verzi bylo obtížné dosáhnout a zaručuji se Vám, že jsem se snažil co nejvíc jsem mohl, aby byla co nejobjektivnější --Ludvík P. (diskuse) 13. 4. 2021, 06:52 (CEST)[]