Diskuse:Uherské Hradiště

Velké rozšíření z poslední doby

Při poslední kontrole článku mne velmi překvapilo jeho velké rozšíření z poslední doby, za které podle mého zkoumání vděčíme především wikipedistovi Howard Percy a případně LiMr. Nejprve mne vzhledem k rozsahu a slohovosti textu pojalo jisté podezření na copy violation, nicméně prozkoumání některých předchozích editací dotyčného přispěvatele a souvisejících diskuzí, jakož i zběžné porovnání některých částí nového textu s uvedenými zdroji mne utěšilo, že k porušení autorského práva snad nedošlo, a má tedy smysl vložený text dále zpracovávat. Doposud jsem podrobně pročetl asi polovinu článku a snažil se jej při čtení dále wikifikovat a opravovat chyby. Nyní dostupné množství informací, zvláště pak podrobný popis událostí z posledních let (jejichž nedostatek bývá u podobných článků typicky velkou bolístkou), mne těší - na druhou stranu trochu lituji, že celý text je někdy psán až příliš rozvláčně, protože místy hodně odbočuje od tématu. Uvádění souvislostí je jistě vhodné, nicméně si myslím, že na mnohá fakta lze v prostředí hypertextové encyklopedie prostě jen poukázat odkazem na samostatný článek. Některá témata jsem také v rozšířeném článku shledal jako už dokonce až příliš rozpracovaná - natolik, že si jistě zaslouží samostatný článek. Z tohoto důvodu jsem do samostatných článků právě vyčlenil (a zde typicky ponechal jisté shrnutí s odkazem na nový hlavní článek k tématu) články Veligrad, Protinacistický odboj na Uherskohradišťsku a Tragédie v národním podniku Mesit. Ať se novým článkům daří a najdou takto opět nový prostor ke svému dalšímu rozvoji! Ostatní sekce článku Uherské Hradiště již považuji za snesitelně rozsáhlé, ačkoliv se mi stále nepozdává, že nyní máme sekci pro každou jednotlivou památku z doby založení města - to by chtělo buďto převést na jednu sekci s odstavci, případně na seznam s odrážkami, nebo spojit s nějakým obecnějším popisem hradišťských památek. Vyčlenění do samostatného článku mi zde zatím příliš nedává smysl, proto jsem se tomu nevěnoval. Článek Uherské Hradiště ve stávající podobě určitě ještě stále potřebuje další úpravy (stále především wikifikace a odstraňování chyb), nicméně mohu směle říct, že už teď jsem velmi rád, že je díky snažení wikipedistů nyní naše město na Wikipedii konečně náležitě reprezentováno. Blahma 29. 8. 2009, 11:04 (UTC)

Prosim, nemažte historii diskuze, dekuji za wikizaci meho prispevku a jeho rozdeleni do vice clanku. Jinak rozsireni tohoto clanku bylo nutne, predchozi verze byla prevzata z oficialnich stranek mesta, coz je nepripustne a informace byly zcela frazovite atd. Viz: http://www.mesto-uh.cz/cms/obecne/vseobecne neco jsem ponechal, jinak formuloval atd. Chyby jsou v architektuře, Fuchs nenavrhl "Sporitelnu" ale firemni salon pro firmu Auto Praga, vice by se dala rozvinout stavba kina Hvězda, jedna se o typizovanou stavbu podobna je i v Přerově a Prostějově a protiatomovy kryt. Funkcionalistická realizace je take blízká stavba veslařského klubu u řeky Moravy od Augustina Sedláře z roku 1929. Zajimavé je i vlakové nádraží od Karla Dvořáka s výzdobou Růženy Falešníkové z Tasova z roku 1930 téměř totožné v Uherském Brodě.To sem jakž-takž doplnil... (Howard Percy 11. 9. 2009, 19:12 (UTC))

Děkuji za další úpravy článku směrem k jeho stále lepšící se podobě (ačkoliv se v něm stále vyskytují úseky dosud vůbec newikifikovaného textu, ale to se časem určitě spraví), rovněž i za výčet mnoha dalších informací, které by se zde mohly ještě objevit. Naprosto s vámi souhlasím v tom, že přepracování článku bylo nutné, a obdivuji vás (a případné další vaše spolupracovníky), že jste se do toho pustil - a sám teď rád aspoň přidám pomocnou ruku k dílu. Přišlo mi hloupé, aby i po naprostém přepracování článku, kdy z původního textu zbylo minimum, viselo přitom na jeho diskuzní stránce stále upozornění na podezření z copyvio (nebo přinejmenším v nikdy nezodpovězené podobě, jako tomu stále bylo), protože toto bylo po vašem přepracování článku samozřejmě už naprosto nerelevantní. Právě proto jsem jej smazal (a pokud by se přece někdo zajímal o minulost článku, snadno najde jeho původní verzi jakož i nařčení z copyvio v historii). Obdobně jsem si teď dovolil přesunout vaši reakci pod svůj diskuzní příspěvek, jak je tomu v diskuzích zvykem. Děkuji vám a těším se na další wikipedistickou spolupráci. S pozdravem Blahma 21. 9. 2009, 10:25 (UTC)

Baťa v UH

Odstavec o činnosti T. Bati v UH jsem drobně upravil. Věta, že rod Baťů působil v UH šest generací, není pravdivá a jde do rozporu prakticky se všemi prameny. Od třicetileté války žil rod Baťů především ve Zlíně, do UH odchází až Antonín Baťa, otec T. Bati, po svém druhém sňatku (s Ludmilou Hrušťákovou; 80. léta 19. století). Sám Tomáš přičítal volbu Zlína (od 1397 město, nikoliv vesnička – ale to je nyní vedlejší) své mladické nerozvážnosti. Žádost o zřízení živnosti je asi trochu problematická, protože Tomáš v době vzniku firmy nebyl způsobilý zakládat živnost, proto byla firma na staršího bratra Antonína. Připojený odkaz (ref) neověřuje tvrzení, je tam jen obrázek Baťovy prodejny. Taavetti 4. 1. 2010, 10:07 (UTC)

1-fenomen Bata je spojen s Janem Antoninem Batou, ktery byl jiz ocisten, a ne s Tomasem Batou, viz Spielberguv filmovy archiv.

2- Zavod vznikl v Rybarnach- v č. p. 109 byla štěpárna, v č. p. 108 střihárna, v č. p. 2 byla dílna, kde pracovali hlavně tovaryši a v č. p. 1 byl byt atd...

zdroj: http://batastory.net/milniky/antonin-bata-starsi

(Magna 20. 4. 2010, 12:07 (UTC)).

Zdravím,

sub 1 - Fenomén Baťa je a byl spojován především s Tomášem Baťou, přičemž i mnozí pamětníci a odborná veřejnost označují Jana jen za pouhého pokračovatele. Osobně si ale myslím (jako část odborné i laické veřejnosti), že oba bratři byli na stejné úrovni z hlediska významu pro koncern a stát. Za Tomáše byly položeny základy, na kterých mohl Jan úspěšně pokračovat.

Ostatně i výstava Fenomén Baťa je pojata léty 1894 až 1950. Tvrdit, že fenomén je spojen s Janem je zkratkovité, neboť význam obou bratrů byl dle mého přinejmenším stejný.

sub 2 – Závod firmy Baťa (tím rozumějme koncern Baťa a. s., později Baťa n. p., později Svit) vznikl ve Zlíně. Závod v Rybárnách byl závodem jejich otce, se kterým zlínský koncern souvisel jen rodovou vazbou. Sám zdroj uvádí, že vdova po Antonínovi (otci Tomáše a Jana) Ludmila „obuvnickou dílnu v roce 1907 zrušila“.

K Vaší editaci, kterou jsem v textu modifikoval.

Antonín Baťa (1844-1905) nepředal synům dílnu, ale zkušenosti. Sám Váš zdroj jasně uvádí, že se sourozenci v roce 1894 osamostatnili a dílna byla zrušena v roce 1907.
Jan Antonín nebyl druhým synem; v pořadí druhým synem byl právě Tomáš, Jan byl až pátým (resp. třetím ve druhém manželství) - pokud nezapočítáváme potomky, kteří zemřeli brzy po narození. Děti: 1. manželství: Anna, Antonín, Tomáš; 2. manželství: Leopold, Bohuslav, Jan Karel (Jan Antonín), Jindřich, Marie.
Botostroj nebyla kauza, ale kniha spočívající v tom, že Svatopluk Turek neustál (stejně jako Berta Ženatý) vyhazov z podniku.
Jan Antonín Baťa byl čestným doktorem věd technických, titul Dr. h. c. by se psal za jménem, Jan byl ale o něj po roce 1947 připraven jako součást trestu za údajnou kolaboraci v duchu rozsudku Národního soudu z 2. května 1947. Rozsudek sám byl pochopitelně zrušen, následky - tj. ztráta titulu, ale řešeny nebyly.

S pozdravem, Taavetti 20. 4. 2010, 14:44 (UTC)

No pane Taavetti, vy jste tomu dal. Botostroj byla kauza, jak vypliva ze soudni pre mezi Turkem a batou, neboha pani Pujmanová prepise roman "Na Krizovatce" do textilky, prave kvuli "kauze" atd. Heslo Bati: Jdete za praci bez ohledu, verte sobe a praci! pochazi ze Spielbergova archivu atd. Vse co jsem napsal je na rozdil od vasich "nesmyslu" nebo lepe receno "fantazie" dolozeno zdroji. J. A. Bata studoval Obchodni akademii v UH, myslim, ze to bylo jeho maximalni dosazene vzdelani (tedy maturita), o tom zda mu byl udelen doktorat neni pochyb (cestny), sam si jej psal pred jmeno v podobe Dr., zkuste si precist nejakou jeho knihu treba "Budujme stat pro 40 mil..." atd. Zde je uveden titul pred jmenem na predsadce i uvnitr v textu. A jiste predsadku na brnenske technice spatrili...

1-nepsal jsem o predavani dilny, ale predal zkusenosti, kapital a dilnu prevzala manzelka, poradi druhy jsem neuvedl jako druhorozený ale zkrátka jako druhý, číslovka řadová, druhý syn nemusí znamenat a neznamená druhorozený, to si pletete...

2-Botostroj byla a stale je kniha, to jiste víme, a já nepsal, že je to bota, nebo stroj na boty, po jejím vydání byla podána na pana Turka žaloba, POZOR!!! A trestní oznámení, náklad byl zabaven a nikdo si jej nemohl koupit či přečíst, kauza byla uzavřena až "Mnichovem", poté byl pan Turek v ilegalitě, 3 roky v odboji, takže bych se do něj nenavážel, vyhazov s podniku Baťa nedostal, ale byl pouze kritizován jeho plakát a jako výtvarník označen Baťou za "osla", pri psani Botostroje jiz u Bati nepracoval a byl vyhozen až po trestním oznámením na svou osobu (podanou J.A. Batou) ze soukromeho podniku na severni Morave. Marie Pujmanová po teto kauze umistila sve "Lidi na Krizovatce" do textilky v Úlech. Dále Turkův román vyšel veřejně až po válce v roce 1946 a poté jej přepracoval- závěr, s přepracovaným závěrem vycházel i v osumdesátých letech. Nejedná se o agitační ani socialistický román- ale o román reportážní, scény z domácností jsou ovlivněny Dostojevským, ma lidovou misty i vulgarni mluvu, pouzil sve zaznamy se zamestnani atd. Kauza je právní termín pro spor.

3- ke ztrate titulu, chybi zdroj, ve vasem pripadne je to uplne samozrejme, nemate ozdrojovano nic a mazete to co ozdrojovano je, pokud budete v tomto pokracovat, pozadam wiki o to, abyste byl zarazen do sekce "vandalstvi". Vysokoskolsky zakon z roku 1930 jsem nestudoval, ale titul Dr. si psal J.A. Bata pred jmeno. Jeho odebrani lidovym soudem by bylo zcela neplatne, jelikoz jej muze odebrat pouze rektor vysoke skoly, pokud tomu tak bylo, pote by mu jej musela katedra znovu udelit atd.

4- Do Rybaren bych situoval tzv. Firma Bata 1. generace, ve Zline pote rozvijel Tomas Bata sve industrialni vize, patrne to vite.

5- Co se tyka jejich otce v podstate zadny obuvnik ci svec nebyl, ale prodavac zeleniny a ovoce, suseneho, to je z vetsi casti pozdejsi obchodni smyslenka, prvni obchod vznikl podle pametniku dokonce v Bojkovich, pokud nepocitame dilny v Rybarnach.

S pozdravem

(Magna 29. 4. 2010, 16:43 (UTC)).

Replika

Zdravím, pane kolego, do budoucna byste měl změnit dikci projevu... Ale to nyní házím za hlavu... Přesto si neodpustím jednu poznámku: mně na několika místech vytýkáte absenci citování v diskusi, ale ani ve Vašem diskusním příspěvku z 29. 4. 2010, 16:43 žádnou nevidím...

Vaši editaci k firmě Baťa jsem 20. 4. 2010, 14:44 upravil (resp. vrátil) do podoby před Vašimi editacemi. I nyní si myslím, že ani původní znění nebylo nejšťastnější a fakticky nejpřesnější, ale Vámi uvedená fakta jsem v bodech výše uvedených považoval za chybná. Přiznávám, že jsem měl (a mohl) doplnit ke svým tvrzením reference, ačkoliv toto je diskuse a ne článek, k němuž se váže WP:ref.

V této chvíli nemám u sebe všechny relevantní zdroje a v některých případech si musím vzpomenout, kde údaj vlastně byl. Toto není, ač se Vám to může jevit, uznání neznalosti, ale spíše je obtížné si pamatovat, ve které knize či periodiku údaj byl. Navíc, ne ve všech je rejstřík a já si v knihách nepodtrhuji. K Vašemu doporučení, abych si přečetl nějakou knihu, bych Vás rád ujistil, že literaturu k firmě nastudovanou mám (kromě Vámi zmíněného Budujme stát, i třeba Miesbachovy Zásady nebo pamflet Baťa bankrot).

Sub. (a)

Titul doctor honoris causa se nepoužívá v oficiálním styku a pokud se někam píše, pak za jméno (Viz Jazyková poradna ÚJČ AV ČR. Internetová jazyková příručka: Pořadí titulů [online]. C2008 [cit. 2010-04-29]. Dostupné online.).

Samotná skutečnost, že si J. A. Baťa do své knihy, vydané v jeho nakladatelství TISK, napíše titul před jméno, nic nemění na tom, že to je a bylo špatně.

Dle mého absolvoval OA v UH Tomáš Jan a nikoliv Jan Antonín Baťa. Podle všeho přinejmenším maturitu neskládal v UH, ale v Německu (viz Jan Antonín Baťa [online]. C2005 [cit. 2010-04-29]. Dostupné online.)

Sub. 1

Vaše verze z 20. 4. 2010, 12:56 uváděla, že „Podnik později převedl na na svého syna Tomáše, který se chtěl osamostatnit, ale světový charakter vtiskl koncernu Baťa právě druhý syn Jan Antonín Baťa, který se v UH narodil i studoval OA.“ Jak jsem rozporoval již výše, ty společnosti spolu kromě rodové vazby nic společného neměly a první z nich zanikla. Zajímavé, že zde jste vznesl výtku, ale v textu jste to opravil.

Trochu mi stále ve Vaší tehdejší editaci uniká, jakou výpovědní hodnotu a ke které části textu měla tato reference.

Sub. 2

Svatopluk T. (vlastním jménem Svatopluk Turek) – „… Baťovské tematice se věnoval v prózách Botostroj (1933), Andělé úspěchu (1937), Bez šéfa (1953)…“ (In ZBRÁNKOVÁ, Dana. Napsáno na téma: Zlín. In: Zlínsko od minulosti k současnosti. Zlín: Státní okresní archiv ve Zlíně, 2000. S. 148.)

Svatopluk Turek napsal v době, kdy „nepronikl do pracovního prostředí Baťova koncernu a s tím souvisejících mezilidských vztahů“, román Botostroj, v němž „přehnaně pomlouval a zesměšňoval baťovský systém práce, postoje nadřízených k podřízeným a obrovské pracovní tempo“. „Během Protektorátu se Turek literárně neangažoval, žil v ústraní (...) V květnových dnech (...) vstoupil do komunistické strany a stal se redaktorem Rudého práva.“ (kurzíva: citace z POSPÍŠIL, Jaroslav. Hyeny v akci. Vizovice: Lípa, 2003. 693 s. ISBN 80-86093-68-9. S. 219.)

„[R]omán z třicátých let byl v padesátých letech „společensky aktualizován“ a výrazně gradující text byl zakončen zcela odlišným způsobem“ (In MAREK, Martin. Kontakty Baťových závodů se Sověty v letech 1918–1938. Brno: Masarykova univerzita, [200?]. S. 1. Studie.)

Sub. b

Kauza z právního hlediska vyjadřuje ekonomický vztah tedy ekonomické zájmy, které jsou prostřednictvím určitého právního vztahu regulovány... (Viz Občanské právo. Příprava vydání FIALA, J. et al. 1. vyd. Praha: ASPI, c2006. 936 s. ISBN 80-7357-212-5. S. 196 (m. z. 160).)

Sub. 3

Jan Antonín Baťa byl souzen Národním soudem v Praze (viz Rozsudek Národního soudu v Praze Sp. zn. TNs 12/47 ze dne 2. května 1947, list spisu č. 48 ) na základě ustanovení § 2 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945 č. 17/1945 Sb., o Národním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Na podkladě tohoto rozsudku rozhodla samotná vysoká škola o odebrání titulu doktor honoris causa. (reference bude doplněna)

Sub. 4

Takové dělení nemá oporu v žádné monografii, studii, periodiku, archiválii – ale budiž.

Sub. 5

Antonín Baťa (1844-1905) byl švec. (In BROŽ, Ivan. Chlapci od Baťů. Praha: Epocha, 2002. ISBN 80-86328-04-X. S. 4.)

Doložení zbývajících informací (skončení pracovního poměru a odebrání čestného titulu) provedu v nejbližších dnech. Zůstávám s pozdravem, Taavetti 29. 4. 2010, 22:00 (UTC)

Sub. 2

Svatopluk Turek nastoupil k firmě Baťa 14. června 1926. Pracovní poměr byl skončen 1. srpna 1933 a ve vysvědčení na odchodnou ze 3. srpna 1933 byl hodnocen jako dobrý pracovník. 31. října 1933 byla na jeho pracovní kartu vepsána poznámka, že napsal Botostroj. V březnu 1947 v přijímacím dotazníku k Baťa n. p. uvádí, že v roce 1933 odešel pro nesnesitelné pracovní poměry. (Parafráze dle KUSLOVÁ, Hana. Botostroj aneb Příběh jedné knihy. Acta Musealia: Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. 2003, roč. III, č. 1, s. 41-42. ISSN 0862-8548.)

Botostroj byl vydán na podzim 1933 pražským nakladatelstvím Sfinx, do distribuce šla kniha v říjnu 1933, 2. listopadu 1933 byl náklad zabaven na základě usnesení Krajského soudu v Praze. Četnickým stanicím byl příkaz k zabavení odeslán 10. listopadu 1933. (Parafráze dle KUSLOVÁ, Hana. Botostroj aneb Příběh jedné knihy. Acta Musealia: Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. 2003, roč. III, č. 1, s. 43. ISSN 0862-8548.)

V reakci na vydání knihy byly podány dvě žaloby – (1) Marie Baťová (vdova po Leopoldovi) podala žalobu 30. listopadu 1933 a (2) společná žaloba Marie Baťové (vdovy po Tomáši) a J. A. Bati přijatá soudem 2. května 1934. V lednu 1938 soud rozhodl ve prospěch žalobců. (Parafráze dle KUSLOVÁ, Hana. Botostroj aneb Příběh jedné knihy. Acta Musealia: Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. 2003, roč. III, č. 1, s. 44, 46. ISSN 0862-8548.)

Zbývá věc s odebráním titulu, ještě dohledám. S pozdravem Taavetti 30. 4. 2010, 12:01 (UTC)

Dobrý den, pane Taavetti

Literaturu samozřejmě doplním, stejně jako vy

ad 1- k titulu honoris causa uvádíte referenci podle současné normy, rok 2008, poté by samozřejmě titul měl být psán za jméno, sám jsem uvedl, že normu z roku 26.3.1938, kdy jej JAB obdržel na brněnské technice za vysušení močálu v Baťově (dnes Otrokovice) neznám, nestudoval jsem tehdejší předpisy, ale jistě si ani dnes ani tenkrát používání titulu nemůže nikdo psát a upravovat, jak mu libo. Zdroj odkud jsem cerpal je zde: [1]

Promoce: [2]

ad 2- OA v Uherskem Hradisti absolvoval jiste Tomáš John Bata, poupravím jen váš Tomáš Jan (známý po roce 1989 jako jen Tomáš Baťa jr.) [3] či rozhovor [4] Jan Antonin měl pravděpodobně nejvyšší dosažené vzdělání maturitu, nenapsal jsem, že na OA v Uherském Hradišti.

ad 3- kauza, zůstaňme na wiki :) [5] Svatopluka Turka doplním, ale v době vydání Botostroje již u firmy Baťa nepracoval, mám dojem, zdá se mi, že pracoval v textilce v Prostějově. Náklad ale neopustil vydavatele. Turek žil během 2. svět. války v ilegalitě a především do KSČ vstoupil již koncem dvacátých let, dokonce zakládal jednu z prvních "buněk KSČ" ve svém rodišti. Vaše citace, že vstoupil v májových dnech je sice romantická, ale zcela nepravdivá. Doplním zdroj.

ad 4: firma, kterou založili sourozenci ve Zlíně se nazývala oficiálně „Antonín Baťa, výroba obuvi ve Zlíně“ a majitelem byl starší bratr Tomáše Antonín Baťa, jejich otec měl dílnu v Uherském Hradišti, to zdroj uvádí zcela přesně i rok založení zlínské formy v roce 1894, proto by bylo nefér neuvést dílnu jejich otce v hesle UH [6]

ad 5: ševcem byl, ale podnikal i jako trhovec. Reference v článku.

(Magna 30. 4. 2010, 12:54 (UTC)).

Sub. Odebrání titulu
„Na jaře 1938, přesně 26. března, byl Jan Antonín Baťa za své zásluhy o rozvoj technických věd promován na brněnské Vysoké škole technické dr. Edvarda Beneše čestným doktorem technických věd. Tatáž škola si ovšem po jeho odsouzení Národním soudem v květnu 1947 pospíšila a čestný titul mu opět odebrala.“ (In KUSLOVÁ, Hana. Představení osobnosti J. A. Bati. In: Jan Antonín Baťa - život a dílo, pokračovatel práce Tomáše Bati : mezinárodní konference : sborník : Zlín 2.-3. května 2007. Zlín: Statutární město Zlín, 2007. ISBN 978-80-239-9247-2. S. 5.)

Abych to zrekapituloval:

Ohradil jste se proti nahrazení odzdrojovaného textu, textem neodzdrojovaným. Odzdrojování přinejmenším nebylo umístěno tam, kde by se nacházet mělo – a to jak z hlediska zdejších zvyklostí, tak z hlediska autorského zákona (Jak kupř. Steven Spielberg Film and Video Archive at USHMM referuje o tom, že se JAB narodil v UH a studoval tam OA?)
Ve Vašem textu jsem rozporoval pasáž „Podnik později převedl na na svého syna Tomáše“, a to i s ohledem na referenci, kterou jste Vy sám k textu přidal. Vzhledem k tomu, že při Vaší úpravě z 29. dubna 2010 jste text upravil, patrně nebyla má výhrada bez opodstatnění.
V případě druhého syna uznávám, že to může být chápáno i způsobem, jakým jste uvedl Vy.
V případě Botostroje jsme se patrně nepochopili. Oba jsme tvrdili, že to je kniha. Jak jsem uvedl a později i odzdrojoval byla kniha napsána až po skončení pracovního poměru u firmy Baťa. Ve vztahu k členství v KSČ nese břemeno tvrzení autor citované publikace.
Titul doktor honoris causa byl odebrán v důsledku rozsudku Národního soudu, což jsem uvedl a odzdrojoval. Neuvedl jsem, že tak učinil soud – ale uvedl jsem v duchu rozhodnutí soudu. Podle zdroje odebrala čestný doktorát sama škola. JAB nebyl souzen mimořádným lidovým soudem, ale Národním soudem.
Firma skutečně vznikla v roce 1894 a v duchu veřejnoprávních listin je jediným zakladatelem nejstarší bratr – Antonín (viz též zdejší článek k dějinám koncernu, který jsem mimochodem v zásadě napsal). Pokud bude fakticky i stylisticky dobrá zmínka o živnosti Baťových v hesle UH, pak je to jen ku prospěchu.

Z výše uvedeného zcela jasně vyplývá, že mé poznámky z 20. dubna 2010 nejsou bez dalšího hodnotové soudy či fantazijní představy, ale skutková tvrzení opírající se o relevantní zdroje, které ovšem nebyly původně vymezeny expressis verbis.

Z mé strany je to patrně vše. Přeji hodně zdaru nejen při editování wikipedie, s pozdravem Taavetti 3. 5. 2010, 09:52 (UTC)

Zdravim Vás, pane Taavetti,

Ohradil jsem se proti tomu, že jste vynechal zmínku o "dílně" Antonína Bati v UH- Rybárny, která měla 40 zaměstnanců- zdroj v článku wiki, na doméně batastory, myslím je to práce někoho z Ostravské Univerzity. Vy jste tuto moji editaci nahradil textem, jehož nejste autor, jak jsem se domníval, za což se Vám omlouvám, ale jiný wikipedista. Jeho text je neozdrojován a tvrdí, že Tomáš Baťa chtěl svoji továrnu založit v UH, což myslím, takové tvrzení, by se mělo při uvedení na wiki ozdrojovat patřičnou referencí.

Jelikož zdroj, který nemusí být brán jako relevantní, ale alespoň nějaký uvádí:

K založení vlastní živnosti využili sourozenci Baťovi dědictví po zemřelé matce, část strojů a nářadí jim věnoval otec, část zařízení a surovin koupili na dluh. Z Uherského Hradiště se vrátili do Zlína, prý prostě proto, že byl jejich rodištěm.

na serveru týden.cz: [7]

Stránky U.S. Holocaust Memorial Museum, které na netu vystavuje zmíněný Steven Spielberg's Film Archive (přesněji Steven Spielberg Film and Video Archive at USHMM) jsem použil jako zdroj u zmínky jména Jan Antonín Baťa v textu mé editace článku, kde jsem tvrdil, že byl hlavním představitelem fenoménu Baťa z nezaujatého zahraničního pohledu (vztahy s potomky Tomáše Bati nebyly právě nejlepší, také 50 let překrucování jeho přínosu přispělo ke zveličení Tomáše Bati + soudní spor Botostroj + nařčení a rozsudek soudu ze spolupráce s nacisty + Benešova kritika jeho postoje v roce 38 + zásah konkurence z USA, tzv. černá listina atd.), ale s tím jste nesouhlasil, tudíž to nechávám být (Vaše připomínka zněla: Tvrdit, že fenomén je spojen s Janem je zkratkovité, neboť význam obou bratrů byl dle mého přinejmenším stejný.... Taavetti) a přistupuji tedy na kompromis Tomáš a Antonín 50:50, i když s tím nemohu vnitřně souhlasit.

To, že studoval OA v Uh.Hrad. jsem nezdrojoval. Ale mohlo to také vypadat, že se odkaz na Spielbergův archiv vztahuje právě k informaci o studiu na OA v UH, jelikož je link archivu je velmi velmi dlouhý /Uvádím jej zde, pro jistotu/: (http://resources.ushmm.org/film/display/main.php?search=simple&dquery=Keyword(s)%3A+WORKERS&cache_file=uia_FnjVhr&total_recs=98&page_len=25&page=1&rec=13&file_num=2291, nevím přesně, kde se tudíž v editaci nakonec jevil. To byla ale moje chyba, že jsem referenci nekontroloval v NÁHLEDu a doufal ve wikipedistu/ typ: zázračný robot/, který to případně upraví, jako většina, kdo upravuje wiki.

Převedení podniku na syna Tomáše, byla opravdu chyba, která se nezakládala na pravdě, převedl dílnu na svoji ženu, to jste upravil správně, a v editaci článku jsem k tomu přihlédnul.

Botostroj je mi jasný, to je zcela jiné heslo než UH, ale když už jsme u toho. Vaše citace jsou v pořádku jak Martin Marek(závěr románu), tak Hana Kuslová (žaloby a kauza Botostroj) jediný problém mám s autorem jménem Jaroslav Pospíšil, uvádíte citaci z jeho knihy: Hyeny v akci, vydaná byly myslím ve Vizovicích, což je ale literatura faktu, nikoliv odborná publikace na meziválečnou československou avantgardu kam Pujmanová i T. Svatopluk patří a tvrzení z Pospíšilovy knihy byla soudně již jednou napadnutá, i když mu dal soud za pravdu. Kauzu s hyenami jsem ale nezkoumal.

Můj zdroj byla doktorantská práce, rok 1969 Milana Blahynky (po vzniku Slovenského státu žila rodina ve Starém Městě u Uherského Hradiště) a jeho Vývojová logika avantgardy a Slovník českých spisovatelů, pozdější vydání, první bylo v roce 1964. Milana Blahynka získal titul PhDr. právě za práci o Marii Pujmanové v roce 1968 (kdy kom. systém vypadal jinak než v padesátých letech) a byl na slovo vzatým odborníkem právě na meziválečnou avantgardu, slovník recenzoval ještě Josef Hrabák.

Svatopluk T. pracoval u firmy Baťa sedm let (nikoliv jak tvrdí Pospíšil, že se neseznámil s pracovním prostředím...), knihu Botostroj napsal v Prostějově, kde pracoval v textilce u Nehery, Turkova žena i matka byly za 2. svět. války vyslýchány a žena vězněna, do KSČ vstoupil v roce 1924 v rodných Hodslavicích, po svatbě se zemědělskou rolnicí- Zdroj Milan Blahynka, Slovník českých spisovatelů (1964)

To co tvrdí Pospíšil ve svých Hyenách, pokud Vaše úryvky jsou správně uvedeny, není pravda:

nepronikl do pracovního prostředí Baťova koncernu a s tím souvisejících mezilidských vztahů“, román Botostroj, v němž „přehnaně pomlouval a zesměšňoval baťovský systém práce, postoje nadřízených k podřízeným a obrovské pracovní tempo“. „Během Protektorátu se Turek literárně neangažoval, žil v ústraní (...) V květnových dnech (...) vstoupil do komunistické strany a stal se redaktorem Rudého práva.“

je zde pravdivé snad jen, že byl redaktorem Rudého Práva od roku 1945 do roku 1947, kdy vedl poté "Tep nového Zlína". A že se za války literatuře nevěnoval. Jeho román "Bez šéfa" již je opravdu zaměřen ostře proti JAB (velmi konkrétně) a byl také čtenářsky velmi neúspěšný.

O T. Svatoplukovi alespoň pár údajů: [http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=869 O Janu Neherovi, jeho šéfovi z textilky, odkud byl během kauzy Botostroje vyhozen více zde: [8]

Doktorát (čestný) jste uvedl správně, že byl odebrán jako rozhodnutí soudu z roku 1947, to souhlasí i to s Vysokou školou ve Vaši citaci: (In {{Citace sborníku | příjmení = Kuslová | jméno = Hana | titul = Představení osobnosti J. A. Bati | sborník = Jan Antonín Baťa - život a dílo, pokračovatel práce Tomáše Bati : mezinárodní konference : sborník : Zlín 2.-3. května 2007 | vydavatel = Statutární město Zlín | místo = Zlín | rok vydání = 2007 | isbn = 978-80-239-9247-2 | strany =

Pokud mu jej soud v r. 2007 (tvrdíte: Rozsudek sám byl pochopitelně zrušen, následky - tj. ztráta titulu, ale řešeny nebyly) a ani brněnská technika mu jej nenavrátila či neprojednávala znovuudělení, poté s Vámi souhlasím, uvádět v sekci: "Rodáci" raději jeho jméno bez čestného titulu, jen s poznámkou. Tedy jako Jan Antonín Baťa, titul honoris causa udělen 26.3.1938, odebrán národním soudem 2. května 1947 a poté údaje podnikatel, mecenáš atd.

Vznik firmy je v pořádku, kromě zmíněné poznámky, že si Zlín (Antonín a Tomáš a jejich sestra) patrně zvolili náhodou- rodiště? Nikoliv odmítnutím městskou radou v UH, to by jen poškozovalo radní v UH.

Erratum: "Lidé na Křižovatce" autorka Marie Pujmanová, zaměněno za Marie Majerová (autorka díla "Parta na křižovatce"). Opraveno v historii diskuse.

S pozdravem

(Magna 4. 5. 2010, 12:45 (UTC)).

Zdravím, tak jsem rád, že tato příhoda skončila smírně. Když byste se podíval do historie článku UH samotného, tak byste zjistil, že jsem překopal ten odstavec k Baťovi i předtím (proto toto vlákno začíná tou zmínkou o generacích). K tomu titulu bych rád dodal, že rozsudek Národního soudu sám o sobě titul neodebírá, ale protože Národní soud shledal JAB vinným, odebrala mu pak VŠ titul. Škoda, že kromě zmínky v tom sborníku se o nějakých podrobnostech nehovoří a je taky skvrnou VUT, že to jako nástupce nenapravil. Co se týče toho Pospíšila: sice je to literatura faktu, ale zatím většina údajů, se kterou jsem odtamtud pracoval byla po srovnání s archivem v pořádku. Je ale možné, že u Turka udělal chybu. K tomu výběru Zlína existuje přímo zmínka od T. Bati v MZA (bývalý podnikový archiv): „Náš závod jest nevhodně položen. Volba padla na Zlín v mých jinošských letech, kdy jsem ještě nevěděl, co chci dělati. Zlínu schází všechny podmínky, kterých velký závod, jaký mám na mysli, ke svému životu potřebuje.“ (MZA H1134 I/3 e. č. 18, i. č. 29) To jenom taková zajímavost ze zdroje.

Vidím, že jste do toho textu napsal, že mu titul vzal NS, tak si to dovolím upravit. Mějte se, Taavetti 5. 5. 2010, 19:25 (UTC)

Zdravím

ad1. Děkuji za úpravu v textu článku- odebrání titulu VŠ, vámi uvedenou VŠ jsem v článku upřesnil, že se jedná o brněnskou techniku. Je pravda, že katedra a rektor by se měli k celé věci vyjádřit a udělit opět honoris alespoň "Im memoriam", ale mimo žerty. Doplnil jsem údaje o dílně v Rybárnách, počet strojů, denní pracovní doba, výdělek, podle zdroje Batastory heslo Antonín Baťa starší, reference v je článku. Pravdou tedy je, že Zlín byl vybrán emocionálně jak uvedl i "Tomík" ve svém rozhovoru pro rozhlas. Fakta (vámi uvedá výše) tomu odpovídají přesně. Pokud opravdu žádal o stavbu továrny, či pokud měl nějaké jiné industriální plány v UH Tomáš Baťa, jak uvedl podle historie článku Howard Percy, je to téměř nemožné, aby to bylo v roce 1894, jelikož první tovární objekt, nevelký 20 x 10 m, první jejich výrobní hala, vyrostla ve Zlíně u nádraží až v roce 1900- červen, to už se jednalo, ale o společnost „ T. & A. Baťa k provozování výroby plátěné a houněné obuvi ve Zlíně“ která vznikla i záhy oficiálně, předpokládám úřední zpracování žádosti atd. tedy až v srpnu 1900 cca za 2 měsíce od stavby objektu ... před tím to byla jen dílna na papuče na náměstí, dům č.p.6.

http://www.zlin.estranky.cz/clanky/batovy-zavody-/vznik-a-vyvoj-tovarny-na-obuv-z-pohledu-architekta

V roce 1894 mohl mít TB plány pouze tedy snové, nikoliv aby je předkládal radním města UH. Pokud tak mohl učinit bylo by to někdy kolem roku 1900, kdy již zřizovali s bratrem "T.& A. Baťa ..." a uvědomovali si tedy nevhodnou polohu Zlína ... poté bych se tedy domníval, zdá se mi, že by se mohlo jednat o prostor Starého Města část Uherského Hradiště, někde u vlakového nádraží, a mohlo by industriální pásmo sahat až k Baťovu kanálu (či k Rybárnám, s říčním přístavem na řece Moravě), či alespoň k části Rybníky, což je podobně jako Baťov vysušený bývalý močál ... v Starém Městě nedaleko od nádraží sídlil také továrník Ludvík Kirchner s chemickou továrnou. Tomáš Baťa také založil, aby vylepšil nevýhodnou polohu Zlína koncem 20-tých let Baťov, také s chemickou továrnou, tedy ale již s vlastní. Přesně podle vašeho zdroje, či podle: Vzpomeňme, jak kdysi Tomáš Baťa prohlásil, že kdyby byl tušil takový rozvoj továrny při jejím založení a obtíže, které bude muset ve Zlíně překonávat, sotva by ji tady začal budovat... na níže uvedeném zdroji.

Zdroj: [9]

Ale to je jen domněnka, které nahrává také stavba Baťova kanálu a projekt DOL - Dunaj Odra Labe- pokud taková Baťova žádost byla kdy radním v UH někdy předložena, musel by se prohledat okresní archiv a jistě by se o takovém "odmítnutí" někdy někde zmínil, prohlásil, uvedl poznámku (to dělal celkem často, byl to otevřený člověk)... myslím, že kromě orální historie v UH, ještě nenaleznul nikdo doposud oporu ve faktech ...

ad2- Co se týká Pospíšilovy knihy, je možné, že Svatopluk T. (vl. jménem Turek) z KSČ poté v rozmezí let 1924 - 1945, i když to by bylo proti jejich stanovám, a veškeré logice, vystoupil a poté v květnových dnech 45 do ní opět vstoupil, či v Hodslavicích zakládal buňku KSČ a poté ji řídil jako nestraník s nějakým jen polovičním či jen "čestným" členství pro zakladájící členy a vstoupil řádně až 1945, či snad po svatbě s rolnicí, vstoupil do jiné komunistické strany než kterou uvádí Blahynka jako KSČ, že by ale existovaly dvě komunistické strany, jakési schizma KSČ, mi není známo, ani se nemohlo jednat o KSS a KSČ, že by v květnových dnech podle Pospíšila vstoupil Turek mimo své členství v české KSČ ještě kupř. do Komunistické Strany Slovenska nebo naopak.

Děkuji za spolupráci

S pozdravem

(Magna 7. 5. 2010, 11:04 (UTC)).

Doplnění článku o Baťa v UH

Děkuji (Magna a Taaveti) za rozšíření článku o "dynastii" Baťa a zajímavé zdroje, dovolil jsem si doplnit informace i v článku Antonín Baťa starší o zmínku: kontroverzní aktivista - Jan Šinágl ([10])

Splávek

O "Splávku" se píše, že tekl "(...) ulicí Na Splávku přes Zelný trh, Prostřední ulicí, poté dvorem radnice a zahradou farního kostela (...)". Tohle chce zdroj - podle mě totiž tekl přesně opačně, z Moravy odbočoval někde v místě dnešního Slováckého divadla a město opouštěl za dnešní ulicí "Na Splávku". 62.2.135.162 8. 11. 2010, 11:18 (UTC)

Přidat téma