Diskuse s wikipedistou:Martin Davídek/Archiv 2011-2013

Tato diskusní stránka za období roku 2011-2013 je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Vítejte

Vítáme Vás na české Wikipedii!

Dobrý den!

Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

Několik základních rad:

• Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace, můžete využít stránku Pískoviště.
• Potřebujete-li s něčím poradit či chcete-li navrhnout změnu čehokoliv, navštivte stránku Pod lípou.
• Potřebujete-li poradit s odbornými obory, tématy či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie.

Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se Vám přispívání bude dařit.

---

Don't speak Czech? Please see the welcoming message in English.

---

— Draceane ^diskuse 11. 12. 2011, 20:24 (UTC)

Dobrý den, zdravím Vás do Říma a děkuji za Váš nový článek Benedikt z Valdštejna, který jsem přidal mezi „nové články“ na portálu Křesťanství. Tam také můžete:

• požádat o založení nového článku o některém z křesťanských témat
• upozornit na svůj nový nebo podstatně rozšířený článek z této oblasti
• navrhnout některý článek do rubriky Osobnost nebo Článek měsíce

Pokud Vás k tomuto tématu napadne něco jiného, můžete napsat do portálové diskuse.

Zdraví Fagnes 11. 12. 2011, 22:09 (UTC)

P. S. Rozumím tomu správně, že editace z IP adresy 93.58.126.141 jsou Vaše před registrací?

Ano, je to tak. Zatím se s wikipedií učím pracovat, tak jsem rád, za vaši pomoc začátečníkovi.

Díky za Vaši zprávu. Kdyby něco, tak se ozvěte, rád Vám pomůžu – můžete mi zanechat vzkaz na mé diskusní stránce. I když je mi jasné, že je toho na Vás najednou příliš nového, rád bych zmínil několik zdejších pravidel/zvyklostí:

• Články se nepodepisují a může je v zásadě každý editovat.
• Příspěvky v diskusích (všeho druhu – diskuse k článku, diskuse s wikipedistou, ...) se podepisují, což se dělá tak, že se při editaci na konci napíšou čtyři vlnovky (dá se udělat pomocí Alt-126) – ty systém nahradí uživatelským jménem a datem a časem příspěvku ve standardizovaném formátu.
• Je praktické články zařazovat do kategorií. Dělá se to tak, že se na konec článku (avšak ještě před mezijazykové odkazy) napíše [[Kategorie:Název příslušné kategorie]]. Výpis všech kategorií (kromě tzv. skrytých – typicky kategorie Muži) se pak objeví v dolní části článku. Při kliknutí na odkaz se vypíše obsah kategorie (seznam článků v ní zařazených, popř. podkategorií). Například článek Jan Baxant se zařazen v kategoriích Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní, Kategorie:Litoměřičtí biskupové, Kategorie:Narození 1948, Kategorie:Žijící lidé a Kategorie:Muži.

Hezký večer přeje Fagnes 11. 12. 2011, 22:33 (UTC)

Hugo František Königsegg

Dobrý den, děkuji Vám za informace v článku Hugo František Königsegg. Bohužel jeho zpracování zatím nesplňuje požadavky na encyklopedické heslo. Pokuste se prosím text článku upravit alespoň do té míry, abychom jej mohli označit jako článek. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po 14 dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit. Děkuji za pochopení. --Feťour 20. 12. 2011, 23:43 (UTC)

V nejbližších dnech článek doplním a upravím na do přijatelné podoby. Díky za pomoc. --Wikipedista: Martin Davídek

Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

Dobrý den, oceňujeme Váš příspěvek, ale bohužel nemůžeme přijmout text chráněný autorským právem převzatý bez dovolení z webových stránek či odjinud. Podívejte se, prosíme, na stránku Zakládací listina litoměřické kapituly, a pokud jste autorem původního díla nebo máte od autora svolení k dalšímu šíření podle licencí GFDL a CC-BY-SA 3.0, pošlete o tom e-mail do OTRS.

Užitečné rady o přispívání do Wikipedie a o některých základních pravidlech najdete na stránkách Wikipedie:Průvodce a Wikipedie:Váš první článek. Díky za pochopení.

--Midi7 22. 12. 2011, 12:33 (UTC)

Jsem autorem tohoto textu na stránce: http://www.biskup-pavel.net/index.php?clanek=5 takže k porušení práv nedochází. Jak mám postupovat? Wikipedista: Martin Davídek

Dobrý den, děkuji za reakci. Pokud jste skutečně autorem, pak postupujte dle návodu Wikipedie:OTRS. V případě nejasností se na mě obraťte, případně přidejte svůj dotaz na stránku Wikipedie:Pod lípou. S pozdravem --Midi7 22. 12. 2011, 12:40 (UTC)

Ještě si dovoluji připodotknout, že by bylo vhodné vyčlenit text o zakládací listině kapituly do samostatného článku (svým významem si to myslím zaslouží). Jste někdo proti? Fagnes 22. 12. 2011, 13:43 (UTC)

Myslím si, že je to dobrý nápad. Jedná se o listinu mající obrovskou důležitost, citovanou v mnoha učebnicích a první českou větu se učí prakticky každý školák. Navíc k textu existuje řada doplňků a odvolávek, které se nehodí čistě ke svatoštěpánské kapitule, protože mají spíše lingvistický charakter. Tato rovina se v rámci "přílepku" k instituci kapituly nemůže dostatečně rozvinout. Wikipedista: Martin Davídek

Tedy provedeno. Fagnes 22. 12. 2011, 15:51 (UTC)

Děkuji. Teď ještě, aby někdo z dobrovolníků ověřil, že zde není problém s textem. Použitý překlad je více jak sto let starý a přepsal jsem jej z knihy s uvedením zdroje. Je možné, že současní odborníci k tomu už vytvořili nové překlady a rozbory, to ponechám fundovanějším. Na této úrovni si netroufám publikovat. Wikipedista: Martin Davídek

Prosím vyplňujte shrnutí editací

Dobrý den, díky za Vaše příspěvky. Chci Vás však poprosit o pokud možno výstižné vyplnění shrnutí editace před uložením úprav. Je nanejvýš žádoucí, aby měli ostatní wikipedisté představu, čeho se Vaše změny týkají. A to nejen ti, kteří právě sledují stránku posledních změn, ale i ti, kteří pak někdy v budoucnu budou hledat v historii článku nějakou konkrétní změnu. Když totiž ve shrnutí uvidí, že se Vaše změny týkají něčeho jiného, než co zrovna hledají, nebudou je muset dále zkoumat a ušetří tím tak trochu času. Registrovaní uživatelé mají navíc možnost si ve svém nastavení v sekci Editace zatrhnout položku Upozornit při vložení prázdného shrnutí editace a systém pak každé nevyplněné shrnutí před konečným uložením změn připomene. Děkuji za pochopení. --Gumruch 23. 12. 2011, 08:29 (UTC)

OK. Díky. Wikipedista: Martin Davídek

Eduard Oliva

Dobrý den, díky za četná doplnění článku i za fotografii (pozor však na dostatečné ošetření autorských práv – předpokládám, že v roce 1972 jste ještě nefotil). Výhledově ještě předpokládám udělat nějaké drobnější úpravy článku, např. ohledně Mařenic (trochu duplicita). Nicméně upozorňuji ještě na rozpor ohledně místa úmrtí, neboť databáze Národní knihovny uvádí, že zemřel v Praze. Předpokládám, že pokud jste uvedl, že zemřel v liberecké nemocnici, tak máte tento údaj dostatečně podložen a údaj o Praze bych tedy smazal. Zdroje uvádějí, že měl titul PhMr., což by měl být magistr farmacie. I když Olivovy osudy od roku 1935 byly zdá se docela zmapovány, z předchozí doby se o něm patrně moc neví (proč se narodil ve Švýcarsku, z jaké rodiny pocházel, co studoval mimo teologii, co ho vedlo ke studiu teologie na své náklady, ...). Hezký den přeje Fagnes 28. 12. 2011, 15:51 (UTC)

Zdravím. No vyfotil jsem fotografii. Ale protože jsem členem téže kapituly jako Oliva, nepředpokládám, že by mě kolegové z kapituly chtěli popotahovat, i když možné je všechno. Co se týče úmrtí čerpám z knihy Jaroslava Macka, který to uvádí (ale může to být i u něho nepřesný údaj). Úmrtní list jsem neviděl, i když se po něm mohu podívat. Co se týče jeho rodiny, také nevím nic bližšího. Pěkný večer Martin Davídek 28. 12. 2011, 16:15 (UTC)

Dobrý den, díky za Vaši odpověď. Pokud se týče fotografie, nejde o to, zda to vadí Vašim kolegům z kapituly, ale o to, že případný rozpor se zdejšími pravidly (resp. pravidly commons, což je něco jako centrální úložiště obrázků pro všechny jazykové verze Wikipedie) by mohl vadit zdejším správcům atd., bez ohledu na to, zda to někoho poškozuje. Proto doporučuji být v těchto případech velmi obezřetný a raději si prověřovat přesná pravidla, popřípadě též uvést do komentáře k fotografii další údaje dokládající splnění příslušných pravidel. Jinak pokud jde o samotný článek o Olivovi, myslím si, že nic zásadního o něm asi už nedohledáme. Snad bych jenom uvedl, že podle dostupných informací (už ani nevím, kde jsem to četl) prý zemřel za ne zcela jasných okolností – ale to třeba nemusí být zas až tak podstatné, zmiňuji to pouze pro doplnění a pro zajímavost. Zdraví Fagnes 29. 12. 2011, 11:29 (UTC)

Zničené kostely severních Čech

Dobrý den, dávám na vědomí, že mám v úmyslu postupně vytvořit články o zaniklých kostelích, o nichž pojednává katalog z výstavy Zničené kostely severních Čech. Už v minulosti jsem vytvořil článek o býčkovickém kostele, kromě něho se jedná o kostely v těchto lokalitách: Svébořice, Jablonec u Mimoně, Fukov, Most (sv. Václava, Nanebevzetí Panny Marie, pravoslavný, evangelický, sv. Františka Serafinského), Židovice, Kopisty, Bystřice, Prunéřov, Kralupy u Chomutova, Račice, Krbice, Dolany, Lomazice, Dolina, Přísečnice (Nanebevzetí Panny Marie, sv. Mikuláše), Rusová, Mukařov, Merboltice, Rychnov, Valkeřice, Verneice, Touchořiny. I když možná by stálo za to také napsat o těch, které ještě zbořeny nebyly, ale nemají od toho daleko: Hořetice, Zlovědice, Řisuty, Lahovice. Zdraví Fagnes 30. 12. 2011, 21:20 (UTC)

Jeví se mi to jako velmi pěkný nápad. Zatím k tomu nemám příliš podkladů, ale při svých cestách jsem narazil na paní pocházející z Mukařova - myslím "Muncker", která pracovala na své rodinné kronice - myslím, že mám fotek ze současnosti. Mohu Vám je zaslat? Nějaké kontakty mám i v ostatních lokalitách, když na něco přijdu, dám vědět. S pozdravem Martin Davídek 30. 12. 2011, 22:49 (UTC)

Dobrý den, díky za Vaši odpověď. Pokud jde o fotografie, myslím, že nejlepší bude, pokud byste je sám nahrál na commons (při zachování příslušných pravidel z hlediska autorství) – ostatně já bych těžko vysvětloval, že mi je poskytl X. Y., který je má od Y. Z atd. Nicméně budu rád, pokud byste na jakékoliv fotografie kostelů nově vložené na commons upozornil na tomto místě, které právě pro tento účel slouží. (Jinak obecně: tato stránka slouží převážně jako návod, pokud byste k tomu měl nějaké návrhy úprav, připomínky apod., prosím směřujte je do diskuse k této stránce). Hezký nový kalendářní rok přeje Fagnes 30. 12. 2011, 23:17 (UTC)

Posílám fotografie z Mukařova, které jsem udělal 31.7.2009

Add caption here

Add caption here

Add caption here

Add caption here

Myslím, že nějaké informace by se daly dohledat v knížce: Úštěcko na starý pohlednicích - Auscha und Umgebund auf alten Ansichtskarten S pozdravem Martin Davídek 4. 1. 2012, 13:35 (UTC)

Petera

Dobrý den, rád bych Vás upozornil na seznam osobností v díle Václava Petery, který postupně dávám dohromady. S využitím tohoto seznamu je možné dohledat informace o různých osobnostech z dřívější doby (cca do roku 1965). Jinak tu druhou fotografii ze stránky litoměřické kapituly jsem odstranil já (i když jsem to zapomněl uvést do shrnutí editace), protože jsem měl za to, že tam postačí jen něco pro ilustraci, když obě strany listiny jsou v článku o zakládací listině. Nemějte mi prosím za zlé, pokud stále nějaké články upravuji, jsem veden snahou po zlepšení a do určité míry i unifikaci. Zdraví Fagnes 3. 1. 2012, 12:09 (UTC)

Díky za zprávu. Vůbec Vám to nemám za zlé, naopak, člověk se účastní kolektivního díla a ten pohled díky dalším lidem je více komplexní. A také vidím, jak systematickou prací torza článků se postupně vylepšují. Je mi jasné, že takový "první" nástřel je sice "brutální", ale bude postupně vylepšen, doplněn, vypracován, cizelován... S tou rubovou stranou listiny jsem uvažoval tak, že přece jenom tam lze některé ty české výrazy přečíst a není to jen ilustrační foto, ale má to širší rovinu. Snad každý školák se o první české větě učí, a ta je právě na zadní (rubové) straně. Mám k dispozici i latinský přepis textu a rozbor ve třech variantách, ale to bude vyžadovat ještě mnoho práce. Takže to je spíše vize do budoucna. Děkuji za spolupráci. Martin Davídek 3. 1. 2012, 23:21 (UTC)

Církevní tituly

Dobrý den, prosím, zda byste se mohl podívat na tuto diskusi, případně i na nad tím uvedenou diskusi o významu zkratek. Děkuji a zdravím Fagnes 7. 1. 2012, 12:31 (UTC)

Dobrý pozdní večer, díky za obsáhlý výklad k problematice titulů apod. Ohledně problematiky kooperátorů a moderátorů jsem měl na mysli to, že dříve (třeba za 1. republiky) se objevovalo označení kooperátor, což možná bylo totéž co kaplan (dnes farní vikář), ale možná mezi kaplanem a kooperátorem nějaký rozdíl byl, a také se objevuje pojem moderátor společné duchovní správy, což bylo například v Sokolově (to řeší kánon 517 § 1 CIC). Především bych ale rád znal Váš názor na rozlišení titulů, funkcí atd., tj. jestli se to dá říci tak, že funkce je jako placené pracovní místo (ať už trvale – sídelní či pomocný biskup, generální vikář, biskupský vikář, sídelní kanovník, farář, farní vikář, nebo dočasně – administrátor diecéze), zatímco titul/hodnost je záležitost čestná, tedy neplacená (kardinál, čestný apoštolský protonotář, prelát Jeho Svatosti, kaplan Jeho Svatosti, osobní arciděkan, osobní děkan, osobní farář, možná by sem patřil i titulární biskup). Zdraví Fagnes 7. 1. 2012, 23:50 (UTC)

S tím rozlišovacím znakem funkce jako placené záležitosti je to dost problematické. Placení funkce je totiž sekundární záležitost. První věc je ustanovení do funkce, druhá je potom podle platových tabulek výše příjmu. Tato kombinace však platí např. v ČR (je to dáno prakticky od Josefa II., kdy se kněží změnili z pohledu státu na placené státní zaměstnance - státní úředníky). V jiných zemích je to odlišné, i když biskup má povinnost se postarat o sistaci (výživu, základní zabezpečení) svých kněží - to se ovšem primárně neváže na to, jakou funkci vykonávají. Navíc existují funkce, které placené nejsou - např. člen kněžské rady, konzultor atd.

Ale ještě jedna věc mi u toho nesedí. Totiž to samotné slovo "funkce". Např. někdo by byl ustanoven farářem s funkcí faráře - to by bylo jako v rodině když by někdo byl otcem s funkcí otce. Prostě mi nesedí udělat z kněží na různých pozicích placené funkcionáře. To bychom se dostali na úroveň totalitních soudruhů, kteří to tímto směrem tlačili (takhle například komunistické orgány již zmíněnému Olivovi nabídli kanovníka a tudíž samozřejmě zvýšení platu). Ono se to sice používá, ale je to nepřesné. K těm "titul/hodnost" je záležitost čestná - to také není úplně přesné. Např. kardinál má určitý přijem a i důchod ve Vatikánu. Navíc titul není totožný s pojmem hodnost.

Možná by se to dalo napsat tak, že: "s výkonem některých funkcí je spojen nárok na odměnu (finanční, naturální nebo jinou) podle právního řádu či zvyklostí v konkrétní zemi, jiné nárok na odměnu nemají".

V církevním prostředí rozlišujeme už od středověku tzv. congrua (plat) - zde je nárok a condigna (to by korespondovalo s civilním termínem - premie) - je to odměna z vhodnosti (protože je to vhodné, například za dobrou službu) - na tuto odměnu však není automatický nárok.

A na závěr - státní kontrola nad platy duchovních, která vznikla z Rakouska-Uherska, se v našich zemích uplatňuje dodnes, jako účinný nástroj intervence státu do věcí církevních (v současnosti například limity v počtu duchovních). Zajímavá je situace v zemích, kde je odluka církve a státu, jak se řeší "placení funkcí". To by bylo na samostatný článek.

Snad jsem to trochu osvětlil. S pozdravem Martin Davídek 8. 1. 2012, 06:58 (UTC)

Rudolf Repka

Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Rudolf Repka. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů atd. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit. S pozdravem --Tlusťa 9. 1. 2012, 11:58 (UTC)

Myslím, že jsem článek vhodně doplnil, aby splňoval podmínky významnosti. Jedná se o duchovního, ač mladého, svým dosahem a funkcemi významného. Jsou do jeho péče svěřeni jiní duchovní - z celého vikariátu, je sídelním kanovníkem - toto místo je vyhrazeno pro nejvýznamnější kněze severních Čech (Litoměřické diecéze) a jejich počet je úzce limitován; a má pedagogické i celospolečenské výsledky. Zdroje nejsou již triviální. Časem se podaří jistě doplnit další informace. S pozdravem Martin Davídek 20. 1. 2012, 07:45 (UTC)

Posloupnosti

Dobrý den, všiml jsem si, že v nově zakládaných článcích hodně využíváte posloupnosti. Rád bych proto nadhodil úvahu, zda by tato šablona neměla být používána jen v omezené míře, tj. jen u některých funkcí/úřadů. Já osobně jsem dával posloupnost u generálních vikářů (dříve tam nebývaly), u sídelních biskupů je to také běžné. U kapitulních proboštů (příp. možná i děkanů) by to v zásadě taky klidně mohlo být, ale u farářů (resp. obecně duchovních správců) a okrskových vikářů je to podle mého názoru už zcela nadbytečné. Posloupnost jsem nedával ani k arciděkanům (také proto, že třeba arciděkan nastoupil po 50 letech duchovní správy administrátorem a správně by tedy měl být v posloupnosti jako předchůdce uveden předchozí arciděkan, nikoliv administrátor). Celá tato záležitost souvisí také s tím, že vlastní článek by v podstatě měly mít jen ty osobnosti, které splňují podmínky encyklopedické významnosti, takže posloupnost by se měla podle mého názoru dávat jen tam, kde je reálný předpoklad, že tyto podmínky bude splňovat i předchůdce a nástupce v dotyčné funkci. Problematiky významnosti se výše už dotkl Tlusťa, já jsem s tím neměl zatím větší problémy, ale je potřeba na to dbát, protože je to na Wikipedii docela citlivá otázka (stejně jako problematika autorských práv). Možná by bylo nejvhodnější, kdyby se tato otázka probrala třeba v diskusi k portálu Křesťanství (v diskusi Pod lípou by to mohlo sklouznout k tomu, že nás někdo odkáže na obecná pravidla s tím, ať nevymýšlíme už vymyšlené). Nejprve jsem se však chtěl obrátit na Vás s prosbou o názor. Zdraví Fagnes 9. 1. 2012, 13:07 (UTC)

Ta posloupnost u farářů a okrskových vikářů by se asi dala udělat jiným způsobem. Třeba jako samostatné články. To není práce na pár minut. Jenže ono to důležité je. Když dohledáváte, kdo kde byl farářem nebo vikářem v jednotlivých letech, je to šikovný a důležitý zdroj informací. Pokud na to máte sílu a pomůžete, budu rád. Co se týče významnosti, tam mi ještě spousta věcí není jasné. Občas mě při čtení těch návodů na wikipedii odkáží tak složitě, že už nevím co bylo na začátku. Mě také připadá řada lidí z jiných oborů být nějak mimo významnost, ale je to proto, že třeba ty obory neznám. S pozdravem Martin Davídek 9. 1. 2012, 13:36 (UTC)

Dobrý den, já tomu rozumím. Zdejší pravidla jsou značně složitá, ale v reálném životě je to ještě horší. Pokud jsem se setkal, je zde obecně snaha aplikovat pravidla bez zřetele k nějakému oboru, takže se občas snažím vysvětlovat, že k nějakým specifikům je potřeba přihlížet. Občas se v nějaké oblasti někdo ozve, že co je moc, to je příliš (zrovna by se to hodilo třeba u fotbalistů, dříve se tu zase hromadně objevovaly články o kdejakém kopečku v Izraeli), takže jde o to, aby se to nestalo nám. Jinak pokud jde o faráře, řešil jsem to většinou tak, že jsem známé údaje napsal do článku o příslušném farním kostele (třeba zde). Něco podobného je v článku Arcibiskupský seminář v Praze. Někteří jsou zase toho názoru, že by měl být extra článek o kostele a extra o farnosti, což se mi nezdá dobré, ale třeba je to jenom věc osobního vkusu. Větinou nebývá těch informací o kostele tolik, aby byla délka článku včetně seznamu duchovních správců neúnosná. Nicméně co říkáte myšlence, že bych o otázce posloupností napsal do diskuse k portálu Křesťanství? Získali bychom tak představu o tom, co si o tom myslí ostatní. Fagnes 9. 1. 2012, 13:53 (UTC)

Jinak uspořádávání těchto seznamů je určitě dobré, ale obávám se, že byste na to potřeboval sabatický rok. A mimo Wikipedii existuje ještě reálný svět... Fagnes 9. 1. 2012, 13:55 (UTC)

To bude asi lepší systém, psát duchovní správce k farnosti a pozvolna je doplňovat. U litoměřických kanovníků ovšem posloupností sleduji ještě jednu věc. Totiž, jak se předávaly jednotlivé kanonikáty. Ti faráři se mi tam napletli jaksi navíc, to by se spíš hodilo přidat ke katedrále. Je zajímavé, že ten seznam někde mám (farářů katedrály), kdysi jsem ho dělal pro farní webové stránky. Už vidím, jak to zase někdo napadne, že je to převzaté odněkud, i když je to plod mého výzkumu ve starých ročenkách a originálních zápisech. S tím rozdělením - extra článek o kostele a extra o farnosti, bych uvažoval takto: ve farnosti může být více kostelů a kaplí (např. farní kostel, filiální kostely, veřejné kaple, oratoře, zvláštní místa modlitby atd.), tak bych to také viděl jako to máte u Opatovic nad Labem. Už proto, že může být také ustanoven rektor kostela. Navíc některé kostely spadaly historicky do různých farností, pokud se měnily jejich hranice. Pak je tu otázka architektury kostelů - to se s farnostní moc nekryje. Dneska už asi editovat nic nebudu, mám nějaké úkoly. S pozdravem Martin Davídek 9. 1. 2012, 16:20 (UTC)

Církevní tituly a kooperátor

Dobrý den, trochu jsem se díval do literatury (Tretera: Církevní právo, Praha 1993), a i když jsem měl představu, že toho najdu víc, tak jsem našel alespoň toto:

• Obecným pojmem, pod něž by se dali zahrnout faráři, kanovníci, biskupové atd., bude nejspíš „církevní úřad“ (definován zhruba takto: „postavení svěřené v církvi jednotlivé osobě jako služba“). Čili předpokládám, že výhledově založím článek „církevní úřad“ a nynější článek „církevní titul“ buď přepracuju pod nynějším názvem, nebo jej navíc přesunu na „seznam církevních titulů“. Zřejmě by se tedy dalo vycházet z toho, že se rozlišuje „úřad“ (jako „pracovní místo“ – uvádím je pro lepší představu) a „titul“, který je čestný. Do těchto článků bych rád zakomponoval i údaje o obvyklém oslovení (dříve se standardně uvádělo např. dp., vdp., nejdůst., J. E. apod.).
• Podle Tretery byla praxe označovat dnešního farního vikáře jako kaplana i před rokem 1983 nesprávná. Podle CIC 1917 prý bylo správné označení vicarius, jichž bylo pět typů, z nichž nejčastější byl vicarius cooperator – odtud tedy pojem kooperátor, který jsem si pořád nedokázal zařadit. Pokusím se tedy k tomu někdy sehnat nějakou další literaturu, popřípadě přímo znění CIC 1917, a pak bych nejspíš upravil články farní vikář a zejména kaplan.
• Ještě se chystám napsat články biskupský vikář a soudní vikář.
• Hledal jsem taky něco o arciděkanech (poté, co kolega doplnil do příslušného článku, že arciděkan je „čestný titul duchovního správce významné farnosti nebo několika farností“), ale moc jsem toho nenašel (blíže zde) a zejména jsem nic nenašel o děkanech a arciděkanech ad personam. CIC 1983 o tom mlčí. Budu pátrat dál.

Zdraví Fagnes 12. 1. 2012, 19:25 (UTC)

* To už vypadá mnohem lépe - rozdělení na "církevní titul" a "církevní úřad". Dnes už to zase začíná hrát větší roli. Ještě v 90. letech 20. století se biskupům říkalo více: "Otče biskupe" v církvi, "Pane biskupe" v civilním ranku. Oslovení "Vaše excelence" se spíše vyhýbali. Dnes je to poměrně normální. V diplomatických kruzích vzhledem k protokolu nutné. Při kumulaci titulů se oslovuje biskup nebo kněz titulem vyšší síly.

* Nezkoumal jsem tolik Kodex 1917, ale Treteru znám a většinou mívá pravdu. Podaří-li se Vám dobře zpracovat všech 5 typů předkoncilních "vicarius", bude co opravovat v mnoha článcích.

* Biskupský vikář je v CIC 1983 v Knize II. - Boží lid, kánony 475-481 (jedná se o výkonnou moc - kán. 391). Soudní vikář je stanoven v Knize VII - Soudní a mimosoudní řízení, kánon 1420 (jedná se o výkon soudní moci - také kán. 391). Vlastním soudce diecéze je diecézní biskup (kánon 1419), soudní vikář je zástupce (vikář) biskupa ve věcech soudních. Je to radikálně odlišná figura od generálního vikáře.

* K okrskovým vikářům (děkanům) je kánon 524, a dále kánony 553-555. Vysvětlení termínů okrskový vikář, děkan je nejlepší v Kán. 553 § 1: Okrskový vikář, který se také nazývá děkan nebo arcikněz nebo i jinak, je kněz, který je v čele okrskového vikariátu (děkanátu). Z tohoto kánonu plyne, že je možné použít i termín: arcikněz nebo i jiný. Biskup by mohl udělit jako čestný titul ještě další. Pokusím se z nějakých komentářů vyčíst, čím vším možným už tradice disponuje. Mě už pomalu dochází, že ono arci- pochází z řeckého hé arché = moc, vláda,... latinsky: archipresbyter... Přeji dobrou noc. Martin Davídek 12. 1. 2012, 23:01 (UTC)

Pro Fagnese: Tohle asi znáte (ke zničeným chrámům): http://www.dltm.cz/katalog-k-vystave-znicene-kostely-severnich-cech-1945-1989 Martin Davídek 16. 1. 2012, 11:17 (UTC)

Katalog jsem zakoupil a na výstavě pořídil pár fotek. Fagnes 16. 1. 2012, 13:12 (UTC)

Dobrý den, už jsem prověřil tu záležitost s kaplany a kooperátory. Jakmile na to budu mít trochu času (snad dnes nebo v následujících dnech), provedu příslušné opravy v článcích kaplan a farní vikář. Zkusím najít taky něco k problematice oslovení – kdybyste k tomu měl nějaké připomínky či náměty, napište mi je prosím do diskuse. Zdraví Fagnes 17. 1. 2012, 12:17 (UTC)

K problematice oslovování jsem našel následující:

• každý kněz: důstojný pan – důstojný pane
• prelát, probošt: veledůstojný pan – Vaše milosti
• biskup, arcibiskup: nejdůstojnější pan – Vaše milosti
• kardinál: Vaše eminence

Ale je to ze zdroje, který na mě působí dojmem „jedna paní povídala“. Fagnes 17. 1. 2012, 12:29 (UTC)

K článkům kaplan a farní vikář - kouknu na to později. Ale u toho oslovení - to ne! To je šílenost. To je tak zapadlá moravská víska přes 50 lety. důstojný pane, ev. důstojnosti - pro faráře

velebný pane, velebnosti - pro farního vikáře, kaplana

vaše milosti - kanovník, prelát, probošt nebo i jiné. (zkratka před jménem: J.M. can. - Jeho Milost kanovník /canonicus/) - zkoumal jsem původ a je velmi prozaický. Kdo měl dříve nějaké obročí (prebendu), mohl si najmout služebnictvo a tudíž byl Milostpán (asi jako Trautemberk v Krkonošských pohádkách). V církvi se to začalo používat opět v posledních několika letech. Prebendy stát na sebe převzal zákonem č. 218/1949 Sb. v § 11 odst. 1 viz. Kanovník. Obecně zkratka před jménem: J.M.

Vznikaly ovšem zajímavé kombinace třeba u biskupů: Jeho biskupská Milost XY, (eventuelně) Jeho biskupská Milost kníže či arcikníže XY

Občas slyším i kombinace: Jeho proboštská Milost, Jeho kanovnická Milost

Zajímavé je oslovení: Milosti XY nebo Milostpane XY

Biskup se oslovuje: Vaše Excelence (italsky: Sua Eccelenza), Kardinál: Vaše Eminence (italsky: Sua Emminenza), Jeho Svatost (italsky: Sua Santita) - to je hodně používané.

Tak snad jsem trochu pomohl. S pozdravem J.M. can. Martin Davídek 17. 1. 2012, 20:11 (UTC)

Díky, snad se mi v tom někdy podaří vyznat. Před písmenem M by ještě měla být mezera. Nevíte prosím o nějaké literatuře, která by tuto problematiku zpracovávala? Zdraví Fagnes 18. 1. 2012, 09:40 (UTC)

Takže jsem nakonec zdárně provedl slibované úpravy článků kaplan a farní vikář. Ale narazil jsem na problém s výpomocným duchovním, který byl v článku vymezen dost nejasně. Z CIC ani jiných zdrojů se mi nepodařilo zjistit, co to přesně znamená. Je pravdou, že to většinou bývají důchodci, ale to neznamená, že to musí být pravidlem. Jak jsem zjistil, někdy je jedna osoba v určité farnosti současně výpomocným duchovním a současně farářem, administrátorem nebo farním vikářem, takže se ty funkce či úřady nevylučují. Další z nalezených zdrojů naznačuje, že by výpomocný duchovní mohlo být označení pro kněze, který je činný bez nároku na plat. Zatím nevím, jak s tím naložím, takže to asi nechám uležet. Zdraví Fagnes 19. 1. 2012, 23:43 (UTC)

Myslím, že ten kaplan je dobře udělaný. Mám sice ještě řadu doplňků, zvláště v italštině a latině. Pokusím se je dodat k funkci kaplana později. S pozdravem Martin Davídek 20. 1. 2012, 07:48 (UTC)

Herbord

Dobrý den, v článku Herbord (litoměřický probošt) je asi poněkud zmatek ohledně Herborda z Fulštejna. Na začátku je jmenován jako otec dotyčného probošta, na konci jako jeho synovec. Jak je to tedy? Prišel jsem na to v souvislosti s vytvořením rozcestníku Herbord. Hezký den Fagnes 18. 1. 2012, 09:40 (UTC)

Jsou to vlastně 3 Herbordové z Fulštejna. Otec Herbord z Fulštejna, syn - probošt Herbord z Fulštejna a synovec Herbord z Fulštejna. V článku jde o Herborda (probošta). Pokud Vás napadne, jak to udělat, aby to bylo přehlednější, klidně to změňte. Rád bych postupně dodělal všechny probošty kolegiátní kapituly, ale je s tím dost hodin práce. S pozdravem Martin Davídek 18. 1. 2012, 13:01 (UTC)

Aha, čili jestli to dobře chápu, tak Herbord I. byl otcem Herborda II. (probošta) a Herbord III. byl synovcem Herborda I., takže vlastně Herbord III. byl vnukem Herborda I. Trochu mě neštimuje, že Herbord I. zemřel cca o 18 let později než Herbord II. (probošt), ale to není vyloučeno, ostatně prý zemřel (dle článku) ve vysokém věku. Narazil jsem taky na další dva Herbordy, z nichž jeden byl mnichem v Německu asi o sto let dříve, ale druhý byl biskupem levantským (diecéze sídlící kdesi v Korutanech, relativně nedávno přenesená do Mariboru v sousedním Slovinsku) a současně generálním vikářem salcburským (divné, ale takto to tam píšou) a později světícím biskupem vratislavským a zemřel v roce 1275, byl tedy víceméně současníkem „českých“ Herbordů. Jestliže byli Herbord II. i Herbord III. oba probošti, bude potřeba je nějak rozlišit, takže přejmenuji článek Herbord (probošt) na Herbord (litoměřický probošt), aby se případně dal v budoucnu napsat článek Herbord (olomoucký probošt). Ten olomoucký Herbord byl proboštem do roku 1270, čili nejspíš toho roku zemřel stejně jako Herbord II. Zdraví Fagnes 18. 1. 2012, 13:31 (UTC)

Také jsem měl určité pochybnosti. Zvlášť mě překvapilo stejné datum úmrtí Herbordů II. a III., ale pracoval jsem s těmi podklady, které jsem měl - což jsou v podstatě 2 - 900 let kapituly a 950 let kapituly od Macka. Oba zdroje mají však rozsáhlý aparát pramenů odkud bylo čerpáno. To už je trochu stadium hypotéz. Ale to rozdělení na Herbord (litoměřický probošt) a Herbord (olomoucký probošt) bude asi nejlepší. Zdroj 900 let kapituly uvádí jméno s T na konci: Herbort. Také se to objevuje v některé starší literatuře o Litoměřicích. Jenže to mi zase připadá jako buď zásah do rodové tradice, nebo germanismus. Asi bych pro rozlišení u litoměřického probošta T na konec nedával. Je to však k úvaze.

Technická poznámka

Dobrý den, pokud nějaká osoba má jméno, které jako název článku neexistuje a ani není předpoklad, že by v blízké budoucnosti vznikl (Gervas, Domicilián, ...), není třeba do názvu vkládat rozlišovač (uváděný v závorce na konci). Zdraví Fagnes 21. 1. 2012, 20:04 (UTC)

P. S. Ještě budu doplňovat do článku farní vikář použití tohoto pojmu v CIC 1917.

To bych pochopil, ale je tu možnost, že někdo napíše o sv. Gervasovi nebo sv. Domiciliánovi. Pak by vznikl zmatek, proto to rozlišení. Zatím ještě k tomu pojmu farní vikář a kaplan ještě nic nepřidávám. Materiálů bych měl dost - hlavně v jiných řečech, ale trochu počkám, až to "dozraje". S pozdravem Martin Davídek 21. 1. 2012, 20:16 (UTC)

No vidíte, existence Vámi zmiňovaných světců mi poněkud ušla. Naštěstí přesunout to na nový název jde vždycky. Budu na to muset dbát. Pokud jde o článek kaplan, k tomu už nic nemám, k článku farní vikář kromě onoho krátkého doplnění už taky nic. Spíš se ještě chystám na napsání článků kurát a malý seminář. Leccos jsem čerpal ze starší literatury o kanonickém právu, ale bohužel mám dojem, že tato literatura pořád opakuje tytéž obecnosti a něco podrobnějšího o všelijakých „partikulárnostech“ nenapíše nikdo (k tomu např. v diskusi k článku Arciděkan). Ale aspoň že tak. Henner (1921) taky ohledně kapitulních dignit tvrdí, že v Praze (asi míní metropolitní) jsou čtyři (probošt, děkan, arcijáhen a scholastik), v Olomouci pět (z nichž první je děkan) a v Litoměřicích a Hradci Králové jen jedna – děkan. Takže někdy trochu váhám, jak je to se spolehlivostí podkladů (třeba do článku o liturgické reformě jsem napsal, že „vypukla“ na 1. adventní neděli 1969, a pak jsem se jinde dočetl, že už na 2. velikonoční neděli 1969). Zdraví Fagnes 21. 1. 2012, 21:08 (UTC)

Používejte prosím kategorie

Děkujeme za Vaše příspěvky do Wikipedie. Zároveň Vás prosíme, abyste každé nově vzniklé heslo vždy zařadil(a) do určité kategorie (příp. kategorií). Dělá se to připsáním [[Kategorie:Název kategorie]], například [[Kategorie:Němečtí fyzikové]] na novou řádku u konce stránky.

Proč kategorizovat?

Kategorizace článků je výhodná, protože kategorizované články mohou uživatelé Wikipedie procházet nejen podle jejich názvů, ale také podle právě takto vytvořených kategorií. Jediným kliknutím na odkaz pod daným heslem získají seznam všech článků v dané kategorii, čímž získávají kontext k tématu, které je zajímá.

Nejčastější příklady

• U osob, u nichž je znám rok narození (a/nebo úmrtí), se přidává šablona [[Kategorie:Narození Rok_narození]], analogicky pak [[Kategorie:Úmrtí Rok_úmrtí]]
• U obcí, okresů, krajů apod. je zvykem vložit minimálně kategorii státu, do kterého patří, například [[Kategorie:Estonsko]]
• U bibliografií osob (popř. též u cizojazyčných názvů, které uvozuje určitý člen) je možno upravit pořadí, ve kterém se tyto budou v kategoriích zobrazovat. A sice přidáním šablony {{DEFAULTSORT|Název, tak jak má být zařazen}}, například pro heslo Jiří Stanislav Guth-Jarkovský by to bylo {{DEFAULTSORT:Guth-Jarkovský, Jiří Stanislav}}.

Další odkazy

• Základní kategorie – otevřete (nejlépe v novém okně) pokud nevíte, která kategorie se nejlépe hodí a chcete ji nalistovat.
• Nápověda:Kategorie – velmi podrobný popis
• Wikipedie:Kategorizace – další pokyny pro kategorizaci
• Wikipedie:Biografie → Kategorie – kategorizace u psaní biografií

♥ K123456  23. 1. 2012, 17:25 (UTC)

Probošti Konrádové

Dobrý den, přejmenoval jsem články o proboštech Konrádech – nově se jmenují Konrád (probošt ve 13. století) a Konrád (probošt v 15. století). Snažil jsem se najít co nejvhodnější řešení, ale chápu, že v tomto případě to není jednoznačné. Nicméně snad to bude takto vyhovující. Zdraví Fagnes 24. 1. 2012, 10:09 (UTC)

Myslím, že je to šikovné řešení. Jsem rád, že to takto spravujete. Mám problém s kanovníkem Repkou, u kterého mi pan Tlusťa napsal, že je nevýznamný. Doplnil jsem článek, zkuste se na to podívat, ať se to zbytečně nesmaže. Nemyslím si, že jde o nevýznamnou osobu. S pozdravem Martin Davídek 24. 1. 2012, 10:14 (UTC)

Díval jsem se na ten článek o kanovníku Repkovi a musím se přiznat, že i když je patrná snaha o „vylepšování“ a doložení významosti, z hlediska naplnění zdejších pravidel to asi pořád bude problém. Pokud si matně vzpomínám, tak tady byl v minulosti problém i s nějakým generálním vikářem, než se nějaký správce slitoval a učinil závěr, že jde o osobu zastávající oblastní úřad. Striktně vzato je to tak, že musí být doloženy dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje, přičemž v tomto případě by nejspíš byly články ve Zdislavě i knihu o kapitule (která navíc vyšla ještě před jeho jmenováním kanovníkem) prohlášeny za závislý, popřípadě i triviální zdroj. Já ty požadavky do jisté míry chápu, protože je pravdou, že není smysluplné, aby tu měl článek každý kněz. Zkusím ještě do externích odkazů přidat odkaz na ten článek o bohosudovském gymnáziu (snad tím neporuším zase nějaké další pravidlo). Já osobně si myslím, že encyklopedickou významnost lze předpokládat u všech biskupů, generálních vikářů, kapitulních proboštů a snad i děkanů, nejspíš i u arciděkanů včetně arciděkanů ad personam, pravděpodobně u monsignorů. To ovšem samozřejmě neznamená, že pokud někdo nemá některou z výše zmíněných „funkcí“, tak nemůže být encyklopedicky významný. Krásným příkladem je podle mého názoru třeba Miroslav Šimáček, který se stal významným svou činností v Příchovicích (a později se shodou okolností stal arciděkanem – i když u těch arciděkanství je to otázkou, zda farář ve významné farnosti je nutně významnou osobností, navíc některé diecéze statut arciděkanství zrušili a na Moravě nejsou vůbec). Řada kněží by určitě zdejší požadavek encyklopedické významnosti splňovala i pro svou jinou činnost, například vědeckou či pedagogickou (Jan Merell), mediální (Miloslav Fiala) nebo literární (Jiří Barhoň). Zdraví Fagnes 24. 1. 2012, 11:53 (UTC)

Mě celkem nejde o to, abych speciálně prosazoval kanovníka Repku, ale abych se případně nemordoval se články, které mi pak někdo shodí. Pikantní na tom je, že právě okrskový vikář je více než děkan, protože okrskový vikář může mít pod sebou více děkanů (alespoň v Čechách). Je to oblastní úřad. Trochu z toho rostu, když vidím některé osoby všelijakých oborů v pohodě existovat na wikipedii a tady je to pro někoho problém. Občas si přečtu diskusi u některých článků, a začínám si zvykat... Tak je to určitá další zkušenost, to nemyslím nějak zatrpkle, spíš uvažuji metodicky. Zdravím do Čech. Martin Davídek 24. 1. 2012, 13:13 (UTC)

Staročeské rody

Zdravím. Máme už na wikipedii zpracované mnohé rody, také Vartenberky a pány z Dubé. V heslech Vámi tvořených (třeba teď Jan z Vartenberka) mi chybí návaznost přes kategorie, případně, pokud to lze, propojit ta jména přes vnitřní odkazy. Zamezit možné duplicitě osob. Řadu osobností u obou rodů vzešlých z Ronovců už máme a víme že byli významnými církevními osobnostmi 13. - 15. století. Autoři Vámi uváděných publikací se možná tou návaznosti nijak nezabývali. Až budete mít čas a náladu, zkuste se na to podívat. Díky --Zákupák 26. 1. 2012, 12:58 (UTC)

Děkuji za tip. Pokusím se na to podívat. S pozdravem Martin Davídek 26. 1. 2012, 13:34 (UTC)

Biskupská konzistoř

Dobrý den, přepracoval jsem článek biskupská konzistoř, především s využitím zdroje uvedeného v diskusi k uvedenému článku (slovník z přelomu 19. a 20. století). Díval jsem se také do CIC 1917, ale biskupskou konzistoř jsem tam neobjevil, a v CIC 1983 to pokud vím taky není. Nicméně třeba v katalogu pražské arcidiecéze z roku 1948 je uvedeno složení pražské arcibiskupské konzistoře (8 členů a k tomu ještě 3 emeritní). Jako čestný konzistorní rada královéhradecké diecéze je zmiňován třeba Josef Pokorný (1917-2003). Celkově to na mě tedy dělá dojem, že biskupská konzistoř je pojem vzniklý před rokem 1917, Kodexem kanonického práva z roku 1917 neupravený, ale nadále existující až do roku 1983. Podle CIC 1983 zřejmě biskupské konzistoře již neexistují a nejspíš jsou nahrazeny sborem poradců. Myslíte, že jsou mé domněnky správné? Zdraví Fagnes 28. 1. 2012, 14:10 (UTC)7

Raději to vezmu od konce s použitím Il Codice di diritto canonico, Commento giuridico-pastorale - Luigi Chiappetta. CIC 1983 ustanovuje - Diecézní kurii (kán. 469-494). Skládá se ze 3 částí: 1. Vikář generální a biskupský (cc. 469-474), 2. Kancléř, notáři a archivy (cc. 482-491) a 3. Ekonomické oddělení a diecézní ekonom (cc. 492-494).

Máte pravdu, že se jedná o něco staršího než je kodex z roku 1917. Předchozí figury, při řízení diecéze, které mají původ již od prvních století, tak byly prevedeny na jednotnou platformu. Používaly se dříve (i před rokem 1917) pro ně výrazy: kurie, konzistoř, biskupská konzistoř, diecézní konzistoř, diecézní kurie, biskupská kurie a ještě mnohé jiné (byl v tom zmatek a nejednotnost - proto to dělá potíže). - toto je nahrazeno dnes Diecézní kurií. - úkolem je administrativní (byrokratická) funkce, ale také pastorační funkce.

Pokud před rokem 1983 měl být někdo vyznamenán - mohl dostat titul: čestný konzistorní rada. Pokud někdo byl na konzistoři (kurii) pracovně, měl titul konzistorní rada.

Druhá - realita jsou kapituly,

jakožto poradní a někdy i výkonný orgán biskupa při správě diecéze do roku 1983 (CIC). - toto je nahrazeno: Kněžskou radou (cc. 495-501), Kolegiem konzultorů (c. 502), Kapitulou kanovníků (cc. 503-510) - dnes už mají pouze liturgickou úlohu, někde podle tradice jí mohou být svěřeny úkoly z jinýc rad a Pastorační radou (cc. 511-514) - jednoduše řečeno RADAMI.

Když měl být někdo ještě více vyznamenán před roku 1983, mohl dostat titul čestný biskupský rada.

Netřeba dodávat, že proces této změny v uspořádání byl leckdy dramatický. Jsou to vlastně 2 roviny: administrativní (kurie, starší název konzistoř) a poradní (rady). Je to trochu zploštělé oproti právním předpisům, to by bylo na disertaci, ale pro obecné rozlišení by to mělo stačit. Když tak napište. S pozdravem Martin Davídek 28. 1. 2012, 14:52 (UTC)

Josef Šlechta (kněz)

Dobrý den, chtěl bych se optat, zda máte doloženo místo narození Josefa Šlechty. Uvádíte Roudnice nad Labem, já bych poměrně nečitelný údaj v Peterovi četl jako Radvanice (těch je víc, tipoval bych to na Radvanice u Turnova, které jsou jako jediné v litoměřické diecézi). Zdraví Fagnes 3. 2. 2012, 15:22 (UTC)

Článek jsem taky přejmenoval – nově s rozlišovačem kněz (tím byl od vysvěcení pořád, proboštem se nestal hned, ale nejdřív v roce 1915, kdy zemřel první mělnický titulární probošt Josef Bernat). Zdraví Fagnes 3. 2. 2012, 15:29 (UTC)

S těmi Radvanicemi tedy nevím. Bral jsem to z Petery, ale připadalo mi to jako Roudnice. Nejsem v diecézi, abych to mohl ověřit s jiných pramenů, takže si to podržím jako určitý úkol do budoucna. Je pro mě docela detektivka objevovat různé skryté poklady těchto předchůdců. Díky za pomoc. Martin Davídek 3. 2. 2012, 16:05 (UTC)

Jak to zkoumám, asi máte pravdu. Nahradím Roudnici Radvanicemi, a když se mi podaří něco najít, udělá se změna. Martin Davídek 3. 2. 2012, 18:04 (UTC)

Seznam sídelních kanovníků litoměřické kapituly – úvaha

Dobrý den, koukám na ten seznam a uvažuji, jestli zde nedochází k duplicitě. Obecně mě napadá, že jsou dvě možnosti (udělat jeden seznam, nebo udělat seznamy podle jednotlivých kanonikátů plus seznam proboštů a seznam děkanů), ale v praxi to tak jednoduché být nemusí, proto bych se chtěl s Vámi o tom poradit. Může to narážet například na to, že u některých kanovníků se neví, o jaký konkrétní kanonikát šlo (nekoukal jsem se, o kolik případů by šlo), nebo že třeba někdo změnil v průběhu doby kanonikát, jako třeba kardinálové občas mění „svůj“ kostel v Římě (ale těchto případů, pokud vůbec existují, asi bude naprosté minimum). Zdraví Fagnes 8. 2. 2012, 23:00 (UTC)

No je to, jak říkáte. O duplicitě jsem uvažoval, už když někdo vyrobil samostatně seznam proboštů. U jednotlivých kanonikátů už seznam dohledaných kanovníků je, jenže to není kompletní. Doufám, že postupně přibudou, jak se podaří upřesnit, další jména. Spíš uvažuji vyhodit ze stránky kapituly ty zesnulé kanovníky a dát tam jenom odkaz na seznam kanovníků. Znamená to ovšem tam, kde je jenom něco málo informací za jménem, a nebylo by to na samostatný článek, tyto informace přenést do již vytvořené tabulky.

Další věcí je, že některé pozice se dnes vytratily, jako třeba kanovník-senior, zatímco v roce 1907 se zase vrátila dignita probošta. To souvisí s tím, že jsem ještě nedodělal vývoj statut, který by to vysvětloval. No něco s tím zkusím udělat a uvidíme. Děkuji za pomoc. Martin Davídek 9. 2. 2012, 07:01 (UTC)

Díky za zprávu. Mám v tom tedy trochu zmatek, snad se to časem zlepší. Nicméně v tuto chvíli je otázkou, zda by nemělo smysl to nechat trochu uležet, než tvořit další seznamy, které by se pak případně ještě předělávaly. Tím ovšem nemyslím, že by se mělo rezignovat na získávání dalších faktografických informací. Zdraví Fagnes 9. 2. 2012, 09:57 (UTC)

Církevní titul

Dobrý den, děkuji Vám za Vaši obsáhlou reakci zde. Mohl byste prosím na základě uvedených informací, pokud jste si jimi jist, článek náležitě upravit? Dále: Je CIC zdroj pro vše, co uvádíte? Pokud ne, neznáte zdroj(e) pro zbytek? Děkuji Vám. --Jiří Janíček 9. 2. 2012, 14:40 (UTC)

Podívám se na to, ale je to trochu "páté přes deváté". Totiž ono by to chtělo ty tituly strukturovat. Je několik rovin - rozdělení podle hierarchie funkce, milosti, historického vývoje slova atd. Navíc jeden titul může být použit pro více hodností. Typickým příkladem je děkan (z latinského slova decem - 10) nebo otec (opat, abbe, abbas, pater). CIC je zde trošku pomocným zdrojem, protože trochu znám církevní tradici, vycházím z ní. Nejsrozumitelnější rozdělení titulatury pro mužské chápání je zřejmě hierarchické. To je také nejviditelnější, ale trochu mě mrzí, že se tím "zastíní" rozdělení podle řádu milostí. Budeme také muset rozdělil titulaturu podle pohlaví, např.: opat - abatyše, převor - převorka, mnich - mniška... výraz "jeptiška" se už dnes v církvi skoro nepoužívá a nahrazuje se výrazem: řeholnice - řeholník. Jak tedy na to? Navrhuji 3 roviny:

- titulatura diecézního kléru: od jáhna, farního vikáře... až po papeže

- titulatura členů institutů zasvěceného života (řeholníci):

a) mužské instituty

b) ženské instituty

- titulatura ostatních osob v církvi - laiků. Výraz laik je terminus technicus, neznamená výraz "amater" či "neodborník", ale osoba, která není svěcena (kněz), nebo zasvěcena (řeholník, řeholnice). Bývají s tím označením problémy a mnozí se cítí uraženi. Sem patří výrazy jako sakristián, kostelník, ministrant, akolyta, kruciferář, navikulář, pedel, ostiář aj. Dlužno dodat, že tady se to více kryje s funkcí, že si to lidé nedávají na vizitky - až na výjimky, např. Regentschori od sv. XY...

Všechny 3 roviny mají svou samostatnou hierarchii. Problém je v tom, že se mohou jednotlivé roviny prolínat. Typický příklad: Papež je titul liturgický, titul právní zní Římský biskup. Některé jazyky to rozlišují, čeština s tím má problém a směšuje v hovorové řeči dva tituly do jediného. Nebo řádová sestra může být také zároveň sakristánka. Některé instituty mají podobnou titulaturu, ale hierarchicky to znamená něco odlišného.

Možná by se to dalo u jednotlivých rovin udělat tak, že tabulka bude mít více políček: církevní titul, funkce, svěcení, zasvěcení, služba, pověření,... a u některé titulatury bude více kolonek vyplněných.

Když uděláme tu titulaturu jenom abecedně, příliš pořádku do toho nevneseme. To je co mě k tomu napadá. S pozdravem Martin Davídek 9. 2. 2012, 16:24 (UTC)

Já si o tom myslím zhruba totéž. A pozor, není regentschori, ale regenschori (regens chori, ředitel kůru). Zdraví Fagnes 14. 2. 2012, 09:11 (UTC)

Josef Bernát

Dobrý den, je to tedy Bernát, nebo Bernat? Petera uvádí Bernat, stránky liberecké knihovny dlouze, ale zase mělnický okrašlovací spolek zásadně krátce, stejně jako farní kronika farnosti Rychnov u Jablonce. Fagnes 14. 2. 2012, 09:11 (UTC)

Věděl jsem, že napíšete. Také jsem s tím měl problém. Domnívám se, že to má být správně krátce: Bernat. Chtěl jsem to změnit v názvu článku, ale přiznám, že nevím, jak se to dělá. Petera to totiž uvádí jednou dlouze a jednou krátce srov.: [1] a [2]. Mělnické zdroje píší také krátce. Takže pro dlouhé je míň podkladů. Ovšem je otázka, jak používali lidé jeho jméno v době kdy žil. Takové posuny se často dějí i dnes, že někoho jednou píší krátce a podruhé dlouze. S pozdravem Martin Davídek 14. 2. 2012, 09:29 (UTC)

Popravdě řečeno mám trochu obavu, jestli krátká varianta není v podstatě jen německý zápis správné dlouhé varianty (navíc v němčině by se to četlo dlouze, protože samohláska, za níž následuje jen jedna souhláska, se v němčině vyslovuje dlouze). Ještě se pokusím učinit nějaká šetření a dám vědět. Hezký den přeje Fagnes 14. 2. 2012, 09:58 (UTC)

Přejmenování?

Dobrý den, svou činnost tady na Wikipedii redukuji téměř k nule (zase tak splachovací, abych do sebe nechal kopat, opravdu nejsem), ale ještě bych se Vás rád zeptal, zda by nemělo smysl přejmenovat článek Gottfried Hoffer na Gottfried Hoffer z Lobenštejnu a článek Daniel Hesselius na Daniel Hesselius z Cetrinberka. Zdraví Fagnes (diskuse) 1. 3. 2012, 07:05 (UTC)

Myslím, že klidně. Dovedu si představit, že v německy mluvících zemích se může objevit i současník s těmito jmény a toto rozlišení bude do budoucna užitečné. Můžete to přejmenovat. Děkuji za pomoc. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 1. 3. 2012, 09:21 (UTC)

Dobrý den, provedl jsem tedy přejmenování. Obdobný případ je možná Jan Václav Regner, ale tam je těch variant jmen víc, takže nechám na Vás, zda a popřípadě jak by to mělo být přejmenováno. Zdravá Fagnes (diskuse) 3. 3. 2012, 07:28 (UTC)

Tak jsem nakonec přejmenoval ten článek na Jan Václav Regner z Kličína (snad to nevadí, kdyžtak napište a něco bych s tím ještě udělal) a také článek Rudolf Roder na Rudolf Roder z Feldburgu. Ještě jednou zdraví Fagnes (diskuse) 3. 3. 2012, 08:05 (UTC)

Mimochodem, Josef Pfeifer se opravdu narodil v roce 1798? Jinde jsem viděl 1789, ale to mohlo být jen opsáno s přesmyčkou. Kdyby to bylo jinak než 1798, prosím napište. U přesunutých článků ponechávám přesměrování z původních názvů (nenavrhuji smazání), kdyby to někdo hledal podle té krátké verze bez přídomku. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 3. 3. 2012, 08:14 (UTC)

Určitě je to lepší, jak jste to udělal z s těmi přídomky: z Kličína, z Feldburgu. Odpovídá to více dobové realitě, před uzákonněním neměnnosti příjmení. U toho Josefa Pfeifera více pro rok 1798 svědčí i záznamy z Mšena a také se seznamu regionálních autorit (přidal jsem je do externích odkazů). Je tu ještě jedna nepřímá indicie - rok kněžského svěcení. To se odehrálo údajně v roce 1821. Znamenalo by to ve 23 letech věku. Ovšem dispens by mohl biskup dát (nebo to vyšlo takřka přesně) a nebo je to údaj o jáhenském svěcení a kněžské se mohlo konat záhy. Naopak proti by bylo, že v Rakousku v té době nepočítali příliš s pozdními povoláními (tato praxe nebyla v oblibě, asi by o tom byl nějaký záznam), takže proces ke svěcení byl většinou přímý: škola-svěcení. Spíše dnes bývá praxe, že kandidát není hned po střední škole přijat ke studiu bohosloví, žádá se určitá praxe a osvědčenost v civilním životě. Děkuji za pomoc Martin Davídek (diskuse) 3. 3. 2012, 13:19 (UTC)

Kanonista a Kanonisté

Zdravím, můžete se podívat na obě hesla Kanonista a Kanonisté a asi sjednotit je do jednoho? To Vaše je přece jen odbornější :), já jsem při vzniku druhého reagoval na poptávku. Díky--OISV (diskuse) 11. 4. 2012, 21:57 (UTC)

Děkuji za důvěru. Jak jsem se díval, váš článek je zaměřen směrem k historii - spíše by se to hodilo pod právní obor kanonistiky. Asi bych to udělal tak, že z článku Kanonisté, protože se jedná o plurál pojmu Kanonista, vyjmu některé informace a doplním je o další. Martin Davídek (diskuse) 12. 4. 2012, 09:23 (UTC)

Zemřelí kněží

Zdravím, dívám se na přehled zemřelých kněží litoměřické diecéze (za brněnskou diecézi by to bylo náročnější...), jen jsem si všiml, že v seznamu jsou i jáhni, dávám k diskusi, zda rozšířit název hesla, nebo je vyčlenit zvlášť.--OISV (diskuse) 27. 4. 2012, 11:30 (UTC)

To je spíš otázka teologická než encyklopedická, protože v seznamu jsou i biskupové. Vzhledem k tomu, že zemřelých jáhnů litoměřické diecézi je malé množství, bude jednodušší rozšířit název hesla, než dělat zvláštní článek. Lze počítat, že ve větším časovém horizontu přibudou další zemřelí jáhnové (z řad trvalých jáhnů), pak by nebyl problém dát do článku druhou tabulku nebo udělat rozdělení článku. Martin Davídek (diskuse) 27. 4. 2012, 12:08 (UTC)

CMBF Litoměřice

Dobrý den pane kanovníku, díky za fundované doplnění textu tohoto článku. Jen v úvodní části by potřebovala vaše formulace upřesnění. Vládní nařízení č. 112/1950 Sb. o bohosloveckých fakultách ze 14. 7. 1950 (jak jistě víte) zřídilo na území historických zemí tři bohoslovecké fakulty (CMBF, KEBF, HČBF). Proto by bylo přesnější uvést, že '...Na základě vládního nařízení z 14. července 1950 byla tato fakulta jediným (katolickým) bohosloveckým učilištěm v českých zemích...' nebo '...Na základě vládního nařízení z 14. července 1950 byla tato fakulta jediným bohosloveckým učilištěm (pro přípravu duchovních Římskokatolické církve) v českých zemích...' Na formulacích samozřejmě netrvám, jen naznačuji možné upřesnění textu, což pro vás jako profesionála jistě nebude problém. S pozdravem a přáním všeho dobrého --Aristarch (diskuse) 2. 5. 2012, 04:52 (UTC)

Zdravím Vás. Nejsem autorem úvodní části článku, myslím však, že Vaše doplnění je věcné, takže jsem článek upřesnil variantou druhé formulace. Na wikipedii nejsem profesionál, ale jak lze zjistit, pouze učeň. Děkuji za pomoc a též přeji vše dobré. Martin Davídek (diskuse) 2. 5. 2012, 06:43 (UTC)

Omlouvám se za nepřesnost v označování autorství, chybně jsem vycházel z předpokladu, že jste podrobil celý původní text kompletní revizi. Pokud jde o profesionalitu, měl jsem na mysli zejména vaši komplexní znalost náboženské a církevní problematiky (včetně terminologie a reálií), která některým laickým (navíc mnohdy bezvěreckým) religionistům (můj případ) chybí. V této fázi vaší wiki-práce se moc těším, až budete mít čas na zpracování biografické stránky starozákonního biblisty CMBF prof. Františka Kotalíka, která na české Wikipedii citelně chybí. Hezký den přeje a ještě jednou srdečně zdraví --Aristarch (diskuse) 2. 5. 2012, 09:27 (UTC)

František Vitásek (kněz)

Dobrý den, databáze Národní knihovny České republiky uvádí o Františku Vitáskovi mimo jiné, že to byl chrámový hudebník, hudební pedagog, varhaník a hudební skladatel, autor chrámové hudby, operet a tanečních skladeb. Nejsem komplexně seznámen se životem a dílem této osobnosti, nicméně předkládám Vám ke zvážení, zda by nebylo vhodné hudební část jeho života zmínit třeba i v úvodu. Možná by se dalo napsat o jeho hudebních aktivitách, je mi však jasné, že pokud byste k tomu měl nějaké další podstatné údaje, tak byste je tam s největší pravděpodobností uvedl. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 28. 5. 2012, 12:54 (UTC)

Určitě bude dobré jeho hudební aktivitu zmínit v úvodní části. Základní informace jsem měl od salesiánů, ale nic podrobnějšího nezjistil. Záznam z databáze: chrámový hudebník, hudební pedagog, varhaník a hudební skladatel, autor chrámové hudby, operet a tanečních skladeb, dám do úvodu. Třeba někdo doplní seznam skladeb atd. Děkuji za pomoc. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 28. 5. 2012, 13:02 (UTC)

Jiří Kabát (kněz)

Dobrý den, chtěl bych Vás upozornit na skutečnost, že podle databáze Národní knihovny České republiky se Jiří Kabát narodil 24. 2. 1921 v Krašovicích a zemřel 4. 7. 1996. Někde tedy musela vzniknout chyba. Nicméně tento zdroj (z něhož jste asi čerpal) potvrzuje Vaše údaje a tento zdroj také. Zdraví Fagnes (diskuse) 1. 6. 2012, 01:24 (UTC)

Také jsem objevil Jiřího Kabáta (1921-1996). Napsal dílo "Počátky české bibliografie : od nejstarších zpráv o knihách až do r. 1620" a ještě nějaké další knihy. Ale to se zřejmě jedná o jiného Jiřího Kabáta než je Jiří Kabát (kněz) - redemtorista. Pro dataci, kterou jsem uvedl svědčí i zdroj ze Securitas Imperii 11, který mluví o datu narození Jiřího Kabáta redemptoristy 1923 a zdroj, který jsem neuvedel, ale přidal jsem ho nyní dodatečně:

• Katalog diecéze litoměřické 1997, I. – Neměnná část, stav k 1.1.1997, Horní Chřibská, 1997

U tohoto katalogu vím, že se pracovalo přímo s osobními složkami dotyčných, takže by to mělo být s velikou mírou jistoty.

Mám jeden technický dotaz. U tabulky Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 1945 mi někdo doplnil u řazení datace v sortdate, aby se technický záznam datace automaticky měnil na gramatický přepis a zároveň dovedl data řadit v technickém smyslu. Jsem rád za toto zlepšení, ale v současné době, když zjistím nějaká data a chtěl bych umístit složené závorky, hlásí mi to, že už je těch závorek přes limit a tabulka se rozhodí. Nevíte co s tím? S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 1. 6. 2012, 01:58 (UTC)

Dobrý den, prosím napište mi, jakou úpravu přesně chcete udělat, a já to zkusím. Když si ani já nebudu vědět rady (což mám obavu, že nastane), bude třeba se obrátit pod technickou lípu. Jinak pokud jde o osobnosti jménem Jiří Kabát, bude asi nutné v tom trochu udělat pořádek; jenom nevím, jak je to s mírou encyklopedické významnosti, abychom nesuplovali katalog české a moravské provincie od Cyrila a Metoděje až po současnost. Obdobné je to s kněžími jménem František Kolář. Zdraví Fagnes (diskuse) 3. 6. 2012, 23:55 (UTC)

Jedná se mi o článek: Seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 1945 - tam, kde jsou datumy v technickém stavu, to zlobí. Prostě jak doplním složené závorky, tabulka v závěru stránky hlásí chybu (že je tam moc složených závorek). S tou významností máte pravdu, ale má to jednu souvislost. Uvažuji udělat přehled řeholí (řeholníků) působících v litoměřické diecézi a promýšlím koncepci. Mám materiály prakticky od středověku až do roku 1950 do Akce K. Tam by to bylo snadné, přidat do článku o diecézi jeden oddíl a udělat linky na konkrétní místa, a u konkrétních článků doplnit údaje. Horší je to s obdobím 1950-1989. Proto jsem se na řeholníky působící v litoměřické diecézi zaměřil (možná trochu předčasně). Máte ovšem pravdu, že je mnohem více lidí daleko významnějších, kteří zatím vůbec nebyli "wikipedicky zpracováni". Že by se člověk mohl "rozdat v malém", i když i tam jsem někdy překvapen, jaké poklady se objevují. Děkuji za pomoc. Martin Davídek (diskuse) 4. 6. 2012, 06:59 (UTC)

Dobrý den, trvá ještě Vámi výše nastíněný problém? Zkoušel jsem to (aniž bych to ukládal, jen jako „Ukázat náhled“) a žádnou chybu mi to nehlásilo. Pokud problém trvá, můžete mi prosím napsat nějaké konkrétní jméno a konkrétní datum, které tam mám doplnit? Vyzkoušel bych to na konkrétním příkladu a pak by se vidělo. Díky a zdravím Fagnes (diskuse) 15. 6. 2012, 09:50 (UTC)

Doplnil jsem sortdate u údajů narození a úmrtí Metoděj Habáň a v závěru tabulky u jména Cyril Žampach mi to červeně vyhodilo: Chyba: příliš mnoho volání #time. Chyba: příliš mnoho volání #time 1880 1907 Chyba: příliš mnoho volání #time. Chyba: příliš mnoho volání #time Chyba: příliš mnoho volání #time piarista.

Tak nevím, kde dělám chybu. Třeba na něco přijdete. Jinak pracuji postupně na článku Církevní řády a řehole na území litoměřické diecéze. Zatím to je v procesu, ale po dokončení je mi jasné, že článek bude dost dlouhý. Uvažoval jsem do budoucna udělat jeho rozdělení, jenže by se tím rozbila kompaktnost tematu. Nevíte jak dlouhé články jsou na wikipedii ještě akceptovatelné? S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 15. 6. 2012, 10:09 (UTC)

Tak jsem to zkusil a dělá mi to taky. Takže napíšu pod technickou lípu. Pokud jde o délku článku, něco k tomu naleznete zde. Pokud jde o články církevní řády a řehole na území litoměřické diecéze a seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 1945, nejsem si jist, jestli jejich tvorba je ze systematického hlediska úplně vhodné řešení. Samozřejmě že je přínosem, pokud tyto údaje jsou k dispozici. Na druhou stranu je divné, pokud jsou zde takové články ohledně jedné diecéze (a zrovna takové typicky „s nízkou religiozitou“, Baxant to má jakoby „za trest“), i když chápu, že někde se začít musí. Pochybuji ovšem, že se najde někdo, kdo bude schopen a ochoten něco takového udělat třeba pro další diecéze. U toho seznamu zemřelých kněží se pak nabízí otázka, proč není obdobný článek o období do roku 1945, i když z praktických důvodů je to samozřejmě nesmysl (málo zdrojů, většina německých kněží odešla do zahraničí, ...). Já samozřejmě nebudu třeba označovat tyto články šablonou „významnost“ nebo navrhovat diskusi o jejich smazání, ale pokud by to někdo udělal, tak bych si na výsledek nesázel. Hezký víkend přeje Fagnes (diskuse) 15. 6. 2012, 10:31 (UTC)

Vysvětlení změn v Diecéze litoměřická

Dobrý den, rád bych Vás upozornil na doporučení Wikipedie:Vzhled a styl#Úvod, které se částečně věnuje odkazům. Pokud Vám nedělá problémy angličtina pak zvláště doporučuji anglické pravidlo odkazované z konce této sekce - en:Wikipedia:Only make links that are relevant to the context. Odkazy ("odvolávky") by se neměly zpravidla dělat na obecná slova, kterým běžný čtenář rozumí (papež), odkazy na ostatní články se přidávají zpravidla pouze jednou - při prvním výskytu. Odkazovat se může i na doposud neexistující články, které by ale existovat měly. Např. u významných kostelů je dobré uvést odkaz přímo na článek, nikoli pouze odkazy na město a světce, kterému je kostel zasvěcen.--pan BMP (diskuse) 10. 6. 2012, 00:36 (UTC)

Děkuji za vysvětlení i užitečné odkazy. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 10. 6. 2012, 04:55 (UTC)

Názvy článků o klášterech

Dobrý den, rád bych upozornil na debatu o názvech článků o klášterech v diskusi k portálu Křesťanství. Zdraví Fagnes (diskuse) 17. 7. 2012, 09:25 (UTC)

Související články

Zdravím Vás, podle doporučení na stránce Wikipedie:Vzhled a styl by v sekci Souvisejících hesel měly byt uvedeny jen ty, na která není veden vnitřní odkaz v hesle na příhodném místě.Jen upozorňuji, nic nebudu opravovat či řešit. Prostě asi opatrněji. Já to také občas porušil, když jsem chtěl něco zdůraznit, ale vím, že by to tak být nemělo. Hezký den.--Zákupák (diskuse) 26. 7. 2012, 11:11 (UTC)

Máte pravdu, děkuji za upozornění. Když jsem uvažoval o lepší systematizaci, korespondující s wikipedickým stylem (než použít oddíl Související články), v případě klášterů v litoměřické diecézi, pomohly by mi kategorie, ovšem neumím založit novou kategorii. V tomto případě by to byla kategorie: [Kategorie:Kláštery v litoměřické diecézi], které by byly podkategorií: Kategorie:Diecéze litoměřická.

Pokud mi v této věci můžete pomoci, budu rád. Stále jsem ještě na wikipedii Studentem.

Existuje ještě jedna věc, která by byla na české wikipedii šikovná a některé jazykové verze ji používají, u poznámek (references), kdyby se povelem řadily do 2 nebo více sloupců. Umí to například anglická wikipedie. Možná, že v češtině to také jde, ale ještě jsem na to nepřišel. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 26. 7. 2012, 13:29 (UTC)

Kategorie založena--Zákupák (diskuse) 27. 7. 2012, 10:36 (UTC)

Děkuji! Martin Davídek (diskuse) 27. 7. 2012, 11:37 (UTC)

Náhodně jsem zabloudil k vám a k referencím ve dvou sloupcích: Musíte vlézt do svého „Nastavení“ (na stránce úplně nahoře po levé straně) pak do „Udělátek“ a tam zaškrtnout volbu „Reference ve 2 (či 3) sloupcích“. --Jann (diskuse) 7. 9. 2012, 14:48 (UTC)

Děkuji za pomoc. Tušil jsem, že to nějak jde... Martin Davídek (diskuse) 7. 9. 2012, 14:56 (UTC)

Kostel svatého Jiljí (Libyně)

Dobrý den, upozorňuji na tento nový článek. Ohledně tohoto kostela jsem s autorem článku komunikoval i v mé diskusi. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 31. 7. 2012, 14:50 (UTC)

Myslím, že jste wikipedistovi: Erarian odpověděl dobře. Ještě bych dodal něco informací přímo z Kodexu kanonického práva 1983:

Kán.1216 Při stavbě a obnově kostelů se za použití rad znalců zachovávají zásady a normy liturgie a posvátného umění.

Kán.1217 § 1. Po řádném ukončení stavby se co nejdříve nový kostel zasvětí nebo alespoň požehná, při zachování liturgických zákonů.

§ 2. Slavnostním obřadem se zasvěcují kostely, hlavně katedrální a farní.

Kán.1218 Každý kostel je někomu zasvěcen; určení komu je zasvěcen se po provedeném zasvěcení nesmí měnit.

Kán.1219 V právoplatně posvěceném nebo požehnaném kostele se mohou konat všechny bohoslužebné úkony při zachování farních práv.

Kán.1220 § 1. Všichni, jichž se věc týká, dbají, aby v kostelích byla dodržována taková čistota a výzdoba, jaká náleží domu božímu, a do kostelů se nepřipustí nic, co není v souladu s posvátností místa.

§ 2. K ochraně posvátného a drahocenného majetku se použije řádné péče o udržování a vhodných prostředků k zabezpečení.

Kán.1221 Vstup do kostela v době bohoslužeb je svobodný a bezplatný.

Je irelevantní, zda je majitelem (patronem) kostela lenní pán, město či obec, soukromá právnická nebo fyzická osoba, pokud nedošlo kanonicky k redukci na „usum profanum“ - „světské uživání“, platí ustanovení předchozích kánonů. Ani po redukci „in usum profanum“ však nezaniká právo, jen není specifikováno. S přáním všeho dobrého Martin Davídek (diskuse) 31. 7. 2012, 15:59 (UTC)

Kofroň a Raban

Dobrý den, nevěděl byste prosím něco o tomto? Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 25. 9. 2012, 07:36 (UTC)

Otázka není kdo byl a nebo je ženatý, ale otázka koncepce. Všimněme si v článku Jan Kofroň formulace „...prvním ženatým knězem v římskokatolické církvi v České republice vysvěceným po roce 1989.“ To je chybná formulace. Mělo by zde stát: „...prvním ženatým knězem latinského obřadu v Římskokatolické církvi v České republice vysvěceným po roce 1989.“, přičemž wikipedická formulace Římský ritus, kam je přesměrováno Latinský ritus není uspokojivá. Souvisí to s dalším neuspokojivým článkem Řeckokatolická církev, která je ve vlastním smyslu Římskokatolickou církví konstantinopolského obřadu (ritu) viz CIC a CCEO. V obou případech se jedná o jednu a tutéž Římskokatolickou církev, která však slouží ve dvouch ritech a má kompetenci stanovovat podmínky jak pro kněze latinského ritu, tak i pro kněze konstantinopolského ritu. V kompetenci Římskokatolické církve je i možnost „zranit“ normu, pokud není Božského práva, dispenzí, jsou-li pro to vážné důvody. Tolik, co mě k tematu napadá. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 25. 9. 2012, 13:48 (UTC)

Dobrý den, díky za odpověď. V dotyčném článku byla zprvu úplně jiná formulace, kterou pak autorka článku upravila (po mém upozornění na Rabana). O tom, jak to bylo s Rabanovým manželstvím, vím jen to, co je uvedeno v článku o něm. Bohužel ty faktografické údaje jsou tam v tomto ohledu dost kusé – myslím, že by bylo dobré tam doplnit, jak to bylo s jeho manželstvím dál (zda ovdověl, rozvedl se, manželství bylo prohlášeno za neplatné apod.). Pokud jde o církevní strukturu, trochu Vám nerozumím, protože jsem přesvědčen o tom, že řeckokatolická církev (přes to, že s Řeckem nemá v podstatě nic společného) není svou podstatou součástí římskokatolické církve, nýbrž jednou z řady církví (spolu s římskokatolickou a dalšími) náležejících do katolické církve, tj. uznávající jako svou hlavu papeže. Nemám patřičné vzdělání v tomto oboru, ale domnívám se, že dle kánonu 1 CIC se na řeckokatolickou církev nevztahuje CIC, nýbrž CCEO. V římskokatolické církvi ovšem jsou i jiné obřady než římský, například ambroziánský. Ono není jednoduché to vysvětlit tak, aby to ostatní pochopili, přitom to je neméně důležité. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 29. 9. 2012, 15:03 (UTC)

Děkuji za zprávu. Co se týče manželství Miloše Rabana, tam také mám jen několik kusých údajů a protože s detaily nejsem obeznámen, netroufnu si k tomu říci nic.

Jak zmiňujete církevní strukturu, zkusím Vám to trochu ukázat na anglických článcích wikipedie. Např. Catholic Church (disambiguation), Roman Rota atd. Kdybych speciálně nestudoval v Římě jak CIC tak i CCEO, kde nám kanonistům v několika semestrech podrobně rozkládali celou problematiku, díval bych se na to podobně jako vy. Je to matoucí, ale pokusím se ukázat, kde je problém. Když se řekne „římskokatolická“ církev, my ji automaticky ztotožníme s latinskou (západní) církví. Jenže římskokatolická neznamená latinská. To slovo „římsko“ znamená v právním jazyce, že má „romanitu“, což neznamená „římskost“, ale že je vedena „Římským pontifexem“ a s ním sjednocena. Čeština navíc v tomto ohledu není bohatá, takže slova „Římský pontifex“, překládá slovem papež. Tyto výrazy se však nekryjí, protože „Římský pontifex“ je pojem právní, zatímco slovo „papež“ je pojem liturgický. Jen na doplnění lze říci, že i někteří představitelé východních církví používají pro sebe titul „papež“. Bohužel čeština díky historickému vývoji v Římě běžně používané italské termíny „Romano pontefice“ a „Papa“ dává do jednoho slova „papež“. Pak nám z toho uteče „Římský pontifex“ a romanitu ztotožníme s latinitou. Ovšem dlužno dodat, že v tom jako Češi nejsme sami. I další národy mají podobné, i horší, zmatky. Snad se mi to podařilo trochu osvětlit, ale je mi jasné, že je před námi v tomto ohledu mnoho práce.

Jak se dívám na wikipedii, ať už naši, nebo i v různých světových jazycích, někde to mají jasné, někde je to trochu pomíchané, a dost často kanonicky neozdrojované. Problémem je též, nakolik se má wikipedie stát učebnicí kanonistiky, když má být univerzálně srozumitelná. Slovo „katolická“ myslím nemusím rozebírat, ale vrátím se ke kánonu 1 CIC: “Canones huius Codicis unam Ecclesiam latinam respiciunt.” česky: Kánony tohoto kodexu zavazují pouze členy církve latinského obřadu. Zatímco kánon 1 CCEO praví: “Canones huius Codicis omnes et solas Ecclesias orientales catholicas respiciunt, nisi, relationes cum Ecclesia latina quod attinet, aliud expresse statuitur.” nebo italsky “I canoni di questo Codice riguardano tutte e sole le Chiese orientali cattoliche, a meno che, per ciò che attiene alle relazioni con la Chiesa latina, non sia espressamente stabilito altrimenti.” (Bohužel oficiální překlad do češtiny promulgovaný ČBK zatím není k dispozici.) Všimněme si výrazů „Ecclesia latina“ - latinská církev (u ní není doplněno katolická) a „Ecclesias orientales catholicas“ - Východní církve katolické. Zde se slovo „katolické“ doplňuje pro odlišení od „Východních církví nekatolických“, latinská církev toto odlišení nepotřebuje. Ale ani v jednom kodexů se v prvním kánonu neobjevuje slovo „Římská“ čí „Římsko-“.

Spolu dohromady s dokumentem „Pastor Bonus“ (ten se týká fungování římských dicasterií) totiž jak CIC, tak i CCEO tvoří současný Corpus iuris canonici Římskokatolické církve. Co se týče Corpus iuris canonici česká wikipedie ho ztotožňuje se středověkou latinskou tradicí, anglické a jiné wikipedie s univerzální středověkou (latinskou i východními) tradicí, ale dnes je tady pokoncilní současný Corpus iuris canonici.

I pro mě bylo překvapením, že naši „řečtí katolíci“, jsou vlastně „římští katolíci východního konstantinopolského obřadu“. Ono „řečtí katolíci“, je zjednodušená zkratka zavedená v habsburské monarchii Marií Terezií. Těchto východních obřadů rozeznává CCEO (včetně konstantinopolského) pět a pod každým z těchto pěti patriarchátů jsou jednotlivé církve sui iuris (tam to má článek Církve ve společenství s Římskokatolickou církví také nějak jinak než je to napsané v CCEO).

A to nemluvím o tom, že jak CIC, tak CCEO mají dnes již mohutné výkladové komentáře, které všechno toto vysvětlují a upřesňují. Jak vidím stránky wikipedie, napadá mě, že bude na čem pracovat, jenže to vyžaduje opravdu precizní a kompetentní práci, jinak vznikají zmatky a tak jsem zatím velmi opatrný, abych tam tyto věci rychle dával. Je to příliš jemné předivo.

Ohledně různých ritů v latinské tradici máte pravdu, ale zase je to rozdíl mezi právem a liturgikou. Zatímco kanonické právo celou latinskou tradici označuje jako latinský ritus (obřad), liturgika rozlišuje různost liturgických forem v latinské tradici a nazývá je rity (např. ambrosiánský, dominikánský, tridentský, novus ordo atd.).

Na závěr bych dodal, ať „latinisté (západní křesťané atd.)“ či příslušnící „východních církví“, jsme-li vedeni a sjednoceni s Římským pontifexem, jsme tímto římskými katolíky (samotný výraz „katolík“ bez dalšího upřesnění znamená, že není jasné, zda je či není sjednocen s Římským pontifexem). Ještě se rozlišuje zda se jedná o plnou jednotu s Římským pontifexem, to pak se užívá termín „římskokatolická“ a nebo zdali tato jednota není plná, to pak termínu nelze použít. Snad to takto na vysvětlení bude postačovat. O jedno bych chtěl poprosit, berte toto mé vysvětlení jako pokus o výklad, protože měřeno přísnou optikou kanonistiky, našel bych i v tomto pokusu mnoho problematických bodů. Je třeba dodat, že na toto téma se píší disertační a vědecké práce. S přáním všeho dobrého Martin Davídek (diskuse) 29. 9. 2012, 21:48 (UTC)

Mořic Adolf Sachsen-Zeits

Dobrý den,

mám u sebe publikaci 900 let litoměřické kapituly. Náhodou jsem zabrousila na stranu 50 a na článek Mořic Adolf Sachsen-Zeits. Oba texty se podezřele podobají (stejná archaická čeština, až na drobné formulace stejné věty). Tudíž Vámi doplněný text pravděpodobně porušuje autorská práva. Předtím, než projdu Vaše další články, bych se chtěla zeptat, jestli je to Vaše běžná praxe - kopírovat texty z knih. A teď zjišťuji, že podobnou praxi máte i při nahrávání obrázků File:1759 Mořic Adolf Sachsen-Zeits.jpg - tuhle například nemůžete uvolnit pod CC licencí - těžko totiž budete autorem tohoto obrazu... Předem děkuji za odpověď --Jana Lánová (diskuse) 4. 10. 2012, 07:46 (UTC)

Co se týče File:1759 Mořic Adolf Sachsen-Zeits.jpg jsem opravdu autorem fotografie obrazu pocházejícího z druhé poloviny 18. století a nescanoval jsem jej z knihy. Co se týče článků, pracuji s mnohou literaturou a informace dohledávám. Martin Davídek (diskuse) 4. 10. 2012, 08:20 (UTC)

Dovolím si zareagovat. Použil jste chybnou licenční šablonu. Vy jste autorem fotografické reprodukce, nikolivěk originálního dvourozměrného díla, tj. obrazu, který již je volným dílem. Proto je šablona {{self|cc-by-sa-3.0}} špatná. Správná licenční šablona je v tomto případě tato: {{Licensed-PD-Art|PD-old|cc-by-sa-3.0}}. --Faigl.ladislav _slova^činy 23. 12. 2012, 13:09 (UTC)

Lubomyr Huzar

Pěkný den, prosím o přehlédnutí uvedeného hesla. Jde o překlad z polské wiki a nerad bych zde zanechal nepřesnosti týkající se řeckokatolické církve. Díky--OISV (diskuse) 23. 10. 2012, 08:09 (UTC)

Děkuji za důvěru. Na první přečtení jsem tam žádnou nepřesnost neobjevil, snad to bude v pořádku. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 23. 10. 2012, 08:18 (UTC)

Baselios Cleemis Thottunkal

Zdravím a opět se obracím s prosbou o přehlédnutí a ev. zpřesnění či formulací hesla z oblasti východních církví. Díky--OISV (diskuse) 11. 11. 2012, 22:19 (UTC)

Myslím, že pro základní informaci to postačí, uvidíme v budoucnosti, kdo k tomu co přidá. Budu to sledovat. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 14. 11. 2012, 16:14 (UTC)

Chybné URL

Ahoj, díky za zakládání článků o farnostech. Dnes jsem též zakládal jeden v mé zájmové oblasti, o níž píši článek, a narazil jsem na problematické URL odkazy na katalog litoměřického biskupství, které se vyskytují i v Tvých článcích – nevím, zdali sis toho všiml. Identický problém nastává při odkazování na farnosti, chrámy a osoby katalogu biskupství. Jejich URL odkazy totiž obsahují hranaté závorky, které předčasně ukončují naše wikitagy pro externí odkazy, čímž je pak na wiki vytvořen nefunkční odkaz. Problém má naštěstí řešení, mrkni sem. Opravil jsem ve všech článcích, kde to dělalo neplechu a pro příště již bude URL odkazy opravovat. Tak jen abys o tom věděl. Jinak ještě poznámka na okraj. Pokud je cílový jazyk odkazu uváděného v citační šabloně čeština, pak se tento parametr nevyplňuje. Slouží pouze k vyplňování u cizích jazyků. Pěkné svátky --Faigl.ladislav _slova^činy 23. 12. 2012, 12:59 (UTC)

Děkuji za pomoc. Říkal jsem si, že nebudu první kdo se s tímto potýkal, tak už teď budu vědět jak na to. Také jsem rád, že vím, že nemusím u citace stále uvádět češtinu, zdálo se mi to nadbytečné, ale radši jsem držel styl. Přeji též požehnané nadcházející svátky. Martin Davídek (diskuse) 23. 12. 2012, 15:05 (UTC)

Ještě mě napadá, nemáš nějakou literaturu týkající se i farnosti na Krásném Lese, spadající pod ústecký vikariát? Vydoloval jsem z dostupných i méně dostupných zdrojů leccos, ale čím víc, tím lépe. Jinak jsem ještě zareagoval o něco výše ve věci chybné licenční šablony. Pěkný zbytek víkendu --Faigl.ladislav _slova^činy 23. 12. 2012, 15:11 (UTC)

Díky. Pořád se učím... (chybami se člověk učí) Martin Davídek (diskuse) 23. 12. 2012, 15:14 (UTC)

Děkanáty, vikariáty a farnosti

Zdravim. Prosim o vyjádření: Děkanáty, vikariáty a farnosti (stanator (diskuse) 3. 1. 2013, 22:01 (UTC))

Pokud mohu, rád pomohu. Martin Davídek (diskuse) 3. 1. 2013, 22:27 (UTC)

Zákupy

Vřele zdravím, článek (s fotkou) o slavnosti v Zákupech vydán, za chybičky tam se omlouvám, zmínka s odkazem viz heslo zákupské farnosti. Navázal jsem kontakt s kolegou Vianney, až budete v České Lípě, můžem dát společnou schůzku.--Zákupák (diskuse) 21. 1. 2013, 18:02 (UTC)

Děkuji za zprávu i článek. Už se jsem se díval na článek. Rád se s kolegou Vianney také seznámím. V úctě Martin Davídek (diskuse) 21. 1. 2013, 18:34 (UTC)

Commons

Až budete mít někdy čas, zavítejte prosím na Commons. Vložil jste tam vy i jiní hodně fotografií církevních osobností a do kategorie jste napsal jen Litoměřice. Můžete fotky v na [Category:Litoměřice] zatřídit hlouběji, snad na [Category:Diocese od Litoměřice]? Já ty osobnosti neznám, sám to udělat nemohu. Stačí systém Hot-cat, tedy +- bez udání důvodů, jde to rychle. Fotky pak automaticky přeskákají na stránku výš do podkategorie. Fotek je tam už moc, a budou přibývat. Díky předem.--Zákupák (diskuse) 21. 1. 2013, 19:15 (UTC)

Abych se přiznal, příliš s Commons neumím pracovat. Budu muset ten systém Hot-cat prozkoumat, ale zařazení do [Category:Diocese od Litoměřice] je více než namístě. Ani jsem tu kategorii neznal, jinak bych to udělal už dávno. Děkuji. Martin Davídek (diskuse) 21. 1. 2013, 19:22 (UTC)

V zdejším hesle [Stanislav Přibyl] jsem klikl na fotku, když se zvětšila, tak na řádek pod ní odkazující do Commons, samo se to přesune a tam už na Commons jsem dole našel tu kategorii. U ní stačí kliknout na to +-, před Litoměřice vepsat Diocese of a jak se objeví symbol správné kategorie, mačkám Uložit.--Zákupák (diskuse) 21. 1. 2013, 19:37 (UTC)

Nenašel jsem na Commons to +- jinak bych do kategorie [Category:Diocese od Litoměřice], kromě následujících:

File:Josef Koláček a sestra M. Remigie Češíková , oslava 80. narozenin 31. srpna 2009.jpg

File:Frantisek Kralik.jpeg

File:Pastýřský klobouk.jpg

File:Richard Čemus.jpg

File:Josef Alois Laštovica.jpg

File:Peter Dufka.jpg

File:Peter Dufka SJ.jpg

File:MUDr. Marie Svatošová (2009).jpg

potřeboval uložit všechno ostatní. Můžete mi v tom pomoci? S díkem Martin Davídek (diskuse) 21. 1. 2013, 20:21 (UTC)

Když jste byl na stránce oné kategorie na Commons, pak je třeba kliknout vždy na tu konkrétní fotku, a až když se otevře zvětšená, tak zcela dole je řádek kategorií té konkrétní fotografie. Až tam u [kategorie Litoměřice] klikněte na +- po její straně (ne to zcela vlevo u celé řádky, to otevře všechny kategorie) a tím se vám otevře k dopsání. Funguje to zcela stejně, jako na hlavní stránce Wikipedie, i tady kategorie hesel (ne fotek) upravujeme zrychleným systémem Hot-cat. Není pak třeba psát Shrnutí editace.--Zákupák (diskuse) 21. 1. 2013, 22:36 (UTC)

Něco jsem začal zařazovat, ale všiml jsem si obrovského problému, Vy jste se uvedl jako autor u fotografií starých pár desítek let. Pokud si toho všimne nějaký tamní správce, začne to oblepovat šablonami a nechá smazat pro porušení autorských práv. Je třeba to řešit včas přes OTRS emailem na zadanou adresu, což jsem nikdy nedělal a ten proces neznám. Správcem je také z české strany Wikipedista:Podzemník. Je třeba poslat potvrzení (biskupství?), že jste oprávněn ty staré fotky použít. Pokud to nebudete řešit, mohou vám smazat úplně všechno. Pokud někdy uděláte fotokopie starých tisků, je třeba použít příslušný typ šablony pro takových děl (70 let po smrti autora díla). --Zákupák (diskuse) 21. 1. 2013, 23:25 (UTC)

U těch starých fotografií je to tak, že jsem publikoval jen to, k čemu jsem dostal z archivu biskupstvi právo k publikování přímo na wikipedii. Existuje celá řada i jiných fotek, k nim jsem, ale takové právo nedostal, takže jsem je nemohl publikovat. Děkuji za tip, spojím se s Podzemníkem a nějak se to pokusím pořešit. Maximálně to smažou, což mi sice bude líto, protože články s fotkami mají větší kvalitu, ale budu to respektovat. Martin Davídek (diskuse) 22. 1. 2013, 06:11 (UTC)

Děkanství Děčín

Otče Martine, vím, že jste dříve působil v Děčíně. Mohl by jste, prosím, v příslušném hesle prohlédnout seznam duchovních správců, a zpřesnit ho, plus třeba doplnit nějaké další informace? S pozdravem --Vianney (diskuse) 26. 1. 2013, 20:57 (UTC)

Milý kolego, jak jste asi zjistil, doplnil jsem jména duchovních správců farnosti Děčín I. Pocházejí z listů, které jsem v roce 2003 našel na děčínské faře a dnes jsou součástí farní kroniky. Chtěl bych Vám poděkovat za práci, kterou děláte, protože je s tím spojeno mnoho času a úsilí. Zatím jsem Vaše stránky, i když je bedlivě sleduji, příliš neupravoval, abych Vám nenarušil koncepci a soustředil se na litoměřický vikariát a v současné době na vikariát ústecký. Problém v těchto dnech je, že probíhá aktualizace elektronického katalogu na stránkách biskupství a tak jsem kvůli provázanosti na wikipedii zatím přerušil doplňování. Co se týče seznamu duchovních jednotlivých farností, pracuje na tom wikipedista Mgr. Martin Sladký, který zpracovává diecézní katalogy od roku 1780, které jsou víceméně kompletní. To bude myslím velmi silný materiál, protože jsou to oficiální úřední zdroje. Je to ale poněkud piplačka, což je přirozené. Doporučil bych určité vyčkání u krušnohorského vikariátu, kde dojde v blízké době zřejmě k redukci počtu farností. Pokud to umíte, bylo by šikovné upravit šablonu {{farnosti ústeckého vikariátu}}, tak že by se odebralo „Římskokatolická farnost“. Podobně i u šablony libereckého vikariátu, lounského vikariátu, turnovského vikariátu. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 27. 1. 2013, 15:16 (UTC)

S radostí. Ústecký je hotov, zbylé dodělám během následujícího týdne. --Vianney (diskuse) 27. 1. 2013, 19:36 (UTC)

Dobrý den, omlouvám se za zásah do Vaší diskuse, další šablony jsem již upravil. Dále bych měl možná jeden námět na nový článek – mám dojem, že existuje samostatné označení pro slova „s naším papežem Benediktem, s naším biskupem Janem“, ale nemůžu si vzpomenout (možná se pletu a samostatné označení neexistuje). Závěrem blahopřeji k vlastnímu článku. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 30. 1. 2013, 03:49 (UTC)

Děkuji za blahopřání. Pro mě byl včerejší den zvlášt zajímavý jednak samostatným článkem a také tím (jsem v současné době v Římě), že jsem konečně obdržel do rukou diplom k licenciátu z kanonického práva. Je to trochu složitá administrativní procedura vyžadující kromě samotného aktu předání na Lateránské univerzitě ještě na Kongregaci pro katolickou výchovu, Státním sekretariátu Svatého stolce a na konzulátu ČR u Svatého stolce získat příslušná osvědčení. Vše se mi však podařilo. Co se týče samostatného označení pro slova „s naším papežem Benediktem, s naším biskupem Janem“ etc. zatím jsem k tomu nic nezjistil, ale to neznamená, že by k tomu nebyl nějaký název. Matně si vzpomínám, že když se používají některé ustálené církevní obraty (v latině), jsou vlastně často gramaticky nesprávné, protože se z nich vypustila většinou nějaká část, která se často opakovala, protože byla „notoricky známá“ (mimochodem i to je gramaticky nonsens). Vznikly z toho určité zkratky, které jsou gramaticky nesprávné, ale jsou zaužívané. Tady by to spíš chtělo filologa. Když na něco přijdu, dám vědět. S pozdravem z Věčného města Martin Davídek (diskuse) 30. 1. 2013, 07:39 (UTC)

Farnosti na Frýdlantsku

Dobrý den! Děkuji za Vaše příspěvky do Wikipedie. Zároveň Vás však prosím o častější používání tlačítka Ukázat náhled. To Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, ale nic se nezapisuje do historie článku ani do seznamu posledních změn. Stránka posledních změn je pro wikipedisty velmi důležitá, jelikož se na ní zobrazují veškeré změny ve Wikipedii. Při častém ukládání jednoho článku jednou osobou se poslední změny i historie článku zbytečně přeplňují a znepřehledňují.

Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, zadejte do pole Shrnutí editace stručný popis Vámi provedených změn a změny uložte. Uložením zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou na článek vrhnout, opravit překlepy či jej doplnit. V případě častého ukládání hrozí riziko, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Díky moc za pochopení. --Jan Polák (diskuse) 29. 1. 2013, 11:07 (UTC)

---

Chtěl bych s Vámi zkonzultovat tyto věci:

1. Předpokládám, že Římskokatolická farnost Frýdlant v Čechách je totožná s Římskokatolická farnost-děkanství Frýdlant v Čechách, resp. že by současná frýdlantská farnost měla být tím Římskokatolická farnost-děkanství Frýdlant v Čechách, ano?
2. Co znamená to „R. D.“ před jménem kazatele (například Římskokatolická farnost Ves u Frýdlantu)?
3. Skutečně pod farnost Dětřichov u Frýdlantu spadá i obec Kristiánov u Bedřichova? Zdá se mi to poměrně dost daleko od sebe i technicky obtížně dostupné.

Díky za osvětu i za spolupráci na článcích. --Jan Polák (diskuse) 4. 2. 2013, 11:32 (UTC)

Děkuji za zprávu.

K bodu č. 1: Ano, viz: http://katalog.dltm.cz/web/catalog_detail.php?sablona_soubor=detail/farnosti_detail.xml&parametry%5Bfarnosti%5D%5Bid%5D=1284 Římskokatolická farnost - děkanství Frýdlant v Čechách.

č. 2. R. D. znamená Reverendissimus Dominus. Používá se jako označení římskokatolického kněze, který ovšem není řeholník. Prakticky to znamená duchovní hodnost. U řeholníků se používá P. - Pater. Na wikipedii se o tom občas vedou diskuse, ale v úředním stylu se to takto v ČR často používá. Naopak se u katolických kněží, když vedou farnost nepoužívá výraz kazatel, ale farář nebo administrátor (duchovní správce). Výraz kazatel se používá, ale v jiném smyslu např. misijní kazatel, poutní kazatel... Je-li při konkrétní bohoslubě přítomno více kněží, jeden z nich je kazatel. U tituláře farnosti použít slovo kazatel je zužující, protože kazatel není zodpovědný za farnost.

č. 3. U toho Kristiánova jsem také skutečně na vážkách. V katalogu se uvádí: Kristiánov (Christiansau, 30/6). Počet v závorce znamená Počet obyvatel/počet katolíků podle sčítání lidu v roce 1991. Ovšem podle: http://www.soalitomerice.cz/slovnik/slovnik.php?lang=cz by to spíš korespondovalo s Kristiánov. Takže tady nevím. Možná bude lépe to nechat bez hranatých závorek, než se to ukáže s větší mirou jistoty.

Děkuji za pomoc Martin Davídek (diskuse) 4. 2. 2013, 13:35 (UTC)

Děkuji za osvětu.

ad 1) Přesunuto. Prosím, proveďte ještě případné kontroly nové stránky (přeci jen jste v problematice větší odborník, než já).
ad 2) Aha. Nechcete o tom napsat článek na Wikipedii? U nás v ČCE to není pro člověka neznalého prostředí tak složité, takže by to možná přispělo k další osvětě. Podobně jako by bylo vhodné napsat článek o struktuře katolické církve u nás (co to je biskupství, diecéze, farnost atp.).
ad 3) S největší pravděpodobností to bude ještě jiný Kristiánov – součást obce Heřmanice.

Ještě jednou díky za vysvětlení i za spolupráci na článcích o farnostech na Frýdlantsku. --Jan Polák (diskuse) 4. 2. 2013, 14:49 (UTC)

Co se týče stránek o farnostech litoměřické diecéze mám řadu představ co a jak vylepšit, ale nechtěl jsem zatím příliš zasahovat do nově vznikajících stránek, protože bych mohl omezit kreativitu přístupů druhým a to by byla škoda.
Stran struktury katolické církve, chybí nám překlad např. této stránky: http://en.wikipedia.org/wiki/Hierarchy_of_the_Catholic_Church , která se mi jeví dobře zpracovaná. Děkuji za pomoc Martin Davídek (diskuse) 4. 2. 2013, 16:23 (UTC)

Loděnice

Zdravím. Můžu se zeptat, proč zrovna odkaz na Ignáce Gravaniho? Jestli třeba o něm chystáte článek, nebo to má jiný důvod... To jméno totiž Googlu nic neříká (uvádí ho v této souvislosti Dušan Foltýn v Encyklopedii m. a s. klášterů), takže asi nebude zas tak významný. Když už odkaz, tak spíš na Oedtla.

A ještě něco. Nechtěl jsem Vám kvůli tomu psát, ale když už jsem tady... Šablonu {{pahýl}} nepoužívám už dlouhou dobu, protože rozšířit se dá každý článek na Wikipedii (i Nejlepší články) a protože čtenáře nepokládám za tak nevšímavého, aby si nevšiml, že jeden článek obsahuje jen pár základních údajů a druhý vyjde na několik stran A4. Osobně doufám, že někdy v brzké době dojde k úplnému zrušení pahýlu. Čili tu šablonu po mě můžete doplňovat pořád, ale považuji to za zbytečnou editaci. --Harold (diskuse) 23. 2. 2013, 22:52 (UTC)

Co se týče šablony {{pahýl}}, je mi jasné, že každý článek na Wikipedii může být rozšířen, přesto je taková pobídka užitečná; mě například většinou taková pobídka inspiruje. Budu, ale respektovat Váš názor a narazím-li na Váš článek, pokusím se {{pahýl}} nedoplňovat.

Ignác Gravani mě zaujal svým zřejmě italským příjmením a uvažoval jsem, že by mohl mít více stavebních realizací než jen tuto. S přáním všeho dobrého Martin Davídek (diskuse) 23. 2. 2013, 23:21 (UTC)

Chápu, že určitou hodnotu ta šablona může mít, že může být skutečně pobídkou, ale za tu dobu, co tu působím, mi spíš připadá už zbytečná. Nejde o "mé" články, revertovat vložení takové šablony nebudu, jen jsem chtěl napsat, že u mnou založených článků byste ji tam musel vkládat pořád.

Foltýn píše akorát "...zadali... patrně Ignáci Gravanimu z Mikulova". Čili ten odkaz spíš "vyměním" za Oedtla, u kterého je myslím mnohem větší pravděpodobnost pro vznik článku (při psaní jsem si to neuvědomil). --Harold (diskuse) 23. 2. 2013, 23:40 (UTC)

Papežský znak

Dobrý večer, nevšiml jste si náhodou šablony "Pracuje se" na uvedené stránce? --RomanM82 (diskuse) 24. 2. 2013, 23:37 (UTC)

Ta šablona tam přibyla přesně v době, kdy jsem tu stránku už měl rozpracovanou, takže všiml, ale pozdě. Martin Davídek (diskuse) 25. 2. 2013, 02:15 (UTC)

Doplnění fota

Dobrý den, děkuji za fota a infoboxy, která přidáváte do článků např. Marie Habsburská (1531-1581), Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský, Zikmund Habsbursko-Lotrinský. Infobox už mi jde, jen s těmi fotkami‎ se zatím peru, ale zkouším to. S pozdravem Jecko700 (diskuse) 2. 3. 2013, 18:43 (UTC)

U těch fotek je to trochu občas problém, protože některé je možné dát do z jiných jazykových wikipedií, ale některé jsou proti tomu bráněny licencí. Já se s tím také někdy peru, v tom nejste sám. Děkuji za Vaše články a přeji ať se Vám daří. Martin Davídek (diskuse) 2. 3. 2013, 20:16 (UTC)

Prosba o radu

Laudetur! Otče Martine, mohl bych Vás poprosit o radu s tímhle problémem? Dalo by se někde zjistit, zda v té dané lokalitě někdy byla farnost nebo nebyla? S pozdravem --Vianney (diskuse) 3. 3. 2013, 09:05 (UTC)

In aeternum! Nevím zda jsem problém pochopil dobře, ale podle katalogu litoměřické diecéze z roku 1997 od Jaroslava Macka Neměnná část, str. 214 se obec Škrle nachází ve farnosti Vysočany a ve Škrle je filiální kostel sv. Jakuba Staršího. Farnost Vysočany byla zřízena před rokem 1358, patřila oseckému klášteru. Farnost byla obnovena v roce 1653. Od roku 1673 jsou vedeny matriky. Když budete někdy v Litoměřicích, dovoluji si Vás pozvat na kafe nebo alespoň na návštěvu. In Christo Martin Davídek (diskuse) 3. 3. 2013, 20:57 (UTC)

Děkuji za odpověď. Přišel jsem na záměnu faraXzámek a tak mne zajímalo jak to vlastně je (jak to tak vypadá, památkový ústav si zámeček /který byl dříve cisterciáků z Oseka/ spletl s farou a jako fara je zámek zaevidován i v registru kulturních památek). Pozvání rád přijímám, do Litoměřic poměrně často jezdím. Ale teď se tam chvilku nedostanu, mám nějaké zdravotní potíže a léčba vypadá trochu na déle. Ale až zas budu plánovat cestu, ozvu se. In Christo --Vianney (diskuse) 4. 3. 2013, 04:41 (UTC)

Společnost Božího Slova

Dobrý den, nemáte žádné kategorie u článku Společnost Božího Slova... Nechci se vám do toho míchat, radši to nechávám na vás... Zdravím, --Ivannah (diskuse) 17. 3. 2013, 23:08 (UTC)

Děkuji za upozornění, už jsem to doplnil. Přeji vše dobré Martin Davídek (diskuse) 18. 3. 2013, 07:34 (UTC)

Dík a kytka

Poděkování za dokončovací práce a opravy chyb v mých článcích! Infobox u Keményho si ale dovolím zkrátit, aby tam zbytečně nestrašil. Srdečně zdraví --Sokoljan (diskuse) 23. 3. 2013, 15:54 (UTC)

Děkuji za ocenění a též srdečně zdravím. Martin Davídek (diskuse) 23. 3. 2013, 21:33 (UTC)

Připojuji se dodatečně s poděkováním za opravy a doplnění v článcích. Janet11 (diskuse) 18. 5. 2013, 15:35 (UTC)

Děkuji, teď abych se více modlil, abych nezpychl... Přeji vše dobré Martin Davídek (diskuse) 18. 5. 2013, 16:10 (UTC)

Také děkuji a přeji hodně štěstí ve Vaší činnosti. Janet11 (diskuse) 20. 5. 2013, 08:48 (UTC)

Lokální interwiki

Ahoj, zkus, prosím, místo lokálního interwiki ([[en:Mubarraz class fast attack craft]]) začít používat interwiki přes Wikidata (d:Q6930878). Máš-li nějaké otázky, ptej se. Více viz Wikipedie:Wikidata a Nápověda:Mezijazykové odkazy. S pozdravem --26. 3. 2013, 14:50 (UTC), Utar (diskuse)

To bych velmi rád. Systém interwiki chápu a oceňuji, ale když např. je článek v češtině a najdu korespondující článek v angličtině, ani v jednom jazyce nemohu najít, jak se automaticky přepnout do interwiki. Když už tam nějaké články jsou, je to jednoduché, ale když tam ještě nic není, nabídka mi chybí. Nějak jsem si nevšiml nabídky, abych to mohl udělat jednoduše. Možná mi něco uniklo. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 26. 3. 2013, 14:54 (UTC)

Ano, nejjednodušší to je přes Upravit odkazy a ano, je-li jen jeden článek propojen s danou položkou ve Wikidat, tento odkaz se normálně nezobrazoval. U takových hesel se zobrazoval jen po kliknutí na Editovat, na jednodušším nástroji pro správu interwiki přímo z Wikipedie se pracovalo. Podle posledního newsletteru by už oboje mělo být opraveno, asi ale nějakou chvíli potrvá, než to nasadí – en:Mubarraz class fast attack craft mi nezobrazil odkaz Edit links ani rovnou (jak by nově měl), ani po Edit (jak by měl postaru), takže jsem tu položku našel až přes d:Special:ItemByTitle.

Prozatím tu je nástroj WikidataInfo, který zkontroluje, zda je daný článek připojen do Wikidat. Více viz Wikipedie:Pod lípou (oznámení)#Wikidata se blíží. S pozdravem --26. 3. 2013, 16:18 (UTC), Utar (diskuse)

Věk ve dnech

Dobrý den, děkuji za pozornost věnovanou článku Josef Krofta. Chtěl bych se však optat, proč jste provedl tuto editaci, tedy náhradu šablony {{datum narození a věk}} vypsaným datem a šablonou {{věk v letech a dnech}}. Když se dívám na předchozí stav, byla v šabloně chyba, ta ale spočívala jen v přehození roku a dne. Nemám dojem, že by bývalo zvykem (obecně ani zde na Wiki) v životopisných datech uvádět věk s přesností na dny. Šablonu jsem si dovolil vrátit. --Bazi (diskuse) 26. 3. 2013, 15:24 (UTC)

Opravu jsem provedl, protože šablona vytvářela chybný údaj. Co se týče přesnosti na dny, viděl jsem to na mnoha wiki stránkách a osobně to oceňuji, protože několika žijícím osobnostem jsem mohl díky tomu, když se blížilo nějaké jejich kulaté výročí, právě díky tomuto počítání mohl gratulovat. Nenalezl jsem zatím wikinormu, která by to přesně stanovila, zda přesnost na dny ano či ne. Pokud o ní víte, napište odkaz a rád to akceptuji, i když si myslím, že je to škoda. Například u pana Josefa Krofty mi díky tomu došlo, že za čtyři dny bude mít sedmdesátiny a gratulace by se slušela. Pokud se s ním znáte, vyřiďte prosím mé blahopřání k jeho životnímu jubileu. V úctě Martin Davídek (diskuse) 26. 3. 2013, 19:01 (UTC)

Je to zajímavá motivace, která mě nenapadla. Trochu mi to připomíná funkci facebooku, ale nemyslím, že by obdobnou funkci plnila encyklopedie. Když už jsme u toho, blížící se narozeniny lze vyvodit i ze samotného data. Ale to je detail. Co se týká nějakého doporučení, v dokumentaci {{Infobox Osoba}} se uvádí, jakým způsobem je možné/vhodné vyplňovat jednotlivé parametry. Nejedná se sice o závazné pravidlo, ale i tak bych to chápal jako určitý návod k jednotnému postupu. Přiznám se, že na uvádění věku na dny jsem dosud u žádného životopisného článku nenarazil, takže tuto praxi vnímám přinejmenším jako menšinovou, ne-li zcela mimořádnou. Je možné, že je třeba uplatňovaná v nějaké vymezené oblasti, které jsem se nevěnoval. Můžeme ale požádat o třetí názor, pokud by to pomohlo. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2013, 11:31 (UTC)

To s Vámi souhlasím, že encyklopedie není facebook. Na druhou stranu encyklopedie v minulosti byly vytištěné a neumožňovaly tyto věci, které umožňuje dnešní technika. Budu nad touto problematikou ještě bádat. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 27. 3. 2013, 12:18 (UTC)

Ivo Vondrák

Ahoj, chtěl bych reagovat na tvojí editaci. V souladu s pravidly pro pojmenování článků se ve jméně článku ani při uvedení jména osoby v jeho první větě nepíší akademické tituly apod. Promoce, habilitace atd. Tituly se však přirozeně uvádějí na příslušném místě v textu článku. Více také v článku jak psát biografii. Málo, kdo o tom ví, snažím se to napravovat. Je pravda, že jsem tituly vhodně nevložil do textu článku a tím jsem také pochybyl. Přeji hezký víkend a ať se daří.--RomanZázvorka (diskuse) 20. 4. 2013, 09:31 (UTC)

Děkuji za tip. Též přeji ať se daří. V úctě Martin Davídek (diskuse) 20. 4. 2013, 09:35 (UTC)

Dovolím si poznamenat, že to není pravidlo, pouze doporučení. A kvůli tomu, tedy odmazávání titulů z 1 řádky se vedla i nedávno řada diskuzí, vynutit to prý nelze. I já bych to rád sjednotil.--Zákupák (diskuse) 21. 4. 2013, 04:17 (UTC)

Díval jsem se na anglickou verzi tohoto doporučení a domnívám se, že jde fakticky o kulturní záležitost. Anglosaský svět akademické a vědecké tituly u jména nezdůrazňuje, ale na společenské úrovni je integruje právě do kontextu osoby (v případě wikipedie do textu článku), zatímco země bývalé habsburské monarchie a německé jazykové oblasti (výjimkou je Švýcarsko) trpí doslova akademickou titulománií ve společenském životě. Lze to vidět při jednání na úřadech a v různých institucích. Na druhou stranu, asi by bylo nešikovné vzdávat se vlastní kulturní tradice ve prospěch anglosaské, která má s tímto také řadu obtíží. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 21. 4. 2013, 05:22 (UTC)

Garten Tulln

Co bylo myšleno tím „když mají odkazy obě jazykové verze, tak se vzájemně kříží“? --Tchoř (diskuse) 29. 4. 2013, 13:13 (UTC)

Jde mi o to, že když jsou interwiki odkazy ve dvou jazykových verzích, tak mi každá hlásila, že nemohu přidat interwiki odkaz, protože ho používá ta druhá. Je výborné, že už česká jazyková verze přidává interwiki s možností Upravit odkazy, ale tohle trochu zlobí, nebo mi něco uniká. Děkuji za pomoc. Martin Davídek (diskuse) 29. 4. 2013, 14:18 (UTC)

Aha. Už tomu rozumím. Tenhle případ byl problematický v tom, že na wikidatech byly dvě různé položky, wikidata:Q1494588 provázaná s německou verzí článku a wikidata:Q12191956 provázaná s českou verzí článku. To jsem opravil tak, že jsem z Q12191956 odstranil vazbu na český článek (a poprosil o smazání) a následně vazbu naopak přidal do Q1494588. --Tchoř (diskuse) 29. 4. 2013, 14:29 (UTC)

Dobrá práce, děkuji. V úctě Martin Davídek (diskuse) 29. 4. 2013, 14:32 (UTC)

Pahýl města v Georgii

Zdravím,nechápu proč pod každým městem je že můj článek je příliš stručný, ano chápu, a v 90 % všech článků na us wikipedii jsou žvásty typu že 83 % populace jsou bílí,,,od 25 let do 64 tam bydlí 47 % žen...Připadne mi to zbytečné tam toto dávat stejně to číst nikdo nebude. Víc info tam zkrátka dát nejde jelikož jen pár měst má webovky a jen o pár městech se dá přečíst víc.

--Dalibor Šustek (diskuse) 12. 5. 2013, 12:46 (UTC)

Domnívám se, že se o těch městech dá napsat daleko více, což neznamená, že to musí nutně dělat zakladatel článku. Je to výborná práce, kterou děláte, ale proč nepovzbudit i ostatní, aby něco doplnili. Budu, však respektovat Vaše články a nebudu je tedy oblažovat pahýlem. S poděkováním za Vaši práci v úctě Martin Davídek (diskuse) 12. 5. 2013, 13:59 (UTC)

Pokud je chcete vkládat nesystematicky, tedy například nějaké články pomíjet kvůli osobě autora, tak to už by bylo možná lepší, abyste s tím neztrácel čas vůbec. Nicméně já patřím mezi zastánce celkového zrušení šablony pahýl, takže mám celkově na užitečnost vkládání této šablony jasný názor. --Tchoř (diskuse) 13. 5. 2013, 06:06 (UTC)

No když jsou podle vás demografické statistiky "žvásty, které nikdo číst nebude", pak nechápu, proč ty články vůbec zakládáte. A když už jsme u toho, těm vašim článkům (tvořeným pouze okopírovanými šablonami) vesměs chybí jakékoli nezávislé zdroje... --212.96.182.2 28. 5. 2013, 20:32 (UTC)

re: pahýl města v georgii

Nechtěl jsem vás nijak naštvat nebo podobně, ale zkrátka je to těžké hledat o těch městěch které mají 250 obyvatel více informací,,díky Dalibor :) .

Nebojte, nejsem naštvaný, situaci rozumím :-) S přáním požehnaného dne Martin Davídek (diskuse) 12. 5. 2013, 15:34 (UTC)

Indult/Dispens

Dobrý den, můžete se prosím podívat na články Indult a Dispens? Skoro bych řekla, že jsou příliš stručné, možná v nich chybí důležité informace... Pomozte prosím trochu Wikipedii :-) Zdravím, --Ivannah (diskuse) 15. 5. 2013, 04:55 (UTC)

Promiňte, že jsem hned nereagoval, protože věc jsem musel více prozkoumat. Nicméně i přes svou stručnost jsou to články kvalitní. Indult je dovolení, které má kolektivní charakter, zatímco dispenz obsahuje individuální prvek. Nicméně do článků jsem doplnil referenci a také upřesnění, protože CIC používá slovo dispens se z na konci. Pokud by bylo třeba přidat, pak by to bylo rozvedení článků, které by si vyžadovalo samostatné oddíly s vysvětlením aplikace Indultu či Dispenzu. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 1. 6. 2013, 16:16 (UTC)

OK. Díky. --Ivannah (diskuse) 1. 6. 2013, 17:41 (UTC)

Kostka (film)

Dobrý den, chci Vás upozornit nebo lépe doporučit, abyste při takto nápadně zkopírovaném textu z vnějška pár vět do googlu hodil a při shodě ten text označil za copyvio, už jsem taky po Vás hodně věcí opravoval, navíc přidání takto obecné Kategorie:Hororové filmy je na výměnu za Kategorie:Kanadské hororové filmy. Děkuji za pochopení--Marquas (diskuse) 22. 5. 2013, 07:35 (UTC)

Zatím jsem s tím copyvio šetřil, ale na Vaši pobídku, rád přehodnotím svůj přístup. Děkuji za pomoc. Martin Davídek (diskuse) 22. 5. 2013, 13:10 (UTC)

Holý vrch

Dobrý den, zaujal mě článek o Holém vrchu na okraji České Lípy. Dříve tam stála kaple, po jejím zrušení a požáru vznikl na místě hostinec a ten vyhořel kolem roku 1970. Napadlo mě, že kdyby někdo měl chuť obnovovat nějakou kapli, tak tohle by zrovna byl vhodný případ. Pozemek je veden jako zbořeniště a patří městu Česká Lípa. Zdraví Fagnes (diskuse) 23. 5. 2013, 12:31 (UTC)

P. S. Také uvažuji, zda je žehnání a požehnání totéž. Nyní je z pojmu požehnání přesměrování na článek žehnání.

Občas se na mě obracejí starostové, že by chtěli obnovit kapličky na původních místech (někdy úplně zbořené jindy téměř zbořené), které v době reálního socialismu vzaly za své, takže možné to je.

Co se týče toho rozdělení žehnání a požehnání, je mi jasné, že v češtině, když jsem se podíval na wikistránky je to žalostně nerozvedené, že je na tom spousty práce. Domnívám se, že pojem žehnání (benedictio) by se mohl chápat spíš kanonicky, zatímco požehnání je v obecnějším smyslu. Zde je spojen jen s článkem Požehnání (judaismus), to je asi málo. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 23. 5. 2013, 16:22 (UTC)

Kategorizace

Dobrý den, doplňujete-li do článků kategorie (a nejedná-li se z hlediska kategorizace o zvlášť sporný případ), pak klidně odstraňte i šablonu {{Kategorizovat}}. S pozdravem --Jvs 24. 5. 2013, 18:53 (UTC)

OK. Díky. Martin Davídek (diskuse) 24. 5. 2013, 22:17 (UTC)

Mnich a řeholník

Dobrý den, rád bych Vás upozornil na můj podnět k tématu rozlišování mezi mnichy a řeholníky, který jsem napsal do diskuse kolegy Vianneye. Zdraví Fagnes (diskuse) 26. 5. 2013, 23:03 (UTC)

Díval jsem se na základní rozlišení v článcích Mnich a Řeholník. Samozřejmě, že k tématu by bylo možné, a jistě bude, třeba napsat ještě mnoho, ale základní rozlišení myslím není špatné. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 27. 5. 2013, 14:42 (UTC)

Kostel v Medvědici

Dobrý den, při kategorizacích a provazování článků jsem natrefil na nesrovnalost v údaji o zasvěcení kostela v Medvědici u Třebenic: V čl. Římskokatolická farnost Milešov figuruje Kostel sv. Kateřiny, v čl. Seznam kulturních památek v okrese Litoměřice u sídla Medvědice Kostel sv. Mikuláše. Rozporné jsou ty údaje už v příslušných zdrojích (diecézní katalog vs. monumnet), takže spolehlivě rozseknout to sám nesvedu, ač předpokládám, že chyba bude daleko spíš na straně památkářů. Až tedy budete mít chvilku, mohl byste prosím mrknout na věc a v jednom z těch čl. údaj sjednotit? Předem děkuji za pomoc a nápravu. --Miaow Miaow (diskuse) 27. 5. 2013, 10:20 (UTC)

Zdravím Vás a děkuji za pomoc. Alespoň podle všech dostupných zdrojů (diecézní katalog používá přenesené informace od začátku 19. století), včetně informací na netu (např. http://www.mapy.cz/#x=13.925486&y=50.517283&z=16&q=50.51706N%252013.925731E&l=16), se mi jeví dedikace kostela v Medvědici jako kostel sv. Kateřiny. Pokud zjistím od historiků nějaké další informace (existovalo období, kdy byl sv. Mikuláš velmi v diecézi preferován, i když změna patrocinia je náročná) dám je na stránku. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 27. 5. 2013, 11:38 (UTC)

Farnost Pavlovice

Dobrý večer, slyšel jsem nedávno jeden takový příběh o faráři z Pavlovic (vikariát Česká Lípa). Za války údajně zemřel v koncentráku. Bylo by možné někde dohledat jeho jméno? Mohlo by se to zmínit v příslušném článku. S pozdravem --Vianney (diskuse) 1. 6. 2013, 21:52 (UTC)

Jméno by bylo možné dohledat z diecézních katalogů. Naštěstí je máme od začátku 19. století téměř kompletní, ale zvládnu to až během týdne. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 1. 6. 2013, 21:59 (UTC)

Díky, mělo se to udát nějak hned zkraje po záboru Sudet. Prý za urážku armády, nebo za něco podobného. --Vianney (diskuse) 2. 6. 2013, 07:27 (UTC)

Podle našich archivářů: „Mohl by to být Wilhelm Diebels n. 1. 10. 1870 Vechta (Německo), o. 16. 7. 1905, + 18. 11. 1941. V Pavlovicích působil od r. 1918.“ Když ne, budeme pátrat dále. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 3. 6. 2013, 10:55 (UTC)

To by mohl být on. Ještě se zkusím příležitostně poptat člověka, od kterého jsem tuhle informaci dostal. --Vianney (diskuse) 3. 6. 2013, 19:17 (UTC)

Kostel Panny Marie (Zdoňov)

Dobrý den, u tohoto kostela jsem předpokládal, že nepatří církvi. Proto jsem ho nezařadil do farnosti. Ale nejsem na tuto oblast odborník. Budu rád, pokud mi s tím poradíte, protože obdobný problém bude hlavně u kaplí, které často církvi nepatří. (Addvisor (diskuse) 7. 6. 2013, 05:10 (UTC)).

Pokusím se to vysvětlit. Jsou zde dvě roviny. Jedna je z hlediska majitele, tzn. že vlastníkem kostela nebo kaple může být veřejná nebo soukromá právnická osoba (je celkem jedno zda to je farnost, obec, sdružení, pan XY...) a druhá věc je kanonická. Tam přináležitost ke konkrétní církvi resp. farnosti vzniká buď při konsekraci nebo při benedikci. V případě kostela se jedná o konsekraci. Když se kostel promění v ruiny a ještě stojí obvodové zdi, stále v kanonickém smyslu patří do nějaké farnosti nebo k nějaké církvi. Když už kostel úplně zmizí z povrchu země, zbývá ještě patrocinium - zasvěcení (např. Panně Marii). Patrocinium se někdy přenese na nový kostel, který v místě nebo nejbližším okolí pak vznikne. Někdy může být problém, ke které církvi ruina kostela či kaple patří, ovšem vždy je to místo, které Bohu zasvěcené a má posvátný charakter. Pokud je to možné, je dobré určit tuto přináležitost, protože se i v ruinách konají poutě i jiný duchovní program a není to vždy jednoduché. Co se týče farností, jsou vymezené buď územně nebo mohou být personální farnosti (např. pro vysokoškoláky). Tolik snad krátce k tematu. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 7. 6. 2013, 06:55 (UTC)

Farnosti a úvod článku

Dobrý večer pane kolego, prosím pěkně, podívejte se na Wikipedie:Vzhled a styl#Úvod. V manuálu na portálu Křesťanství jste měli od kolegy Fagnese chybně napsaný návod, který nekoresponduje s doporučeními wikipedie o vzhledu úvodu. Na opakovaná upozornění nereagoval. Není také nutné odkazovat na všeobecně známé pojmy (často i opakovaně) a dělat mezeru mezi infoboxem a nadpisem. Teď jsem Vám pár posledních farností z dnešního dne upravila. Hodně zdaru.--Meluzína (diskuse) 7. 6. 2013, 21:54 (UTC)

Děkuji za pomoc. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 8. 6. 2013, 06:04 (UTC)

Není zač.:)--Meluzína (diskuse) 8. 6. 2013, 10:10 (UTC)

Římskokatolická farnost Jiřetín pod Jedlovou

Zdravím, mám pár dotazů. jak jste přišel na, že Lesné byl Langergrund, když ve Šluknovském výběžku to byl Dlouhý důl viz [3] a [4]. Lesné byl Innozenzidorf, a dokonce německý název je na počest papeže, tak je asi dobře. -:)) Ostatně i církevní prameny píši něco jiného, viz zde [5]. Chyb ve článku je více. Já jen doufám, že tak špatně nejsou další Vaše články o farnostech, jinak jsou skoro Vaše články bezcenné, já je nekontroloval. Ale doufám že ne. Mirek256 8. 6. 2013, 07:48 (UTC)

Máte pravdu, už jsem to opravil. Děkuji za upozornění. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 8. 6. 2013, 08:11 (UTC)

Komunitní centrum

Článek je jak o komunitních centrech obecně (resp. v „mimocírkevním“ významu), tak o komunitních centrech církevních. Taky by se to asi dalo řešit rozdělením článku, ale přinejmenším jeden z takto vzniklých článků by pak byl příliš krátký na to, aby mohl samostatně existovat. Proto jsem název článku vrátil na původní. Šárka Praha (diskuse) 12. 6. 2013, 20:51 (UTC)

OK. Možná jsem to mohl řešit v diskusi. Trochu jsem předběhl událostem, ale předpokládám budoucí rozdělení. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 12. 6. 2013, 21:05 (UTC)

Aniž bych se bránil Vašemu entusiasmu v této věci, tak ho moc nesdílím, protože si myslím, že k tomuto tématu se toho o moc víc vypotit nedá. Spektrum „mimocírkevních“ komunitních center je natolik široké, že se pod to dá zahrnout ledacos, církevní komunitní centra jsou zase pokud vím omezena jen na pražskou arcidiecézi (asi se to slovní spojení Vlkovi nebo někomu z arcibiskupství zalíbilo, tak ho použili. Článek tedy v podstatě funguje zčásti jako základní definice a zčásti jako rozcestník. S pozdravem Šárka Praha (diskuse) 12. 6. 2013, 21:18 (UTC)

Poděkování: Infoboxy v článcích o kostelích

Děkuji Vám za přidávání infoboxů do článků z dílny studentů dějin architektury II. Paní vyučující Vás (Tebe) výslovně uvádí jako člověka, který s tímto systematicky pomáhá. Děkujeme! --Vojtech.dostal (diskuse) 14. 6. 2013, 14:58 (UTC)

Velmi děkuji a zdravím Vás i paní vyučující. Martin Davídek (diskuse) 14. 6. 2013, 15:14 (UTC)

Moc děkuji za bleskurychlé vylepšení článku o loretě v Horšovském Týně! :-) S pozdravem Flipper77. Flipper77 (diskuse) 28. 6. 2011, 10:51 (UTC)

Užitečná šablona

Mohu se zeptat, co vám na šabloně {{vjazyce|cs}} připadá „užitečného“? Já bych dal přednost tomu, kdyby se takové zbytečně složité konstrukce místo jednoduchého [[čeština|česky]] v článcích neobjevovaly. (P.S. Po odpovědi si Vaši stránku odeberu ze sledovaných, abyste nemusel mít pocit, že jste pod dohledem ☺). --Tchoř (diskuse) 15. 6. 2013, 08:51 (UTC)

Minimálně to, že je to kratší. U jazyků, které jsou v zápisu delší nebo náročnější na cizí znaky než [[čeština|česky]] je to efektivní šablona. Např. {{vjazyce|id}} místo [[Indonéština|indonésky]] či {{vjazyce|no}} místo [[Bokmål|norsky]]. Norština, ovšem není nejlepší příklad, protože v článcích je problém rozlišení mezi Bokmål a norštinou. Zatím jsem nezjišťoval, zda kolem této šablony existuje nějaká diskuse nebo polemika, podívám se na to. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 15. 6. 2013, 09:19 (UTC)

Přínos kratšího zápisu se mi v porovnání se zesložitěním kódu (zejména pro nováčky) zdá zanedbatelný. Ty cizí znaky dávají trochu větší smysl, ale zase na druhou stranu člověk místo známého jména jazyka vidí ve verzi se šablonou často neznámou zkratku. O žádné diskusi na toto téma nicméně nevím.--Tchoř (diskuse) 15. 6. 2013, 10:56 (UTC)

Karpokratovci

Dobrý den, všiml jsem si, že jste v hesle Karpokratovci sloučil některé refy, ale přitom refy 1 a 2 odkazovaly na různé stránky publikace. Jste si úpravou jist? --Jvs 29. 6. 2013, 06:47 (UTC)

Máte pravdu, přehlédl jsem stránkovou číslici. Už jsem to opravil. Děkuji za pomoc. V úctě Martin Davídek (diskuse) 29. 6. 2013, 14:57 (UTC)

Petr z Alk

Dobrý den, jdu na radu. Do roku 1953 byl v českém kalendáři 19. října svátek Petra. Otec mi dal zapsat do křestního listu jako Petr z Alk. (+2 další jména). Netušíte, na jakého svatého taková zkratka pasuje? --Zákupák (diskuse) 1. 7. 2013, 05:22 (UTC)

Domnívám se, že se jedná o patrona: Svatý Petr z Alkantary (sv. Petr de Alcantara). Připomíná se sice 18. října, ale protože 18. října je svátek sv. Lukáše, evangelisty, přesouvá se slavení připomínky sv. Petra z Alkantary na 19. října. Velice rádi si dávají františkáni toto jméno jako řeholní jméno. Možná by bylo zajímavé zjistit, jak na to otec přišel, zda měl kontakty s františkány nebo zda-li nebyl kněz, který Vás křtil františkán nebo alespoň neměl na ně nějakou silnější vazbu. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 1. 7. 2013, 06:29 (UTC)

Můj prastrýc byl knězem v Prostějově s velkým vlivem na rodinu (kronikář rodu), ale křtěn jsem byl v Praze Libni kaplanem Houžvičkou. Otce se už bohužel zeptat nemohu. A děkuji.--Zákupák (diskuse) 1. 7. 2013, 06:43 (UTC)

Obal alb

Dobré odpoledne, nemohl jsem se nevšimnout, že přidáváte do nových článků o hudebních albech obrázek Media-cdrom.svg. Nijak zvlášť mi to nevadí (i když příznivcem také nejsem), ale to je teď jedno. Předmětem je tahle poznámka, která podle mě moc velký smysl nemá. Obal alba je chráněn autorským právem, takže na českou Wikipedii nemohou být přidány (anglická Wikipedie uznává fair use, takže tam to neplatí). --Marek Koudelka (diskuse) 10. 7. 2013, 13:56 (UTC)

S tím obrázkem Media-cdrom.svg to není úplně tak můj nápad, všiml jsem si ho několikrát už u existujících článků. Když člověk klikne na nějakou stránku a vidí toto CD, okamžitě ví, oč se jedná. Tu poznámku odstraním, ale asi by to stálo za úvahu, jak to udělat, aby obal mohl být legitimně i na české wiki. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 10. 7. 2013, 15:10 (UTC)

Obávám se, že to prostě možné nebude, pokud se nezmění legislativa. Bylo by nutné s jednotlivými autory (nebo vydavateli) vyjednat, aby obal poskytli k šíření pod příslušnou licencí. Nedovedu si dost dobře představit, že bychom ke každému albu dohledávali aktuální držitele autorských práv, tím spíš že by tito souhlasili s volným šířením něčeho, jehož komerčním publikováním a prodejem se živí. --Bazi (diskuse) 10. 7. 2013, 15:26 (UTC)

(s E.K.) Ono už se to tu několikrát řešilo, ale nikdy se nikam nedošlo… (prostě je tam to autorské práv) Ale i u nás se občas nějaký ten obal vyskytne − třeba kapiloongo. Třeba slovenská Wikipedie má ten obrázek CD vložený přímo v šabloně infoboxu, takže se to nemusí vyplňovat. Ale řešit to nechci, nijak mi to tam nevadí. --Marek Koudelka (diskuse) 10. 7. 2013, 15:29 (UTC)

Všechno nějak jde, když se hodně chce. Je to však složité. Nejlépe by bylo, kdyby autoři takovýchto obalů sami dobrovolně nahráli svá díla na Commons. Třeba by to mohli chápat jako přiměřenou reklamu na svou tvorbu. Na tuto notu bychom museli hrát, kdyby se někdo uvolil je přesvědčovat. Ještě bych si dokázal představit písničkáře, kteří si i obaly navrhují sami, že dají písemné svolení k volnému šíření obalu. Pokud však jde o peníze, nejsou všichni jak pisatelé WP... Každopádně jedině pokud je obal na Commons, může být v cs Wikipedii v článku.--Rosičák (diskuse) 10. 7. 2013, 15:53 (UTC)

???

??? Atila M. Rof (diskuse) 12. 7. 2013, 12:12 (UTC)

Římskokatolická farnost Libotenice - přehled bohoslužeb

Ahoj!

• Přiznám se, že si nejsem jist, jak moc spolehlivý je přehled bohoslužeb ve článcích na Wiki. U některých farností to možná někdo z farníků aktualizuje, ale moc bych tomu nevěřil.
• Navíc stránky farnosti Doksany věc formulují trochu jinak (viz reference), i když zase nevíme, jak aktuální informace tam je, poslední údaj tam je o Velikonocích 2013.
• Zatřetí si nejsem jistý ani tím, zda rozpis bohoslužeb patří do infoboxu o kostelu.

Zdraví --Gampe (diskuse) 22. 7. 2013, 14:42 (UTC)

Co se týče přehledu bohoslužeb na wiki, je pozoruhodné, že někdy bývají aktuálnější než na oficiálních webech, ale jisté to není. Také si myslím, že rozpis bohoslužeb nepatří do infoboxu, proto jsem to řešil pouze odkazem, ale ideální to není, to je mi jasné. Jde mi o to, že když někdo hledá kostel a chce se tam podívat, mohl by se nějak (alespoň přibližně) na wiki dozvědět, kdy bývá otevřeno. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 22. 7. 2013, 15:01 (UTC)

Pokud to je možné, tak bych to řešil externím odkazenm na web farnosti (pokud existuje) nebo správce. Zdraví --Gampe (diskuse) 22. 7. 2013, 15:20 (UTC)

Bílá Lhota (zámek)

Hallo Martin Davídek,

das Bild Bílá Lhota (zámek) ist bei Conradin Kreutzer unverständlich, wenn nicht noch die Erklärung kommt. Könnten Sie das vielleicht übersetzen und einfügen?

Lange Jahre war Kreutzer als Kapellmeister an der Wiener Hofoper engagiert. Da er in zweiter Ehe mit Anna von Ostheim verheiratet war, entstanden viele seiner Werke in den 1820er und 1830er Jahren in Weißöhlhütten (Bílá Lhota (zámek)), darunter auch Das Nachtlager von Granada, dessen Uraufführung während seines Engagements am Wiener Theater in der Josefstadt stattfand. --88.65.235.29 28. 7. 2013, 16:06 (UTC)

Ich habe versucht, einen Artikel beigefügte Foto verschwendete keine Logik hinzufügen, aber ich hoffe, dass jemand aufgenommen weitere Informationen in tschechischer Sprache. Mit freundlichen Grüßen Martin Davídek (diskuse) 28. 7. 2013, 20:45 (UTC)

Urgentní šablony

Dobrý den, vkládáte-li do článku urgentní šablonu, vložte také upozornění do diskuse příslušnému uživateli. Děkuji --Jvs 31. 7. 2013, 11:53 (UTC)

Děkuji za doporučení, vykonám tak. S přáním pěkného dne Martin Davídek (diskuse) 31. 7. 2013, 12:01 (UTC)

Ještě bych Vás poprosil, když si všimnete nějakého nového článku a vložíte tam třeba šablonu {{upravit}}, zkontrolujte i zda-li nejde o copyvio jako třeba u článku „Semic slovart“. Díky. --Marek Koudelka (diskuse) 31. 7. 2013, 20:44 (UTC)

Budu na to pamatovat. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 31. 7. 2013, 20:46 (UTC)

Přimlouval bych se na to pamatování. Též díky.--Zdenekk2 (diskuse) 13. 8. 2013, 06:01 (UTC)

Františkáni

Pokoj a dobro! Moc velké díky Vám, že po mně - wikielévovi vložené příspěvky opravujete. Teprve postupně se vžímám do některých wikipedických zvyklostí - co je striktnější, co zas volnější. Takovýchto biobibliografických přípsěvků mám též ve spolupráci s knihovnou pražských františkánů předpřipraveno ještě mnohem více a budu je postupně přidávat. S pozdravem, – Matyáš Bajger (diskuse) 8. 8. 2013, 10:47 (UTC) –

Jsem na wikipedii také pouze druhým rokem, takže zkušenosti přibývají postupně. Možná bych Vám doporučil, vytvořit si jednoduchým způsobem Uživatelovu stránku. Podívejte se třeba u jiných wikipedistů, jak ji pojímají. Pax et bonum. Martin Davídek (diskuse) 9. 8. 2013, 10:56 (UTC)

WP:OT

Ahoj, prosím o kontrolu a případnou reformulaci textu u Obrázku týdne. Zejména mi jde o formulaci ke kardinálu Albergatimu, kde jsem užil termínu „mecenáš“; na en wiki použili: „in honour of his early benefactor“ (alternativou by bylo donátor, patron, nebo jen učitel). Úpravy textu vítány! Díky.--Kacir 19. 9. 2013, 22:06 (UTC)

Snad bych navrhl použít místo termínu mecenáš slovo benefaktor, pro který jsem aktuálně vytvořil překlad z angličtiny. Jedná se také o mecenáše, ale je to více se zúžující na humanitární a charitativní mecenášství. Větu: «Jméno „Mikuláš“ si zvolil v památce na svého mecenáše Mikuláše Albergatiho, u něhož dříve sloužil.» bych tedy formuloval: «Jméno „Mikuláš“ si zvolil z úcty ke svému benefaktorovi Mikuláši Albergatimu, u něhož dříve sloužil.» S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 20. 9. 2013, 08:47 (UTC)

Vřelé díky, reformuluj prosím text přímo v Obrázku týdne, jak uznáš za vhodné.--Kacir 20. 9. 2013, 13:58 (UTC)

Vykrádání kostelů

Zdravím a upozorňuji na diskusi [6], kde je možné navrhnout určité řešení o další podobě tohoto bohužel stále aktuálního hesla. OISV (diskuse) 22. 9. 2013, 12:28 (UTC)

Infobox kardinál

Ahoj, mám ještě jednu prosbu, přepsal jsem {{Infobox Kardinál}}, a to fakticky dle vzoru en wiki (en:Dominik Duka). Prosím o kontrolu položek a vlastního pojmenování (sekci Orders jsem nazval „technicky“ Základní informace), zda-li je členění sekcí logické, jestli lze uvádět formulace: svěcení vedl, či jaký parametr chybí/přebývá – zde je výsledný příklad. Pokud budou připomínky, pak lze úpravy provádět buď přímo v kódu šablony (zde), nebo je uveď v reakci a já upravím. Děkuji za případné připomínky.--Kacir 22. 9. 2013, 18:28 (UTC)

Je vynikající, že jsi se do toho pustil. Ale měl bych několik poznámek:

1. Angličtina používá univerzální infobox - Křesťanský vůdce (Christian leader). Pokud je český infobox přímo Kardinál, potom je to mnohem lepší, tak jak to máme, totiž v červené barvě.
2. V anglickém infoboxu je šikovné, že je tam oslovení i závěr (čestný prefix a suffix): Jeho eminence (His Eminence). Biskup by se totiž oslovoval: Jeho excelence (His Excelency).
3. V našem infoboxu mi chybí v kurzivě titul, viz: Cardinal-Archbishop of Prague. To je velmi užitečné a zároveň důležité, je to jako u infoboxu panovník.
4. U obrázku, aby bylo možné doplnit Popisek.
5. Chybí mi tam, u aktuální či nejvyšší dosažené funkce pod obrázkem, sídlo (angl. See), ale i rozlišení na diecézi či arcidiecézi, jako to má angličtina. Totiž např. kardinál Štěpán Trochta byl v litoměřické diecézi - to jeden z mnoha příkladů. Ta úvodní část pojednává o poslední dosažené Funkci.
6. Misto Základní informace navrhuji pro tuto sekci použít slova: Svěcení (kardinály se jednotliví duchovní - záměrně nepíši biskupové, protože např. Tomáš Špidlík biskup nebyl - stávají procesem zvaným kreování). Pak by zde mohly být položky: jáhenské, kněžské, biskupské svěcení a kardinálská kreace. U svěcení bych použil výraz místo: Vedl, výraz pro kněžské a jáhenské svěcení: Světitel, pro biskupské svěcení: světitel a 1. a 2. spolusvětitel. Pro kardinálskou kreaci pak výraz: Kreoval (a tam by bylo možné potom doplnit datum kreace popř. údaj o „konzistoři“ a jméno papeže). A naposled do této sekce, jako je to v angličtině, by se mělo zařadit: Titul (kardinál-jáhen, kardinál-kněz a kardinál-biskup).
7. Všechno další bych už dal pak do Osobních údajů s položkami: Narození (datum, místo, země etc.), Úmrtí (datum, místo, země etc.), Příčina úmrtí (někdy se jedná o mučedníka apod.) a Pochován (popř. Místo pochování, zeměpisné souřadnice); Otec; Matka (někdy se jedná o významné šlechtické či jiné rody); Národnost nebo Etnikum (občanství je zřejmě irelevantní, protože kardinál má vatikánské občanství); Vyznání; Vzdělání; Alma Mater; dále Předchozí úřady (sem se vejde postupný přehled úřadů); Známý díky; Významé dílo; Řády a ocenění; Znak; Heslo; popř. Citát. Slušelo by se také přidat: Podpis; Webová stránka (viz např. stránka kard. Vlka), Poznámky a Commons.

Kdybychom pojali tento infobox jako angličtina, např. Katolický duchovní, znamenalo by to udělat úvodní proužek tak, aby se mohla měnit barva: pro kardinála červená, pro biskupa fialová a ještě propracovat některé další věci (někteří byli také politikové popř. i vladaři, někteří byli svatořečeni nebo se jejich beatifikace připravuje). Myslím však, že by to bylo užitečné, ale je na tom ještě mnoho práce. Doufám, že jsem Tě neznechutil, ale již dlouho přemýšlím, jak infoboxy duchovenstva zlepšit. Protože je neděle večer a mám za sebou perný den, případné další náměty po náležitém odpočinku. Mám už určité neblahé zkušenosti, když na wikipedii přispívám ve stavu únavy. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 22. 9. 2013, 20:36 (UTC)

Díky za velmi obsáhlou analýzu; všiml jsem si, že na en wiki mají univerzální infobox, jehož interwiki ovšem směřuje na monotematický {{Infobox Papež}}, což je samozřejmě chybné. Postupně se tím prokoušu a pokud vytvořím univerzální infobox se zahrnutím připomínek, uvidím jaký problém bude jím nahradit stávající naše specializované infoboxy (asi by se to dělo za pomoci botů; v opačném případě by se nahrazení provádělo ručně – když by někdo měl chuť v konkrétním hesle –, a univerzální ibox by se užíval primárně u nových hesel). Takže, až pokročím, ozvu se. Díky a dopřej si klidu.--Kacir 22. 9. 2013, 20:58 (UTC)

Ahoj, takže infobox jsem připravil: kód a příklad Jan Pavel II.. Dopíšu ještě dokumentaci na základě úprav po připomínkách. Témata ke konzultaci:

• barvy – základní barva je biskupský purpur; varianty:
       papež/vzdoropapež
       kardinál
       arci/biskup
       kněz/duchovní
  Všechny barvy i základní lze změnit; otázkou je vzdoropapež, případně doplnit patriarchu etc.;
• heslo a znak – vložil jsem do úvodní sekce, domnívám se, že je vztaženo (také) k poslednímu úřadu a spíše patří sem, než do Osobního života; samozřejmě ponechávám na Tobě, kam je případně přemístit,
• názvy všech parametrů – potřeba zkontrolovat vhodnost, přesnost všech názvů, event. jejich změnu umístění:
  • Quashed – zřejmě anulace/zrušení, potřeba uvést česky,
  • Konzistoř – jakou informaci by měl parametr přesně obsahovat? Je vhodné uvádět jméno papeže u tohoto parametru? Parametr jsem tak připravil,
  • 1. a 2. spolusvětitel – jsem nevložil, na jeden řádek by se již nevešlo jméno, infobox má poměrně hodně položek, předpokládaná délka je velká; samozřejmě pokud chceš tyto dva parametry v infoboxu mít, tak je vložím,
  • celá sekce Kanonizace – kontrola názvů a pojmenování celé sekce,
• Úřady – vyčlenil jsem samostatnou sekci, dle mého vhodnější, než jako součást Osobního života,
• zápatí obsahuje odkaz na články papežů stejného jména (první článek – rozcestník, jsem už založil); dále odkaz na Commons kategorii a Wikicitáty.
  

--Kacir 25. 9. 2013, 19:30 (UTC)

Vynikající práce. Díky! Kloubouk dolů. Nyní k otázkám.

• barvy jsou myslím zvoleny dobře, jen bych se přimlouval za možnost popř. „namíchat“ i jinou možnost. Uvažuji totiž, že jsou možné u východních katolických církví i jiné barvy.
• arcidiecéze/diecéze bych dal za sebou v pořadí za metropolí.
• heslo a znak - výborně! To je mnohem lepší umístění než bylo původně.
• Místo Quashed by se hodilo Emeritura. Sem pak bude patřit časový údaj (Emeritura od X.X.201X). Je to vlastně varianta papežské kolonky Pontifikát skončil.
• Místo Konzistoř navrhuji Papežská konzistoř. Sem patří údaj zda-li je to řádná nebo mimořádná konzistoř. Popřípadě kdy, kde a za jaké situace se konala. Ne všichni kardinálové byli kreováni při konzistoři, např. někteří byli tajně - Štěpán Trochta. Je možné, že bychom mohli tuto kolonku vypustit, protože o takové věci by se psalo v článku.
• 1. a 2. spolusvětitel - tyto dva spolusvětitele, kteří připadají v úvahu pouze u biskupa, jak jsem si vyzkoušel, lze připsat za hlavního světitele, to je takové základní řešení. Pokud by to bylo ve formě:
  • |světitel biskupa =
  • |1. spolusvětitel biskupa =
  • |2. spolusvětitel biskupa =
• bylo by to řešení na vysoké úrovni, protože by se dala elegantně sledovat apoštolská posloupnost.
• Sekce Osobní údaje. Tady jsem byl trochu na vážkách o partnerovi, manželce a dětech, ale v dějinách se vyskytují, ať už legitimně (např. u jáhnů, východních katolických kněží apod.) nebo i nelegitimně (např. u skandálních případů apod.), takže to není problém.
• Vyčlenění Úřadů jako samostatného oddílu - výborně! Bývá jich v životě duchovenstva mnoho. Jen to uvažuji, to by bylo asi doporučení k infoboxu, postupovat tak jak je to u Jana Pavla II., od úřadů ranějších k pozdnějším.
• Kanonizace - Dalo by se použít pro název sekce Svatořečení, jako zužující pojem, protože samotné slovo kanonizace má více významů. Jinak celá tato sekce je vlastně Posmrtný životopis. Uvažuji, že by mohly být v této sekci byly všechny stupně kanonizačního procesu: Služebník Boží, Ctihodný, Blahoslavený a Svatý. Ovšem protože Služebník Boží a Ctihodný lze dát do čestného prefixu, přidal bych jedinou kolonku: Začátek kanonizačního procesu (jenže je to moc dlouhé na infobox). Sem by pak přišlo pouze datum. Bylo by pak jasné, že u dotyčného Služebníka Božího popř. Ctihodného byl proces zahájen. Pak se mi zdá, že by se mohly kolonky
  • |svátek =
  • |uctíván =
  • |titul svatého =
  • až za kolonku |kanonizoval papež = před kolonku:
  • |atributy =
• Příliš nerozumím kolonce|datum konce uctívání, nevím co je tím myšleno, jestli to nemá nějaký jiný název. Jestliže proběhne kanonizační proces, církev se místo modlení za zemřelého, začne modlit k zemřelému a úcta není ukončena nikdy.
• U názvů bych možná nepsal: kanonizoval papež, ale jen kanonizoval. Ve středověku byly totiž také biskupské kanonizace.
• Nejdříve jsem si nevěděl rady s kolonkou Titul svatého. U kolonky Uctíván je mi to jasné, např. řeky, armény, čechy, slováky atd. Atributy - to je také jasné: kolo, kostel, sekera, meč... Patron např. horníků, slévačů, zemědělců..., nebo Spolupatron Evropy. Pak mi došlo, že k Titulu svatého lze doplnit např. Učitel církve, Andělský doktor atd. Asi by se to hodilo, jak už jsem psal, zařadit před kolonku Atributy.
• zápatí - výborně!

Tak to je zatím vše, co mě k tomu napsalo. Případně jsem zase „na příjmu“. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 25. 9. 2013, 22:41 (UTC)

Díky, provedu změny, samozřejmě různá vysvětlení (chronologie řazení úřadů) se uvedou v dokumentaci. Několik informací k ujasnění:

• Začátek kanonizačního procesu – pokud se bude sekce jmenovat Svatořečení, lze uvést jen zkrácenou formu Začátek procesu?
• pokud budeš chtít další barvy k úřadům, stačí vložit (stejnou formou jako jsou v iboxu už stávající položky kněz, biskup...), nebo mně napsat a já to provedu (barvy)
• datum konce uctívání jsem neuměle přeložil z anglického Cult suppressed (fakticky potlačení kultu), viz poslední parametr: en:Template:Infobox Christian leader. Parametr vypustit?
  Zdraví--Kacir 25. 9. 2013, 23:15 (UTC)

• u Svatořečení - název Začátek procesu? Výborně, to je ono!

• Když tam bude možnost barvy, je to skvělé!

To Cult suppressed bych asi přeložil: Popření kultu. Umím si představit situace, kdy k tomu došlo. Např. u někoho byl zahájen proces kanonizace, jenže se pak přišlo na závažné překážky, které ji vyloučily. Variantou by bylo napsat Ukončení procesu, ale Popření kultu je silnější výraz.

• Řeholník - je tady ještě jedna oblast, na kterou bychom neměli zapomenout. A to jsou duchovní-řeholníci. Týká se to zároveň velkého množství biskupů. V ČR např. Dominik Duka - dominikán, Jiří Paďour - kapucín, František Lobkowicz - premonstrát, Štěpán Trochta, Karel Herbst - salesián atd. Znamenalo by to, pod oddíl Svěcení přidat ještě oddíl Zasvěcení nebo Zasvěcený život (to by bylo zřejmě ještě lepší), který by měl mít položky:

• Institut (odborně: Institut zasvěceného života, a spadají sem všechny formy zasvěceného života: řeholní i sekulární instituty, prostě všechen zasvěcený život) - např. dominikáni, salesiáni, jezuité (sem patří např. Papež František).
• Začátek noviciátu - sem patří místo a datum, nebo varianta 2 kolonky: Postulát a Noviciát - kdy, popř. kde. Druhá varianta je elegantnější.
• Sliby - ty jsou různého typu: časné, trvalé, ale také se jim někdy říká první či věčné, slavné atd. Historicky se nazývaly různě. Současný kodex kanonického práva z roku 1983 rozlišuje sliby: Dočasné (latinsky Professio temporaria) a Doživotní (latinsky Professio perpetua) - dříve se Professio perpetua rozlišovaly na Slavné a Věčné. U Slibů, bych tedy navrhl 3 kolonky:

• • |Sliby =
  • |Dočasné sliby (eventuálně, možná by to bylo lepší, tím se vyhneme českým variantám v názvosloví: Professio temporaria) =
  • |Doživotní sliby (Professio perpetua) =

Tím bychom postihli prakticky všechny eventuality. Existují i další formy zasvěceného života, takže někomu by stačila kolonka Sliby, u někoho nebude problém, (u klasických řeholí) doplnit Dočasné či Doživotní sliby - to je současná legislativa. Opět sem patří: kdy a kde.

• Změna - tuto kolonku bychom tam měli mít také, protože jsou duchovní, kteří odešli z řehole a stali se diecézními kněžími, nebo, a to se také vyskytuje, vyměnili jeden řeholní institut za jiný. Zpravidla lehčí za náročnější.

V praxi by to mohlo tedy vypadat:

• Zasvěcený život
• |Institut =
• |Postulát =
• |Noviciát =
• |Sliby =
  • |Dočasné sliby =
  • |Doživotní sliby =
• |Změna =

Tak to je zatím vše, co mě k tematu napadá. V úctě Martin Davídek (diskuse) 26. 9. 2013, 13:32 (UTC)

Takže, novou sekci Zasvěcený život jsem doplnil a parametr změnil na Popření kultu. U popisu parametrů jsem někde využil Tvého textu. Pokud budeš chtít, můžeš vysvětlení parametrů doplnit, nebo můj text přepsat. Díky také za rozšíření obzorů a vhledu.
U barvy nadpisu Svatořečení, pokud jsem správně pochopil, požaduješ, aby měl volně měnitelnou barvu. Zeptám se, jestli je to možné, protože styl nadpisů je definován jednotně a barva všech nadpisů iboxu je tak stejná; možná existuje něco jako headerstyle2, případně dám vědět. Srdečně.--Kacir 26. 9. 2013, 18:00 (UTC)

{{Infobox křesťanský vůdce}} založen; jak jsem psal výše, prosím doplň či přepiš vysvětlující text v popiskách (budeš-li chtít); současné {{Infobox - biskup}}, {{Infobox Kardinál}} a {{Infobox Papež}} by měly být v článcích postupně nahrazovány, a až je nebude obsahovat žádný článek (zde např. odkaz na použití u papežů), pak budou smazány. Srdečně.--Kacir 26. 9. 2013, 21:22 (UTC)

P.S. V infoboxu je vzorem šablona papeže Jana Pavla II.. Pokud bys dohledal další informace k parametrům – např. spolusvětitele, začátek kanonizačního procesu atd., tak prosím o jejich doplnění, pak bych je přidal i do vzoru. Díky.--Kacir 26. 9. 2013, 22:05 (UTC)

P.P.S. Nahradil jsem ibox v článku František (papež); prosím o kontrolu údajů (zejména slibů věčných, jestli se neshodují s doživotními), a případné doplnění infoboxu. S díky.--Kacir 27. 9. 2013, 00:45 (UTC)

Jako vždy je to o něco lepší, dotaženější. Ale mám ještě něco návrhů:

• Celý ten oddíl Zasvěcený život s jednotlivými kolonkami by měl být před oddílem Svěcení. Často je to tak, že nejdříve žije dotyčný nějakou formu zasvěceného života v Institutu či Hnutí. Tady bych měl prosbu, po Institut přidat ještě kolonku Hnutí. Proč zrovna hnutí? Např. kardinál Miloslav Vlk patří k hnutí Focolare. Řada dalších duchovních patří k jiným hnutí - je jich veliká řada. Jinak u toho oddílu Zasvěcený život měnit barvy není nutné. To už by opravdu bylo zbytečné.
• V otázce Kreování navrhuji „ušetřit“ pár kolonek. A sice:

• |datum kreace =
• |papežská konzistoř =
• |papež během konzistoře =

Vím, že jsem to navrhoval, ale ono se to dá pohodlně napsat do kolonek kardinálská kreace = v Římě 26. června 1967 a kreoval = Pavel VI. při řádné papežské konzistoři...

Místo kolonky hrob světce navrhuji dát kolonku Místo úcty. Něco podobného jako v infoboxu Světec, ale ten tam má kostely a pomníky. Pak by se mohlo dát do popisu: Do položky místo úcty se píše nejvýznamnější kostel, kaple nebo jiné místo danému světci zasvěcené a dále se uvádí již jen odkaz na seznam kostelů jemu zasvěcených.

Ještě budu pátrat dál, co dotahnout... V úctě Martin Davídek (diskuse) 27. 9. 2013, 10:20 (UTC)

Dobře, změny jsem provedl.--Kacir 27. 9. 2013, 17:31 (UTC)

Je to skvělé! Začíná to dostávat rysy dokonalosti! Měl bych ještě něco málo návrhů:

• Pořád mě trápí kolonka Partner - Navrhl bych ji pojmenovat Blízká osoba. Například pro sv. Františka z Assisi byla blízká osoba sv. Klára, pro sv. Benedikta to byla sv. Scholastika, která však byla zároveň jeho rodnou sestrou. Delší název kolonky by mohl být Duchovně blízká osoba. Slovo partner implikuje nejen duchovní, ale i sexuální vztah. Protože v některých případech se mohlo jednat i o sexuální vztah, jeví se mi nejjednodušší přejmenovat kolonku na Blízká osoba, další souvislosti osvětlí článek.
• U kolonky Uctíván, nebo lépe přejmenovat kolonku na Uctíván církvemi, by mohlo být v popisu: píší se křesťanské církve, které daného světce ctí. Místo úcty - už tam totiž máme.
• K doplnění bych navrhl kolonku: Zúčastnil se (nebo jednodušeji Účastník), které by mohlo být za Úřady. Co mám na mysli? Např. Zúčastnil se II. vatikánského koncilu, Konkláve v roce 2013, Biskupského sněmu v roce 2012... Důvod, proč by se to hodilo za úřady je ten, že tato účast je často spojena s úřadem a hraje také významnou roli v životě duchovního.
• Uvažoval jsem také, že by bylo zajímavé uvést, pokud to byl biskup, koho vysvětil na biskupa, ale zjistil jsem, že u některých je to dlouhý seznam jmen a tak by se infobox komplikoval. Takže tyto věci raději ať se objeví až v textu článku. Takže zde jsem provedl určitou autocenzuru.

Zůstávám v úctě Martin Davídek (diskuse) 27. 9. 2013, 20:36 (UTC)

Díky za doplňování a cizelaci:
blízká osoba – výborně! To je vhodný název. Doplnil jsem ibox dle instrukcí. Pro seznamy jmenovaných biskupů, kardinálů a další články vztažené k duchovnímu jsem vytvořil parametr související články (předpoklad založení samostatných hesel), viz Benedikt XVI.. Srdečně.--Kacir 27. 9. 2013, 22:23 (UTC)

Možná tu sekci nazvat Související seznamy, aby se to nepletlo se Souvisejícími články po Odkazech v závěru stránky. Tím bychom odstranili duplicitu v článku a udělali rozlišení.

• Zatím jsme vyzkoušeli nový infobox na papežích. Možná je čas udělat „testy“ také na kardinálech, (arci)biskupech, kněžích a jáhnech, popř. řeholnících, aby nám něco neuniklo. Např.: můžeme řeholníka nekněze považovat za duchovního? V církevních mzdových tabulkách jsou většinou uváděni jako duchovní s úvodem před jménem Br. (Bratr). Encyklopedicky významných řeholníků-nekněží není tak velké množství, přesto nějací jsou. To nám otevře ještě další problematiku: infobox řeholnice popř. infobox, šíře pojato, (Bohu) zasvěcené ženy - sem by patřily např.: Matka Tereza (řád), Chiara Lubichová (hnutí) a mnoho jiných.

S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 28. 9. 2013, 01:15 (UTC)

Infobox jsem vložil také ke kardinálu Dominiku Dukovi, prosím o doplnění a případné úpravy. Parametr bych neomezoval pouze na seznamy (Související seznamy), ale na všechny druhy článků vztažených k dané osobě. Až se někdo rozhodne založit např. článek Mládí Benedikta XVI., pak bychom jej nemohli odkázat z infoboxu, protože se nejedná o seznam. Ona ta shoda se sekcí Související články na konci článku nevadí. Přesto, pokud Tě napadne jiný název, tak parametr přejmenujeme. Samozřejmě infobox lze použít u osob, u nichž lze zaplnit parametry v infoboxu. Pro puristy bychom „v nejhorším případě“ jednoduše upravili jeho název. Zdraví.--Kacir 28. 9. 2013, 01:47 (UTC)

Tak asi bude název Související články lepší, akorát do dokumentace bych doplnil, že by se mělo jednat o Hlavní související články nebo Důležité související články, popř. Klíčové související články, aby tam někdo nepřidával všechno co je v Kategorii.

• Ještě mě napadly 2 kolonky. Za Alma mater vložit Ovlivněn a Ovlivnil. Mezi vlivy byl mohly patřit osoby/skutečnosti (např. Sv. Augustin byl ovlivněn Sv. Ambrožem, nebo sv. Bernard ovlivnil Druhou křížovou výpravu, ovlivněn/ovlivnil II. vatikánský koncil... Např. Benedikt XVI. byl ovlivněn i ovlivnil II. vatikánský koncil).
• Možná by se do dokumentace mohlo dát na nějaké místo „Použití: univerzální, mnohoparametrová šablona“.

S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 28. 9. 2013, 23:10 (UTC)

Ano, ovlivněn/ovlivnil jsou u duchovních vhodné, ba výborné, parametry. Používáme je klasicky např. u filosofů či umělců (Vlivy). Obavy ze záplavy přidávaných článků mezi související jsou na místě, jak víme z wikizkušenosti. Budu se snažit to specifikovat ve vysvětlení; případně uprav. Změny zapracuji. Zdraví.--Kacir 28. 9. 2013, 23:20 (UTC)

Tak mám opět něco návrhů. Do oddílu Svěcení by bylo vhodné doplnit 2 kolonky úplně na začátek oddílu, před Jáhenské svěcení: Služby (Liturgické služby) a Nižší svěcení.

• Parametry by měly u Služby - (od) datum + typ služby (lektor, akolyta nebo i charitativní služba, katecheta, pastorační asistent, kostelník, varhaník, regenschori...), vykonávána kde (klášter XY, kostel sv. XY...).
• U Nižšího svěcení - datum + druh nižšího svěcení (ostiář, lektor, exorcista, akolyta, podjáhen), event. přijato kde (klášter XY, kostel sv. XY...). Tyto kolonky jsou v současnosti důležité zvláště pro východní církve, ovšem nově i společenství, která užívají misál z roku 1962 pro latinskou církev.

Služby a Nižší svěcení nejsou banalitou. Někteří se stali svatými v těchto službách nebo svěcení, pro jiné to je důležitá součást jejich života.

Další oblast jsou 3 kolonky od oddílu Osobní údaje za kolonku Země narození:

• Kolonka Křest - kdy, kde, kdo křtil (např. Sv. Augustin: narodil se v roce 354, pokřtěn byl v roce 387 v Miláně sv. Ambrožem).
• 1. sv. přijímání - kdy, kde
• Biřmování (latinsky confirmatio) - kdy, kde, kým (jméno biskupa nebo kněze). Tato kolonka má použití v řadě církví a je důležitá.

Co se týče svátosti nemocných (pomazání nemocných) a smíření (svatá zpověď) - ty by v infoboxu byly zbytečné, protože by se o nich pravděpodobně pojednalo v nějakých souvislostech v textu, kdy to bylo důležité.

Do oddílu Svěcení se tyto 3 kolonky nehodí, protože i když jsou to svátosti (jako svěcení), mají více personální rozměr, jsou však nutným předpokladem (tzv. conditio sine qua non).

S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 29. 9. 2013, 20:34 (UTC)

Ano, infobox jsem doplnil. Asi by bylo vhodné tuto diskusi/sekci buď kompletně přesunout (c+p) na diskusi infoboxu, zde samozřejmě může být ponechána, nebo zde může být zkrácena pouze na první příspěvek a první reakci s následným odkazem na přemístěnou diskusi. Cílem je, aby budoucí upravovatelé infoboxu věděli, jak postupně vznikal. Zdraví.--Kacir 30. 9. 2013, 02:09 (UTC)

Možná jen dát pouze tu zkrácenou verzi a odkaz na diskusi. Jinak je tam chyba! - 2x Sliby. Jednou tam má být Služby (před Nižším svěcením), místo Sliby. Mslím, po opravě chyby, že už je to úplně hotové k uživání v praxi. S pozdravem i díkem Martin Davídek (diskuse) 30. 9. 2013, 03:33 (UTC)

Díky za pozornost, dokumentaci opravím. Vytvořit odkaz na tuto diskusi je také možnost (ve formě permalinku; kdybys diskusi někdy archivoval jako archiv, pak lze využít kotvy (#)). Také zdravím.--Kacir 30. 9. 2013, 05:24 (UTC)

Ještě bych měl drobnost. U barvy papežů bych navrh změnit odstín. Teď tam máme okrovou, ale měla by být více žlutá - jako to ná např. v infoboxu francouzština, španělština, polština atd. Ono to více odpovídá jak vatikánské vlajce, tak i barvám vyhrazeným pro eucharistii (kombinace barev žlutá+bílá). Ten okr vypadá elegantně, to uznávám, výraznější žlutá však více odpovídá tradici. Tak to dávám na zvážení.

Co se týče archivace diskuse, u diskuse z předcházející let bych to docela rád udělal, ale nevím jak na to. Přeji pěkný den Martin Davídek (diskuse) 30. 9. 2013, 07:23 (UTC)

Žádný problém, barvu jsem upravil; nyní jsem na francouzské verzi objevil další hodnosti ve vztahu k barvám (biskup je zeleně); pokud bys chtěl propojit další úřady s barevným podkladem, napiš.
Archivace diskusí wikipedistů se provádí:

• založením podstránky např. Wikipedista:Martin Davídek/diskuse-archiv1, do níž zkopíruješ celý obsah z diskuse, nový archiv založíš jako každou jinou stránku (klik na "uložit změny") a svou diskusi necháš vyprázdněnou [7]. Začínáš tak opět s prázdnou diskusí. Do záhlaví můžeš vložit odkaz na Archiv, viz Faigl.ladislav, BobM apod. (je nutné založit vlastní stránku přehledu archivu, lze odpozorovat a zkopírovat).
• nebo diskusi jenom vyprázdníš a žádný archiv nezakládáš, tak např. činím já [8], vše je uloženo v historii stránky, kde si lze minulou diskusi otevřít. Mormegil např. na takto archivované verze vede z diskuse permalinky viz archiv na diskusi. Zdraví.--Kacir 1. 10. 2013, 05:54 (UTC)

Na té francouzské verzi je to správně. Vychází více z církevní heraldiky. Francouzská barevná škála není tak výrazná - žlutá, kterou teď používáme v českém infoboxu se mi zdá lepší (více odpovídá tradiční papežské žluté). Rovněž i „česká“ červená pro kardinála. Bude tedy dobré vybrat vhodný odstín zelené pro: územní opat/biskup/arcibiskup/patriarcha/primas. Fialová barva by pak byla označením pro: monsignore/prelát/hodnostář (raději bych nerozepisoval všechny další nuance a nechal u této barvy i ten univerzální výraz hodnostář. Jedná se církevního hodnostáře-nebiskupa, jinak by měl už zelenou barvu). Ostatní bych ponechal.

Francouzština mě inspirovala ještě ke kolonce do oddílu Zasvěcený život:

• Podle francouzské inspirace, | bénédiction abbatiale = - Opatská benedikce - datum, místo...

Tato kolonka u našeho univerzálního infoboxu Šablona:Infobox křesťanský vůdce patří mezi kolonky: |doživotní sliby = a |změna =. Typicky by se hodila k takovým osobnostem jako byl Jan Anastáz Opasek, Bohumil Vít Tajovský... Tato kolonka proto, že se jedná o velmi významnou svátostinu patří do oddílu Zasvěcený život. Ostatní funkce (převor, provinciál, superior atd.) v řeholích se dávají do kolonky úřadů - to už tam máme vyřešené.

Tu archivaci ještě prozkoumám, díky za doporučení. V úctě Martin Davídek (diskuse) 2. 10. 2013, 08:37 (UTC)

Doplnil jsem. K barvám: pokud můžeš, urči prosím vhodný odstín (kód) zelené z české, případně anglické, jiné iw verze. Fialová se pak přemístí k monsignoru a dalším dle návrhu. Díky. Srdečně.--Kacir 2. 10. 2013, 20:38 (UTC)

Asi bych zkusil pro biskupy zelenou: #00ff00 , pro preláta/monsignora fialovou: #ff00ff Jsou to obě „svítivější“ barvy, ale patří k základním standardům, tak proč ne. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 2. 10. 2013, 20:50 (UTC)

Díky, tak to bychom měli. Zdraví.--Kacir 2. 10. 2013, 21:15 (UTC)

Ještě je třeba v popisu udělat správnou posloupnost (hierarchii) barev: kardinál (červená) je na 2. nejdůležitějším místě po papeži (žlutá). Pak je teprve biskup... Jinými slovy: šedá, fialová, zelená, červená a žlutá. S díkem Martin Davídek (diskuse) 3. 10. 2013, 01:26 (UTC)

Ano, jistě, upravil jsem. Srdečně.--Kacir 3. 10. 2013, 12:06 (UTC)

Zdravím a mám dotaz ohledně změny parametru jmenován v šabloně. Hlásí mi to, že jmenován je zastaralý parametr, ale způsob obsazování úřadů v církvi se děje čtyřmi způsoby (podle důležitosti upřesňuje kán. 147 CIC):

1. svobodným udělením od autority (per liberam collationem ab auctoritate)

2. ustanovením od církevního představeného, jestliže předcházel závazný návrh (preasentatio)

3. potvrzením nebo připuštěním od církevního představeného, jesliže předcházela volba (electio) nebo volební prosba (postulatio)

4. prostou volbou (electio) a přijetím ze strany zvoleného, jestliže volba nepotřebovala potvrzení

Důležité je, že 1.-3. se děje jmenováním (nominatio) od autority, kdyžto jen prostá volba (4.) nepotřebuje jmenování, ale stojí až na posledním místě a připadá v úvahu spíš u některých typů komunit - např. volba opata. I když je pravda, že papež se volí sborem kardinálů. Je pozoruhodné, že v tomto případě se uplatňuje 4. bod (i když se používá speciální volební řád). Jestli by tedy parametr nemohl být udělán způsobem: jmenován/zvolen (datum). S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 6. 1. 2014, 14:47 (UTC)

Ahoj,
technická: při požadavku je vhodné směřovat příspěvek přímo na cílovou diskusi, tj. buď wikipedistovi nebo diskusi článku, infoboxu atd. Tvůj příspěvek jsem náhodou zahlédl v Posledních změnách, takže jsem ho četl a mohl reagovat; jinak by zůstal bez odezvy (tuto diskusi nemám ve sledovaných stránkách).
Kolega Oashi v nedávné době začal pracovat na "zastaralých šablonách". V iboxu už nahradil parametr [9], poté přidal šablonu Zastaralá položka [10], tj. všechny výskyty v článcích by se měly nahradit: jmenován --> datum jmenování a poté šablonu odstranit.
Díky za vhled do jmenování/volby. Pokud rozumím správně, měl by parametr obsahovat název: jmenován/zvolen = s uvedením data. Osobně nepreferuji, nelíbí se mně, podobná lomítka (např. manžel/ka), proto jsem vytvořil 2 varianty, kdy se zobrazuje buď jmenován nebo zvolen, nikoli obě varianty současně. Je to problém, nebo je něco jinak? Srdečně.--Kacir 6. 1. 2014, 21:09 (UTC)

Děkuji za opravu. Lomítka jsou skutečně nešikovná, teď je to, myslím, správně. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 6. 1. 2014, 23:34 (UTC)

Námět

Doporučuji Vaší pozornosti tento seznam: Seznam kostelů v Česku zbořených během komunismu.--Tomas62 (diskuse) 26. 9. 2013, 16:08 (UTC)

Děkuji za doporučení. V úctě Martin Davídek (diskuse) 26. 9. 2013, 16:28 (UTC)

Gramatika

Zdravím. Článek Římskokatolická farnost Přepeře na mě působí dojmem, že byl zakládán nějak poloroboticky. Na čemž samozřejmě není nic špatného, ovšem zkuste tvorbu takových článků ještě doladit, aby tam nezůstávaly gramatické, syntaktické či terminologické chyby.

Kupříkladu v kapitole "Území farnosti" by slovo "obce" mělo být v množném čísle (území obcí), pokud tedy vůbec má být voleno slovo "obec", protože z uvedených sídel neboli osad jedno obcí není (Doubí je součástí obce Čtveřín). Formulace věty v kapitole "Farní obvod" se mi zdá ne zcela srozumitelná. Jednak chybí článek "kolatura" a odkaz na něj, takže běžnému čtenáři není jasné, proč je z neobsazené farnosti třeba dělat "farní obvod" k tomu, aby mohla být spravována z jiné farnosti (není tomu spíš tak, že se farní obvod přepeřské farnosti takto rozšířuje o farní obvod neobsazené farnosti?). Krom toho znám vazbu "sestávat z něčeho", ale nikoliv "sestávat se z něčeho" (to je asi kontaminace vazbou "skládat se z něčeho"). Přepeře jsou název v pomnožném čísle, a tedy se nepíše "z Přepeře", ale "z Přepeř" či "z Přepeří" a v poslední části věty nám nějak hapruje jak slovosled, tak pádové koncovky ("Patří do tohoto farní obvodu římskokatolická farnost Loukovec.").

Jinak bych řekl, že galerie v článku by měla být méně rozsáhlá - například je zbytečné tam dávat tři fotky téže fary z nepříliš odlišného úhlu pohledu. To by bylo mnoho i na samostatný článek o budově fary, natož pro článek o celé farnosti. V článku o farnosti je přiměřená tak maximálně jedna fotka každého významného objektu farnosti, jinak je lépe vytvořit kategorii farnosti s příslušnými podkategoriemi pro jednotlivé objekty v projektu Commons a z článku Wikipedie na kategorii Commons odkázat. Popřípadě o jednotlivých objektech je možné vytvořit samostatné články či samostatné kapitolky (oddíly) v rámci článku a fotky přiřazovat k nim, ne do maxigalerie na konci článku. (Tuším, že například s přepeřskou farou se pojí jakási zajímavá historka z dob vzniku Církve československé, ale nevím, zda to mimo farní kroniky zachytily i nějaké publikované zdroje).

Jinak samozřejmě díky za systematickou tvorbu článků, které nepochybně jsou pro encyklopedii přínosem. --ŠJů (diskuse) 22. 11. 2013, 15:16 (UTC)

Děkuji za zprávu. Vaše připomínky jsou dobré, zamyslím se na tím, co s tím udělat. S přáním všeho dobrého Martin Davídek (diskuse) 22. 11. 2013, 17:39 (UTC)

Farnosti na Mostecku

Zdravím Vás, je zbytečné, abych Vám děkoval za každý článek zvlášť, tedy takto činím nyní hromadně a jsem rád, že jste ve své činorodosti dospěl k farnostem našeho okresu, byť už jsou to mnohdy historické (zaniklé) jednotky. Tedy dopředu děkuji i za ty, které teprve chystáte :-) Zbude-li čas, pokusím se stvořit alespoň pár zaniklých kostelů (zrovna ten holešovický byl moc zajímavý), případně dohledám ve sbírce fotky těch zbořených kostelů, které ještě na commons nejsou. Z Mostu srdečně zdraví --Hadonos (diskuse) 27. 12. 2013, 21:32 (UTC)

Děkuji za povzbuzení, nové články a zdravím Vás do Mostu. V úctě Martin Davídek (diskuse) 27. 12. 2013, 21:45 (UTC)