Diskuse:Starověká židovská filozofie

Nemohl by vzniknout alespoň krátký článek židovská filosofie? S odkazy na jednotlivé etapy, případně i shrnutí zákl. trendů... --Vojtech.dostal 20. 10. 2009, 12:29 (UTC)

A možná by se na židovskou filosofii měly přesunout i interwiki, protože všechny odkazují na židovskou filosofii obecně. --Mozzan 20. 10. 2009, 15:42 (UTC)

Interwiki tam přidal debilní bot. Židovská filosofie by mohla vzniknout, až budou články o jednotlivých obdobích. Tento je prvním z nich... --Daniel Baránek 20. 10. 2009, 16:35 (UTC)

PS: iw jsem samozřejmě opravil. --Daniel Baránek 20. 10. 2009, 16:40 (UTC)

Snaha o nejlepší znění, nebo...?

Danieli, mám pocit, že Vám nejde o nejlepší znění článku, ale o "Vaše dítě". Zkuste se na to, prosím, podívat objektivně. Tanach se nerovná bible, aspoň v kulturněhistorickém prostředí, ve kterém žijeme, to jste vracet neměl, stejně tak nedává dobrý smysl spojení "monoteistický koncept Boha" (jaký by byl dualistický (nebo di-bi/teistický??) nebo polyteistický koncept boha? Nemuselo by tam být náhodou už "bohů"?). Nadužívání zájmena jenž znamená, že je tam víckrát, než je zdrávo, nebojte se ani Vám asi příliš obyčejně znějícího který, článek proto, že tam bude samé jenž, lepší nebude...). Slovo Talmud je v češtině mužského rodu, proto by muselo být jenž, ne Vaš jež, pokud tak striktně odmítáte který. O Talmudu se hovoří ve dvou po sobě následujících souvětích, proto není stylisticky vhodné to slovo opakovat. I další moje úpravy byly stylisticky či i obsahově, troufám si tvrdit, o něco lepší než předchozí text (jak si představujete obraz? jak vypadá "lineární obraz"?? - Lepší je lineární pojetí). Stupňovací poměr tam je, je tam ale taky spojka či, která zde nemá význam vylučovací, proto jsem se nakonec přiklonil k verzi bez čárky, ale to je (jediná) věc, ve které Vám můžu dát zapravdu. Z naší předchozí diskuse vím, že jste poněkud zarputilý, tak snad nás rozsoudí plénum.--Jiří Janíček 23. 10. 2009, 09:27 (UTC)

Ano, jsem zarputilý ;) Souhlasím jedině s Talmudem, což jsem opravil. A shodneme se taky jakštakš na čárce. Za monoteistickým konceptem Boha a slovem "obraz" si však stojím, stejně jako si nemyslím, že bych nadmíru užíval slova jenž. A mimochodem: článek jsem nedával k recenzi kvůli tomu, abychom se dohadovali o pitomých slovíčkách, ale o obsahu. Doufám, že další recenze už budou více k věci. --Daniel Baránek 23. 10. 2009, 20:53 (UTC)

Upřímně řečeno, všiml jsem si článku náhodou, a to proto, že jste o recenzi na něj požádal Jana Sokola, říkal jsem si, že když ho takto upravím, tak se za něj Vy nebudete muset tolik stydět a Jan Sokol nebude muset řešit alespoň mnou odstraněné (nedíval jsem se na celý článek) formální nedostatky. Jinak z Vašich formulací je vidět, že sebevědomí Vám nechybi.--Jiří Janíček 23. 10. 2009, 23:10 (UTC)¨

Poznámky WP:Q

Díky za zajímavý článek. Moje připomínky:

• Terminologie: "Bible sice obsahuje jisté filosofické koncepty" - odkaz správně vede na Tanach, ale mělo by se to jasně říci i ve vlastním textu, že myslíte současnou židovskou bibli; Kniha Moudrosti např. se v křesťanském prostředí často počítá do bible také, a tak tomu nejspíše bylo i mezi exilními židy až do synodu v Jamnii.
• Je otázka, zda by se talmud a bible neměly psát s malým písmenem (nejde o jeden jasně vymezený text), a velké písmeno užívat až v konkretizaci (Bible kralická, Talmud babylónský...). V každém případě nutno sjednotit ("původ peripatetické filosofie v bibli").

  Ano, to je otázka ;) K Talmudu viz Talmud - malým se označuje metoda, velkým literární dílo (Mišna + Gemara). V článku mám na mysli spíše druhý význam, proto upřednostňuju velké písmeno. Neurčenost, zda se jedná o jeruzalémský nebo babylonský IMHO nemá vliv. U Bible je to složitější, přesto upřednostňuju větší písmeno. Nejedná se o jeden jasně vymezený text, ale spíše o více víceméně jasně vymezených textů. Existují sice různé kánony, přesto se v každé době pracovalo s určitým korpusem knih. V obou případech (Bible i Talmud) mám na mysli určité literární dílo, nikoli metodu. Tedy: sjednoceno na velká písmena. --Daniel Baránek 1. 11. 2009, 19:23 (UTC)

• "Biblické pojetí Boha podléhalo určitému vývoji. Starší přístup zdůrazňuje Boží smlouvu s celým izraelským národem, mladší přístup vyzdvihuje otázku osobní zodpovědnosti a Boží lásku k jednotlivci." Trochu dvojznačné. Mělo by se jasně říci, že starší textové vrstvy bible zdůrazňují to a mladší ono. Takhle to trochu zní, jako by lidé bibli postupně přepisovali.
• "novopythagoreismu (význam čísla)." - spíš asi "význam čísel".
• je to "přelinkované" - na jednu věc se má odkazovat jen tam, kde je poprvé zmíněna, a pak případně tam, kde se o ní mluví podrobněji (např. odkazy na Tanach!).

  Trochu jsem to pročistil. Kdyby ještě něco bilo do očí, tak řekněte. --Daniel Baránek 29. 10. 2009, 22:24 (UTC)

• "Římská vojska rozprášila saduceje i esejce, a tak se rozhodujícím proudem v palestinském židovství stal farizeismus" - ona rozprášila všechny, i ty farizeje, akorát že se farizeismus ukázal v nových podmínkách nejživotnější, nejnosnější. Nečekal bych, že se římští žoldáci před akcí vyptávali Židů, ke které náboženské straně se hlásí :-)
• "rabíni ovšem odmítli jeho radikální formu, v níž je hmota ve své podstatě zlá a nezávislá na Bohu" - spíše "podle níž je hmota..."
• Článku by prospělo pár autentických citací antických židovských pramenů.

Zatím tolik, ještě se nad tím zamyslím.--Ioannes Pragensis 29. 10. 2009, 11:35 (UTC)

Také by bylo potřeba udělat delší úvod, měl by obsahovat shrnutí všech hlavních myšlenek článku.--Ioannes Pragensis 1. 11. 2009, 18:39 (UTC)

Úvod je dostatečně dlouhý, jen jej pan Sokol vyčlenil do samostatné kapitoly. Což je podle mě ne nejlepší, tak jsem to vrátil. --Daniel Baránek 1. 11. 2009, 19:23 (UTC)