Diskuse:Teorie rozlišování veřejného a soukromého práva

Nejsem sice právník, ale dělení práva na veřejné a soukromé zde zavedené vychází evidentně z představy superstátu, jediného "veřejného" subjektu, který vše řídí a "soukromého" lidu, který je řízený. Tento pohled je ale nepřirozený a nepřiměřený a často tak vede do slepé uličky výkladu. Opak je správný:

Stát je spíše vrcholem, personifikací zvyklostí obyvatelstva co do práv osob. Práva nevznikají jen jako státní akt. Vznikají dohodou. [ Dohodou lidí, kteří jsou si částečně rovni a částečně nerovni. Toto rozvrstvení lidí je významné z hlediska dalšího zkoumání práv, ale bezvýznamné z hlediska definice. ] Vyjdeme-li z priority krajně soukromého práva jako úmluvy dvou nebo více lidí, mohou se dohodnout na respektu arbitra, organizátora, koordinátora čili omezení části vlastních práv čili jejich předání nejakému subjektu (jednotlivci nebo skupině). Tento akt předávání svých práv se nazývá různě, např. zmocnění, hlasování nebo volby, který ovšem může nastat i jen pouhou pasivní rezignací, respektováním toho, že se někdo takovým zmocněncem sám prohlásí. [ Způsob tohoto hlasování je opět významný obecně, ale ne pro samu definici toho, co je veřejné a soukromé. ] Toto zmocnění se děje - a dít musí - běžně v každé skupině, která má jednat jako celek. Např. každá rodina, parta kamarádů, každý spolek, výprava, podnik, obec, stát, organizace místní i mezinárodní, federace a podobně. [ A opět: to zda jde o skupiny sdružené "shora" čili vůlí zakladatele nebo zakladatelů anebo třeba živelně dlouhým dohadováním zájemců, způsob této strukturalizace je významný pro další studium, ale ne pro zdejší definici veřejného a soukromého. ] V praxi se osvědčil, zavedl a ustálil jeden stupeň takového sdružování, předávání práv, zmocnění, kterému se říká stát. Ale není jediný, ačkoliv významný. Proto nelze zaměňovat veřejné právo za státní právo. Jsou i jiná práva veřejná, chceme-li obecná, zejména spolková, ale i neformální. Z pohledu "státního" jakoby "nižší" nebo i naopak "vyšší" (zpravidla pak označovaná za "mezinárodní"). Z onoho úzkého pohledu pouhé dvojice stát versus lid pak jde o právo paralelní, ani státní, ani individuální čili soukromé. Rozhodujícím hlediskem tak nemůže být nic jiného, než míra či četnost sdružení práv jednotlivců. Tím sice ztrácíme formální dostupnost a jednoduchost dělení práva na veřejné a soukromé, ve skutečnosti na státní a nestátní, ale hledisko věcně správné, přehledné a spolehlivé. Tosek 1. 2. 2010, 14:29 (UTC)

Rozdělit? / Přesun editovat

Nesouhlasím, protože jde o protiklad, kde jeden pojem vysvětluje druhý. Zdraví --Sokoljan 19. 10. 2011, 16:52 (UTC)

To by pak ale měly být spojeny všechny články, kde jde o takový antagonismus. Pravice + levice nebo dobro + zlo, co? Sloučíte je? --62.245.103.21 21. 1. 2012, 11:33 (UTC)
@Sokoljan: Vaše argumentace je mi nesrozumitelná (viz předchozí komentář). Uvědomte si prosím, že dva pojmy (soukromé a veřejné právo) jsou v teorii samostatné. Je nesmysl definovat je jako protiklad (nejde mimojiné o protiklady na rozdíl o dobro a zlo). --Wikipedista:BobM d|p 22. 1. 2012, 11:06 (UTC)

Části vyčleněny, větší zbytek článku ponechán jako rozlišující teorie. --194.213.41.2 6. 12. 2012, 16:14 (UTC). Doplnění: K vyčlenění vizte také interwiki nyní samostatných článků. Teorie si samostatný článek určitě zaslouží, protože se jedná o vlastní fenomén. --194.213.41.2 6. 12. 2012, 16:36 (UTC)

  • Pro přesun - souhlas s přesunem. Pokud nikdo nebude proti, přesunu. --Wikipedista:BobM d|p 6. 12. 2012, 16:18 (UTC)
Přesunul jsem. --Wikipedista:BobM d|p 9. 12. 2012, 11:33 (UTC)
Zpět na stránku „Teorie rozlišování veřejného a soukromého práva“.