Diskuse:Vojenský prostor Ralsko

Prosím upřesnit

V textu se zmiňují uschované jaderné zbraně v odstavci ještě před okupací 1968. Ovšem já četl v tisku, že je tu měli Rusové. Prosím zdroj. Dále je tvrzeno, že hrad Děvín zničili Švédové. Podle knihy Z minulosti Děčínska a Českolipska z roku 1985 to není pravda, tam tvrdí, že žádné vojsko jej nedokázalo pokořit. Prosím tedy autorův zdroj. Můžete mít klidně v obou případech pravdu.--Zákupák 19:14, 9. 6. 2008 (UTC)

Ohledně Děvína jsem čerpal z mapy Ralsko 1:25 000, 2. vydání 2005, Geodézie On Line. O Švédech se píše třeba i na http://pruvodce.turistik.cz/devin.htm opačné tvrzení třeba http://www.turistika.cz/tipy-na-vylet/show/na-kralovsky-hrad-devin.html

Pokusím se to ověřit ještě v nějaké knize...

Jaderné zbraně před rokem 1968 mi připadají jako blbost, na zdroj si nedokážu vzpomenout, považuji za pravděpodobnější, že jsem při psaní zamíchal dvě věci dohromady. Pokud to uvedete na pravou míru, budu rád...

Jiří Vackář 13:01, 15. 6. 2008 (UTC)

Prošel jsem si na internetu stránky, podle generála a ministra Vacka tu před rokem 1969 nebyly,pak možná, podle ministra Chňoupka Rusové oznámili svůj úmysl je k nám dodat ke svým vojskům. Předat je vojsku českému nesměli kvůli smlouvě s USA. Z toho se nabízí malý závěr: pokud tu byly, pak až po roce 1969. Chce to víc studovat, je to zajímavé téma.--Zákupák 13:28, 15. 6. 2008 (UTC)

tajga

Vědci se podívali nově na Máchův kraj a překvapivě našli tajgu, URL: http://zpravy.idnes.cz/vedci-se-podivali-nove-na-machuv-kraj-a-prekvapive-nasli-tajgu-pum-/domaci.asp?c=A100701_141011_domaci_jba

Duplicita

Myslím, že obsah je v mnohém duplicitní a zavádějící, myslím tím klasické fotky a povídání o obcích, památkách atd.., to vše je popsáno lépe v jiných heslech. Kvůli tomu sem čtenáři nejdou, spíš kvůli tomu, co tu vojáci (Češi i Rusové) kdy provedli, kde měli své posádky, cvičiště. To je v úvodu hesla, ale ty spodní dodatky jsou tu zbytečné a neúplné. Když fotky, tak vojenská tématika, hodně už zachyceno máme. Když zřícenina hradu, tak detaily s ruskými nápisy. Nechce se mi ty fotky měnit, abych autory a vkladatele neurazil, proto napřed tento podnět. Souvisí to i se zavedením kategorie Vojenský prostor do několika hesel měst. Buď ji vložit ke všem stovkám hesel vesnic, tratí, silnic, které v prostoru jsou či byly, nebo ji vkládat jen k heslům tématicky zaměřeným, tedy vojáci v historii Ralska a okolí. Teď je to napůl. --Zákupák 13. 10. 2010, 19:09 (UTC)

Tvrzení s kategorií odvolávám, to se týkalo vložení kategorie Ralsko do přímo nesouvisejících hesel, třeba rezervace Břehyně.--Zákupák 13. 10. 2010, 19:26 (UTC)

Sídla na území VVP

Jak jsem teď při wikifikaci letmo zjistil konzultací http://www.zanikleobce.cz/index.php?menu=11&duv=vvp_ralsko je výčet sídel v úvodu čl. stále značně neúplný (jen z dnešního kú Jabloneček v něm chybí Kostřice a Kracmanov, možná i některé další menší osady. Hádám tedy, že pro zbytek rozlohy bude dosavadní fragmentárnost výčtu obdobná. Je tedy zapotřebí seznam (třeba dle výše zmíněného zdroje) podoplňovat a také uspořádat, např. podle abecedy.

Do budoucna je samozřejmě žádoucí, aby každá ve 20. stol. zaniklá vesnice měla svůj vlastní článek (zatím jich je z onoho výčtu pro Ralsko založeno alespoň několik, čili našlápnuto je, rádi za to). Ale překážkou v kompletaci tohoto zatím je, že téměř nikde v našich článcích nejsou zmiňovány, natož odkazovány. Nemají-li lidé redlinky před očima, nemotivuje je to k vytvoření hesla. Proto navrhuji jako řešení založit pro sídla b rámci někdejšího VVP Ralsko navigační lištu, zhruba jako máme pro místní části u obcí. Ta by se vložila k už existujícím článkům o dotčených sídlech, čímž by se zajistila dobrá horizontální navigační provázanost, přehled o stavu a dostatečné množství redlinků. Záměrně navrhuji koncipovat tu lištu tak, aby obsahovala všechna sídla na daném území, tedny nejen zaniklá. Důvod je prostý - některá jsou znovu oživována, tak ať si nemusíme lámat hlavu, zda některá vesnice je či není zaniklá a patří či nepatří se ji uvést. Ono těch živých stejně není moc, takže výčet příliš nenafouknou. Chtělo by se někomu z kolegů si s tím pohrát? --Miaow Miaow (diskuse) 2. 3. 2013, 14:58 (UTC)

Dlouhodobě jsem myslel na tento tvůj nápad a vzpomněl jsem si na něj nedávno u článku Horní Krupá. Je tady několik nejasností. Navrhuješ založit navigační lištu pro sídla v bývalém VVP Ralsko, a aby obsahovala všechna sídla na daném území, tedy nejen zaniklá (z důvodu, že některá jsou znovu oživována). Nevím, jestli si představuješ jenom přidat zbylá (neoživená) sídla do existující lišty města Ralska – to by bylo elegantní, protože zcela zaniklá sídla by se dala třeba napsat kurzívou pro odlišení (některá zaniklá sídla už se s jistotou nikdy neoživí, protože tam je dnes Obora Židlov), ale brání tomu fakt, že některá okrajová zaniklá sídla VVP neleží na území dnešního města Ralska – jsou dokonce v jiných okresech (krajích). Druhá možnost, tedy mnohem reálnější, je vytvořit (už jí mám připravenou) novou nav. lištu čistě jen pro sídla v bývalém VVP, tedy bez ohledu na dnešní správní členění. To by přineslo nutnost, že u oživených sídel, které zároveň patří do dnešního města Ralska (třeba Boreček), budou dvě nav. lišty, jedna městská a druhá VVP. Třetí možnost je netvořit žádnou nav. lištu, ale jen wikiseznam. --LaSo (diskuse) 16. 5. 2015, 22:52 (CEST)

Celkem jednoznačně bych to viděl na variantu 2 (dvě lišty) aneb jedná se o dva různé aspekty: Na jedné straně sledujeme aktuální územněsprávní potažmo statistické členění země. To tedy podává navigační lišta mč města Ralska. Do té tedy primárně patří právě a jen lokality, které se aktuálně udávají coby části města (eventuálně by se dalo, s explicitní poznámkou, o jaký druh územněstatistické jednotky mimo standardní mč jde, zmínit kromě nich i ZSJ, pokud by v konkrétním případě jejich uvedení, potažmo odkázání na článek příslušného jména, nějak významněji lépe popisovalo fyzickou realitu, ale to zrovna není případ, který by se Ralska týkal). Na straně druhé tu máme nějaké v nedávné minulosti vysídlené území, pro něž chceme podat přehled sídelních útvarů, které na něm existovaly. Čili jsou to jablka a hrušky aneb každá lišta má jiný účel a jiný územní rozsah, proto variantu 1 (integrace k mč mesta Ralska) určitě ne. Sejdou-li se u některých článků jako Boreček obě dvě, nevidím v tom problém - spousta článků má zápatních lišt povícero, z čehož koneckonců možno poukázat např. na články obcí, kde se spolu vejdou jak lišta mč tak lišta obcí okresu. Z hlediska potenciálu tvorby a rozvoje článků je žádoucí mít je co nejvíce zmiňované a křížem odkazované, proto jednoznačná výhoda varianty 2 (navigační lišty) před "nulovou" variantou 3 (pouze seznam, ať už formou samostaného článku nebo sekce článku o VVP Ralsko. Tolik tedy k úvahám, které z řešení by bylo nejvhodnější.

V podstatě myslím, že otázka se posouvá o úroveń podrobněji, totiž, kterak šikovně tu vytvářenou lištu strukturovat. V podstatě mi napadají dvě základní možnosti. Jednak prostým abecedním řazením, kdy všechna jména budou v jedné sekci, tedy zhruba něco, jako máme u lišt s obcemi okresů. Výhodou je relativní jednoduchost vytvoření i vyhledání blíže neznámého pojmu v ní. Druhou možností by bylo pokusit se náhledem jaksi "konzervovat" stav územněsprávního členění z doby před zřízením VVP, tedy strukturovat to po okresech, obcích a mč (dobovým termínem osadách). Takže ve výsledku by to vypadalo jako tabulka o několika řádcích (jakoby sekcích) pro okresy, v každém z těchto pak abecedně výčet obcí s tím, že za názvem každé z nich budou v závorce atp. vyjmenovány další pod ní spadající místní části. Výhodou je přidaná informační hodnota, nevýhodou náročnost vytvoření a menší přehlednost, pokud čtenář prostě chce kliknout na nějaké jméno, o němž neví, kam přesně kdysi náleželo. Pročež navrhuji uplatnit, nakolik bude možno, oba dva přístupy - v navigační liště použít dále nestrukturovaný aecední výčet lokalit a územněsprávně strukturovaný historický výčet pak podat jako seznam v článku. Ohledně jeho časová definice, tedy členění k jakému roku zvolit, bych to viděl celkem jednoznačně k poslednímu předválečnému sčítání 1930; lexikon obcí k onomu datu by snad bylo možno považovat za reprezenativní vzorek pro víceméně kontinuální období druhé půle století 19. a první půle století 20. 37.48.42.109 21. 5. 2015, 23:51 (CEST) (nepřihlášený Miaow Miaow)

Tak jsem vytvořil všechny tři možnosti, mám je k vidění na pískovišti. Zbývá si vybrat. Když vidím, jak jsou seznam a hlavně tabulka velké, tak si nejsem jist, jestli bude vypadat rozumně mít ve všech, většinou nevelkých článcích sídel jak lištu (v případě existujících sídel dokonce dvě lišty), tak i seznam či tabulku. Možná, že by postačila do sídel jen ta lišta a tabulku/seznam jen do toho samostatného článku nebo sekce článku o VVP Ralsko. --LaSo (diskuse) 24. 5. 2015, 17:28 (CEST)