Diskuse:Základní škola

Prinejmensim v historii je nekolik nesrovnalosti. Za prvni republiky se zakladka urcite nejmenovala »Zakladni devitileta skola«. Moji rodice o ni nemluvili nikdy jinak nez jako o "Obecne" (nizsi stupen, 5 let) a "Mestanske" skole (vyssi stupen, 3 roky; pro lepsi prupravu k navazujicimu studiu na odbornych skolach s maturitou nebo bez ni byl mozny jeste jako 4. rocnik tzv. »Jednorocni ucebni kurs pri mestanskych skolach«). Krome toho gymnazium zacinalo 1. rocnikem (»primou«) na miste 6. tridy (misto "mestanky") a bylo 8-lete (koncilo »oktavou«). Jednotna zakladni skola v dnesnim smyslu neexistovala, byly v zasade 3 samostatne druhy: »Obecna skola« pro vsechny male deti, »Mestanska skola« pro vetsi deti, ktere nemely jako zasadni cil vysokoskolske studium a »Gymnasium« pro vetsi deti a mladez, u nichz se pocitalo s vysokou skolou. A tyhle skoly byly rozdelene na divci a chlapecke.

Po valce byla kazdopadne zakladni skola 8-leta, a jmenovala se - prinejmensim v 50. letech - kupodivu »Stredni osmileta skola« (jestli snad mela byt "stredni" mezi materskou a vysokou?); ve vetsich mestech, jako napr. v Praze, byly cislovane (napr. "27. stredni osmileta skola"), i kdyz koncem 50. let uz existovala 9. trida. Na nekterych techto skolach rovnou navazovalo nepovinne (a vyberove) stredni vseobecne vzdelavani, ty se jmenovaly napr. "10. stredni jedenactileta skola" (recena "jedenactiletka"), pozdeji "10. stredni dvanactileta skola" ("dvanactiletka", lidove oznaceni, ktere se uchovalo i pro pozdejsi SVVS, pripadne jako "dvanactka") - na treti (3-lety) stupen s maturitou se tam prechazelo po 8. prip. 9. tride i z jinych 8-letek jako pozdeji na gymnazium. Teprv skolnim rokem 1960/61 bylo zavedeno pojmenovani »Zakladni devitileta skola« (ZDS, lidove "devitiletka" nebo "devitka"), pricemz 3. stupen byl plne osamostatnen pod oznacenim »Stredni vseobecne vzdelavaci skola« (SVVS, gymnazium se to jmenovalo tusim od skolniho r. 1968/69 s prodlouzenim na 4 roky). A to zruseni devitky a prodlouzeni povinne dochazky na 10 let bylo az v 80. letech. Ve 2. pololeti sk. roku 1965/66 bylo na zakladnich skolach zavedeno 5-denni vyucovani ob tyden (na vsech?), o rok pozdeji byl petidenni vyucovaci tyden zaveden pevne; i pri 6-dennim vyucovacim tydnu bylo ale sobotni vyucovani (prinejmensim v 60. letech) vzdy zkracene zhruba na polovinu. V dusledku povalecne populacni exploze a nedostatku skolnich prostor bylo az do zhruba poloviny 60. let bezne stridave vyucovani, pul tydne dopoledna a pul tydne odpoledne (nebo se to stridalo po tydnech, aby na tom i v sobotu byli vsichni stejne? opravdu si ted presne nevzpominam).

Pisu to sem do diskuze a ne primo do clanku, protoze jednak nemam na klavesnici diakritiku a nemam chut se s ni u kazdeho pismenka extra piplat, 2. si nejsem 100% jisty s detaily, jak to bylo mezi 1918 a 50. lety (nekteri pametnici mluvi o 1. stupni jako o "Narodni skole" - snad oznaceni jeste z doby Rakouska-Uherska?, dale jestli byla povinna skolni dochazka - po celou dobu? - 8 nebo 9 let), stejne jako jak to presne bylo s 9. tridou v 50. letech; taky nevim, kdy bylo sloucene chlapecke a divci vyucovani (rekl bych, ze brzy po valce, nejpozdeji v r. 1948). Sam jsem sel do skoly v r. 1960. Pokud to nelze nahradit hned presnejsimi udaji, tak by prinejmensim ty nesmysly mely zmizet, lepsi zadne udaje nez spatne - toho, kdo si nepamatuje, jak to bylo, jenom matou. 84.227.144.12 00:20, 4. 11. 2007 (UTC); drobna doplneni puvodnim autorem prispevku 89.217.181.53 02:48, 14. 2. 2008 (UTC); doplneni puvodnim autorem 89.217.22.0 30. 12. 2009, 22:14 (UTC)

Souhlasím s předřečníky téměř bezvýhradně. Jenom jsem chtěl doplnit, že k faktografické přesnosti alespoň na českém a slovenském území chybí zmínky i o organizaci školství za Rakouska-Uherska, protože, alespoň pokud si dobře vzpomínám, povinná školní docházka existuje už od dob císařovny Marie Teretie, tedy zhruba 250 let. Mnoho z nás jistě vidělo skvělý film Jana Svěráka Obecná škola, kde o nějaké osmileté či devítileté škole nepadalo ano slovo. **--MiroslavJosef 13:02, 5. 12. 2007 (UTC)

Nesouhlasím s tvrzením, že malotřídní škola poskytuje nižší kvalitu vzdělávání. Může tomu být i naopak. Pár dětí z jednoho ročníku, který je spojen s pár dětmi z jiného ročníku, může dostat kvalitnější vzdělání a podstatně více individuální péče než třicet prvňáčků na klasické ZŠ - je to jen ve schopnostech kantora si práci zorganizovat. Jako plus malotřídních škol vidím v tom, že děti z nich jsou zvyklé na samostatnou práci, umí již od malička "odepnout" a soustředit se jen na to, co mají dělat, když se učitel věnuje jinému ročníku. Výborná průprava na pozdější práci v openspace.

Pokusil jsem se odpovědět na diskusní příspěvky a doplnit údaje zmíněné v diskusi z historie i zajímavý podnět u malotřídek, odpovídající mimochodem Jenskému plánu (s odkazem na příslušný WIKI článek) v alternativních školách, u nás, pokud vím dosud neužíván, oblíbený v Nizozemí a v Německu s motivacemi přesně odpovídajícími diskusnímu příspěvku. Prosím diskutující o názor. Zbyšek Stýblo

Zavedení 9-leté povinné školní docházky v 90. letech

Základní školu jsem ukončil v roce 2000 a pamatuju si, že jsme byli první nebo druhý ročník, který absolvoval 9 tříd. Tzn., že první devátá třída byla u nás otevřena na podzim 1999 nebo 1998. Informace v článku je tedy přinejmenším zavádějící. Navíc si nevzpomínám, že by se situace lišila na různých školách. Jsem přesvědčen, že deváté třídy byly zavedeny všude současně. Galapah (diskuse) 13. 4. 2012, 07:20 (UTC)

Vzhledem k dalším námitkám výše považuji článek za naprosto zavádějící.Galapah (diskuse) 13. 4. 2012, 07:38 (UTC)

To je sice moc hezké, nicméně příslušná šablona zde již byla vložena - vůbec nic Vám nebrání článek upravovat - viz editujte s odvahou. MiroslavJosef (diskuse) 13. 4. 2012, 07:48 (UTC)

Myslel jsem to tak, že ona šablona nevyjadřuje dostatečně míru "nepřesnosti", hledal jsem něco silnějšího, než, co tam je nyní, ale nenašel. Podle mě stránka v současné podobě je horší, než kdyby nebyla vůbec, resp. cca s jedním odstavcem. Ano, editovat bych ji pochopitelně mohl, stejně jako tisíce jiných - toto téma mě osobně natolik nezajímá. Galapah (diskuse) 5. 5. 2012, 10:50 (UTC)

Byl jsem žákem 9. třídy ve školním roce 1992/93. Devátá třída byla v té době zavedena poprvé a zejména pro žáky, kteří neudělali zkoušky na střední (pokoušeli se o to další rok). Ale byli zde i žáci, kteří chtěli jít na SŠ o rok později - zkoušky v 8. tř. nedělali.

Vhodné rozdělení článku

Já si myslím, že článek bude časem vhodné rozdělit - určitě by se měla vydělit "historie základního školství v českých zemích" zvlášť tak, aby se nepletla s tím, co existuje nyní - obecná celosvětová historie základního školství by se samozřejmě také velice hodila - školní rok a prázdniny by měly mít také svůj samostatný článek (protože se týkají i většiny středních škol, nejen těch základních). Otázky zvláštních škol by také mohly být uvedeny zvlášť. MiroslavJosef (diskuse) 13. 4. 2012, 08:01 (UTC)

Rozhodně rozdělit, ale ani ne tak "historie", ale už sama česká základní škola, což je většina obsahu článku, aby se oddělila od obecného pojmu základní škola. To není prakticky vůbec rozlišeno.Tosek (diskuse) 9. 7. 2014, 11:06 (UTC)