Diskuse ke kategorii:Přírodní rezervace v Česku

Navrhuji, abychom všechny přírozní rezervace pojmenovávali stejně, tedy Přírodní rezervace Název rezervace. JAn 11:30, 2. 6. 2006 (UTC)

Jsem rád, že jsi nadnesl sjednocení názvů. S tvým návrhem nesouhlasím – jménem je pouze název, zbytek je dle mého názoru pouze typ ochrany, nikoliv součást názvu a z hlediska wikipedie rozlišovač. Navrhuji, aby se ty přírodní rezervace/památky, které nemají unikátní jméno, rozlišovaly závorkou, tedy Název rezervace (přírodní rezervace). Tento formát má kromě své správnosti též výhodu v automatickém přirozeném abecedním řazení v kategorii (v rámci omezených možností tupé MediaWiki). --Adam Hauner 17:22, 5. 6. 2006 (UTC)

Přiklonil bych se spíše k návrhu Adama Haunera--Zp 17:38, 5. 6. 2006 (UTC)

Souhlasíms JAnem a návrh Adama striktně odmítám. Název by měl být co nejpřirozenější. Nejsem si jist pravdivostí tvrzení, že nejde o součást ofic. názvu (podle mne jde), každopádně ale jde o běžně užíváná spojení, která IMHO mají jednoznačnou přednost před umělými jmény se závorkami, tím spíše, že výhodu automatického řazení nám "vynahradí" nutnost psát všechny odkazy (i ty v prvním pádě) s lomítkem a zneviditelněním skutečného jména článku. Cinik 15:15, 6. 6. 2006 (UTC)

Primárně jde o kategorii zvláště chráněného území. Ta může být součástí názvu zvoleného vyhlašovatelem (PR Zelenský luh, PR Úhlavský luh) a také nemusí (Chynínské buky, Dlouhý vrch). Je možné, že AOPK normalizuje tyto rozdíly ve vyhlašujících vyhláškách a nařízeních směrem k jednomu tvaru, což je možné zjistit jen od AOPK. Co se týka běžnosti užívání, jde zjevně o tvé subjektivní tvrzení, já osobně jsem se nesetkal při hovoru nesetkal s použitím např. národní přírodní rezervace Chlumská stráň, ale spíše se samotným názvem Chlumská stráň či rezervací. Argument o výhodě psaní odkazů bez lomítka je pro mně úsměvný, neb znak pipe stejně použiješ u většiny odkazů. Krom toho, existují tuším redirecty ze všech tvarů (rozepsaný vpředu, rozepsaný vzadu, zkratka), takže můžeš používat takový, který ti při psaní vyhovuje, a nechat nahrazení na přímý odkaz na robotovi.

Řazení v kategoriích, jejich přehlednost, kratší jména u unikátních názvů a větší prominentnost podstatných slov v názvu stále považuji za důležitější argumenty. --Adam Hauner 05:36, 7. 6. 2006 (UTC)

Já automatické řazení v kat. za zas až tak důležitý důvod nepovažuju a ostatní argumety shledávám nesmyslnými či neexistujícími. Nepochybuji, že v hovoru jsi se nesetkal s tvarem NPR Chlumská stráň, ovšem tohle není pokec, ale psaný text určité úrovně, kde se s ním setkáš relativně často. Zbytečně si zaplácávat poslední změny a historii článků roboty IMHO není vhodné řešení. Přehlednost kategorií IMHO nijak netrpí. Nejlepší jsou ovšem nesmyslné argumenty, které jsem si nechal na konec: tebou preferovaná jména nejsou kratší, ale naopak delší, prominentnost taktéž není vyšší, ale nižší (Národní přírodní rezervace Chlumská stráň vs. Chlumská stráň (národní přírodní rezervace)).

Něco jiného je možnost psát PR jen tam, kde je to nutné pro rozlišení, s tím jsem možná ochoten souhlasit. Cinik 04:28, 8. 6. 2006 (UTC)

Pokud argument nepochopíš, nemusíš jej ihned považovat za nesmyslný (pamatuj, že ty ani já nejsme Vševědoucí), ale klidně můžeš požádat o lepší vysvětlení.

Prominentnost podstatných slov v názvu – pokud budou v kategorii Přírodní rezervace všechny odkazy (dle JAnova návrhu) začínat slovy Přírodní rezervace, budou odkazy začínat slovy, která jsou v daném kontextu naprosto nepodstatná. Přírodních rezervací jsou stovky, Kozelka je jediná. Kozelka je předmět hesla, přírodní rezervace jen atribut tohoto hesla. Zatímco formát Národní přírodní rezervace Chlumská stráň klade větší prioritu na atribut, formát Chlumská stráň (národní přírodní rezervace) klade větší důraz na předmět.

Přehlednost kategorií – souvisí s předchozím. Výčtové seznamy jsou konstruovány tak, aby oči při prohledávání seznamu mohly přehlížet začátky slov v jednom sloupci bezprostředně za odrážkou. JAnův návrh tento sloupec posunuje až na třetí, resp. čtvrté slovo, dost možná i na další řádku, což znamená snížení přehlednosti. Stejný dopad má i zahlcení nepodstatnými slovy (viz výše). Samozřejmě, že předešlé věty platí i u kategorií např. okresů. Upravený JAnův návrh, kde by se kategorie ochrany uváděla jen u neunikátních názvů, je přehlednost ještě nižší, neboť neexistuje jediný sloupec.

Běžnost užívání – v hovoru se shodneme, v odborné literatuře jsou uváděny obvykle zkratkou, v mapách jen názvem bez kategorie [1]. Tj. JAnem navrhovaný formát není zcela běžný, byť je pochopitelně běžnější než formát vycházející z [pravidel tvorby názvu Wikipedie].

Kratší jména u unikátních názvů – v tomto případě jsi asi jen četl zbrkle, u unikátního názvu nepotřebuješ rozlišovač, tj. Chlumská stráň je kratší než Národní přírodní rezervace Chlumská stráň či Chlumská stráň (národní přírodní rezervace).

Jsou nyní argumenty pochopitelnější? --Adam Hauner 06:31, 8. 6. 2006 (UTC)

Ten formát nevychází z pravidel wikipedie, ty vymýšlejí umělé názvy jen tehdy, je-li to nutné. Cinik 02:50, 9. 6. 2006 (UTC)

Takže v tuto chvíli jsou víceméně dva návrhy. Oba se shodují v tom, že současný stav není úplně v pořádku (proč např. Baba není rozcestník?).

1. Přírodní rezervace Název rezervace
2. Název rezervace (přírodní rezervace)

První návrh má tu výhodu, že by stejně z tohoto názvu vedl redir na Název rezervace stejně jako z PR Název rezervace. PR typu Chlumská stráň by nebyl problém nechat ve stávající podobě. Jde hlavně o názvy neunikátní, co odkazovat z rozcestníků apod.

V součané době máme

• PR Rezervace (přesměrování)
• Přírodní rezervace Rezervace (přesměrování)
  • Rezervace

JAn 07:04, 8. 6. 2006 (UTC)

Myslím si, že článek by měl být především o jevu (území), který je předmětem ochrany, a až ve druhé řadě o druhu ochrany a přesném vymezení jejích hranic. Modřanská rokle, Slavičí údolí nebo Krňák jsou významné a hodné popisu samy o sobě a status rezervace či památky a přesné určení územních hranic právní ochrany je podružná informace, o které nemá smysl zakládat druhý článek vedle, protože důvod ochrany spočívá v té původní přírodní hodnotě. Mimoto status ochrany se v průběhu času mění, přírodní jedinečnost zůstává. Budeme mít jeden článek České Švýcarsko, druhý článek CHKO České Švýcarsko a třetí článek Národní park České Švýcarsko?

Proto ke dvěma již vysloveným návrhům přidávám třetí: používat jako nadpis článku samotný název jevu (území) bez údaje o statusu ochrany. Text "přírodní rezervace" v závorce uvádět jen jako rozlišovač pouze v případě nutnosti odlišení od stejnojmenných článků s jiným obsahem, jakmile by se takový článek vyskytl. --ŠJů 23:56, 14. 9. 2006 (UTC)

Tedy navrhuješ v podstatě zachovat status quo... Otázkou však stále zůstává, jak rozlišovat nejednoznačné, zda závorkou za, nebo textem před.JAn 05:58, 15. 9. 2006 (UTC)

ŠJů, souhlasím s tvým názorem pouze do určité míry. Jsem třeba osobně pro tři samostatné články o Českém Švýcarsku (Šumavu, ...), neboť jde o tři zcela odlišné pojmy i území, tím pádem i obsah článků musí být různý. Pokud se chce někdo něco dozvědět o CHKO ČŠ, nechť má tu možnost ve speciálním článku a nemusí z jednoho obřího článku osekávat informace specifické pro NP. Také nebudu mít problém s článkem o přírodní rezervaci na území CHKO České Švýcarsko, byť územně je zahrnuta již v článku o CHKO, a přeneseně v článcích o Českém Švýcarsku, Českosaském Švýcarsku, okresu, kraji a České republice. Důležitý je dle mého názoru kvalitní obsah jednotlivých článků, nikoliv podobnost jejich názvů či ušetření pár bajtíků.

Samozřejmě souhlasím, že nemusíme/nemáme mít dva články v případě různých maloplošných chráněných území, kde je jejich obsah prakticky totožný. A souhlasím i s upřednostňováním samotného názvu, tj. formátem Název nebo – nejde-li o unikátní název – Název (rozlišovač). --Adam Hauner 07:54, 15. 9. 2006 (UTC)

Rozlišovač bych dával standardně za název a používal bych ho opravdu jen jako rozlišovač (a ne zkratkou, ale celými slovy, tedy opět status quo). Jinak možná, že minimálně pro národní parky, pokud by sloučení všeobecných a ochranářských informací bylo nevhodné, se asi většinou vyplatí vytvořit i samostatný článek, kde by typ ochrany byl přímo hlavní součástí názvu, ale pak by asi bylo dobré vhodně rozčlenit "mateřský" článek o takovém území (pohoří, geografické oblasti) a v příslušné části vložit šablonu {{Viz též}}. Jde o to, aby se obsah netříštil do více článků a zbytečně nezdvojoval a nebylo to na úkor kvality. Co se týče maloplošných chráněných území, zrovna včera jsem se byl projít po Ládví: celý kopec býval ostrovem v třetihorním moři, ale pouze jedna malá proláklinka, kde je vidět kameny zaoblené od příboje, je přírodní památkou. To je podle mě typický příklad, kdy článek by měl být o celém kopci Ládví, a v jedné kapitolce článku je možné se zmínit o té ochraně a kvůli tomu celý článek zařadit i do kategorie Chráněná území v Praze a Přírodní památky. Ale nezávisle na tom je možno v článku napsat i o tom, že mezi lety xx a xy byl tento kopec nejvyšším v Praze (povídalo se to, neověřoval jsem to) nebo že u jeho vrcholu stojí xx metrů vysoká geodetická věž. Je-li letiště Praha-Letňany chráněno kvůli výskytu sysla, nezakládal bych o tom nový článek, ale přidal bych tuto informaci do existujícího článku o letišti a tento článek bych navíc zařadil do kategorií pro chráněná území. A naopak bych se neostýchal stávající články o chráněných územích případně doplnit i o informace, které s touto ochranou přímo nesouvisí (viz Klánovický les, kde je možné psát i třeba o historii loupežnictví v něm).

Co se týče "různého území", to bych neviděl jako zásadní problém. Máme-li článek o nějaké obci, většinou předpokládáme, že v minulosti se její hranice měnily a různé osady a vesnice k ní byly připojovány nebo se od ní odtrhávaly, přesto základní článek o obci je obvykle jen jeden (výjimkou je Praha, kde jsou samostatné články Velká Praha a Královské hlavní město Praha). Nevidím zásadní problém v tom, že geomorfologicky je území Krkonoš definované nějak a národní park má zase území vymezené trochu jinak, protože jde v jádru stále o tytéž Krkonoše. Článek Krkonošský národní park by pak měl být spíš o instituci, jejích kompetencích, správním obvodu a správních záležitostech, ne o přírodním bohatství Krkonoš, které tu bylo už před ní. --ŠJů 20:16, 16. 9. 2006 (UTC)

U národních parků a CHKO je ta diskuse asi méně důležitá: články všech NP máme již založené a všechny respektují vyhlášený název, tj. včetně slov národní park. U CHKO je stav v podstatě obdobný – je zatím jediná výjimka a tou je Litovelské Pomoraví. Na stavu bych nic neměnil.

Články o obcích prosím do této diskuze nezatahovat, stále mám chuť označit většinu z nich šablonou přesnost a nebyl by to projev vandalství. Souhlasím s tebou v náplni různých typů článků, zároveň nebudu mít problém, vznikne-li pro každé chráněné území článek. --Adam Hauner 09:41, 17. 9. 2006 (UTC)