Diskuse s wikipedistou:Hustoles/Archiv

Přidat téma
Aktivní diskuse

My už se z dneška známe, leč vítejte a přeji úspěšné další editování. --Wespecz 22. 10. 2010, 11:57 (UTC)

Díky :-) Hustoles 22. 10. 2010, 12:04 (UTC)

Kategorizace

Dobrý den, konsensus na Wikipedii je takový, že hlavní článek kategorie má být v této kategorii zařazen. Je to výhoda především pro čtenáře, který z článku hned zjistí, že existuje množina příbuzných článků (lepší řešení než dlouhé seznamy souvisejících článků). Především ale děkuji za Vaše příspěvky z oboru práva. --Jvs 23. 10. 2010, 17:53 (UTC)

Pravidlo tří revertů

Kolego, prosím dejte si pozor na toto vzhledem k Vaší aktivitě v článku Exekuční řád. Opětovné revertování není nikdy prospěšné a mohlo by vést až k Vašemu dočasnému zablokování. Upřednostňujte raději diskusi. Děkuji za pochopení. --Wespecz 29. 10. 2010, 13:30 (UTC)

Díky za upozornění. Už jsem psal na nástěnku správců, byl jste ale rychlejší :-) Hustoles 29. 10. 2010, 13:39 (UTC)

Obvody okresních soudů

Zdravím. Pokud se nepletu, tak žádný zákon neříká nic o tom, že by se územní obvod okresního soudu neshodoval s územím okresu. Pokud by tomu tak bylo, tak by to bylo v rozporu s příslušným zákonem z roku 1960 o územním členení státu. Ostatně územní obvody okresních soudů se shodovali s okresním členěním už od února 1949. Takže odkud máte prosím dotyčné informace, že by se územní obvody okresních soudů nějak lišili od okresů? --Kirk 1. 11. 2010, 22:59 (UTC)

Protože je to již podruhé, reaguji raději na Vaší diskuzní stránce. Hustoles 2. 11. 2010, 06:58 (UTC)

PF UP

Vážený pane,

Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci byla v roce 1991 nikoliv založena, nýbrž OBNOVENA. Jakožto student práv si jistě dokážete najít plné znění zákona č. 35/1946 sb. o obnovení Univerzity v Olomouci včetně věty:

"Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé, chtějíc odčiniti nepřátelské akty rakouských vlád proti starobylé univerzitě olomoucké, usneslo se na tomto zákoně"

Habsburci se jistě radostně obracejí v hrobě díky Vaší snaze relativizovat historii Olomoucké Univerzity, včetně Fakulty právnické. Cimmerian praetor 6. 11. 2010, 18:44 (UTC)

Proč tak osobně? A proč taková klišé o obracení se v hrobech?
Samozřejmě, dle jazykového výkladu zákona č. 35/1946 Sb. jde o obnovení, podle historického a logického o založení. Práva v Olomouci byla zrušena a dalším právním předpisem pak ZALOŽENA, protože na ně, resp. na univerzitu NEPŘEŠLA jakákoli práva či povinnosti z původního vysokého učení. To máte stejně jako s kteroukoli jinou právnickou osobou - zanikne a jen tehdy, jestliže určité konkrétní závazky převezme jiná, nově vzniklá, dá se mluvit o právním nástupnoctví. To platí již od dob římského práva, to byste mohl vědět.
Ale pokud Vám jde o to tak moc (zřejmě jste PrF UP vystudoval?), pak na tom tolik netrvám a dejte si to klidně zpátky. Na významu a kvalitě fakult to ničeho nezmění :-) Přeji pěkné dny Hustoles 6. 11. 2010, 19:10 (UTC)
Základ tohoto problému není právní, nýbrž čistě faktografický. Nicméně pokud jste to již otevřel po stránce právní: právní subjektivitu v České republice nemají jednotlivé fakulty, nýbrž Univerzity jakožto celky (jejich vnitřní dělení je pak věcí správně-právní, která se právní subjektivity celku však v podstatě nedotýká).
Musím se přiznat, že nevím, zda-li tomu tak je již od dob římského práva, které patrně dobře znáte, avšak musím předpokládat, že s ohledem na fakt, že jednotlivé zásahy proti fakultám Habsburci činili prostě z pozice silnější, přičemž zásadní akty vůči Olomoucké univerzitě byly činěny formálním způsobem (například prostřednictvím dekretů), odvozuji, že v Hasburské monarchii platilo stejné pravidlo o právní subjektivitě univerzit resp. fakult, jaké platí nyní (byť tomu tak nebylo vždy za existence ČR).
Když byla v roce 1860 Univerzita formálně zrušena, tak se jejím právním nástupcem stala Teologická fakulta (včetně přechodu práv a povinností), po roce 1860 samostatná (nejprve byla zrušena Fil. fak., následně Práv. fak., Fakulta medicíny byla vyčleněna zvlášť, a zrušena až 1873).
Pokud nechcete obhajovat právní validitu de:Sonderaktion Prag, pak se tedy dá říci, že Olomoucká univerzita měla právní kontinuitu až do roku 1946 prostřednictvím Teologické fakulty. (pokud ji chcete obhajovat, pak si dovolím podotknout, že se zánikem Protektorátu a obnovením činnosti Fakulty pokračovala všechna práva a povinnosti, které měla při uzavření Nacisty). Zákonem o obnovení Univerzity v Olomouci přešla práva a povinnosti této Teologické fakulty, která doposud měla postavení samostatné univerzity, na Univerzitu Palackého v Olomouci, pod kterou byla správněprávně Teologická fakulta zařazena (dokud ji nezavřeli komunisti v roce 1950).
Shrnu to tedy jednoduše - k přechodu práv a povinností nedošlo, protože Právnická fakulta neměla právní subjektivitu, tu měla Univerzita jakožto celek nepřetržitě od roku 1573 (či při odlišném právní nazírání s přestávkami 1618-1621 a 1939-1945). Obnovení, nikoliv založení, Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v roce 1991 je především otázkou faktografickou, nikoliv právní. V Olomoucké akademické komunitě existuje o kontinuitě Olomoucké univerzity jednoznačný konsensus, nicméně pokud disponujete závažnými fakty o opaku, rád si je vyslechnu.
Jsem dalek zpochybňování významu brněnské právnické školy - vždyť mnoho předmětů vyučovaných v Olomouci (předpokládám že stále) vychází z učebnic brněnských autorů, kteří také nezřídka v Olomouci sami vyučují, pokud do Olomouce přímo nezamíří (což je stejné v případě pražských profesorů a pražských učebnic). A byť jsem svého času sám porážel brněnské studenty v moot courtech, nijak bych si nedovolil shazovat úroveň jejich vzdělání - z rozhovorů s brněnskými vyučujícími vím, že existuje určitá snaha zavést kliniky po vzoru Olomouce, pak jistě budou tyto souboje vyrovnanější.
Přeji Vám vše dobré a mnoho štěstí při závěrečných zkouškách. Pokud si vyberete jakožto předmět správní právo (které je mimochodem v Olomouci povinné a tradičně velmi náročné), pak Vám nemohu než-li v dobré víře doporučit věnovat zvláštní péči otázce Vysokých škol, jejich členění a právní subjektivity obecně. Cimmerian praetor 6. 11. 2010, 20:25 (UTC)
Především jsem rád, že jste opustil poněkud osobní ráz diskuze, byť Vaše rady ohledně státních zkoušek i nadále tímto směrem míří. Ale k věci - problém podle mne není v žádném případě faktografický, neboť nepředpokládám, že k roku 1946, tím méně pak k roku 1991 byla v otázce olomouckých práv nějaká personální kontinuita profesorů či studentů z roku 1856. Jde o čistě právní kontinuitu. To, že olomoucká univerzitní obec chce navazovat na tradice a vytváří proto konstrukci pouze přerušeného vývoje, je věc, která mě až tak dalece nezajímá, protože je vedlejší (a sama o sobě faktografická:-).
Co se týče subjektivity, tady není sporu, proto jsem taky shora napsal resp. na univerzitu. Pokud jsm Vás dobře pochopil, tak olomoucké vysoké učení de iure přešlo na Teologickou fakultu. Otázka zní - ta zůstala po zrušení 1860, nebo nově vznikla? Pokud by zůstala, pak původní univerzita nezanikla, trvala by dále o jen jediné součásti. Což by ovšem poněkud zpochybnilo její celkové zrušení z roku 1860, že? Na druhou stranu by pak zákon č. 35/1946 Sb. byl skutečně obnovovací (viz i jeho § 2). Pravda, trochu by to bylo zkaleno tím, že jeho § 1 byl následně novelizován a aniž by byl vůči teologické fakultě i fakultě právní realizován § 3, práva byla (de facto stále neexistující) zrušena a teologie "přenesena" do Litoměřic a začleněna pod Univerzitu Karlovu ... Pokud se nemýlím. Pokud by nově vznikla - na základě čeho? Víte o nějakém takovém právním předpisu? Anebo by fungovala jen v právním vakuu? Zvláštní problém, že ano.
A další problém - nebylo by přesnější uvádět u vzniku olomouckých práv rok 1573? Přece jen subjektivita náleží jen univerzitě, nikoli fakultě, ta tedy nebyla založena 1679, ale pouze tohoto roku zahájila činnost... Tím by se olomoucká práva ještě více přiblížila právnímu učení v Praze a všichni v Olomouci by byli zase o něco šťastnější :-) Ale vážně a už konkrétně k PrF UP. Pokud bych vzal Váš právní výklad vážně, tak by to znamenalo:
1) Univerzita Palackého v Olomouci má jako univerzita jediná subjektivitu, její fakulty ne (souhlas) a byla roku 1946 obnovena, protože na ni přes teologickou fakultu (sporné) přešly práva a povinnosti z původního olomouckého vysokého učení, celého zrušeného roku 1860 (problematické).
2) Právnická fakulta UP v Olomouci, tato konkrétní fakulta, však vznikla de iure 1946 a de facto 1991, protože subjektivitu nemá, tedy obnovena být nemohla.
Ale s tím zřejmě nebudete souhlasit a předpokládám, že se nyní budete snažit vymyslet jinou konstrukci. Za sebe můžu říct, že ačkoli si stále myslím, že nejpřesnější formulace by měla znít nějak takto: Právnická fakulta univerzity Palackého v Olomouci vznikla de iure roku 1946, de facto ale až 1991 a navazuje na tradice z let 1679 - 1856, jsem smířen s tím, že na české wikipedii budou v něčím zájmu nadále všichni ostatní taháni za nos :-) Mimochodem, zakladatelem článku Právnická fakulta jsem já a ony roky v závorkách měly znamenat, od kdy tyto konkrétní fakulty fungují. Hustoles 7. 11. 2010, 09:16 (UTC)
Když začnete přepisovat něčí práci bez konzultace s autorem, a při jeho revertu opakujete svou činnost, opět bez snahy o konzultaci s autorem, můžete čekat, že si to vezme osobně. Z mého pohledu jste to do osobní roviny zavedl Vy systematickým útokem na mou práci na wikipedii.
Jsem si vědom že jste článek Právnická fakulta založil Vy. Když jste začal přepisovat mé infoboxy České právnické fakulty, tak jsem si dovolil sjednotit data u Vašeho článku s cílem zachování stejné logiky: pokud u PF MUNI je datum 1919, nikoliv 1969, pak logicky u PF UP patří datum 1679, nikoliv 1991.
Pokud se nemýlím, tak teologie jako taková byla v roce 1950 zcela zrušena (fakticky, ne právně). Pak v Olomouci fungovala 1968-1973 formálně jakožto pobočka Litoměřické Teologické fakulty UK. (zda-li zde byla personální kontinuita nevím, právně zřejmě můžete naprosto zcela správně namítat, že v dobe 1968-73 se jedná v podstatě o entitu nesouvisející s Olomouckou Univerzitou, kterou si Olomoucká akademická obec - právně - zcela nesmyslně přivlastňuje).
Musím se přiznat, že čistě právně si nejsem úplně jistý situací ohledně zrušení 1860/pokračování skrz Teologickou fakultu. Jednoznačným cílem Habsburků bylo potrestat Olomouckou akademickou komunitu za účast na revoluci, a současně byli Univerzitě zavázání za rekatolizaci českých zemí. Nejprve zavřeli fakultu filosofie, pak práva, a následně dekretem zavřeli univerzitu, což se však nijak nedotklo Teologické fakulty. Nicméně faktem zůstává, že nemovitosti Univerzity se nerozplynuly ve vzduchoprázdnu, nýbrž se staly majetkem Teologické fakulty(/de facto univerzity) (+ přihlédnutí k odstřižení fakulty medicíny). (mimochodem nacisté uzavírali Teologickou fakultu v Olomouci v r. 1939).
Víte, oni ani Habsburci (při rozpouštění fakult), ani nacisti (při zavírání univerzit), ani komunisti (například při zavření Teologické fakulty) si s právní stránkou věci příliš hlavu nelámali. Vy se však snažíte na tato totalitní jednání použít měřítka dnešního právního státu.
Asi jste mi neporozuměl: nikdy jsem netvrdil personální kontinuitu profesorů nebo studentů práv z roku 1860. Hovořil jsem o kontinuitě univerzity, v jejímž rámci byla v roce 1946 de iure a 1991 de facto obnovena, nikoliv založena Právnická fakulta.
Vy sám jste přepisoval mou práci s vyplněním Shrnutí editace jakožto seřazeno podle data založení (jakož i významu). Datum založení PF UP prostě a jednoduše není 1991, ale 1679.
Nikdo není tahán za nos. Na stránce Právnická_fakulta_Univerzity_Palackého#Historie se lze dočíst, že v letech 1856-1991 fakulta nefungovala. V otázce založení/obnovení se patrně neshodneme. Pokud chcete za tím, že je Právnická fakulta obecně považována za obnovenou, nikoliv založenou v roce 1991 hledat "něčí zájmy", prosím, bránit Vám v tom nebudu.

Cimmerian praetor 7. 11. 2010, 11:31 (UTC)

Tak předně přepisovat bez předchozí konzultace alespoň v diskuzi jste zahájil Vy. Ale to je celkem jedno.
Existence teologické fakulty v Olomouci po roce 1860 a její další osudy jsou tedy skutečně problém. A z tohoto důvodu je pro mě problematické i "obnovení" celé olomoucké univerzity v roce 1946. Nicméně by to chtělo zřejmě nějakého erudovaného právního historika, který se tím zaobíral (a který není s Olomoucí nějak spjatý:-).
No a ve zbytku můžu jen odkázat na to, co jsem napsal výše, jinak bych se už jen opakoval. Asi se už ničeho dalšího nedobereme, prostě se na tom neshodneme, to je celé. Chtělo by to i jiné názory, do té doby si Vy nechte své chybné editace české wikipedie, já budu vždy vědět, že dnešní Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci vznikla de iure 1946 a de facto 1991 :-) Hustoles 7. 11. 2010, 12:25 (UTC)
Editoval jsem v rámci vlastní práce na wikipedii.
Pokud je mi známo, tak teorii nekontinuity Olomoucké Univerzity jste právě vymyslel Vy. Jste první, kdo vznesl námitku, že Teol. Fak. není pokračováním Ol. Uni.
Wikipedie se nezakládá na výmyslech wikipedistů, nýbrž na souhrnu faktů. Ohledně kontinuity Olomoucké Univerzity existuje jednoznačný veřejný konsensus. Pokud jej chcete nabourat, prosím, učiňte to, avšak Wikipedie není správným nástrojem pro zahájení této debaty. Celkově se sice pravidly Wikipedie nezaobývám, nicméně pokud vím, tak originální výzkum není považován za legitimní nástroj psaní článků na Wikipedii. Současná editace, označující PF UP za založenou 1679 není mou chybnou editací, nýbrž všeobecně přijímaným faktem. Můžete se jej pokusit rozložit, ale čiňte to mimo Wikipedii. Až uspějete, můžete si to tady přepsat. Cimmerian praetor 7. 11. 2010, 12:55 (UTC)
Velmi bych Vás poprosil, abyste, když už chcete někomu něco vytýkat, vytýkal přesně. Pokud jde kontinuitu olomoucké univerzity, tu jsem zpochybnil, nikoli právě vymyslel teorii její nekontinuity. Sám jste mi ostatně potvrzením pochybností okolo postavení teologické fakulty po roce 1860 dal vlastně za pravdu. Čili tolik asi k tomuto. A ano, wikipedie je založena na faktech, čili tvrzení, že PrF UP, jakožto dnešní právnická fakulta v Olomouci, byla založena 1679, je, s prominutím, naprostá hloupost. Na tom si trvám, ale Vám nechávám zcela volné pole pro takové hloupé editace s tím, že je nebudu revertovat. Tečka. Hustoles 7. 11. 2010, 13:35 (UTC)

Všiml jsem si Vaší nové tabulky na Vaši Uživatelově stránce. Chtěl bych Vás pouze upozornit, že v Olomouci se Právnická fakulta zkracuje jako PF, nikoliv PrF. (Za PrF/PřF je v Olomouci považována Přírodovědecká fakulta). Současně bych s Vámi chtěl zkonzultovat určitý zásah do tabulky "právnické fakulty". Pokud jsem to dobře pochopil, tak v Brně a v Praze se Právnická fakulta zkracuje jako PrF. Myslíte, že by bylo vhodné takto zkrátit i v rámci rozcestníkové tabulky, nebo by to pouze zbytečně rozbilo víceméně jednolitý styl (avšak nyní je i Plzeň jako FP)?

Děkuji za Váš názor. Cimmerian praetor 8. 11. 2010, 20:15 (UTC)

Ehm, to má být legrace? Pokud ne, a to bych asi měl předem předpokládat, tak v tabulce by určitě měly být sjednocené zkratky (s výjimkou Plzně, protože její oficiální název je "Fakulta právnická" - FP). Jestli to bude PF, nebo PrF, je mi naprosto jedno. Jinak ve své nálepce si, s Vaším dovolením, ponechám PrF, neb takto to zkracuji  :-) A to víceméně z toho důvodu, že právě PF může být mylně bráno jako Přírodovědecká fakulta Hustoles 8. 11. 2010, 20:24 (UTC)

Šablona soudů

No s těmi krajskými a vrchními soudy je trochu potíž, protože ty články jsou prakticky jen o situaci v ĆR - což je ostatně těmto stránkám vytýkáno. Tam bych ponechal šablonu do té doby, než se případně rozdělí na "Krajské soudy" a "Krajské soudy v ČR".--Qasinka 20. 11. 2010, 20:46 (UTC)

OK. Nechám to tak. Hustoles 20. 11. 2010, 20:49 (UTC)

Infobox soud

Ahoj, chceš udělat infobox o soudech? Myslím, že by se tam hodil, dokonce bych si ho troufl i naplnit, ale jelikož jsem velmi línej, tak bych k tomu chtěl nějakou rozumnou databázi, tabulku, ... o soudech, soudcích, obvodech a tak podobně, myslíš, že něco takovýho exidtuje?--frettie.net 3. 12. 2010, 12:55 (UTC)

Ahoj. Na infobox nemám ještě zkušenosti, jak se dělá, ale hlavně čas. Přicházej zápočty a zkoušky :-) Ale nejsem proti. Otázkou je, co by tam bylo. Když jsem ty soudy začal dělat, tak jsem u nich psal adresu, telefon, datovou schránku etc. Takže tohle bude u části z nich v historii. Databáze soudců k jednotlivým soudům je tady. Ale musí tam být soudci a jejich obvody? U krajských soudů je velmi mnoho soudců, okresní soudy zase mají velmi často hodně obcí ve svém obvodě ... to by byly infoboxy jako kráva. Co myslíš? Hustoles 3. 12. 2010, 17:50 (UTC)
Tak infobox klidně vytvořím, kdyby i byl nějaký rozumný zdroj, tak ho rád i naplním automaticky. Nechci to tahat z historie, je to k ničemu - pokud bude rozumná tabulka někde v nějakým rejstříku ministerstva, tak klidně. Nemusí tam být soudci, ale třeba počet. V infoboxu by klidně mohl být název soudu, aktuální soudce, předseda, počet obcí v obvodu, založení soudu, město ve kterém soud sídlí, a tak podobně - prostě obecné informace, jež mají mít svoje místo v encyklopedii - tzn. ne telefonní seznam.--frettie.net 5. 12. 2010, 12:44 (UTC)
Ok, to by šlo, takže třeba: název soudu, pod jaká krajský a vrchní spadá, předseda, místopředsedové, počet soudců, počet obcí v obvodu, třeba založení soudu, adresa ... Ale o žádném takovém komplexním rejstříku nevím, myslím, že ani neexistuje. Sám bych to samozřejmě postupně doplňoval, ale teď na to nemám moc času. Hustoles 5. 12. 2010, 13:59 (UTC)

Úřední deska

Wow! Dost dobrý!--frettie.net 5. 12. 2010, 12:45 (UTC)

Dík :-) Hustoles 5. 12. 2010, 13:59 (UTC)

Krásné Vánoce přeje Kolín

Ahoj kolego. Díky za všechny ty články o soudech v České republice. Dnes jsem byl čirou náhodou v Kolíně, měl jsem s sebou fotoaparát... tak jsem si řekl, že ti popřeji krásné Vánoce! :) --Krvesaj 11. 12. 2010, 16:09 (UTC)

Díky, díky, a díky za fotku :-) Taky přeju krásné svátky. Hustoles 11. 12. 2010, 16:39 (UTC)

Reference

Ahoj - protože se to týká něčeho jiného, tak se na tebe obracím tady. Pokud k soudům uvádíš tak podrobné personálie jako je dokonce výčet všech místopředsedů (třeba zde), tak by taková informace neměla postrádat časový údaj (t. j. k jakému datu, případně od jakého data) a také řádkovou referenci (internetový odkaz i s datem přístupu na stránku). A je třeba počítat s tím, že tyhle informace by měly být v článku udržovány v encyklopedické podobě (t. j. i s historickým výčtem funkcionářů soudu), čímž se právě encyklopedie liší třeba od telefonního seznamu. Ber to jako námět, co na článcích vylepšit.

Mimochodem, o justičním paláci na Smíchově (včetně bývalé pestré kasárenské historie objektu a jeho role na konci 2. sv. války) by se asi taky slušelo napsat článek, takže by se hodilo, kdybys založil aspoň pahýl s výčtem institucí, které v něm dnes sídlí). A jinak, často bývá zvykem, že článek o instituci plní zároveň roli článku o hlavní či sídelní budově instituce (např. u muzeí, divadel, škol, ale i ministerstev) a mají společnou kategorizaci, tak se nelekej, že jsem vršovický justiční palác hodil do kategorie soudů v Praze (i když v něm nesídlí jen soudy). --ŠJů 16. 12. 2010, 17:35 (UTC)

Uvidíme, jak bude čas. Preferovat ale budu nejdřív brněnské justiční budovy. Hustoles 17. 12. 2010, 10:13 (UTC)

Soudní obvody

Nevíš, jestli se soudní obvody od hranic okresů fakticky odchýlily až změnou okresů k 1. 1. 2007, nebo jestli nějaké odchylky vznikly už v období 2002–2006? Pokud by ses něčeho dopátral, tak to kdyžtak připiš do článku Okresní soud a do článků dotčených konkrétních soudů. --ŠJů 16. 12. 2010, 17:38 (UTC)

No, jestli můžu, soudní okresy se dle mě děsně míchaly už od r. 1950 dál. Pokud se nemýlím.--frettie.net 16. 12. 2010, 20:46 (UTC)
Na tohle se určitě brzo mrknu. Hustoles 17. 12. 2010, 10:13 (UTC)

Ústava

Ahoj, jestli chceš tak to mám rozpracovaný (Wikipedista:BobM/temp/Ústava) k překladu z angličtiny, mám ti to přesunout? Wikipedista:Hustoles/Ústava, jestli na tom chceš pracova? --Wikipedista:BobM d|p 18. 12. 2010, 15:54 (UTC)

Teď asi ne, článek jsem chtěl doplnit jen v rychlosti alespoň o druhy ústav. Teď budu týden pryč, ještě teda něco doplním k ústavnímu zákonu o zkrácení volebního období, ale čas na to, aby to byl fakt lepší článek nemám. Výhledově ale určitě. Hustoles 18. 12. 2010, 15:57 (UTC)
Chceš to přesunout? --Wikipedista:BobM d|p 18. 12. 2010, 16:02 (UTC)
Teď ne, až budu mít čas, napíšu Ti.
Ty zdroje u článku Ústava - buď tam dej opakující se citace z Ústavního práva 1 od Filipa, nebo to jinak prosím uprav. Jsou to pro druhy ústav stránky 82-94. Díky. Hustoles 18. 12. 2010, 16:06 (UTC)
Já ale tu knížku nemám. Zatím to nevadí, ty zdroje jde doplnit kdykoliv, fakta snad jsou správně. --Wikipedista:BobM d|p 18. 12. 2010, 16:09 (UTC)

Ústavnost

Nechtěl bys založit článek Ústavnost (zatím jenom přesměrování na ústavní právo) obdobně jako zákonnost? Stačil by pahýl. --Wikipedista:BobM d|p 23. 12. 2010, 17:14 (UTC)

Ale jo, nevím, jestli ještě dnes, ale pahýl bych mohl udělat. PS: Doplnil jsem článek Ústava o nějaké reference, aby se ŠJů poučil o rozdílu mezi ústavou a Ústavou :-) Někdy příští týden doplním i něco z Pavlíčka (Prf UK), teď jeho knihu nenám k dispozici. Hustoles 23. 12. 2010, 17:21 (UTC)

Ústavní soudci, právo

 
Papinianův řád

Zdravím, jako ocenění tvorby na poli práva, především pak za články o českých ústavních soudcích, si Vám dovoluji udělit drobné ocenění. Přeji hodně úspěchů a šťastný nový rok 2011, Taavetti 27. 12. 2010, 20:51 (UTC)

Díky, moc si toho vážím. A přeju taky úspěšný Nový rok. Hustoles 27. 12. 2010, 21:06 (UTC)

Přesun

Ahoj, články se nepřesouvají copy&paste ale tlačítkem přesunout. Viz wp:přesun a sloučení stránek --Wikipedista:BobM d|p 24. 1. 2011, 13:10 (UTC)

OK, takže počkám, až to správce smaže a pak přesun, jo? --Hustoles 24. 1. 2011, 13:12 (UTC)
Jo, právě sem to napsal na nástěnce. --Wikipedista:BobM d|p 24. 1. 2011, 13:15 (UTC)
Tak super, tohle bysme měli :-) --Hustoles 24. 1. 2011, 13:21 (UTC)

Ministerstvo versus vláda

http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Diskuse_o_smazání/Nevládní_nezisková_organizace

Podle Ústavy ČR - základního zákona, je moc ve státě rozdělena na moc zákonodárnou (Poslanecká sněmovna a Senát), moc výkonnou (Vláda + někdy Prezident) a moc soudní (Krajské, Ústavní, Nejvyšší soud atd.) Ministerstvo je tedy správní orgán zřizovaný zákonem nezávislým na současné vládě (=Ano. Tak, jak říkáte) , ale ovládaný mocí výkonnou. Ne zákonodárnou. Ta tam pouze skrze volby dosadila ty lidi, co ho vedou (např. ministři), kteří jsou navíc součástí vlády. Ministerstvo je tedy plně v moci výkonné. Ministerstvo je možné zrušit nebo zřídit, pokud dá vláda návrh a schválení parlamentem. Ale to už je off-topic. Případnou reakci také sem. Zdravím --89.176.227.251 25. 1. 2011, 08:15 (UTC)
Samozřejmě je ministerstvo ovládáno mocí výkonnou, ne zákonodárnou, protože ona to JE moc výkonná. Je to ústřední orgán státní správy (= moc výkonná). Vláda je zase vrcholný orgán výkonné moci, ale nelze ji brát jako soubor ministerstev (je to soubor členů vlády:-) Vláda a ministerstva jsou dvě věci, už jsem uváděl, že když padne vláda, ministerstva pracují dál. Krom toho může existovat ministr bez pověření, že? Vláda tudíž jako vrcholný orgán řídí celou státní správu, krom jiného i ministerstva, nicméně jí nejsou podřízeny v tom smyslu, že by pouze vláda rozhodovala o jejich bytí či nebytí. Jak píšete, že dává "návrh (n)a schválení parlamentem", tak to je lehce mylné pojetí. Vláda je sice nadána zákonodárnou iniciativou, takže třeba zrušení nějakého ministerstva navrhnout může, ale parlament její návrhy jen formálně neschvaluje, parlament o tom skutečně rozhoduje. On jako orgán moci zákonodárné tvoří, mění a ruší zákony, tedy i vytváří a ruší státní instituce. Třeba zrušení nějakého ministerstva by byla jeho vůle, ne vůle vlády. Mimochodem, i kvůli tomuto existuje ona oddělenost státních mocí.
Zpět ke konkrétnu - zda "nevládní", nebo "nestátní". Problém je v tom, že pojem "nevládní" je anglicismus, protože v anglosaské oblasti se jako "nongovernmental" míní všechno, co je nestátní. U nás ale rozlišujeme, protože máme jak vládu a jí zřízené složky (třeba ta Legislativní rada vlády) a pak máme další úřady. Některé jsou ústřední, některé jsou dekoncentrované atd., ovšem dohromady všechny tvoří jeden státní mechanismus. Zjednodušeně - u nás stát netvoří vláda (a strana - to bylo dřív:-) Čili pokud jde o NGO, jsou to nestátní neziskové organizace. Podle mne by název "nevládní" byl v tomto ohledu zavádějící, ovšem uznávám, že jde o úhel pohledu. Zda více anglický, nebo více český. --Hustoles 25. 1. 2011, 10:08 (UTC)
To, že Parlament (Poslanecká sněmovna a Senát) o zákonech plně rozhoduje, o tom žádná. Návrhy na zákony dává buď jednotlivý poslanec, nebo skupina poslanců nebo poslanecký klub nebo vláda. Takže mimo vlády ještě mnoho dalších v zákonodárné moci. Po rozhodnutí PS se o tom hlasuje i v Senátu, a musí ještě podepsat prezident, přičemž PS má ve všem vůči Senátu a prezidentovi defakto právo Veta.
Souhlasím, že to je s ohledem na rozdílnosti významů v českém a anglickém jazyce.
NGO znamená Nestátní organizace. Nikoliv nutně nezisková.
NGO + NPO je kombinace, kterou by v češtině šlo nahradit "Nestátní nezisková organizace"
článek "Nevládní nezisková organizace" by tak mohl být přejmenován na "Nestátní nezisková organizace" Tento druhý termín se opravdu na internetu používá. www.asociacenno.cz , www.novinky.cz/ekonomika/147032-z-rozpoctu-ziskavaji-neziskovky-miliardy.html , www.portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/17204?ks=1562
V tomto ohledu je zajímavé, že i dvouslovný pojem "Nezisková organizace" se používá také www.neziskovky.cz , www.avpo.cz , kde se poměr ke státní správě ani nerozlišuje.
--89.176.227.251 25. 1. 2011, 12:37 (UTC)
Tak tak, taky jsem nakonec hlasoval pro to, aby došlo k přesunu na "nestátní nezisková organizace". PS: A nedá mi to, abych k Vašim odkazům ještě nepřidal jeden odkaz, který jsem už na diskuzi ke smazání jednou dal :-) zde. --Hustoles 25. 1. 2011, 13:18 (UTC)

Vzkaz

Omlouvám se, jsem na Wikipedii začátečník. Daná pasáž, jež byla určena ke smazání pochází z publikace: Brno dílo přírody člověka a dějin, autorky C.Hálové-Jahodové, Nakladatelstní Blok, vydané v roce 1975. Byl by snad škoda neuvést na Wikipedii uvedená fakta, či je pozmněnit. Nejednal jsem ve špatné, ale dobré víře. Děkuji za další nápomoc. Ješina.

Vedete si skvěle, čím více informací, tím lépe. Pokud jde o Palackého vrch, vrátil jsem původní stav, s tím, že bude vhodné, kdybyste pomocí šablony citace monografie v článku danou publikaci uvedla. Všechna tvrzení na wikipedii, které nejsou obecně známými fakty, je nutné vždy nějak doložit. Stačí ji vyměnit s šablonou "Chybí zdroj", kterou jsem tam teď dal, a vyplnit ji podle konkrétních údajů.
Ještě musím upozornit, že pokud je předmětný text z Vámi uvedené publikace převzat doslovně (našel jsem ho takhle v uvedené diplomce), bude navíc nutné jej upravit tak, aby nebyla porušována práva autora původního díla. Prakticky to bude chtít trochu přepsat :-) Pokud s tím budete mít problémy, určitě se na mě ještě obraťte. Hodně zdaru do dalších editací, --Hustoles 28. 1. 2011, 21:51 (UTC)
Děkuji, pokusím se rychle zorientovat k Vaší poznámce o diskuzi. Ješina.

Historie Moravy

Ahoj, upravil jsi článek o Moravě, a to zmínku o hlavním městě. Pokud vím tak hlavním městem Moravy bylo skutečně Brno, které se v určitém období pouze dělilo o moc s Olomoucí, ale není pravda, že by Olomouc byla tím jediným hlavním městem a Brno jen v nějakém období mezi lety něco, něco atd. Zajímalo by mě o co můžeš své tvrzení opřít. Pokud vím, tak zemské desky byli v obou městech, zemský sněm zasedal v obou městech, zemské soudy také atd. A až zřízení královského tribunálu v roce 1636 v Brně, přesun vrcholných orgánů zemské správy Moravy (tedy té Olomoucké části) v roce 1641 do Brna a zpustošení Olomouce Švédy roku 1642 zapříčinily, že jediným centrem správní moci na Moravě zůstává Brno a význam Olomouci oproti Brnu tím dramaticky upadá. Definitivně přišla Olomouc o své postavení až tehdy, když se v roce 1642 vzdala nepřátelské armádě. Dodejme také, že pokud vím tak Olomouc nikdy neměla žádné privilegium "hlavního města", jde spíše o de facto hlavní město. --Millenium187 9. 2. 2011, 11:47 (UTC)

Zdravím. Šlo o zachování status quo, krom toho jsem vycházel z článku Dějiny Olomouce. Na Tobě je, aby jsi svá tvrzení něčím doložil, pokud chceš něco změnit. --Hustoles 9. 2. 2011, 12:31 (UTC)
Však jsem ti napsal proč, zemské desky, soudy apod. Článek dějiny Olomouce jsem četl, ale to co zde uvádíš z něho nevyplývá a navíc se to neslučuje ani s obsahem tohoto článku. No, každopádně já nejsem historik. Poradím se o tom s někým kdo tomu opravdu rozumí a pak to případně ve článku uvedu na pravou míru. --Millenium187 10. 2. 2011, 16:51 (UTC)
Jde o nutnost uvádění relevantních referencí. Vymyslet si může každý cokoliv, v encyklopedii je nutné svá tvrzení doložit. Pokud bys editoval zásadně bez toho, bylo by to nutné revertovat a to by byla škoda. --Hustoles 10. 2. 2011, 18:33 (UTC)

ČZU

Ahoj, při hromadném přesouvání článků na nový název je vhodné toto navrhnout v diskuzi dané univerzity či konkrétních článků fakult, vložit příslušnou šablonu do úvodu článků a počkat na možnou reakci. Položky šablony i článku (ČZU v Praze) lze zafixovat najednou, opravovat pokaždé jeden název je zbytečné. Jen upozorňuji, že shrnutí "prřesun na správný název" u fakult ČZU neodpovídá realitě, protože správný název obsahuje ještě "v Praze" (např. Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze (PEF ČZU v Praze)), tedy stejně jako je tomu zde u fakult UK. Mně osobně přesun nevadí, rezepsaný název považuji za rovnocenný ke zkratce ZČU. Měj se --Kacir 15. 2. 2011, 23:01 (UTC)

OK, příště to nejdřív navrhnu. Ale správnější mi přijde tento "krácený" název. Je to a) očekávatelnější, b) prakticky všechny články o českých VŠ to tak mají. Takže jsem to přesouval s ohledem na toto. PS: Nechtěl bych, aby to vyznělo jako nějaká partyzánská akce, prostě mi takové názvy článků přišly správnější, než aby v názvu byla zkratka. --Hustoles 15. 2. 2011, 23:05 (UTC)
Jasně, vše v pořádku, já s přesunem souhlasím. --Kacir 15. 2. 2011, 23:09 (UTC)

Reverty PF UP

Zdravím

vám dodané informace jsem přepracoval a zásadním způsobem rozvedl. Zatímco můj revert nevedl k ztrátě žádných informací, které jste dodal, tak váš revert zcela smazal vše, co jsem přidal k vašemu příspěvku (přičemž to bylo velmi detailně referencováno). Nestojím o další revertovací válku. Můžete upravovat (jak jsem to učinil já - opakuji, pouze jsem rozvedl, co jste tam napsal), ale laskavě nemažte relevantní informace.

Nechám Vám teď volné pole působnosti a později opakované POV smažu + doplním Vámi odstraněné info o nedávné minulosti fakulty. Pěkný den, --Hustoles 17. 2. 2011, 17:30 (UTC)
Které informace byly odstraněny? Co konkrétně je na nynější verzi POV? Cimmerian praetor 17. 2. 2011, 17:33 (UTC)
1. hrozba ztráty akreditace určitě nebyla jen v tom, že by v Olomouci učili lidé odjinud. 2. snaha Michala Malacky, která došla naplnění až po jeho odchodu ... No comment. Působilo to na mě dojmem snahy zamlčení některých informací a naopak zkreslování jiných. Dobře víte, že s Olomoucí to bylo dlouhá léta nahnuté, že neměla žádné zázemí a že M. Malacka na to prostě neměl (doufám, že to nejste Vy - mám takové podezření:-) A že až s M. Hrušákovou se věci začínají měnit k lepšímu. To z mé strany není nic proti Olomouci, naopak, pokud se v tomto trendu bude pokračovat, tak to bude skvělé (alespoň bude větší konkurence). Ale to bych už odbíhal - aby to nebylo tak manipulativní, tak jsem článek v relevantní pasáži přepsal a doplnil to, co bylo neodůvodněně odstraněno. A taky zlepšil ten češtin (fakulta, jezuité nebo univerzita jsou s malými písmeny (nemáte to z němčiny?), latinská zkratka "et." se píše jen mezi stejnými tituly). --Hustoles 17. 2. 2011, 22:11 (UTC)
1. právě nedostatek "domácích" vyučujících byla hlavní opakovaná výtka jak v roce 1998 tak i v roce 2003. 2. Byl to Malacka, za kterého se poslaly návrhy o schválení akreditace doktorského programu. hlavní důvod neschválení byl právě problém s Benedou(referencováno Hrušákovou samotnou). Za Hrušákové se ty žádosti přeposlaly, pokud vím, tak změny byly pouze kosmetické (tedy co se týká doktorského programu, magisterský byl pak v 2010 celý komplet překopán, a to už je její vlastní práce). Myslím, že to dostatečně dokumentují reference, které jsem za každou větu pečlivě přidal. Samozřejmě, že velmi pomohlo, že Hrušáková má titul Prof. a že se s mnoha lidmi v akreditační komisi osobně zná: taky proto se ji Malacka snažil prosadit do křesla děkanky, aby se uvolnilo napětí mezi fakultou a AK. Hrušáková samotná přiznává, že když přebírala fakultu, tak byly problémy vyřešeny (bohužel nemohu najít její řeč k AS v době volby, nemám referenci). Nejsem Malacka. A ano, poslední dva roky používám jiné jazyky častěji než češtinu, bohužel se to podepisuje na mých příspěvcích. Každopádně jsem primárně aktivní na anglické wiki, takže snad mne tady za to nikdo neukřižuje.
Víte, mě nejvíc vadí váš styl "hele ji, z Brna přišla baba a celou Olomouc zachránila". Jednak je to POV, a druhak je prostě faktem, že ona už fakultu přebírala ve velmi dobré kondici (myslím, že o tom svědčí fakt, že žádosti o doktorské v podstatě pouze přeposlala, dostatečně). Nyní se jí může stát opět to, co se stalo Malackovi v roce 2003, pokud se jí nepodaří přetáhnout profesory a docenty k úpisu na plný úvazek (prakticky se ale stejně jejich rozvrhy v Brně/Olomouci a Praze/Olomouci samozřejmě nezmění). Pořád však platí, že právní teoretici mají raději na knize u svého jména Prahu (pokud možno), nebo Brno, než-li Olomouc (v tom jste měl pravdu během naší půtky ohledně pozice fakult v odkazovém boxu). Třeba se to Hrušákové podaří změnit. Ten odstavec s Hrušákovou je dalek jakékoliv nestrannosti, myslím, že si ještě zaslouží přepracovat. Ale na to se nejdřív vyspím.
Pokud k roku 1998 napíšete, že AK navrhovala zavedení bakalářského studia, tak se sluší napsat, jak dále AK postupovala. Současně z vašeho zdroje nevyplývá návrh na "zavedení pouze bak...".
Jsem rád, že jsme se nějak dohodli, a můžu se vrátit k en:CME/Lauder v. Czech RepublicCimmerian praetor 17. 2. 2011, 22:48 (UTC)
PS Malackovo ego je příliš hypertrofováno na to, aby se zdržoval něčím, jako je wikipedie. Osobně jsem ho nikdy v lásce neměl, ale kredit za stabilizaci fakulty mu musím nechat.Cimmerian praetor 17. 2. 2011, 22:56 (UTC)
To jsem rád, že nejste p. Malacka, alespoň jsem se nedopustil nechtěného osobního útoku :-)
K věci - celý text určitě není nastylizován tak, aby to vypadalo, že Hrušáková přišla z Brna a zachránila jinak neschopnou Olomouc. Jen je to podáno tak, že odněkud přišla a že až za ní se situace stabilizovala. Tedy to, co lze dokázat referencemi. Já Vám samozřejmě věřím, že žádost o akreditace podal už Malacka a že hlavním důvodem neúspěchu byly vztahy k Akreditační komisi (koneckonců to v Plzni nejpravděpodobněji taky, ačkoli s opačným znaménkem), ale to zatím ze žádné reference nevyplývá. Jen v rozhovoru s M.H. je uvedeno, že žádost o akreditaci skutečně byla podána už před ní, ovšem pokud se nepletu, není přesně řečeno kdy, takže to taky klidně mohl být Beneda. O Vámi uváděných faktech mezi námi dvěma nemusí být sporu, nicméně wikipedie je především pro nepoučeného čtenáře a tak mu musí být věrohodně doloženo vše důležité. Ještě k tomu pouze bakalářskému v roce 1998: to snad vyplývá z toho doporučení, zrušení magisterského a zavedení bakalářského, ne? Nu, zatím a ať se daří. --Hustoles 18. 2. 2011, 15:14 (UTC)
Beneda nic podat nemohl, protože nikdy nebyl děkanem (pokud to z textu nevyplývá, tak to zřejmě bude nutno zapracovat). Nejvyšší funkce, kterou držel, bylo ředitelování nějakému centru pro celoživotní vzdělávání (nebo něco na obdobné úrovni, už si nepamatuji). Mimochodem to nepodání akreditace v roce 2008 je již plně přičítatelné Hrušákové. Až budu mít více času, tak se na to ještě podívám. Samozřejmě jsem si vědom významu referencí. Hezký víkend. Cimmerian praetor 18. 2. 2011, 18:21 (UTC)

Zdravím,

mám problém s vaší poslední prací na UP. Umístil jste tam hodnotící stanovisko, které jste podpořil zdrojem z roku 1919. Ano, je zřejmé, že v době, kdy se hovořilo o obnovení Olomoucké univerzity či otevření nové univerzity, byla dána přednost otevření univerzity v Brně, a že se v té době hovořilo o MUNI jako o druhé české univerzitě. Mám dojem, a letmý průzkum googlu se to zdá potvrzovat, že obecně je však dnes za druhou nejstarší považována Olomoucká univerzita.

Nestojím o revertovací válku na žádné ze stránek, do kterých jsem na české wiki více přispěl. Dávám vám prostor poslední edit na UP patřičně doplnit.

Současně se nedomnívám, že by to mělo být v úvodu. Mohl byste to laskavě případně zapracovat do jiné sekce článku? Nechci, abyste si cokoliv bral osobně, tak na to zatím nebudu sahat.Cimmerian praetor 17. 2. 2011, 18:58 (UTC)

Pravda, v úvodu by to být nemělo, zmíněné v textu ale ano. Proto jsem to přepsal do historie. --Hustoles 17. 2. 2011, 22:11 (UTC)

Pr fakulta

Nerozumím těm posledním editacím. Když u UK zmiňujete Univerzitu juristů, proč vám tolik vadí Profesura u UP? Cimmerian praetor 20. 2. 2011, 17:30 (UTC)

Článek je o fakultách, nikoli o profesurách, direktoriích apod. Pokud bude článek např. o historii právnického vzdělávání, nebude námitek. Nelze také srovnávat osamostatnění fakulty s vlastním rektorem se zmíněnou nefakultní výukou. --Hustoles 20. 2. 2011, 17:38 (UTC)

K vaší poslední editaci VUT: vyjádřete se prosím k Diskuse:Vysoké učení technické v Brně. Cimmerian praetor 25. 2. 2011, 17:02 (UTC)

Zdravím, odpověděl jsem na tamní diskuzní stránce. --Hustoles 25. 2. 2011, 20:37 (UTC)

Dobrý den kolego. Pokud se dostanete do styku s novým článkem doporučuji nechat ho projet Googlem, jestli se nejedná o porušení autorských práv.--Juan de Vojníkov 26. 2. 2011, 02:47 (UTC)

Máte pravdu, v článku jsem ale vlastně jen revertoval, protože Wwenndy01011 to vandalizovala. --Hustoles 26. 2. 2011, 08:49 (UTC)

Neřekl bych, že to vandalizovala. Prostě je to nováček, který to neumí.--Juan de Vojníkov 26. 2. 2011, 09:18 (UTC)

Jasně, o to se nemusíme hádat. Taky jsem jí dal na diskuzní stránku uvítání a informace, ale asi to nečetla. --Hustoles 26. 2. 2011, 09:20 (UTC)

Pozvánka k diskusi

Dobrý den. Vzhledem k Vašemu uváděnému právnickému vzdělání Vás prosím o vyjádření k diskusi zde Odstavec České mince s pozdravem.--Dendrofil 30. 3. 2011, 18:53 (UTC)

Zdravím. Zkusím se na to zítra mrknout. --Hustoles 30. 3. 2011, 19:06 (UTC)
Trochu jsem se do toho začetl už dnes a přišlo mi to dost zajímavé, díky za odkaz. Něco jsem k tomu tam i napsal. --Hustoles 30. 3. 2011, 21:27 (UTC)
Dík za příspěvek do diskuse--Dendrofil 31. 3. 2011, 03:26 (UTC)

Ústavní pořádek České republiky

Ahoj, mohl by jsi prosím Tě zkouknout Ústavní pořádek České republiky, je ta 2. věta a 1. poznámka odborně v pořádku? Nejsem příliš znalý, ale zdá se mi to pořád pochybné. Mimochodem, všiml jsem si krajní pravice, dobrá práce. --Elm 5. 4. 2011, 20:01 (UTC)

Ahoj. Ústavní pořádek je mj. dobře popsán Taavettim tady. Minimálně jsem upřesnil první větu, tu druhou nechávám tak, jak je. Řekl bych, že formulace je sice zbytečně dlouhá, třeba by šla spojit první a druhá věta do jedné, ale nemám námitek. To se až tak netýká poznámky – od 1.1.1993 jsou dané ústavní zákony už neústavní, byly dekonstitucionalizovány. Tedy do té doby to byly ústavní zákony, pak už jsou to zákony "obyčejné" (ve formální publikaci se samozřejmě slovo "ústavní" nemění). Takže tu jsem po úvaze taky upřesnil.
Tady bych ještě upozornil na 1. referenci. Ta by, podle mne, stačila nějak takto: "Čl. 112 odst. 1 Ústavy České republiky". Ona ta ústava je totiž právní předpis, ne elektronická publikace (navíc jako právní předpis je závazně publikována jen v jediné věci na světě - tištěné Sbírce zákonů). Ale to už nechávám být.
PS: Dík za Krajní pravici, říkal jsem si, že mi to stojí za to, sehnat si tu obsáhlou publikaci od Mareše a zpracovat kratičký článek. Když už se ukázalo, že tomu nikdo vlastně nerozumí, tak se snad dají přesvědčit odbornou literaturou.
--Hustoles 5. 4. 2011, 20:56 (UTC)
Díky za komentář a úpravu. Referenci už jsem upravil, je to moje chyba, ty už jsi druhý člověk co mě na to upozorňuje, takže už se tomu vyhnu, aby se někdy objevil i třetí. Ono je sice teoreticky špatně, že více důležitých informací je ve více obecném článku Ústava České republiky než v konkrétním Ústavní pořádek České republiky, ale co už, stává se běžně.
Jak přemýšlím nad krajní pravicí, tak jen jedna věc mi tam nehraje, i když velmi lehce uvěřím, že je to tak Mareš opravdu říká, já bych spíš pojímal extrémní pravici jako "mezistupeň" mezi demokracií a pravicovým radikalismem a ne naopak. Radikalismus pojímám jako charakteristiku pro svržení režimu jako např. třeba neonacisty, jako extremisty bych pojímal třeba sládkovce v jakýs takýs mezích legality, neonáckové se snaží svrhnout režim, sládkovci se snaží převzít vládu. – Ale to je spíš úvaha než nějaká připomínka. P.S. Mareš je spíš zástupcem starého nepokrokového přístupu k extremismu atp., zatímco takový je Jan Charvát je pak zástupcem mladé pokrokové politologické školy, která není pod vlivem Ministerstva vnitra. Bohužel ale svěží vítr v politologických přístupech ještě nedosáhl kvantity výzkumů staré školy a tak není pořád mainstreamem. S pozdravem --Elm 6. 4. 2011, 16:39 (UTC)
Mareš to tam fakt i s odkazy na zahraniční literaturu takhle bere. Stejné je to v tom, že neonacisté chtějí svrhnout režim, "sládkovci" převzít stávající moc, rozdíl je tedy jen v pojmenování, u něj (a podle jeho citované literatury) jsou neonacisté extrémní, "sládkovci" radikální. Což mi přijde jako pojmenování logické, radikální ještě není extrém (= nejzazší), tedy úplný konec té škály, je to vystupňovaná pravice. Ale Ty tomu určitě rozumíš líp, studuješ to, že jo, takže to samozřejmě klidně doplň podle nějaké své relevantní literatury. Koneckonců, edituj s odvahou, že :-) Měj se, --Hustoles 6. 4. 2011, 21:55 (UTC)

Historie nejvyšších soudů

Ahoj. V souvislosti s nynější kauzou zpochybněného jmenování soudců Vrchního soudu v Praze jsem se chtěl v příslušném článku dočíst něco o historii soudů a narazil jsem na určité nejasnosti a nepřesnosti. Opravil jsem tvrzení, že se Nejvyšší soud České republiky "stal" Vrchním soudem v Praze na formulaci, že v něj byl transformován (zákon stanoví převod soudců i zaměstnanců, ale nijak nestanoví ani nenaznačuje kontinuitu identity soudu). Podle příslušné novely mělo k této změně dojít s účinností od 1. ledna 1994, jestli jsem se nepřehlédl. V té souvislosti je o to víc podezřelé tvrzení v článcích Vrchní soud v Praze a Nejvyšší soud České republiky, že federální nejvyšší soud byl "téhož roku" (původně byl v předchozí větě zmíněn jen rok 1991, k němuž se tedy snad ten "téhož" měl vztahovat) "změněn na Nejvyšší soud České republiky". Toto tvrzení je mi z několika důvodů podezřelé - nezdá se mi, že by federální nejvyšší soud byl rušen již v roce 1991, a taky mi přijde divné, že by po celý rok 1993 působily v České republice dva různé Nejvyšší soudy České republiky nebo že by se federální soud jako takový včetně slovenských soudců mohl jen tak stát českým soudem. V novele č. 17/1993 Sb., která byla v článku za tou větou jako zdroj, jsem nic o způsobu ustavení Nejvyššího soudu České republiky nenašel. Můžeš se na to mrknout a v článcích opravit a upřesnit? --ŠJů 13. 4. 2011, 08:15 (UTC)

Případně zkus i tu nynější kauzu zkontrolovat podle nějakých solidnějších zdrojů, jestli tam nejsou blbosti. Znáš iDnes… --ŠJů 13. 4. 2011, 08:27 (UTC)

Ahoj. Určitě se na to mrknu zítra, --Hustoles 13. 4. 2011, 18:15 (UTC)
Tak jsem to jen lehce změnil a především doplnil reference. Chybí jen reference ke skutečnému přesunu NS ČSFR do Brna až na konci roku 1992, což ale určitě někdo později doplní. Ještě se podívám na ty soudce VS Praha. --Hustoles 14. 4. 2011, 18:43 (UTC)
Takže i ty soudce jsem trochu přerpacoval a hlavně doplnil o aktuální info. --Hustoles 15. 4. 2011, 14:58 (UTC)

Svatá trojice

Prosím Vás, nerevertujte tak rychle. Článek o kulinářské svaté trojici právě překládám z angličtiny. Panoramix 6. 5. 2011, 05:53 (UTC)

Nerevertoval jsem nic, ale jen udělal redirect, protože podle mě je to nejočekávatelnější spojení. Pokud to měl být rozcestník, tak by bylo vhodné jej jako rozcestník napsat a označit. Hustoles 6. 5. 2011, 06:59 (UTC)

Státní svátek velikonoční pondělí

Zdravím. Svého času jsem se pozastavil nad zákonem, který specifikuje státní a uznané svátky v ČR. Možná jsem objevil mezeru nebo chybu v zákoně. Přesto se chci zeptat. Je nějak stanoveno na jakém základě je stanoveno datum velikonočního pondělá v právním řádu ČR?. Pokud to tak není, měl by být státní svátek každé velikonoční pondělí. Tedy podle obou ustálených variant křesťanské tradice pravoslavné i katolické. S pozdravem.--Dendrofil 10. 5. 2011, 18:35 (UTC)

Podle § 2 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, je Velikonoční pondělí tzv. ostatním svátkem, kdy sice je den pracovního klidu, ale konkrétní datum, nebo způsob jeho určení, zákonem určen není. Je to dáno jen tradicí, tzn. určení tohoto data je jeden z mála právních obyčejů v českém právu :-) --Hustoles 10. 5. 2011, 20:21 (UTC)
Děkuji za odpověď. --Dendrofil 11. 5. 2011, 03:30 (UTC)
Není zač, ještě bych upřesnil, že vzhledem k charakteru právního obyčeje to bude jistě varianta katolická. --Hustoles 12. 5. 2011, 16:21 (UTC)

Díky

 
Wikikytička

Zdravím a děkuji za pomoc s článkem Ústava České republiky, díky čemuž se článek mohl stát nejlepším, i za Tvou práci na právních článcích :) Díky a hezký víkend, Taavetti 14. 5. 2011, 23:54 (UTC)

Díky moc, ale je to především Tvoje práce a velmi výjimečná! Už dřív jsem Ti za to dal kytičku, dal bych dnes i Papinianův řád, ale koukám, že už mě předběhl Jann :-) Tak se k tomu alespoň takto symbolicky přidávám, jen tak dál! --Hustoles 15. 5. 2011, 07:24 (UTC)

Dačice

Zdravím, ten anonym má imho pravdu. Po změně krajů patří Dačice pod Jihočeský kraj. Viz např. mapy Google. --Wespecz 18. 5. 2011, 17:18 (UTC)

Ano, pod Jihočeský kraj, ale pod historické území Moravy. Koneckonců, ten Jihočeský kraj, jak od roku 1960, tak samosprávný, je v úvodu taky. --Hustoles 18. 5. 2011, 17:19 (UTC)
Doplnění - viz moje oblíbená mapka tady :-) Případně tady. --Hustoles 18. 5. 2011, 17:21 (UTC)
V tom případě v pořádku, díky za vysvětlení. :) Pěkný den. --Wespecz 18. 5. 2011, 17:24 (UTC)
Jasný, není zač :-) --Hustoles 18. 5. 2011, 17:32 (UTC)
PS: Morava už samozřejmě neexistuje (alespoň z pohledu práva), stejně ale tak neexistují Čechy. Takže se nedá říci, že jsou to jihovýchodní Čechy.

Akademický titul

Ahoj, obdivuju/oceňuju tvé rozšíření článku akademický titul. Konečně to rozdělení díky historickému vhledu začíná dávat smysl a to bylo velmi potřeba. Tuto historii jsem přesně neznal, ale je zajímavé, že do značné míry historie titulů jako PHDr a THDr kopíruje vývoj titulů (- přes jednotlivé fakulty) na západ od nás, kde se ovšem vyvinuly tituly PhD a ThD a další, které k nám pak došli jako na našich doktorátech nezávislé. V současnosti, tedy před dokončením Boloňského procesu máme obě sady, vzájemně s trochu posunutým významem, procedurou udělování a odlišnou obtížností potřebných zkoušek/studia a popis a vysvětlení historických souvislostí zde značně pomáhají pochopit co který z nich znamená.

Odkud jsi čerpal? Zdraví Reo + | 29. 5. 2011, 12:00 (UTC)

Ahoj. Jo, je dost zajímavé, tak jsem se na to trochu kouknul (i tak to není úplně kompletní, chybí mi třeba právními předpisy doložitelné info o magistru farmacie, který se zřejmě udílel už za Rakouska). Je fakt, že skutečné doktoráty jsou jen Ph.D. a Th.D., které opravdu vyvinuly z původních PhDr. etc. (v německých zemích tedy měli myslím „Dr. phil.“, „Dr. jur.“ apod., ale je to samé). Ta dvoukolejnost je dána IMHO tím, že po roce 1990 se spoustě lidí nechtělo moc studovat a chtěli doktorát hned. Takže se pak zavedlo rigo a „nižší doktoráty“. V současnosti se, alespoň co se ke mě doneslo, diskutuje o tom, zda tyhle malé doktoráty zachovat a mohly by se získat i místo Mgr., tedy hned po Bc. (no comment), nebo je úplně zrušit a ponechat jen Ph.D. (prý tlak z EU). Jsem zvědavý, jak to dopadne, ale vzhledem k uvedené historii 90. let ...
Čerpal jsem hlavně ze zákonů (ty po roce 1945 dostupné třeba zde), ke starší historii z Otty, hesla „universita“ a „doktor“. --Hustoles 29. 5. 2011, 12:18 (UTC)
No, myslím že právě závazek k Boloňskému procesu nás směřuje tam kam odkazuješ. Podle toho co vím, přihlášení se k Boloňskému procesu nás zavazuje vybudovat plnohodnotně srovnatelný třístupňový process vysokoškolského vzdělání, kde naše malé doktoráty neodpovídají žádnému ze stupňů. Rozhodně nemají povahu uznatelného doktorského studia a měly být zrušeny. Nějak se to, ale táhne. Pokud existuje diskuse o tom, že by se nerušily a místo toho byly jen určeny k uzavření magisterských stupňů, pak to je docela zajímavé :D. O tom (té diskusi) jsem neměl tušení, možná by to mělo něco do sebe, ale zahraničí by našim titulům nerozumělo...
Kdybych měl čas a sílu, stálo by za to přeložit z anglické verze a naformulovat následnou kapitolu, která by shrnula, jak ze stejných fakult a analogických doktorských titulů vznikl titul PhD. (a že má 3 paralogy) a jak jsou tyto tituly v současnosti chápány odlišně od doktorátů vzniklých z naší vnitřní tradice.

Ten Otto byl fakt dobrej tip ;) Reo + | 29. 5. 2011, 13:45 (UTC)

My už ten třístupňovej systém vlastně máme (§ 45 - 47 zákona o vysokých školách), ovšem ty malé doktoráty to poněkud nabourávají. Určitě to tak ale nebude napořád, vlastně když o tom tak přemýšlím, měl bych si to rígo brzo udělat, než mi JUDr. zruší :-) Za Ottu není zač, o tomto odkazu je dobrý vědět ;-) --Hustoles 29. 5. 2011, 14:02 (UTC)
Vrátit se na uživatelskou stránku uživatele „Hustoles/Archiv“.