Diskuse:Slunce

Z hesla Slunce byla v období od 15. do 31. listopadu 2005 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … se Slunce otáčí jinou rychlostí u pólů a na rovníku?“

Článek týdne

Tento článek byl v 32. týdnu 2008 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Může přímý pohled do Slunce poškodit zrak?

Český článek o Slunci ve Wikipedii píše, že "přímý pohled do Slunce může poškodit zrak!". Naopak podle anglického článku je přímý pohled do Slunce bez dalekohledu většinou bezpečný bez hrozby poškození sítnice, ne však s dalekohledem bez použití vhodného filtru. Z čeho vychází varovné tvrzení s vykřičníkem? --Daniel Polanský 15:37, 10. 7. 2006 (UTC)

Editujte s odvahou – Vaše verze je přesnější ;-) PS: vykřičník není potřeba. Petr K. 15:48, 10. 7. 2006 (UTC)

Než začnete editovat s odvahou, poraďte se s očařem. Kratičký pohled IMHO poškodit zdravý zrak nemůže, oči se ostatně z pudu sebezáchovy samy ihned zavřou, ale bude-li ten pohled delší a bude-li se člověk snaži mít otevřené oči, tak IMHO si zrak poškodí. Kromě toho, kdo zrak nemá v pořádku (třeba trpí zánětem spojivek), může svůj zrak pohledem do Slunce ještě zhoršit. --Luděk 15:51, 10. 7. 2006 (UTC)

Ne nemůže. -- Tento komentář byl přidán 15. 4. 2008

Přesnost k pozorování Slunce okem

Onen text mi připadá skoro až jako výzva, abychom se koukali pouhýma očima na Slunce, že vlastně o nic nejde. Mám však dost značné pochybnosti a výhrady.

1. Protimluv: "dívat se přímo do Slunce prostým okem po krátkou dobu může být bolestivé ale je obecně bezpečné." a hned následující věta "Přímý pohled do Slunce způsobuje fosfénové vizuální jevy a dočasnou částečnou slepotu."
2. Proč existuje norma 1836, která stanovuje pomůcky pro přímé pozorování Slunce?

Tohle by chtělo opravdu dost dobře doložit odbornou literaturou. Ale osobně se domnívám, že už věty v bodě 1 vyvrací samy sebe. Není byť jen dočasná slepota poškozením zraku, byť jen dočasným? Sice se na Wikipedii nemají psát výsledky vlastnímu výzkumu, ale zkoušel (zkusil by) autor oné informace Slunce takto přímo pozorovat? --Luděk 17:11, 13. 7. 2006 (UTC)

ta první věta by asi měla znít, že není nebezpečné. Předpokládám, že se jedná o popis, kdy se opravdu náhodně někdo podívá do Slunce a pak chvilku nevidí, což mu nezpůsobí žádné trvalé následky. --Li-sung ✉ 17:18, 13. 7. 2006 (UTC)

Já myslím, že o pozorování Slunce by ve Wikipedii mělo být napsáno něco v tomto smyslu *Bezpečné pozorování Slunce --Mirek256 16:24, 14. 7. 2006 (UTC)

Snad. Odkazovaný článek je však ve srovnání s článkem NASA stručný a nediferencující. Nerozlišuje, zda se jedná o pozorování prostým zrakem či dalekohledem. Neříká, jaká je bezpečnost pozorování západu a východu Slunce prostým okem. A používá vyjadřování, které ve vědeckém článku nečekám, jako "filtry vyrobené ze zčernalého filmu z fotoaparátu nebo z pásky z diskety není příliš bezpečné", kde logicky smýšlející autor by použil vyjádření "je nebezpečné" spíš než "není příliš bezpečné". --Daniel Polanský 16:35, 14. 7. 2006 (UTC)

Zdravím. Oddíl o pozorování Slunce okem jsem vytvořil překladem z anglické Wikipedie. Připouštím, že úvodní výroky v překladu i původním článku jsou zavádějící či nepravdivé. Opravil jsem je nyní na základě článku NASA, citovaného v opravě. Omlouvám se za neopatrnost při přebírání materiálu anglické Wikipedie. Také se omlouvám za nešikovné vytvoření sekce referencí; snad je tu nějaký wikipedista, který je bude schopný a ochotný opravit. (Na okraj, podle mě je výraz "je bezpečný" logicky ekvivalentní výrazu "není nebezpečný", s tím, že ten druhý díky využití dvojí záporné formulace patří spíš do společenské konverzace než do encyklopedie.) Ve věci odkazované normy 1836 odhaduji, že se týká filtrů pro pozorování Slunce dalekohledem; opravte mě prosím je-li to jinak. --Daniel Polanský 16:28, 14. 7. 2006 (UTC)

Rád bych nyní požádal Luďka, aby, pokud je s nynějším stavem oddílu spokojen, z něho odstranil označení o pochybnostech. --Daniel Polanský 16:38, 14. 7. 2006 (UTC)

S tou modrou barvou oblohy je to jinak. Obloha rozplyluje přednostně modrou (a fialovou barvu - té je však málo) a proto je během dne modrá. Denní barva slunce je ochuzena o malou část těchto barev. Večer a ráno prochází světlo větší masou vzduchu a proto je barva slunce ochuzena i o zelenou a žlutou barvu, Slunce je červené. Viz večerní duhové barvy oblohy. Nechci Wikipedii editovat přímo, proto vkládám můj názor sem. Děkuji. Přemysl Nedvěd. -- Tento komentář byl přidán 22. 4. 2008

Jak dlouho bude ještě slunce pro nás bezpečné

V článku postrádám poměrně významnou informaci o tom, kolik milionů či miliard let bude ještě slunce pro pozemský život bezpečné. --Kirk 16:41, 14. 7. 2006 (UTC)

cca 7 000 000 000 let

myslim že tato informace je pro nás a možná pro homo sapiens sapiens naprosto nevýznamná -- Tento příspěvek přidal(a) Honzoid (diskuse) 17. 4. 2007, 14:55 UTC

Jistě, ale přece jen to člověka víc zahřeje, než kdyby si přečetl, že jen 6 miliard :-) --Packa 18:28, 17. 4. 2007 (UTC)

jak dlouho bude slunce pro nás bezpečné je těžko odhadnout , ale vzhledem k tomu , že za přibližně 2 mld. let začne docházet k postupnému zvyšování teploty slunce , které se zastaví až za cca 5 mld. let kdy naše slunce "zemře" a stane se bílým trpaslíkem , tak bych bezpečnou dobu pro veškerý život na zemi odhadl na méně než 2 mld. let.Relativně dost času. Do té doby , si bude muset lidstvo najít jinou obyvatelnou planetu , pokud bude chtít přežít. Ale tím boj o přežití taky neskončí.... -- Tento komentář byl přidán 7. 5. 2007

..Budoucnost Slunce Každý to ví, ale nikdo to nesepíše. Proč není u článku přidána informace o tom, jaké etapy Slunce budou následovat a vzdálenější budoucnost včetně dopadu na lidstvo? V diskuzi to tu je. Pokud již bylo tolik času na sepsání vlivu Slunce na lidský zrak, nevidím problém začlenit také vliv Slunce na planetu Zemi (pro obecné pochopení) - ať již z kladného hlediska (umožnění vzniku života, ...[ale to bych si možná odpustil]) tak i "záporného" (Sluneční vítr - mimochodem na něj nevede odkaz ani z odkazu Slunce, tak ani Korona - a laik si to třeba nespojí. Hondrej 23:42, 1. 6. 2008 (UTC)

Nesmysly nemám rád

Diskusi na téma jak dlouho bude Slunce člověku prospěšné považuji za naprosto nesmyslnou a - nebojím se říci - naprosto prostomyslnou i technoktratickou současně ! Já osobně věřím v moudrost přírody, chcete-li, tedy v moudrost Boží. A tak jako příroda jednou rozhodne kdy zemře každý z nás, tak také jednou příroda ukončí existenci celého lidstva. A nejen to, určí i životnost Slunce či celé naší galaxie .... To ale vůbec neznamená, že je příroda vůči lidstvu nepřátelská či zaujatá, to je velmi omezený a technokratický pohled na svět okolo nás, je také značně omezený. Proto ona diskuse nemá žádný pořádný smysl. Stále si někdo hloupě a omezeně myslí že poroučet větru a dešti jest možné, tedy že je možné přírodě jakkoliv poroučet, že je možno Boha kvantifikovat, že je jej možno uplatit, přemluvit, přehlasovat, ukřičet ?? ** Miroslav Josef Kozák, Praha 20.8.2007 v 17:00 hod.

Wikipedie není diskusním fórem. Zde diskutujeme o článku, nikoli o Vaší víře. Váš příspěvek nijak článek nevylepší. --Miraceti ✉ 15:05, 20. 8. 2007 (UTC)

a navíc bůh nemá s přírodou nic společného--Genius920308 14:37, 23. 12. 2007 (UTC)

... no když myslíte ...**--MiroslavJosef 21:49, 30. 1. 2008 (UTC)

Co budeme dělat, až se Země stane neobyvatelnou, ať z jakéhokoliv důvodu, je zajímavá otázka, ovšem zatím bez řešení. Můžeme pouze doufat, že do té doby dostatečně technicky vyspějeme, abysme se přestěhovali jinam. Pokud ne, můžeme ještě taky doufat třeba v reinkarnaci. Ovšem, není jisté, jestli něco takového je. Filozoficky jistě zajímavé téma. -- Tento komentář byl přidán 22. 2. 2008

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

Popiska k fotografii erupcí

Na mne jako na laika popiska "erupce viditelné v ultrafialovém světle" působí tak, že ty erupce byly takto vyfotografovány, když na ně svítilo ultrafialové světlo, což asi není přesné, spíš předpokládám, že jde o ultrafialový obraz slunečních erupcí (laicky řečeno). Mohl by to případně někdo ze znalců upravit, aby to bylo přesnější? Děkuji. Okino 4. 8. 2008, 15:31 (UTC)

2 články

on neexistuje článek slunce s malým s?--Juan de Vojníkov 1. 4. 2009, 05:58 (UTC)

Proč by měl? Existuje hvězda. Miraceti 1. 4. 2009, 06:10 (UTC)

A my jiné slunce než to naše neznáme? Jako třeba Slunce té a té soustavy.--Juan de Vojníkov 1. 4. 2009, 06:55 (UTC)

No to je ta hvězda... Navíc slovo "slunce" se ve významu jiném než to naše Slunce prakticky nepoužívá. Není to jako Měsíc a měsíc. Miraceti 1. 4. 2009, 18:19 (UTC)

IMHO jméno naší hvězdy je Slunce.--H11 1. 4. 2009, 18:26 (UTC)

Nesouhlasící data v Článku o Slunci?

Jeden z údajů o Slunci musí být chybný nebo neúplný.

Pročítal jsem vaše stránky kde je uvedeno, že se předpokládá (a tady by mohl být chybný předpoklad), že Slunce termonukleární fúzí převede 700.000.000 tun vodíku [H] na 695.000.000 tun helia [He], tedy příjde o 5.000.000 tun ze své hmotnosti, kterou převede na energii to vše za sekundu. Což Slunce dělá, protože potřebuje zabránit kolapsu obrovského množství hmoty, které obsahuje.

Odhadovaný zbývající věk Slunce, v podobě jak ho známe dnes (tedy ve fázi používání vodíku jako paliva), na základě intenzity jeho termonukleární fůze, je na vašich stránkách uveden jako 5-7 miliard let. V tu chvíli by měl Slunci dojít Vodík a mělo by začít s Heliem, jako Rudý obr. Celková hmotnost Slunce je u vás uvedena cca 1,9891 × 10 na 30 kg, což je 1,9891 × 10 na 27 = 1.989.100.000.000.000.000.000.000.000 tun

Dále je na vašich stránkach uvedeno, že slunce, pokud jde o hmotnost, se skládá z cca 75% Vodíku a 25% Helia. Tedy hmotnost Vodíku "nyní" je podle výpočtu tři čtvrtiny hmotnosti slunce, to je 1.491.825.000.000.000.000.000.000.000 tun. 700 miliónů tun Vodíku převedeného na Helium za jednu miliardu let je (700 × 10 na 6) krát 60 sekund, krát 60 minut, krát 24 hodin, krát 365 dnů, krát 10 na 9/miliarda let. To je 700 × 6 × 6 × 24 × 365 × 10 na 17 = 220752000 a 00000000000000000 (17 nul) - za miliardu let.

Nyní když máme všechna data pojďme se podívat v porovnání kam se za 7 miliard let (budeme počítat se 7, největší odhadovanou dobou) dostane Slunce se spotřebou Vodíku.

Hmotnost Slunce:__________________1.989.100.000.000.000.000.000.000.000 tun

Hmotnost Vodíku Slunce:____________1.491.825.000.000.000.000.000.000.000 tun

ZA 1.000.000.000 LET

VODÍK:_____________________________22.075.200.000.000.000.000.000.000 tun

ZA 7.000.000.000 LET

VODÍK:____________________________154.526.400.000.000.000.000.000.000 tun

Tento výpočet ukazuje, že za sedm miliard let by Slunce při spotřebě 700.000.000 tun Vodíku spotřebovalo pouze desetinu celkové hmotnosti Vodíku.

Podle tohoto výpočtu je tedy také jasné, že se spotřebou 700.000.000 tun Vodíku za sekundu by Slunce muselo žít kolem 70 miliard let, vzhledem k jeho hmotnosti, aby mu došel Vodík.

Pokud je tedy jeho životnost odhadována na pouhých 7 miliard let musí být spotřeba za sekundu 7.000.000.000 (7 miliard) tun Vodíku.

Po tom by podle mého výpočtu mělo životnost 6,7 miliard let a pak by zásoba Vodíku došla.

Tedy spotřeba za sekundu by v tomto případě musela narůst 10 krát, než je uvedeno v článku.

Ztráta hmotnosti je zřejmě vypočítána v závislosti na vyzářené energii a energii, kterou spotřebuje Slunce aby se ubránilo před kolapsem, takže ztráta hmoty převodem na energii 5.000.000 tun by měla nejspíš zůstat.

Možnosti:

1. 700.000.000 tun Vodíku za sekundu

Tedy pokud vezmeme jako fakt stáří Slunce a Země (v obou případech uvedeno přibližně 4,6 miliardy let), pak můžeme teoreticky říci, že za 4,6 miliardy let Slunce převedlo čtrtinu své váhy z Vodíku na Helium (v tomto měřítku, s nepodstatnou ztrátou hmotnosti přeměnou na energii při fůzi).

Můžeme tedy říci, že 4,6 miliardy let je čtvrtina věku Slunce a mělo by žít dalších 3 × 4,6 = 13,8 miliardy let, do absolutního vyčerpání Vodíku. Za 4,6 miliardy let bylo fůzí vyrobeno 527.907.140.000.000.000.000.000.000 tun Helia (To je nyní cca 25% hmotnosti Slunce).

To je za Sekundu 3.639.092.521 tun Helia tedy 700 miliónu tun je pětina našeho výsledku. V tomto scénáři by muselo být Slunce zrozeno i z Helia. A to přesně ze 4 pětin hmotnosti Helia, kterou má nyní. To znamená, že složení při zrodu bylo cca 79,9% Vodíku, 20% Helia a 0,1% Ostatní. Pak by jeho stáří bylo 4,6 miliardy let a fůzí by se přeměnilo za sekundu "pouze" 700 miliónů tun Vodíku. Aby ještě korespondoval údaj s 5-7 miliardami let zbývajícího života musela by fůze Vodíku přestat být efektivní při složení Slunce cca 64% Vodík 35% Helium 1% Ostatní, totiž při použití 700 miliónů tun Vodíku za sekundu, i tak za 7 miliard let Slunce přemění pouze 10% z celkové hmotnosti svého Vodíku. Fáze Rudého Obra by tedy začala poměrně brzo stále s téměř dvěma třetinami Vodíku.

Je to pravděpodobná možnost, ale obshuje to spoustu "pokud.." a "v případě, že.." Pokud jsou tedy údaje v Článku správné mělo by u nich být krátce uvedeno za jakých podmínek platí a jaké jsou jejich hranice.

V této variantě je ještě možnost, že životnost Slunce je nejméně dvakrát větší, v takovém případě by byl poměr prvků cca 54% Vodík, 46% Helium, kdy už se dá předpokládat, že fůze Vodíku, již nebude mít za stejné teploty jádra potřebný efekt.

2. 7.000.000.000 tun Vodíku za sekundu

Pokud je správně 7.000.000.000 tun Vodíku za sekundu, pak je Slunce v první čtvrtině svého života má stáří 2,3 miliardy let a bude žít dalších 6,7-6,8 miliardy let, celkem tedy cca 10 miliard let (za předpokladu, že bylo vytvořeno pouze z Vodíku a stane se z něj Rudý obr až nebude mít žádný Vodík, jinak je ještě mladší nebo se z něj může stát Rudý obr dříve pokud při určitém poměru hmotností prvků nebude již fůze Vodíku dostačující).

V takovém scénáři se zdají odchylky absurdní a převaha nesouhlasů se spoustou obecně akceptovaných dat, jako je stáří zemé i Slunce, ji zavrhuje. Tedy by měl být brán pouze jako příklad maxima.

3. 3.639.092.521 tun Vodíku za sekundu

V takovém příkladu má Slunce před sebou ještě 14 miliard let než spotřebuje veškerý Vodík a muselo by být zrozeno pouze z Vodíku abychom dodrželi stáří Slunce a Země 4,6 miliardy let. Za 7 miliard let by tedy mělo složení přibližně 38% Vodíku, 61% Helia a 1% Ostatních prvků a fůze pouze Vodíku by se mohla stát neefektivní, protože počet částic v celkovém objemu hmoty je o téměř dvě třetiny menší než je tomu dnes a je tím pádem menší četnost srážek při stejné teplotě v jádru.

-- Tento příspěvek přidal(a) RaApEr (diskuse) 6. 3. 2011

Jaderná fúze jako energetický zdroj Slunce potvrzena až v roce 2002 ?

Prosím smažte někdo tento nesmysl, který ve článku Slunce figuruje 14 let.

Jako anonym k tomu nemám oprávnění :)

--94.112.226.214 22. 8. 2022, 21:30 (CEST)

Dobrý večer, větu jsem smazal jako neozdrojovanou. --David V. (diskuze) 22. 8. 2022, 21:35 (CEST)