Obávám se, že fototografii či fotokopii nějakého textového dokumentu za text opravdu považovat lze a že informace zde zapsaná je zavádějící, patrně zcela nesprávně podaná --MiroslavJosef 08:28, 29. 5. 2008 (UTC)

Z pohledu ICT těžko - když je to obrázek, tak je to obrázek, a ne text. Zkuste vložit vyfocenou ceduli do notepadu. Nebo zkuste na té ceduli zvětšit písmo nebo nastavit tučné, po vložení do Wordu. Samozřejmě ani jedno z toho nepůjde. Protože vyfocená cedule je obrázek, ne text. Zkuste vyfocenou ceduli poslat SMSkou. Nepůjse to. protože SMSkou jde posílat jen text. --Martin Adámek 15:50, 14. 6. 2008 (UTC)

Pokusil jsem se o vylepseni formulace, ale furt to asi neni ono. A smazal jsem "chybi zdroj", cloveku z oboru je dost jasne, co chtel autor rici, jen to spravne napsat. --Jx 20:45, 14. 6. 2008 (UTC)
Jenže existuje specielní software, které převádí i texty z grafických obrázků (umí číst text z grafiky), celé to tvrzení je - slušně řečeno - stále zavádějící a hodně nešťastné ** --MiroslavJosef 20:50, 14. 6. 2008 (UTC)
O existenci OCR vim, ale z principu to je takove tipovani vyskytu pismenek v grafice s urcitou pravdepodobnosti uspechu. Proto jsem pouzil formulaci „cisty text“ (v kombinaci s anglickym "plaintext", coz je de facto termin). Samozrejme se nebranim smazani cele inkriminovane vety. Jeste me napada formulace: V informatice se textovym souborem mysli takova skupina dat, kde kazdemu pismenu prislusi pevne definovana skupina bajtu dle urciteho kodovani (ASCII atd...). Text ulozeny jako obrazova data (napr. fotografie cedule nebo oskenovana stranka) neni z pohledu pocitace textem, ale je mozne se pokusit textovou informaci z obrazu extrahovat pomoci OCR software. Jenom jestli to uz moc nekomplikujeme. --Jx 21:09, 14. 6. 2008 (UTC)
Asi jo, bude to nutno nějak jinak vhodně a srozumitelně přeformulovat, zkusím si to promyslet - dnes už jsem moc unavený a nic rozumného mě nenapdá ** Zdravím --MiroslavJosef 21:12, 14. 6. 2008 (UTC)
Při brouzdání po Wikipedii jsem náhodně narazil na stránku „Text“, netuše, že taková již existuje. Protože jsem původem textilák a při překladatelské praxi (překládám příručky pro kovoobráběcí stroje z angličtiny a němčiny) je to (a až na prvním místě) také o textech, zaujala mne. Tuto stránku považují za užitečnou a nesmírně zajímavou, a klobouk dolů před odvážlivcem, který se do této problematiky pustí. Tím nechci nikoho odradit, ale doporučoval bych napřed prostudovat všechny dostupné relevantní materiály, například také sesterské Wikipedie, například německou. Tato je kromě jiného zajímavá tím, že tuto otázku řeší formou Rozcestníku. Na druhé straně, anglická Wikipedie tuto stránku nemá vůbec. --Wikipedista:Klubera 11:55, 1.1. 2009 (UTC)

Podíval se někdo z autorů tohoto článku do nějaké lingvistické encyklopedie? editovat

Ten úvodní odstavec obsahuje hned několik bolestivých nesrovnalostí, teda alespoň z pohledu lingvistiky či literární teorie, do které myslím pojem "text" primárně patří. Zaprvé text nemůže tvořit výpověď, protože výpověď je z hlediska lingvistiky ekvivalentem věty (jako struktury). A věta je nižší jednotka než text. Výpovědi tvoří promluvu (termín). Text lze (1) chápat jako promluvu, diskurz - samozřejmě u různých autorů se pojetí může krapet lišit. Pokud tedy vezmeme v úvahu Saussurovo pojetí jazyka, pak textu bude odpovídat termín parole (konkrétní realizace jazyka). Z toho jednoznačně plyne, že texty lze rozlišovat mluvené i psané. Pokud budete tvrdit, že texty jsou pouze psané, pak se vracíte do doby před zhruba rokem 1970. (2) Text ale lze chápat i jako langue (jazyk jako systém) - pak hlavní roli hrají především gramatické vztahy, struktura, textová syntax. (3) V nejširším slova smyslu můžeme chápat text jako komunikát, tedy i v rámci neverbální komunikace - pak může být textem i sdělení dopravní značky, znakový jazyk atp.

Jinak s těmi uměleckými, publicistickými texty... myslím, že by bylo možná příhodnější mluvit zde o stylu.

Viz Encyklopedický slovník češtiny

Zpět na stránku „Text“.