Diskuse:Volba prezidenta České republiky 2013

Rozdělení

Nebylo by dobré rozdělit ohlášené prezidentské kandidatury a ohlášené snahy o získání stranické nominace? --Dezidor (diskuse) 4. 3. 2012, 11:25 (UTC)

A víme vůbec, jak to s tím Sobotkou vlastně v současné době je? Osobně bych rozdělení zatím ponechal, ale bylo by patrně vhodné napsat k „Možným kandidátům“ pár řádek k situaci v ODS, ČSSD a KSČM. --Petr C. (diskuse) 4. 3. 2012, 11:36 (UTC)

V textu ovšem není uvedeno to hlavní - volby mohou proběhnout pouze a výhradně pokud Poslanecká sněmovna PČR i Senát PČR schválí příslušný prováděcí zákon - což se ovšemže doposud nestalo. MiroslavJosef (diskuse) 11. 3. 2012, 20:34 (UTC)

Množné číslo

Proč se to nejmenuje „Volba prezidenta České republiky 2013“? Předpokládá se, že první bude určitě neúspěšná? fext 12. 3. 2012, 16:13 (UTC)

A proč název volby prezidenta? Přirozenější je název prezidentské volby. --Tchoř (diskuse) 16. 3. 2012, 10:57 (UTC)

Proč prezidentské volby? Bude jich víc? fext 16. 3. 2012, 11:15 (UTC)

Pokud nebude nikdo proti, zítra bych přesunul. fext 21. 3. 2012, 08:55 (UTC)

Možná bude volit víc lidí než jeden, takže to budou volby (každý volič provede svou volbu), i když zvolený prezident bude jen jeden. Proto se chodí k volbám a ne k volbě. Ale budiž, zákon používá také jednotné číslo. --ŠJů (diskuse) 10. 8. 2012, 22:25 (UTC)

K aktulizaci

• http://zpravy.idnes.cz/topfer-by-na-hrad-kandidoval-jen-kdyby-demokracii-ohrozoval-neonacista-1mr-/domaci.aspx?c=A120422_145223_domaci_kop Tomáš Töpfer a Cyril Höschl odmítli. --Dezidor (diskuse) 22. 4. 2012, 15:39 (UTC)

Josef Toman

Navrhuji ze seznamu odstranit. (Encyklopedicky) nevýznamná osoba, sebepropagace, stránky na mě působí, že se jedná o nějaké absurdní drama [1]. Otázkou je, jak případně regulovat kandidáty, kteří jsou zcela mimo politický rámec, tj. když si pan Novák z Dolní Lhoty zítra založí webovou stránku a na ní oznámí prezidentskou kandidaturu, tak se sem bez omezení připíše? --Kacir 7. 5. 2012, 05:01 (UTC)

Alespoň chabým filtrem by mohla být podmínka (v opakovaném) uvedení osoby v celostátním průzkumu renomované agentury.--Kacir 7. 5. 2012, 05:07 (UTC)

"Filtr" by měl být netriviální seriózní zdroj ohlašující tu kandidaturu. Takže až o jeho kandidatuře napíše nějaký zpravodajský web, tak je to podle mě relevantní. Na nás podle mě není abysme rozhodovali/cenzurovali, který kandidáti jsou "mimo" a který jsou ty "správný". --Aeromix (diskuse) 8. 5. 2012, 17:41 (UTC)

Jednotliví wikipedistí samozřejmě nemohou rozhodovat ad hoc podle subjektivních kritérií, ale na základě objektivních pravidel projektu. Aplikace NNVZ se mně jeví jako vhodná. Otázkou je pak netrivialita, jestli by k zanesení do seznamu postačovala jedna triviální zmínka v lokálním periodiku.--Kacir 8. 5. 2012, 21:20 (UTC)

Rozhodovat, který zpravodajský web je "triviální" (neznamenalo to slovo původně něco úplně jiného, než jak se to tu používá?), není o nic jednodušší, než rozhodovat, kdo z lidí, kteří někdy někde plácnou, že by eventuálně mohli kandidovat, tu má být uveden. A bohužel, ani pravidlo 2NNVZ nic z toho neřeší. Ostatně, nejpopulárnější zpravodajské weby a další média jsou sice významné, ale rozhodně ne důvěryhodné. Blog kdekterého Pepíka Vomáčky může být důvěryhodnější. Kdyby měl být seznam těch, co nezávazně vyhlásili svou kandidaturu, úplný, tak v něm budou tisíce lidí. --ŠJů (diskuse) 11. 8. 2012, 00:04 (UTC)

Jistě, ale blogy jsou diskvalifikované z podstaty jako závislé zdroje na rozdíl od nezávislých (v chápání Wikipedie) zpravodajských webů.--Kacir 11. 8. 2012, 01:02 (UTC)

Což je samozřejmě naprosto nesmyslná zásada vycházející z nesmyslné dedukce. Ostatně tento výklad (že blogy jsou diskvalifikované proto, že by měly být údajně z podstaty závislé, a že zpravodajské weby by snad měly být z podstaty nezávislé na čemkoliv) čtu tedy opravdu poprvé a kdybych to tu neviděl na vlastní oči, nevěřil bych tomu, že by to mohl nějaký rozumný wikipedista vůbec vypustit z klávesnice. Co se pamatuji, tak ta diskvalifikace blogů se netýkala nezávislosti, ale důvěryhodnosti, a vycházela z víry, že když o něčem rozhoduje (jakákoliv, třeba i anonymní) redakce, tak je to jaksi důvěryhodnější, než když sebedůvěryhodnější člověk něco zveřejní sám za sebe. Ani s tím ovšem nemohu souhlasit. Ve skutečnosti se spíš někdo pokoušel tím pokoutně prosadit pokus o filtraci publikovaných zdrojů podle jejich zdánlivé významnosti (ačkoliv to v pravidle o NNVZ nemá oporu a navíc to tímhle způsobem opravdu nelze rozlišovat). Jsou to prostě jen takové zástupné berličky, jak zdůvodnit, aby tu nedůvěryhodným, ale masovým zpravodajským webům (a to často i anonymním "redakčním" zprávám obsahujícím očividné nesmysly) byla přikládána větší váha než třeba i důvěryhodným blogům. Čili nic víc než jakýsi čistě předsudečný POV pro selekci zdrojů. A to tu ještě máme druhou otázku, kdo tady bude rozhodovat, které agentury jsou "renomované". Kdopak je tady bude renomovat? --ŠJů (diskuse) 12. 8. 2012, 08:00 (UTC)

Doporučuji se nejdříve seznámit s informací, co je to nezávislý sekundární zdroj, na nichž Wikipedie staví. Neboli, u blogů na rozdíl od zpravodajských serverů, budeme těžko hledat oddělenou redakční kontrolu a bloger je sám i recenzentem. Blog, jakožto primární zdroj, naplňuje podmínku: „Na Wikipedii se nesmí používat primární zdroje, jejichž informace není dostupná prostřednictvím seriózního vydavatele.“--Kacir 12. 8. 2012, 08:24 (UTC)

Promiňte že Vám do toho zasahuji, klidně můj koment pak smažte - pan Toman o svou kandidaturu zjevně usiluje, jen nemá žádný zájem médií. Usuzuji tak z jeho odpovědí na blogu Miroslava Návrata: [2] M. Heřmánek

Ano a to je problém pro uvedení v seznamu. Dokonce i ke kartářce a vědmě Janě Lysoňkové existují zdroje splňující zdejší kritéria.--Kacir 21. 8. 2012, 09:51 (UTC)

Foto jiřího karase

Foto Jiřího Karase je třeba zde http://jirikaras.cz/fotografie/01.jpg .

Fota na Wikipedii mohou být pouze ta, zveřejněná pod svobodnou licencí. Což ta odkazovaná není. --Silesianus (diskuse) 20. 7. 2012, 09:33 (UTC)

Pořadí

Docela vtipné, uvádět Emila Adamce jako prvního :-) Přímo ukázka toho, jak může být abecední řazení někdy stupidní. Když už to nejde podle významnosti kandidátů, co takhle třeba podle data oznámení kandidatury? --ŠJů (diskuse) 10. 8. 2012, 22:21 (UTC)

Proč?--frettie.net (diskuse) 11. 8. 2012, 00:26 (UTC)

Významnost kandidátů je POV, je významnější Vandas, Karas, nebo Cibulka? Datum oznámení kandidatury řazení neřeší, jednak se jedná o stejný – do značné míry nezaujatý princip –, jako abecední kritérium, není u všech kandidátů uvedeno, především by ale prvním mohl být opět kdokoli, i ten Adamec. Dodatečně upravovat kritérium řazení u politických voleb až podle toho jak se to vyvine (např. na 1. místo seznamu Adamec nepatří), tomu už se věnoval jistý bostonský starosta (en:gerrymandering :), nechme to jak je, Adamec může být vtipný stejně tak na prvním, nebo i na posledním místě, nebo vůbec. Pořadí v seznamu na tom těžko něco změní.--Kacir 11. 8. 2012, 00:26 (UTC)

Považuji abecední řazení za nanejvýše vhodné, tím spíše, že jde jen o seznam uchazečů o kandidaturu. Otázku významu kandidátů vyřeší již brzy odsunutí tohoto seznamu do druhotných pozic seznamem těch, co na kandidaturu dosáhli... --Žoldák (diskuse) 11. 8. 2012, 06:01 (UTC)

Jestli významnost je POV, tak abeceda je taky POV, od ostatních POV se lišící především tím, že je naprosto nesmyslný. A proč tedy vlastně řadit podle prvního písmene příjmení a ne třeba podle předposledního písmene křestního jména? Anebo losem, stejně jako se přidělují čísla do voleb? Proč musí být všude jako první AAA Auto Praha? Je-li kritériem zařazení do seznamu to, že "ohlásili" kandidaturu (t. j. někde něco nezávazně plácli), tak pak by ono ohlášení asi mělo být rozhodujícím i pro řazení - tedy datum, popřípadě nějaké seskupování podle způsobu ohlašování. --ŠJů (diskuse) 12. 8. 2012, 07:42 (UTC)

Kritérium abecedního řazení je na rozdíl od kritéria významnosti zjevné. Významnost a její vzájemný poměr u jednotlivých kandidátů nelze – na rozdíl od abecedního řazení či data zahájení kampaně, jednoznačně určit.--Kacir 12. 8. 2012, 08:30 (UTC)

To je docela přesná poznámka, jestli je první pozice nějakého Adamce směšná nebo ne, není důležité, podle mne je dobrá polovina celého seznamu výsměch volbě hlavy státu. Ale to se změní po 1. říjnu, kdy se jednotliví kandidáti začnou registrovat u ministerstva vnitra, vznikne důležitější tabulka a ta původní bude na podobné úrovni jako Vojta Dyk. Jistou účast pak má jen Dienstbier, Schwarzenberg, Sobotka a Zeman. 50 tisíc podpisů je celkem rozumná hranice, troufám si odhadnout, že ji překoná už jen Fischer a Roithová. --194.213.41.2 13. 8. 2012, 16:45 (UTC)

Změna kríteria řazení v seznamu

Takto se ŠJů na Wikipedii nepostupuje [3]. Založil jsi sekci ohledně kritéria řazení v seznamu. Navrhl jsi kritérium podle data. Nikdo návrh nepodpořil, tři se vyjádřili nesouhlasně. A přesto jsi toto kritérium změnil. Navíc ve zdůvodnění SE je použita nepřesvědčivá formulace: „… podle data oznámení kandidatury se jeví být… .“
Revert takové editace je oprávněný. Osobně je mně jedno, jestli bude seznam řazený podle data či abecedy, ale tímto stylem se změny neprosazují.--Kacir 27. 8. 2012, 13:55 (UTC)

Tři se vyjádřili nesouhlasně? Frettie se zeptal proč, tak jsem mu v diskusi i ve shrnutí editace odpověděl proč. 194.213.41.2 se vyjádřil, že pořadí nepovažuje za důležité. Ty jsi (stejně jako já) konstatoval, že podle významnosti to řadit nelze (tvůj souhlas se mnou si těžko mohu vykládat jako nesouhlas se mnou). Datum oznámení kandidatury podle tvého názoru problém neřeší – což jsi zdůvodnil hlavně tím, že není u všech kandidátů uvedeno a pak tím, že první by mohl být opět kdokoliv. Ovšem to, že u některých kandidátů nebylo uvedeno, byla snadno napravitelná chyba (každý zdroj má nějakou dataci). A že řazení událostí podle data události má větší relevanci než řazení nahodilé (abecední) je nyní celkem zřejmé. Žoldák sice označil abecední řazení za "nanejvýše vhodné", ovšem ničím to nezdůvodnil a k řazení podle data se nijak nevyjádřil. Podle mého názoru abecední řazení je zoufalé řešení z nouze, zatímco řazení podle data oznámení nejen že je určitým objektivním faktorem, který přece jen o něčem reálném vypovídá, ale také dobře znázorňuje následnost dějů - tedy kdo svým oznámením na čí oznámení reagoval, kdo oznámil kandidaturu až po schválení přímé volby atd. Tedy toto řazení přináší nějaký objektivní informační bonus oproti abecednímu řazení. Ostatně výsledky průzkumů nebo seznamy předvolebních debat tu uvádíme taky chronologicky, a ono nezávazné ohlašování kandidatur je v podstatě první částí předvolební kampaně, má svou dynamiku, své vlny a své příčinné a dějinné souvislosti. --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2012, 17:17 (UTC)

Technická: Ano, tři se vyslovili ne-souhlasně. Pokud považuješ reakce: „Proč ?“ (1), „nechme to jak je“ (2) a „považuji abecední řazení za nanejvýše vhodné“ (3), jako vyslovení souhlasu a podpory, pak se rozcházíme.--Kacir 27. 8. 2012, 17:47 (UTC)

Pokud to chcete výslovně - ano, byl jsem a jsem proti. Nechte to být podle abecedy a počkejte si do začátku října, kdy budou skuteční kandidáti. Koukám, že už jsou všichni nedočkaví... --194.213.41.2 28. 8. 2012, 06:30 (UTC)

Pokud to i ode mě chcete výslovně - ano, jsem proti.--frettie.net (diskuse) 28. 8. 2012, 22:06 (UTC)

Jsem pro řazení podle abecedy. Minimálně u jmenného seznamu. U časové osy kandidatur si nejsem tak jistý. --Dezidor (diskuse) 31. 8. 2012, 05:44 (UTC)

Seznam osob, která reálně podaly (resp. podají) kandidaturu, bude zcela jiný seznam, který má s tímto seznamem pramálo společného. Doufám, že pak nebude tento seznam nikdo bourat. Skutečné kandidáty bude asi nejlépe řadit podle oficiálně vylosovaných čísel. Oproti tomu ono mediální "ohlašování kandidatur" je především děj, který se odehrává v čase a má svou dynamiku, je provázán s ostatními událostmi a ostatními kanidaturami. Připadá mi docela škoda, že jste toto uspořádání, které o něčem reálném vypovídá, zničili a vrátili zpět abecední řazení, které neobsahuje naprosto žádnou informaci. --ŠJů (diskuse) 1. 9. 2012, 11:42 (UTC)

Grafika tabulky

Běžnému čtenáři asi nebude zřejmé, proč v tabulce předvolebních průzkumů v řádcích posledních dvou průzkumů kandidát na druhém místě náhle ztučněl a zrůžověl. Žádný zřetelný rozdíl oproti předchozímu výzkumu, žádná vysvětlivka… Pokud tvůrce tabulky má nějakou svoji barevnou kódovací květomluvu, tak by měl počítat s tím, že běžný uživatel Wikipedie s ní asi není obeznámen. --ŠJů (diskuse) 11. 8. 2012, 00:09 (UTC)

     Ano, chtělo by to legendu/vysvětlivky.--Kacir 11. 8. 2012, 00:38 (UTC)

Koukám, že už je odbarveno. Ale u posledních dvou průzkumů je pořád z neznámých důvodů ztučněn i kandidát na 2. místě. --ŠJů (diskuse) 12. 8. 2012, 07:32 (UTC)

Pravděpodobně proto, že by postoupil do 2. kola, pokud by v prvním nikdo nezískal 50,0 % + 1 hlas. --Kacir 12. 8. 2012, 19:11 (UTC)

Tak to by kandidát na 2. místě nebyl zřejmě zvýrazněn jen u posledních 2 průzkumů, ale u všech, protože 50 % nemá Fischer v žádném průzkumu.

Jako vzor posloužil model používaný na en.wiki. Pokud byli oba kandidáti zvýrazněni, znamenalo to, že se nacházejí v rámci statistické chyby a oba jsou teoreticky první. Různé barvy byly užity proto, že nepocházejí z jedné politické strany ani jednoho politického směru. Žádný průzkum pro druhé kolo (resp. head-to-head) dosud nebyl v ČR zveřejněn (v tom případě by byly vyplněny jen první dva sloupce ). --Petr C. (diskuse) 13. 8. 2012, 07:29 (UTC)

Jen pro úplnost, je to děláno podle tohoto. Barevné zvýraznění mi přišlo jako významné plus (člověk nemusí složitě porovnávat čísla, ale hned vidí nejvýznamnější vývoj), ale nechám to na ostatních. --Petr C. (diskuse) 13. 8. 2012, 07:37 (UTC)

A že to tedy bylo zvýrazněno mimo jiné zrovna u Factum Invenio, u které není statistická chyba vyčíslena a odstup mezi Fischerem a Zemanem je 4 %, tedy větší, než kýmkoliv uváděná statistická chyba? A u toho průzkumu Sanep ve druhém řádku má Zeman ztrátu 2,9 %, statistická chyba je udána na 1,5 % - a přesto byl tučný a barevný. Pro názornost by byly lepší např. nějaké sloupcové diagramy. --ŠJů (diskuse) 13. 8. 2012, 16:08 (UTC)

Ad onen druhý případ. Statistická chyba se musí počítat u obou kandidátů zároveň. Zatímco jeden v rámci chyby 1,5 % může ztratit oněch 1,5 % a naopak kandidát na druhém místě může mít o oněch 1,5 % více. Tedy ve statistické chybě jsou rozdíly 3 %.

To, že agentura odchylku neuvádí, je ostuda a její špatná vizitka. V takovém případě by se mělo počítat se 3 % či více. --Petr C. (diskuse) 13. 8. 2012, 20:08 (UTC)

Špatná vizitka spíš je, když agentura odchylku uvádí a nepřipouští, že čísla z ankety nejsou nikdy ničím víc než čísly z ankety. Ta čísla říkají, kolik procent dotázaných se jak vyjádřilo, a to říkají úplně přesně, bez odchylky (leda snad že by si agentura nevěřila, že to z těch dotazníků dobře sečetla). Solidní agentura předloží výsledky svého průzkumu a nevěští ze stříbrné koule. Ví, že její metodika nikdy nemůže zajistit reprezentativní vzorek a že skutečnost může být zcela jiná. A abychom my wikipedisté nějakou agenturu "trestali" za to, že její metodika neodpovídá našim přáním, a z palce si vycucávali nějaká penalizační procenta, to už je úplný nesmysl. --ŠJů (diskuse) 13. 8. 2012, 20:34 (UTC)

Podporovatelé

Jak naložit se sekcí tabulky „podporovatelé“? Zatím je ještě únosná, ale pravděpodobně bude s blížícím se datem voleb neúměrně bobtnat. Jistě se najdou stovky až tisíce podporovatelů s věrohodným zdrojem, kteří se do tabulky nevejdou.

1. Forma zápisu? Ponechat v tabulce i stovky, tisíce subjektů; vyčlenit samostatný seznam; jiná forma (nový článek apod.),
2. Koho uvádět? Všechny osoby, instituce s věrohodným zdrojem, tedy i nevýznamné (Jan Novák, Cheb, podporuje Zemana [141]); jen encyklopedicky významné (Jan Novák, Cheb, není významný),
3. Co uvádět? Jméno, název instituce, povolání, výši příspěvku…

Nedíval jsem se na iw, možná tam existuje vhodná forma. Podobné zbytečné zvyšování objemu tabulky [4] rozhodně není vhodné, článek je o volbě prezidenta, nikoli o podporovateli.

Nenechával bych podporovatele v tabulce a někam je přenesl. Na další formu nemám pevný názor, je mně to fakticky jedno. Preferuji (zatím) samostatnou sekci článku, či nový článek s uvedením jen encyklop. významných osob, společností (dle VZ), povolání a výše daru.--Kacir 26. 8. 2012, 16:21 (UTC)

Určitě by mezi podporovateli měly zůstat nominující politické strany, významné názorové a vlivové skupiny, encyklopedicky významné osobnosti, významní donátoři atd. Taková informace je velmi podstatná, podává obraz o tom, jaké politické a společenské skupiny i jaké typy lidí k danému kandidátovi tíhnou, tedy reálnější a konkrétnější obraz o skutečném významu a charakteru takové kandidatury, než jaký mohou podat pouhé proklamace kandidáta. U několika málo nejžhavějších kandidátů bude ten seznam pochopitelně trochu delší, než u nějakých neznámých kandidátů z recese, ale do stovek a tisíců by to určitě jít nemělo – v takovém případě by bylo vhodné redukovat výčet maximálně na pár desítek nejvýznamějších podpor a ty méně významné buď úplně vypustit nebo je třeba uvést jen v článku o daném kandidátovi.

Přenášet podporovatele do jiné tabulky by bylo kontraproduktivní. Nepíšeme tady o podporovatelích kvůli těm podporovatelům, ale právě kvůli těm kandidátům - stejně jako fotka kandidáta dávají čtenáři představu o kandidátovi a jeho zázemí. Pokud bychom v jedné samostatné tabulce měli fotky, ve druhé jména, ve třetí informace o oznámení kandidatury a ve čtvrté informace o tom, kdo kandidaturu podpořil, a museli bychom těkat z jedné tabulky do druhé, abychom si informace dali dohromady, tak to by byl spíš krok kamsi zpátky či k chaosu.

Uvádět bychom měli u každého podporovatele ty informace, které jsou ve vztahu k té podpoře zásadně důležité. Výši významné finanční podpory uvádět vždy, k charakteristice dané osoby jinak většinou stačí přímý odkaz na článek o ní, pokud existuje. Někdy ovšem může být užitečné např. zvýraznit, že nějaký kandidát má většinu příznivců třeba z prostředí divadla a herců, či z určité politické strany či křídla. --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2012, 17:51 (UTC)

Časová osa kandidatur

Ty barvičky si vymýšlel kdo? --Silesianus (diskuse) 29. 8. 2012, 13:55 (UTC)

Kalupinka. Některé jsem pak lehce pozměnil, třeba na žlutou pro Suverenitu. --Dezidor (diskuse) 29. 8. 2012, 14:02 (UTC)

Měla by být jednotná barva. Takto to evokuje, že Vandas kandiduje za komunisty, Franz a Fišerová za ČSSD a Toman, Samková a Adamec za fašisty. --Silesianus (diskuse) 29. 8. 2012, 14:07 (UTC)

Ještě jsem zapoměl na Minafm a 88.101.110.157. Jinak bych řekl, že současná verze je kombinací barev podle ideologie, stranických barev a nahodilých barev. Jinde to řešili třeba takto: http://apps.facebook.com/volebni-pruzkum/ --Dezidor (diskuse) 29. 8. 2012, 14:09 (UTC)

Tedy zkráceně duhový guláš. Jsem pro návrat vhodné jednotné barvy. --Silesianus (diskuse) 29. 8. 2012, 14:12 (UTC)

Je mi to jedno, ale vyznění Vandas kandiduje za komunisty, Franz a Fišerová za ČSSD a Toman, Samková a Adamec za fašisty považuji za nesmysl. --Dezidor (diskuse) 29. 8. 2012, 14:18 (UTC)

Červená barva je v českém politickém prostředí spjata s KSČM, stejně jako oranžová s ČSSD a modrá s ODS. Tak to prostě je. Černá (odstíny šedé) bývá obecně (ale nemusí vždy) spojována s fašisticko-nacistickými směry. --Silesianus (diskuse) 29. 8. 2012, 14:27 (UTC)

Tak já třeba s tímto významem barev souhlasím (červená = komunista, oranžová = soc. dem. apod.), ale každý to tak vidět nemusí a budou kolem toho zbytečné rozbroje a nepochopení. Proto by jedna standardní barva mohla stačit. S tím, že u těch, co se již z volby stáhli, by mohla být odlišena (světlejší odstín nebo třeba šedá). --194.213.41.2 29. 8. 2012, 14:35 (UTC)

@Silesianus: Červenou lze v českém prostředí spojovat nejen s KSČM, ale i s DS(SS). Ne kvůli ideovým podobnostem (to by bylo jiné téma), ale kvůli stranickým barvám. Zejména v době DS, ale i dnes, když se podíváte na weby http://www.tomasvandas.cz/ a http://www.dsss.cz/, tak ta červená je tam hodně jasná. Černá a fašismus v českém prostředí platí tak o 1. republice a NOF, v posledních letech (před zavedením žluté) se, i když jen velmi příležitostně, spojovala s KDU-ČSL. Možná je to i tím, že fašistická strana tu od 2. světové války nebyla, u DSSS lze hovořit spíše o sympatii části členů k neonacismu. --Dezidor (diskuse) 31. 8. 2012, 05:58 (UTC)

Imho, pokud je kandidát oficiálním kandidátem nějaké strany, je možno ho v pohodě obarvit barvou, která je pro stranu typická/oficiální. Tuto barvu najdete v boxu na wikistránce příslušné strany. Další možností je barvit podle stranické příslušnosti. Některé strany už mají kandidátů vícero (TOP09, SBB, KDU), Jinak bych prosil osy nějakou neutrální barvou, nespojenou s žádnou zavedenou stranou či směrem, šedou.--Fafrin (diskuse) 29. 8. 2012, 22:02 (UTC)

Já nevím, ten systém timeline zdá se nebere barvy podle kódu (aspoň se mi to nepodařilo), umí to jen podle slov (red, black, grey). Problém je ten, že již pozadí je grey a lightgrey či darkgrey (ani silver) to nezná. Původně jsem to totiž chtěl tmavě šedou, ale nezadařilo se. Pokud to někdo umí nastavit, pak jsem pro. --Silesianus (diskuse) 30. 8. 2012, 07:45 (UTC)

U oficiálních stranických kandidátů (Dientsbier, Sobotka...) souhlasím s obarvením dle typické barvy strany. U ostatních (nezávislí, neoficiální, straníci /Samková/) volit málo výraznou (decentní) neutrální barvu. Při obarvení ofic. stranických kandidátů v zápatí timelinu uvést legendu tímto stylem. Ne každému čtenáři sepne asociace barva–strana.--Kacir 29. 8. 2012, 22:20 (UTC) / Legendy není třeba, u kandidátů jsou nominanti.--Kacir 30. 8. 2012, 02:50 (UTC)

Přidejte tam někdo Fafejtu, Stehlíka a Popelku, já s tím moc pracovat neumím. --Dezidor (diskuse) 30. 8. 2012, 05:57 (UTC)

Doplnil jsem. Plus změnil ty vertikální časové hranice, aby byly neutrálnější. Jinak se myslím, že jedna barva stačí, pokud tam budou barvy stran, tak nestraničtí uchazeči budou nějakou šedivou barvou znevýhodněni a hlavně to celkově bude nepřehledné. Pak si myslím, že seřazení podle abecedy je nejlepší a v průběhu času se tento graf stane zajímavým dokladem průběhu celé kampaně. Např. po konci registrace (jedna z těch vertikálních linií) už budou pokračovat jen ti, co splní potřebný počet navrhovatelů, a zbytek se odbarví podle vzoru Tošenovský a Kvapil. Do druhého kola volby postoupí jen dva, takže se to zopakuje. Pokud někdo cítí, že je to s jednou barvou a s jedním jejím světlejším odstínem moc jednotvárné a je potřeba nějaký pestrobarevný guláš, ať se klidně vyřádí, já už bych to nicméně nechal takhle. --194.213.41.2 30. 8. 2012, 11:57 (UTC)

Mohu se zeptat, co zajímavého o průběhu kampaně má vypovídat abecední řazení? To jako má graf vypovídat o tom, jestli kandidáti z počátku abecedy mají kratší či časnější kampaně než kandidáti z prostředku anebo konce abecedy? Chraň Pámbu, aby někoho nenapadlo v jiných článcích řadit podle abecedy válečné střety, panovníky nebo chemické prvky. --ŠJů (diskuse) 1. 9. 2012, 11:49 (UTC)

Tak pokud vezmeme jen tento konkrétní případ a necháme si od cesty naprosto nesedící analogie, tak bysme mohli dojít k poznání, že (pseudo)kandidátů je velké množství, takže abecední řazení pomáhá orientaci, rychlejšímu nalezení příslušného kandidáta, kandidáta, kterého hledám. O průběhu kampaně pak samozřejmě zvolené řazení nevypovídá ničeho, ale o tom jsem snad nepsal, psal jsem o celém grafu. Jestli nevěříte, zkuste si to ještě jednou přečíst. A to i věty, které následují po „... v průběhu času se tento graf stane zajímavým dokladem průběhu celé kampaně.“ --194.213.41.2 3. 9. 2012, 06:16 (UTC)

Takže někdo se neudržel a očipřecházející barevný guláš vytvořil. Mohl bych se sice ptát, proč jsou např. Bobošíková a Cibulka tmavěmodří, Jakl a Kvapil světlezelení, Stehlík fialový, Vandas černý apod., ale je to marné, je to marné ... je to marné. --194.213.41.2 4. 9. 2012, 08:50 (UTC)

Barvičky, seriózní pokus

zdravím, jak si můžete všimnout, provedl jsem obarvení časové osy a přidal k tomu legendu. [5]

Klíčem pro barvu kandidáta byla stranická příslušnost/podporující strana, klíčem pro výběr barvy hlavní barva dané strany či hnutí, přinejhorším hlavní barva jejich webu. Zde existují dvě výjimky - DSSS a SPOZ - obě shodně jako hlavní barvu uvádějí trikoloru. Bohužel, tu v grafu nevyrobím. Modrá je zabraná ODS, bílá pozadím, rudá komunisty, kteří sice nikoho zatím nenominují, ale asi by se to ani národním socalistům z DSSS ani národně-liberálním socialistům ze SPOZ nelíbilo (ponechme prosím moji klasifikaci stranou), u SPOZ jsem tedy zvolil poněkud agresivní černou, vychází to z barvy jejich propagace - zamiřte sem čí přímo na plakát kampaně. U spoz je ti těžší, jejich hlavní kampaňová barva je bílá (bílé košile kandidátů na bilboardech apod.) Ta je blokovaná v graf kvůli pozadí. Zvolil jsem tedy neutrální modrou odlišitelnou od barev ODS. Pokud by chtěl někdo vrátit graf do šeda použít bílou pro zemanovce, nebudu proti. S názvy stran v legendě si dělejte co chcete.--Fafrin (diskuse) 4. 9. 2012, 20:36 (UTC)

Domnívám se, že obarvení podle kritéria stranické příslušnosti u všech kandidátů je chybné. Takové obarvení vytváří zkreslený dojem, že dané osoby jsou oficiálními nominanty dané politické strany.
Takže bych stranicky barvil pouze ty osoby, které strana či hnutí oficiálně podpořily a kandidovaly jako své nominanty. Příkladem je K. Samková, členka TOP 09, která ovšem (nemýlím-li se) kandiduje pouze na „vlastní pěst“ a není jako K. Schwarzenberg oficálním kandidátem. Karase jsem nestudoval, pokud není kandidátem KDU-ČSL, tak bych jej odbarvil. U Tošenovského bych naopak modrou barvu ponechal. Bojoval ve vnitrostranických primárkách ODS, tedy po celou dobu této kampaně byl v barvách ODS a nikoli nezávislý. Boj prohrál a kampaň ukončil.
Další variantou je použít pouze jedinou barvu ke všem kandidátům. Bylo by to asi vhodnější z estetického hlediska.--Kacir 4. 9. 2012, 21:07 (UTC)

Myslím, že primární by pro nás mělo být hledisko informativní, nikoliv estetické. Souhlasím s tím, že možná je lepší obarvit pouze nominaty podporované konkrétně danou stranou (Problém pak může nastat u Zemana, pro kterého někdo sehnal podpisy mezi senátory ČSSD.) Tyto skutečnosti by však mohly být vyjasněny v poznámkách. Karas a Samková na vlastní pěst (s poznámkou), Tošenovský pod ODS stejně jako Slánský pod SBB. Otazník je pak nad Fisherovou - je oficiálně podpořena svým hnutím, ale chce být kandidátkou nadstranickou. Btw., zelená barva mi rozhodně, jako stranicky neutrální nepřijde. --Fafrin (diskuse) 4. 9. 2012, 21:20 (UTC)

Na varianty více barev vs. jedna barva nemám silný názor. Jak jsem viděl obě varianty, mírně bych preferoval jednobarevné proužky, nikoli však zelené, ale méně kontrastní (decentní) barvu. Jestliže máme mít obarvené proužky, pak jsem se vyjádřil výše – barvy stran jen u oficiálních kandidátů. U Zemana by tedy problém nenastal, jestli je oficiálním kandidátem pouze SPOZ a žádné jiné partaje, pak vložit barvu SPOZ. Senátoři ČSSD na to nemají vliv, až sociální demokracie Zemana podpoří stejně jako Dienstbiera, pak bude situace jiná. Pokud je Fischerová oficiální kandidátkou hnutí, a takovou kandidaturu přijala / souhlasila s ní, pak by tam měla být barvička hnutí.--Kacir 4. 9. 2012, 21:58 (UTC)

Další kandidáti

Nestíhám, prosím, aby někdo přidal: http://www.lidovky.cz/randak-tahne-na-hrad-janecek-mu-ale-penize-neda-fav-/ln_domov.asp?c=A120910_191136_ln_domov_sk --Dezidor (diskuse) 11. 9. 2012, 06:40 (UTC)

Rozdělit, aneb seznam kandidátů

Mám pocit, že stránka není článkem a v zásadě pořádně nepojednává o volbě takové, ale je v první řadě seznamem budoucích, bývalých, uvažovaných a zrušených a já nevím jakých kandidátů. Nestálo by za to článek rozdělit na Seznam kandidátů ve volbě prezidenta České republiky 2013 a část toho vyházet jinam, článku tak odlehčit a dát možnost růstu informativních částí pojednávajících o legislativním procesu, kampani apod?--Fafrin (diskuse) 19. 9. 2012, 20:46 (UTC)

Růstu částí o legislativním procesu (který by mimochodem dle mne neměl být hlavní premisou zde) či o kampani nikdo nebrání. Směle do toho. --Silesianus (diskuse) 20. 9. 2012, 07:25 (UTC)

Osoby, které ohlásily kandidaturu a splnily volební (?) podmínky

Seznam v "Osoby, které ohlásily kandidaturu" je nutné odfiltrovat... navrhuji z nich vybrat ty, kteří již splnili podmínky pro účast ve volbě (50k podpisů, nominace poslanců/senátorů atd.). Roste nám to tu do obřích rozměrů a stává se z toho smetiště s lidmi, kteří se volbou pouze chtějí zviditelnit (těch je většina).--Kozuch (diskuse) 21. 9. 2012, 08:04 (UTC)

Jenže kdo může doložit, že volební podmínky již splnil? Není to věcí příslušného úřadu?--Fafrin (diskuse) 21. 9. 2012, 10:21 (UTC)

Souhlasím, podmínky musejí být splněny oficiálně, aby ta sekce měla smysl... --Žoldák (diskuse) 22. 9. 2012, 12:26 (UTC)

Nesouhlasím. Encyklopedicky významné jsou i ověřitelná ohlášení kandidatur, ačkoliv pak dotční podmínky nesplní. Spíše je otázkou, kolik prostoru některým ohlášeným kandidaturám věnovat. --Dezidor (diskuse) 24. 9. 2012, 13:59 (UTC)

Taky nesouhlas. Pro ty, kteří splnili všechny podmínky a budou tak moci být od příštího měsíce zaregistrováni, je sekce „Navržení kandidáti“. Tam budou jen ti, kteří opravdu splnili všechny podmínky a kandidovat budou, pro které bude možné hlasovat. Všichni, kteří projevili zájem se do této skupiny probojovat, jsou v sekci „Osoby, které ohlásily kandidaturu“. Samozřejmě s tím, že wikipedie v této sekci uvádí jen ty, o jejichž snaze referovalo vícero netriviálních a nezávislých zdrojů. A o splnění podmínek zde nemá cenu uvažovat, to platí pro sekci předchozí (kde o tom nebude rozhodovat wikipedie, ale Ministerstvo vnitra). --194.213.41.2 24. 9. 2012, 14:09 (UTC)

Podpořil Klaus Jakla?

K této editaci. Podle mě ne. Stejně jako Franz nepodpořil protikandidáty či já nepodpořil asi 4 kandidáty, jimž jsem petice podepsal. Podpis pod petici a přímá podpora ve stylu "Hlasuji pro XYZ" či "Hlasujte pro XYZ" jsou něco jiného. --Dezidor (diskuse) 24. 9. 2012, 13:57 (UTC)

Pouhý podpis petice jako podpora skutečně nevypadá, musel by se sám nějak v tomto směru vyjádřit. A pokud vím, zatím podpořil jen Zemana [6]. --194.213.41.2 24. 9. 2012, 14:19 (UTC)

"Miloše Zemana považuji za významnou osobnost české politiky, s čímž jsem se nikdy netajil. Jeho prezidentskou kandidaturu považuji za logické vyústění jeho politické i životní dráhy. O prezidentskou kandidaturu by se podle mého názoru měli ucházet lidé, kteří pro naši zemi něco vykonali. Miloš Zeman mezi ně patří" taky nelze považovat za přímou podporu. "Miloš Zeman je významnou osobnost české politiky", "Jeho kandidatura je logické vyústění jeho politické i životní dráhy" a "Z uchazečů patří mezi ty, kteří mají za sebou nějakou stopu ve vykonané práci" jsou tvrzení, s nimiž může souhlasit takřka kdokoliv. Jediné, co z toho lze vyčíst je, že Klaus má raději kandidáty, kteří za sebou něco v politice a veřejných funkcích již mají, nikoliv ty, kteří přicházejí bez zkušenosti s praktickou politikou a Zemana řadí do první ze skupin. --Dezidor (diskuse) 24. 9. 2012, 14:28 (UTC)

Hádat se o to určitě nechci, ačkoli je v článku kromě oficiálního „Miloš Zeman mezi ně patří“ i veřejné, byť neoficiální „K Miloši Zemanovi přišel prezident Václav Klaus a řekl: "Tak už zvedni tu prezidentskou kandidaturu, budu tě volit."“. Samozřejmě to pro mě není důvod, abych k Zemanovi Klause jako podporovatele uváděl (ostatně si myslím, že tahle sekce je celkem k ničemu). Nicméně, mimo tuhle diskuzi, osobně jsem zcela přesvědčený, že ho Klaus volit bude, ať už bude kandidovat kdokoli. Jen se k tomu v prvním kole veřejně vyjádří třeba tak, jak se vyjádřil ke svému hlasování o vstupu ČR do EU. --194.213.41.2 24. 9. 2012, 14:38 (UTC)

Dříve než to sem někdo jen tak přidá, to dávám k diskusi. Prezident Klaus pro Lidové noviny: "Já respektuji politiku a pro mě Miloš Zeman z přehršle dnešních kandidátů je jediným politikem. Samozřejmě si uvědomuji, že v momentě, kdy se Zeman stane prezidentem, bude dělat hromadu věcí, ze kterých mi budou vstávat vlasy hrůzou na hlavě. Ale než by to měl být pan Dienstbier, nemluvě o já nevímpanu Franzovi, tak to po mně nemůžete chtít, abych politika, u něhož můžu alespoň trochu předvídat, nepovažoval za vážného a seriózního kandidáta." - je to již podpora hodna zapsání k podporovatelům? (Curtis (diskuse) 6. 10. 2012, 09:10 (UTC))

Je Vojtěch Glaser hůře ozdrojovaný kandidát než jiní?

Student a závodní sportovec Vojtěch Glaser, předseda studentské rady Mensa gymnázia, napsal článek „Prezidentem bych měl být já. Mám vše, po čem trůn touží“, zakončený výzvou: „Volte mě!“, který otiskly celostátní noviny Mladá fronta DNES dne 12. dubna 2012 (jeho článek zabírá čtvrtinu strany C9 formátu A3, týž text je online na iDNES.cz). Má snaha editovat s odvahou zde a zde s uvedeným zdrojem byla 2× revertována. Jistěže je to „závislý zdroj“ (psal to on), ale u kterých kandidátů jsou zdroje nich nezávislé? Výše je diskutován konspirační teoretik Josef Toman, který svou kandidaturu ohlásil na svých webovkách (nezávislý zdroj?), ale v článku mezi ohlášenými kandidáty je, stejně jako vědma Jana Lysoňková, jejíž kandidaturu potvrzuje pět zdrojů, které všechny citují její slova z jejího webu i se stejnou její fotkou z jejího webu. Mezi uvažovanými je podnikatel Karel Muzikář st., ozdrojovaný z mladého webu ČeskáPozice.cz (mimochodem, už svou kandidaturu potvrdil, tak ho někdo pověste o sekci výš). – Jistě, je těžké rozhodnout, koho do článku na WP dát, koho ne a jaké zdroje jsou „nezávislé“, ale e-prostoru je tu snad dostatek (v tom souhlasím s inkluzionisty). Při striktním požadavku zdrojů „nezávislých na subjektu samotném“ by pak muselo být smazáno více kandidátů, a také dokonale ozdrojovaný článek Seznam postav v seriálu Šmoulové, což by byla škoda (je tam postaviček více než zde a všichni jsou modří). – Nechci se přít, na Wikipedii nezahořknu, ale nadějného Vojtu Glasera, skokana na trampolíně, do seznamu už potřetí vracet nebudu, i když si myslím, že by tam být mohl a měl. Oč je horší než mnozí jiní kvazikandidáti? Zdravím a omlouvám se za přeobšírnost své úvahy. IQasi131 (diskuse) 25. 9. 2012, 15:12 (UTC)

O paní Lysoňkové referovaly např. Novinky.cz, Česká televize nebo TV Nova. Josef Toman je podle mne sporný, jen něco málo na virtually.cz, pokud byste ho ze seznamu odstranil, nic by se nestalo. Ale o Glaserovi nenapsal nikdo, jeho „kandidatura“ je proto zcela bezvýznamná. Srovnejte to prosím s podobným Vojtěchem Dykem. --194.213.41.2 25. 9. 2012, 15:43 (UTC)

OK, díky za vysvětlení: Kandidatura (či cokoli) je pro Wikipedii významná, pokud si jí někdo jiný všimne a napíše o ní, a o Vojtěchu Glaserovi vyšel jenom jeho článek v novinách MfD (dle mých informací na kandidatuře netrvá). Leccos je vysvětleno i na virtually.cz. Nechci nikoho vyřazovat, mé úvahy jen poukazovaly na možnou spornost kritérií posuzování (bez)významnosti. O Glaserově kandidatuře narozdíl od té Vojtěcha Dyka nikdo jiný nic nenapsal. Ani to, že je recesista, jak o Dykovi referují dva zdroje (reference v článku), které zároveň zmiňují (oba ve svém závěru) další uvažované kandidáty: Járu Cimrmana (nesplňuje podmínku existence) a Petra Čtvrtníčka, kteří by tak (paradoxně) díky těmto zdrojům mohli být do seznamu zařazeni (čistě teoreticky). Zdraví IQasi131 (diskuse) 26. 9. 2012, 14:26 (UTC)

Jistě, wikipedie je vlastně jen takový shrnující obraz skutečnosti. Zkrátka encyklopedie. To, co je významné („encyklopedické“) a o čem už někdo nezávisle pojednal, to by tady mělo být. Ale nic jiného. Viz také Wikipedie:Žádný vlastní výzkum. Mějte se. --194.213.41.2 26. 9. 2012, 14:53 (UTC)

Jen ještě doplním, že to cizí pojednání by mělo být pokud možno i "Netriviální", tedy rozsahem nezanedbatelné. Nemělo by se prostě jednat o drobnou zmínku či poznámku na okraj.--Fafrin (diskuse) 27. 9. 2012, 00:38 (UTC)

Zase tu někteří pozapomněli, že požadavek nezávislosti či netriviálnosti zdroje jsou kritérii významnosti pro existenci samostatného článku. A existenci samostatného článku o kandidatuře toho či onoho kandidáta tu snad nikdo nepožadoval. Samozřejmě, že pokud nejčtenější celostátní deník věnuje něčí kandidatuře čtvrtinu stránky (a onen kandidát evidentně není výlučným vlastníkem toho média), tak to bohatě stačí k tomu, aby taková informace byla pro encyklopedii relevantní. Je sice fakt, že prezidentskou kandidaturu nejspíše po hospodách neoficiálně ohlásily tisíce lidí a pokud to žádné registrované periodikum nezachytilo, nemůžeme je tu všechny uvádět, ovšem nazývat nejčtenější celostátní deník "nikým", to je opravdu čirá demagogie. --ŠJů (diskuse) 8. 12. 2012, 00:56 (UTC)

Registrovaní kandidáti - dotaz

Registrovaný je kandidát datem předání kandidátní listiny na ministerstvo vnitra, nebo až když MV kandidaturu potvrdí? Fischer dnes předal kandidátní listinu na MV – mám ho tedy přesunout, nebo ještě počkat? --Vachovec1 (diskuse) 22. 10. 2012, 12:55 (UTC)

Já bych řekl, že až potvrdí, takhle bych ji mohl poslat na MV i já, ale samozřejmě by posléze byla vyhodnocena za neplatnou. (Curtis (diskuse) 22. 10. 2012, 14:57 (UTC)).

Předvolební průzkumy

Jak má být uspořádaná tabulka v oddílu Předvolební průzkumy? Podle doby, kdy byl průzkum uskutečněn? První nebo poslední den průzkumu? Miraceti 22. 10. 2012, 20:45 (UTC)

já bych to řadil dle data zveřejnění průzkumu, když to nelze dohledat, tak dle data ukončení průzkumu. Ale celkově bych to viděl na přepracování oné sekce něco jako osa x,y (jméno kandidáta a měsíc) a vyplnění údajů s tím, že by se to dělilo na průzkumy započaté před a po 6. Listopadu, protože pak mají úplně jinou výpovědní hodnotu. (Curtis (diskuse) 23. 10. 2012, 08:27 (UTC))

selekce údajů

U sponzora jednoho z kandidátů (Zeman) je uvedeno, že byl dlouholetým členem KSČ, ale to byli i (nejméně) dva kandidáti (Dlouhý, Fischer). Proč u nich tento údaj chybí a u Šloufa je? V žádném případě nefandím Zemanovi, ale tohle se prostě nedělá.

Když už budu odpovídat na anonymní dotaz tak proto, že je zcela mylný. Ohledně členství kandidátů v KSČ (Zeman, Dlouhý, Fischer) tak to je uvedené v části článku uchazeči i s roky členství. To na co reagujete je informace o podporovateli jako takovém, který nemá samostatnou část v článku. (Curtis (diskuse) 5. 11. 2012, 16:36 (UTC)).

Fotky

Už jsme jich pár oříznul, ale dělal jsem to od oka, nekoncepčně. Možná by ale nebylo od věci fotky všech zúčastněných (bezeztrátově) ořezat na jednotný formát(poměr stran) se zhruba stejnou kompozicí. Nějaké nápady, než se do toho případně pustím? Miraceti 6. 11. 2012, 12:13 (UTC)

Já bych fotky uchazečů, kteří nezískali podporu ke kandidatuře úplně z tohoto článku vymazal a nechal bych jen jejich jména a přidané informace, a to celé bez formátu tabulek. Byl by někdo proti? Jinak k fotkám kandidátů u těch souhlasím takřka s čímkoli. (Curtis (diskuse) 6. 11. 2012, 13:46 (UTC))

OK, to se mi zdá rozumné. V tom případě ale úpravy fotek nebudou zcela nutné, protože mezi fotkami kandidátů není už tak velký rozdíl. Miraceti 6. 11. 2012, 16:02 (UTC)

Tak to by bylo. Miraceti 6. 11. 2012, 16:17 (UTC)

Obecně není šťastným řešením, aby se v článcích v encyklopedii ověřitelné relevantní informace vymazávaly. Informace se mají uspořádávat a přidávat. Co v kterékoliv fázi encyklopedicky zajímavé a relevantní bylo, nemělo by být dodatečně redukováno a umazáváno. Naším ideálem není, aby po skončené volbě článek pojednával pouze o vítězi volby – článek by měl věrně a přehledně popisovat situaci v každé fázi procesu. --ŠJů (diskuse) 8. 12. 2012, 00:45 (UTC)

Více přihlášených

Článek by měl zohlednit, že se přihlásilo víc lidí. I když třeba nemají podpisy a budou odmítnuti. Viz: http://www.mvcr.cz/clanek/podrobne-informace-k-prime-volbe-prezidenta.aspx --188.95.127.237 6. 11. 2012, 18:06 (UTC)

Přidal jsem. Miraceti 6. 11. 2012, 18:21 (UTC)

Mediální ankety

Jaký mají encyklopedický přínos mediální ankety, které nejsou dělány na reprezentativních vzorcích? Jsou nevypovídající. Navrhuji sekci smazat. (Curtis (diskuse) 4. 12. 2012, 12:39 (UTC)).

Inu, každý způsob zjišťování názorů má své klady i své zápory a každý nepochybně o něčem vypovídá. Ona ta "reprezentativnost" u těch agenturních průzkumů je také jen fiktivní – a na druhou stranu, množina aktivních voličů je asi tak reprezentativním vzorkem společnosti, jako množina účastníků nějaké ankety. Encyklopedie tu opravdu není k tomu, aby dělala jednostrannou nekritickou reklamu výlučně produktům tří agentur a nechávala si jejich fanoušky diktovat zásady svého cenzurování. A ignorovat a zamlčovat ankety nejvýznamnějších internetových deníků, to by opravdu bylo velmi neencyklopedické. Ovšem jak se zdá, vítr fouká z podobné strany jako v případě samoúčelné záminky, že debata dvou kandidátů je málo na to, aby zde byla zmíněna, byť by dotyční debatovali před natřískanou aulou a za zájmu několika médií. --ŠJů (diskuse) 8. 12. 2012, 00:33 (UTC)

Inu milý ŠJů ono to nebude tak spiklenecké, jak by se vám líbilo :), jde o to, že tento článek se stále rozrůstá a to již téměř do obludných rozměrů a proto se musí myslet na to co z toho je skutečně podstatné. Až tuto stránku někdo za 10 let rozklikne bude si číst koho zvolili čtenáři Blesk.cz? Možná tak jako zajímavost. Není to na objednávku agentur, ale ty agentury postupují alespoň podle vědecké metodologie, ty e-deníky rozhodně ne. A s tou debatou je to jinak, buď doplňte všechny debaty dvou kandidátů nebo žádnou je to jednoduché. V nejrůznějších médiích TV Nova, ČT byli již mnohokrát dva kandidáti proti sobě, to by bylo na vlastní článek. A právě vyzdvihovat pouze jednu z těch všech debat je účelové a jevící se "na objednávku". To je nestranost milý ŠJů. (Curtis (diskuse) 8. 12. 2012, 10:02 (UTC))

Pokud se kterýkoliv článek rozrůstá, tak se to neřeší odstraňováním relevantních a ozdrojovaných informací, ale vhodným a přehledným uspořádáním infomací, případně vyčleněním některých podtémat do samostatných oddílů či článků. O "vědecké metodologii" agenturních průzkumů si můžeme každý z nás myslet svoje, stejně jako o výpovědní hodnotě mediálních anket - naše názory však nejsou důvodem k tomu, abychom nějaké encyklopedicky významné a ověřitelné informace zamlčovali a vymazávali či preferovali nějaký určitý POV (například těch agentur či jejich fanoušků). A mimochodem, k vědecké metodě určitě nepatří zamlčovat a ignorovat fakta, která se někomu nelíbí či nehodí do krámu. A konání a výsledek anket ve významných médiích nepochybně fakty jsou.

Máte-li tak dojemnou starost o čtenáře, který článek rozklikne za 10 let - zaprvé předpokládám, že v článku bude hledat spíše informace nežli pár povšechných uhlazených a procenzurovaných nicneříkajících frází, a za druhé, možná ho spíše bude zajímat, jak si na tom jednotliví kandidáti stáli a s čím do voleb šli, než seznam dat a míst vybraných debat, na nichž se dokola točilo těch samých pět či kolik kandidátů z celkových 11. Proč by se měly ze seznamu odstraňovat zjevně významné debaty jen proto, že počet jejich účastníků si jeden wikipedista zvolil jako zakázané číslo? Kde jste přišel na to, že debata dvou kandidátů je a priori méně významná než debata tří nebo sedmi kandidátů? Zvlášť pokud jeden z těchto debatujících je oficiálním kandidátem parlamentní strany a druhý z kandidátů je suvérénním vítězem anket v několika různých médiích a zároveň to je nejvýznamnější debata, na které vystoupil? Pokud víte o nějakých dalších srovnatelně významných debatách - bez ohledu na počet účastníků - tak je samozřejmě do článku přidejte. Tím spíš, pokud zjistíte, že na té debatě své názory představil kandidát, který v dosud uvedených debatách vůbec není zastoupen. Naopak možná nemá smysl zmiňovat každou příležitost, kde se sice sešlo více kandidátů, ale prakticky se nedostali ke slovu nebo jen opakovali to, co už řekli na několika předchozích debatách. --ŠJů (diskuse) 10. 12. 2012, 10:02 (UTC)

Takže říkám to naposled buď uveďte všechny "dvojčlenné debaty" nebo žádnou to vy vyzdvihujete jednu. A to, že Franz, Okamura a další dokola odmítají účastnit se debat není problém můj ani ostatních kandidátů, proto se tam opakují pořád ti samí, ostatní to dokola odmítají. Nejsem fanoušek žádných agentur, tyto tři co tu jsou pravidelně zveřejňují výsledky, ostatní to nedělají, kdyby dělaly byly by tu také. Není to vyzdvihování tří agetur, je to zveřejnění všech vědeckých statistických agentur, které zveřejňují průzkumy. Nevím co si ve své konspiračnosti (závislosti) představujete, že mi dávají ty agentury naoplátku :D. Očividně jste vy fanoušek jistých lidí a zájmů, ne já. Když hovoří dva tak to není prezidentská debata ale duel, čistě terminologicky. (Curtis (diskuse) 10. 12. 2012, 11:30 (UTC)).

A o vědeckosti reprezentativních vzorků se nedá pochybovat, víte? Problém je v tom, že agentury nedělají průzkum na stejném vzorku lidí každý měsíc, ale na různých, proto z toho nelze vyvodit kontinuální výsledky. Lepší by bylo kdyby si vzaly tak pět reprezentativních vzorků a z nich udělaly průměr výsledků. A těchto pět stále dokola každý měsíc dotazovaly. To je vědecký postup zvaný panelové šetření. A mediální ankety? Nic než blábol, a to proto, že: Přístup k internetu má 65 % domácností (absence hlavně v kategorii důchodců), na internetu mohou hlasovat i mladší 18 let a hlavně manipulativnost a převaha e-oblíbených kandidátů. Ad 1: Vladimír Franz má na facebooku 3 800 fanoušků u své osoby a stránku o zvolení prezidentem s 44 000 fanoušky, Miloš Zeman dohromady jen 8 000, pokud oba zveřejní na svém profilu odkaz na anketu s žádostí o odkliknutí hlasu, kdo jich bude mít víc? Ad 2. Jaký reprezentativní vzorek jsou čtenáři Blesk.cz? Rozhodně to jsou z většiny takoví lidé jejichž úsudek je přece jenom dost jednoduchý, je to možná tak vzorek voličů nižší a nižší střední třídy, viz bulvární média. (Curtis (diskuse) 10. 12. 2012, 12:27 (UTC)).

Teď jsem si všiml vašeho "důvodu": Není důvod odstraňovat zjevně významnou debatu kvůli počtu účastníků. Zvlášť pokud v seznamu jsou i méně významné debaty méně významných kandidátů... Tedy teď chci od vás slyšet čím byla tato debata významnější než jiné, které uvádíte za méně významné, a řekněte, které to jsou. Také mi povězte, kdo je méně významný kandidát? Kdo jste, že to rozhodujete??? Ta arogance a primitivismus. Franz je tedy významnější kandidát než ostatní? To je vtip? (Curtis (diskuse) 10. 12. 2012, 13:59 (UTC))

Pokud několik wikipedistů přidává do seznamu debatu, o které referovalo několik médií, tak to není žádné zvláštní "vyzdvihování". Víte-li o dalších srovnatelně významných debatách - bez ohledu na počet jejich účastníků – máte možnost je do článku přidat také. Já si tedy nevšiml toho, že by tu u nějakých dalších debat byl spor o významnost - jen toho, že jste už asi čtyřikrát se seznamu vymazal jednu a stále tutéž debatu pod záminkou, která s významností debaty nemá souvislost.

Vaše poněkud naivní rádobyvědecké spekulace a vaše osobní preference patří někam jinam než sem. Pokud najdete nějaké relevantní zdroje, které budou výsledky průzkumů a anket nějak hodnotit a komentovat, tak informaci o jejich názoru jistě můžete do článku připsat, ale můj nebo váš osobní názor je pro encyklopedii opravdu bezpředmětný. Nepochybné je, že jak agenturní průzkumy, tak mediální ankety bez ohledu na svou kvalitu jsou významné a dozajista o něčem vypovídají – o čem, to už je věcí interpretace. A my wikipedisté tu nejsme od toho, abychom je interpretovali nebo hodnotili. A jinak – opravdu si myslím, že kandidáti, kteří se alespoň v nějakém prostředí jeví jako favorité, jsou o něco významnější než kandidáti, kteří v žádném typu průzkumu podobného úspěchu nedosahují. Jistě se dá spekulovat o tom, proč třeba právě ten Franz má v jednom "nezpochybnitelně reprezentativním" agenturním vzorku ve stejném období o víc než 300 % (tedy čtyřnásobně) větší preference než v jiném vědecko-metodicky vyšetřeném "nezpochybnitelně reprezentativním" agenturním vzorku a proč nejvyšší preference dosáhl zrovna u té agentury, která ho ještě předchozí měsíc nepochopitelně ignorovala, ale my tu od toho rozhodně nejsme. Jistěže je každému z těchto fakt jasné, že Franzovi příznivci jsou aktivnější na internetu, zatímco výsledky agenturních průzkumů vypovídají například o tom, jaké typy lidí nejčastěji odpovídají brigádníkům pracujícím pro ty agentury (či jaké odpovědi mají ti brigádníci tendenci si vymýšlet). --ŠJů (diskuse) 10. 12. 2012, 21:32 (UTC)

Mé argumenty a postoje nejsou rádoby vědecké to jen vy nechcete rozumět vědě. To o těch výsledcích Franze je proto, že každá ta agentura má vlastní metodologii (kvótní výběr, adresní výběr, nebo v případě Sanep jen uživatele internetu od 18 do 69 let věku) následné reprezentativní vzorky pak jsou jistě odlišné, ale právě proto jsem říkal že je potřeba vzít si více vzorků a ty zprůměrovat. A také jsou tu proto všechny tři agentury. Ale nebudu tu plýtvat slovy ani uživatelovou trpělivostí srolovat stránku pro někoho, kdo o vědě slyšel jen z televize a má o ní své cynické názory. Prostě se neshodneme tím to uzavírám. (Curtis (diskuse) 11. 12. 2012, 08:21 (UTC)).

Ale jistě že každý zdroj má nějaké své metody a své charakteristiky, nějaké přednosti a nějaké slabiny. To snad vůbec nikdo nepopírá, a ostatně je to zřejmé už na pohled z těch výsledků. Já jen říkám, že my tu nejsme od toho, abychom hodnotili, proč jedna agentura má u některých kandidátů soustavně několikanásobně odlišné výsledky než jiná agentura, ač všechny zašťiťujete tou absolutní neprůstřelnou vědeckostí a nezpochybnitelnou reprezentativností. Stejně tak tu nejsme od toho, abychom tu (navíc takto naivně) analyzovali jejich metody nebo abychom spekulovali, proč Franz je celý listopad favoritem mediálních anket napříč médii i studentských voleb, zatímco v agenturních průzkumech se začal výrazněji umisťovat až teď v prosinci. (Mimochodem, výsledek Roithové a Karase v první anketě na aktuálně.cz je zajímavým příkladem, že nejen Franzovi příznivci se na internetu dokáží mobilizovat, ale v tomto případě je to přece jen jednorázový úkaz). --ŠJů (diskuse) 14. 12. 2012, 19:49 (UTC)

Reference

Rád bych poprosil některé kolegy, aby jako reference neuváděli jen holé URL adresy, ale pokusili se zdroje popsat alespoň základními údaji (název článku či stránky, autor textu, název webu či média, příp. vydavatel, datum zveřejnění - u nedatovaných textů datum přístupu atd.). Nechci přímo doporučovat obludné citační šablony, které znepřehledňují zdrojový kód, ale uvést základní údaje o zdroji by mělo být minimum. --ŠJů (diskuse) 10. 12. 2012, 21:52 (UTC)

Reference č. 60 (ns-kessner2)

V seznamu referencí je chybová hláška - "referenci není určen žádný text". Kdo to zadával, měl by to opravit. Dškuji za pochopení. --Vachovec1 (diskuse) 13. 12. 2012, 16:18 (UTC)

Díky za upozornění. K chybě došlo tím, že jsem měl rozeditovaný jeden oddíl a mezitím jsem odskočil doplnit několik drobností do jiného oddílu, kde jsem odkazoval na dosud neuloženou referenci obsaženou v tom prvním. Takže jakmile jsem uložil pasáž o volebních stížnostech, závada pominula. --ŠJů (diskuse) 14. 12. 2012, 19:38 (UTC)

Přesun

Prezident Česka? Co je to za nesmysl? Vždy se používá formulace "prezident České republiky". Navíc bez diskuse se nepřesouvá. Na Nástěnce správců žádám o přesun zpět. --Vachovec1 (diskuse)

V diskuzi se uvidí, nicméně přesun bez diskuze je zcela běžná věc. Dá-li komunita přednost názvu logickému /prezident Německa, Francie, Ruska, oficiální názvy se skoro nepoužívají/ nebo oficiálnímu je jedna věc, tvrdit ale, že se prezident Česka se nepoužívá je nesmysl. --Nolanus ✉ C 26. 12. 2012, 15:24 (UTC)

Hezký příklad toho jak si u sporného tématu prosadit svou Nolane. --Juandev (diskuse) 26. 12. 2012, 15:37 (UTC)

Jsem proti tomuto přesunu. Stránka by se měla jmenovat Volby prezidenta České republiky 2013. Není na Wikipedii a jejích editorech zavádět nějaké novinky, které nevycházejí z referencí.--Juandev (diskuse) 26. 12. 2012, 15:37 (UTC)

K přesunu na zkrácený tvar „Česka“ v této chvíli nevidím důvod. Nebyly předloženy argumenty, že se jedná o primární (očekávaný) název. Hlavní článek se jmenuje Prezident České republiky a název článku se neřídí názvem kategorie, příkladem jsou Spojené státy: kategorie píšeme zkráceně USA, názvy článků rozepsaně. U nejednoznačných přesunů příště nejdříve diskutovat. --Kacir 26. 12. 2012, 15:59 (UTC)

Jaké reference by sis tady představoval Juane? Je to prostě logický název stejně jako volba prezidenta Francie např. U USA jde pokud vím o výjimku danou hlavně délkou názvu. --Nolanus ✉ C 26. 12. 2012, 16:02 (UTC)

Naprostý souhlas s Kacirem. --Wikipedista:BobM _d|p 26. 12. 2012, 16:04 (UTC)

Já ještě dodám, že zjevná podjatost kolegy Nolana (ve prospěch tvaru prezident Česka) je patrná z diskuse u článku Prezident České republiky. Už jen proto neměl přesouvat bez diskuse. --Vachovec1 (diskuse) 26. 12. 2012, 17:17 (UTC)

Volební průzkumy

Jakou mají váhu volební průzkumy, kde je malý počet respondentů v dobrém případě, když tento průzkum není zaplacený a není udělán od oka. Tyto průzkumy takové jsou. Myslel jsem, že se wikipedie zajímá o fakta?? --Jan Žáček (diskuse) 4. 1. 2013, 15:37 (UTC)

Pokud máte relevantní hmotné důkazy o úmyslné manipulaci průzkumů tak je předložte, jinak se zdržte odsudků. Jak i zde z diskuse vyplývá, wikipedie nedělá soudy o tom, které reelvantní informace jsou důležitější než jiné, pokud mají výpovědní hodnotu a pocházejí z relevantního zdroje poté sem patří. Každý si pak může vybrat, zda bude čerpat z informací založených na kvantitě či na kvalitě. (Curtis (diskuse) 4. 1. 2013, 20:50 (UTC)).

Aha, takže najít důkazy o tom, že jsou podplacené no to mě podrž. Co je relevantní zdroj??? --Jan Žáček (diskuse) 5. 1. 2013, 12:32 (UTC)

Wikipedie:Věrohodné zdroje. Tedy ne zdroje typu „jedna babka povídala“ či „slyšel jsem to u piva, tak to musí být pravda“ a už vůbec ne „je to pravda, a když to tak tvrdím, netřeba jiné zdroje“. --Sternax (diskuse) 5. 1. 2013, 14:22 (UTC)

Faktickou váhu mají publikované volební průzkumy docela velkou, a to vcelku bez ohledu na to, jakou metodou jsou dělány a kým jsou placeny. Nějakým způsobem realitu odrážejí a nějakým způsobem ji reálně ovlivňují. Záleží na každém čtenáři, jakou váhu jim bude přikládat a co z nich bude vyvozovat. Pokud najdete (a to platí na všechny diskutující) jakékoliv relevantní publikované zdroje, které se hodnocením oněch agentur a jejich činností zabývají, ať už v rovině důkazů nebo v rovině hypotéz, bude pro článek jedině přínosem, když bude o takové informace rozšířen. Především nám zatím úplně chybí články o třech z těch čtyř agentur, o jejichž historii a pozadí bychom jistě měli v encyklopedii něco mít, když už přikládáme takovou váhu jejich produktům. Aniž bych byl paranoidní, zajímalo by mě například, proč se u některých kandidátů liší výsledky až několikanásobně – nehledal bych za tím prvořadě úmysly, ale spíš nutné systémové zkreslení dané tím, že skutečná reprezentativnost je něco zcela jiného než ta formální (záleží například na tom, z jakého prostředí se rekrutují brigádníci či kde jsou sbírání internetoví respondenti, záleží na způsobu vyhledávání a oslovování respondentů a způsobu započtení těch oslovených, kteří účast v průzkumu odmítnou nebo na oslovení nereagují atd.) a také tím, že sběr odpovědí není o mnoho odolnější proti podvodům a šlendriánu než třeba sběr podpisů do petic. Věřím, že by se mohly najít nějaké zdroje, které to analyzují. --ŠJů (diskuse) 7. 1. 2013, 15:26 (UTC)

Opět se stalo to co věděl každý normálně uvažující člově, podplacené průzkumy s těmi propočítávánými údaji, které měly vyjádřit skutečná čísla byly mimo a přiznají to i novinky, paradox, že? maci/290084-predvolebni-pruzkumy-byly-opet-mimo.html --Jan Žáček (diskuse) 12. 1. 2013, 21:52 (UTC)

Nadpoloviční většina x prostá většina

Je nějaký důvod, proč je to v úvodu a navíc zdůrazněno? Navíc v tom nevidím žádný rozdíl – v obou případech jde o 50% platných hlasů, nebo snad ne? Kdybyste raději někam do úvodu, vedle té mapky, umístili i fotky obou kandidátů pro druhé kolo. --Vachovec1 (diskuse) 15. 1. 2013, 11:52 (UTC)

Nadpoloviční většina je zde více než 50 % odevzdaných hlasů, pokud kandiduje tři a více kandidátů, proto se jí také říká absolutní většina. Její dosažení je výjimečné, srov. volby do Senátu. Ale pokud v druhém kole soupeří už jen dva kandidáti, stačí prostá většina, protože tu jeden z nich dosáhne vždy. Samozřejmě s výjimkou rovnosti hlasů. --194.213.41.2 21. 1. 2013, 17:22 (UTC)

Špatně fungující tabulka s výsledky z prvního kola

V tabulce s výsledky prvního kola špatně funguje řazení kandidátů podle počtu získaných hlasů (po 1 204 195 následuje 255 045, potom 351 916, potom 126 846, potom 841 437, potom 829 297, potom 166 211 a nakonec 123 171), nerozumím, jak mohly takové podivné početní "vlnky" vzniknout, ale zajisté je potřeba co nejrychleji je opravit, já to nedovedu, takže prosím ostatní. Ostatní řazení se mi jeví jako správně fungující. 90.181.138.240 18. 1. 2013, 00:01 (UTC)

Obávám se, že důvodem jsou řádové mezery mezi tisíci a stovkami, které software u wikitable sortable nespolkne. Bez mezer funguje, obšem do toho se tu nechci plést. -jkb- disk de: 18. 1. 2013, 00:31 (UTC)

Článek je neobjektivní a sugestivně podsouvá svůj antizemanovský postoj!

Proč u pana Zemana jako jediného chybí výčet osobností, které ho podporují? (Renč, Dejdar, Bílá...) Naopak v té samé kolonce je dáván velký prostor k zdůraznění pana Šloufa a jeho minulosti...Hlavně, že je tam zdůrazněna KSČ a KSČM tak, že to lze chápat způsobem, že ho od počátku volby nějak veřejně podporují. Pokud vím, tak ani jedna z těchto stran se před prvním kolem nijak nevyjádřila a v kole druhém považují dle svých slov pana Zemana za menší zlo. ČSSD pak před 2. kole "doporučila zvážit volbu pana Miloše Zemana" viz např. http://zpravy.idnes.cz/cssd-podporila-zemana-na-hrad-djd-/domaci.aspx?c=A130112_200048_domaci_ton ale ani tato strana není jednotná a o přímé podpoře nemůže být řeč viz http://zpravy.idnes.cz/zeman-by-podle-dienstbiera-cssd-z-hradu-dal-skodil-f78-/domaci.aspx?c=A130114_113324_domaci_kop. Wikipedia by měla být apolitická a nikdo by se tu neměl snažit zneobjektivňovat článek z důvodu osobního politického přesvědčení!-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Mannerheim (diskuse)

Pokud tam něco chybí, tak to klidně doplňte. Jenom prosím příště neodstraňujte faktické informace z článku. Co se týká KSČM a ČSSD, i nepřímá podpora je podpora.--Ladin (diskuse) 21. 1. 2013, 07:14 (UTC)

Podporovatelé Zemana tam chybí z jediného důvodu. Nikdo nedodal jména s ověřitelnými a věrohodnými zdroji. Pokud u kohokoli objevíte osobu, jejíž podpora je neozdrojovaná, odstraňte ji. Samozřejmě podporovatele Zemana můžete doplnit s danými zdroji (viz Remek, Škromach). Ovšem přes pravidlo WP:BLP vlak nejede. Wikipedie si nemůže dovolit pochybení u podporovatelů, to by dané žijící osoby mohlo poškodit, a jakýkoli kandidát na nich naopak profitovat. Speciálně u Zemana bylo k osobám několik požadavků na zdroj, po opětovném vracení jmen bez zdrojů IP adresou, tam zůstal požadavek jediný. WP:BLP jasně říká, že špatně zdrojované či pochybné informace musí být okamžitě z článku odstraněny.
Nekoukal jsem na zdroj ke KSČ, ale myslím, že Zemana tato strana podpořila celkem jasně na svých stránkách ještě před prvním kolem.--Kacir 21. 1. 2013, 07:40 (UTC)

Pokusil jsem se některé z opakovaně doplňovaných a odstraňovaných osobností dohledat a doplnit včetně referencí. U Karla Schwarzenberga je dlouhý výčet jmen zdrojovaný vlastními volebními stránkami, nemýlím-li se. Byť nezpochybňuji jejich podporu, bylo by možná lépe to doplnit sekundárními zdroji nebo přímo mediálními vystoupeními oněch osob. --Bazi (diskuse) 21. 1. 2013, 11:19 (UTC)

Díky, že jsi tomu věnoval energii, kterou tomu vkladatelé nehodlali obětovat. Se Schwarzenbergem souhlasím. Webový zdroj jsem viděl, pokud jej někdo nezpochybní jako slabý, k odstranění nevidím důvod. Pokud by došlo k odstranění inkriminovaných podporovatelů, sám bych je nevracel bez dodání silnějších referencí.--Kacir 21. 1. 2013, 20:09 (UTC)

Článek příliš dlouhý

Článek je neskutečně dlouhý (při rozlišení 1680x1050 před 30 stran) - navrhuji nějterou z větších kapitol vyčlenit do samostatného článku.--Kozuch (diskuse) 23. 1. 2013, 16:22 (UTC)

PS. V pravidlech je doporučená max. velikost článku 100kB - tento má přes 500KB!!! --Kozuch (diskuse) 23. 1. 2013, 16:36 (UTC)

Souhlasím s tím, že je článek dlouhý. Otázkou je, jestli si jednotlivé části zaslouží samostatný článek, anebo spíš by se mělo zapracovat na zhuštění článku. Je v něm nabaleno spousta informací tak jak se postupně vyvíjely a přidávaly, ale přitom by se z hlediska encyklopedického hesla mohly zestručnit a popsat nějak souhrnněji. S odstupem času by to určitě šlo. Pokud by se ale mělo vyčleňovat, pak by to šlo třeba nějak takto:

• Registrace k volbě prezidenta České republiky 2013 (včetně neregistrovaných i těch co kandidaturu odmítli a soudního přetahování)
• Předvolební průzkumy k volbě prezidenta České republiky 2013
• Seznam debat kandidátů na prezidenta České republiky 2013

--Bazi (diskuse) 23. 1. 2013, 16:40 (UTC)

IMHO by to chtělo:

• zásadně proškrtat: Předvolební kampaň, Odmítnuté registrace, Stížnosti k registračnímu řízení a Ústavní stížnosti
• zcela vyhodit: Debaty kandidátů, Předvolební průzkumy a Analýzy a ohlasy v průběhu voleb

Je úplně zbytečné zaznamenávat kdejaký „prd“. Wikipedie je encyklopedie a ne deník (šíleného wikipedisty). --194.213.41.2 23. 1. 2013, 16:48 (UTC)

Do určité míry souhlasím s proškrtáním, ale nevím, jestli bude shoda v komunitě na úplném odstranění některých pasáží nebo na tom, jak moc do hloubky řezat. A přijde 2. kolo se spoustou dalších informací, tak nemá cenu ještě před ním celý článek přepracovávat. Udělal jsem proto aspoň první krok s vyčleněním samostatného článku Seznam uchazečů o post prezidenta České republiky 2013.

Kdybych chtěl podle svého původního návrhu přesouvat do článku celou registraci, vznikl by i tak příliš velký balík, takže bych případně uvažoval o jiném členění. Možná by pak mohla jít zvlášť celá ta registrace s ministerstvem a soudy, případně jako blok celkové legislativně-administrativně-soudní linie voleb; a dalším samostatným blokem by mohl být průběh kampaní s debatami a předvolebními průzkumy, tedy spíš sociální nebo společensko-politická linie voleb. --Bazi (diskuse) 24. 1. 2013, 00:56 (UTC)

Myslím, že to, co jsem navrhl k odstranění, v encyklopedicky pojatém článku nemá co dělat. Teď jsou to spíš takové užvaněné deníkové záznamy. Nicméně to neznamená odstranit informace, ty by měly být obsaženy v sekci Předvolební kampaň, ovšem jen ve stručné formě jedné či několika málo vět. Např. „V průběhu kampaně proběhlo několik debat kandidátů, např. tam a tam.+ ref“ --194.213.41.2 24. 1. 2013, 07:42 (UTC)

Znovu v zásadě můžu souhlasit. V tom případě tedy jen vyzývám k onomu přepracování. Já sám si na to netroufám dostatečně narychlo, abych problém velkého objemu článku vyřešil ještě do 2. kola volby, kdy nejspíš můžeme čekat další nabalování obsahu. Jako celkem přijatelný postup mi proto připadá teď článek rozdělit, postupně v klidu pracovat na seškrtání jednotlivých částí a na dosažení konsensuální podoby (což IMHO nebude lehké, když se jedná o živé politické téma). Proškrtávat a ladit menší díly půjde snad snáz, než když se v obřím článku kvůli změně drobnosti ukládá pokaždé znovu čtvrt mega a hrozí tím spíš editační konflikty. A vždycky se pak kdyžtak dají spojit do jednoho celku, až usoudíme, že už jsou hodně krátké. --Bazi (diskuse) 24. 1. 2013, 10:43 (UTC)

V zásadě s takový rozdělením souhlasím. Už teď je článek dost nepřehledný (kromě toho že přesahuje doporučovanou velikost, jak upozorňuje Kozuch).--Ladin (diskuse) 24. 1. 2013, 10:50 (UTC)

Ještě to chce něco udělat s těmi předvolebními průzkumy. Ty tu taky bejt nemusí. --Vachovec1 (diskuse) 26. 1. 2013, 16:07 (UTC)

Uvažoval jsem o přepracování některých průzkumů do grafů, které by se tam přilepily jen jako obrázky, a o nějakém zhutněném souhrnu. Jestli ale zbytek dávat do nového samostatného článku, anebo rovnou odstranit, o tom nejsem rozhodnut. --Bazi (diskuse) 26. 1. 2013, 16:11 (UTC)

Proboha, kdo ten článek takhle vybílil? Vždyť z něj zmizelo 9/10 encyklopedických informací! --ŠJů (diskuse) 26. 1. 2013, 20:57 (UTC)

To byl první dojem. Zdá se, že snad nic nezmizelo úplně. Pokud byly některé části vyčleněny do samostatných článků, měl být jejich obsah stručně shrnut i tady. To se, myslím, ne zcela podařilo (například zde nezbyla snad vůbec žádná zmínka o ústavních stížnostech, ač před jejich vyřízením se celkem vážně uvažovalo i o tom, že by kvůli nim mohly být volby odloženy). A naopak části věnující se seznamu uchazečů nebo legislativním podmínkám jsou tady teď z velké míry duplicitní k těm vyčleněným článkům a měly by zde tedy být zredukovány. Nechcete do samostatného článku vyčlenit i výsledky a jejich demografické a jiné analýzy? --ŠJů (diskuse) 26. 1. 2013, 21:06 (UTC)

Ano, provedl jsem narychlo aspoň to vyčlenění, abych co nejdřív redukoval velikost. Rozhodně je dál co opracovávat. Výsledky voleb bych (zatím) nevyčleňoval zvlášť, to je přecejen základní informace, a přitom není až tak rozsáhlá, aby to potřebovala. Spíš ty předvolební průzkumy potřebují probrat. K mým a následně Vašim úpravám struktury: Říkal jsem si, že bych předvolební kampaň rozdělil chronologicky na tři části - úvodní část do registrace kandidátů a uzavření jejich konečného výběru, finiš před 1. kolem a mezidobí před 2. kolem. Vaše spojení prvních dvou částí v jednu předvolební je IMHO v pořádku. Jen ta kampaň mezi oběma koly je teď podkapitolou "Hlasování a výsledků", což nabourává logiku věci. Navrhoval bych proto část "Hlasování a výsledky" přejmenovat v něco jako "Průběh voleb" a pod ni zařadit jak samotné hlasování a výsledky 1. kola, pak kampaň před 2. kolem včetně všech těch mediálních duelů apod. a jako třetí samotné hlasová a finální výsledky 2. kola. Pak by případně mohly přijít nějaké dozvuky, zpětné analýzy apod. --Bazi (diskuse) 26. 1. 2013, 22:37 (UTC)