Diskuse:Slezština
Sloučení editovat
Jsem pro sloučení pod článek Slezština a následně pro jeho úpravu. --Tatarchan 4. 2. 2009, 14:00 (UTC)
- Tento článek by se měl sloučit s článkem lašská nářečí – pokud se týče nářečí češtiny, jsou to v podstatě synonyma (viz Encyklopedický slovník češtiny, Nástin české dialektologie, Český jazykový atlas apod.) a články i pojednávají o tomtéž. (Někdy se slezskopolská nářečí chápou jako zvláštní skupina; pak by bylo lašský synonymem jen k moravskoslezský, ne už k polskoslezský (ESČ to na s. 392 a 393 nerozlišuje, na s. 396 už ano.)) Bělič v NČD sice považuje za vhodnější název slezská nářečí, používanější je ale naopak spojení s adjektivem lašský (a to i mluvčími z této oblasti, jako byl A. Lamprecht apod.).
- Slezština může znamenat i slezská nářečí polštiny, které (která?) někteří údajně uznávají jako samostatný jazyk, nebo slezská nářečí němčiny (to jsem zanesl do nově vytvořeného rozcestníku). V této věci mi nicméně vyvstává řada otázek a situace se mi zdá poměrně nepřehledná. --Jiří Janíček 15. 3. 2011, 17:48 (UTC)
- Byl bych pro sloučení, kdy lašská nářečí bych dal jako jakýsi "druh" slezštiny. Byť jsem toho názoru, že se jedná o přechod mezi Valašskem a Slezskem (Těšínským, Opavským) a proto se přikláním k názoru, že "lašský" není "slezský". --Tatarchan 15. 3. 2011, 18:40 (UTC)
- Je to komplikovaná věc, mj. proto bychom se měli snažit omezit názory a držet se zdrojů (platí alespoň ve Wikipedii) a také se snažit vyjadřovat jakýmsi způsobem přesně či odborně. "Druh slezštiny" (jaký druh, myslíte nářeční podskupina? A jaké slezštiny – té polské? Polská a česká slezská nářečí podle některých autorů jsou (na webu jsem našel http://dyktando.org/?id=jezyk), podle jiných (NČD) ale nejsou totéž) by bylo velmi nešťastné a neodborné pojetí (pokud se mýlím, doložte prosím z literatury - NNZ). --Jiří Janíček 15. 3. 2011, 21:22 (UTC)
- Jo, myslel jsem "podskupinu" - nemohl jsem si vzpomenout na přesnější výraz :-) Kontroverzní téma to bude vždycky. Tak jako s každým "národem", "jazykem", apod. Stoprocentní vyřešení takovýchto otázek bude vždy a jen vytvořením státu, který to tzv. posvětí, viz např. vytvoření Československa (národ Čechoslováků), Rakouska (20. století - národ Rakušáků). Bohužel to jinak nebude. Jak sám říkáš, i renomované (vědecké, apod.) zdroje se různí. Co se týče rozdělování slezštiny na českou a polskou, tak to bych určitě nedělal. Tedy jako podskupiny ano, ne jako "samostatné" slezštiny. I Tyrolsko či Osetie se dělí jen hranicemi států. Což však neznamená, že takováto rozdělení nemůže mít za několik let či staletí takový vliv, že dojde k opravdovému rozdělení, ať už na jazyky či národy. A sice jsem jen jednoho názoru, přesto se přikláním k tomu aby článek o slezštině zůstal zachován tak jak je i s úvodní větou, která informuje jak o "samostaném jazyce oblasti celého Slezska", tak i o názorech, že se jedná o pouhá nářečí češtiny a polštiny. Koneckonců - jazyk utvářejí lidé a sami ho pojmenovávají. --Tatarchan 16. 3. 2011, 21:50 (UTC)
- Jak to po sobě čtu, tak vidím, že jsem moc do konkrétní problematiky nepřispěl :-) Sloučení obou článku (pod názvem Slezština) bych nechal na tobě. Popis nářečí v tomto článku je také dobře výstižný. Poté bych se pustil do úprav (ale spíše "gramaticko/zpřesňujících"). --Tatarchan 16. 3. 2011, 21:56 (UTC)
- Jo, myslel jsem "podskupinu" - nemohl jsem si vzpomenout na přesnější výraz :-) Kontroverzní téma to bude vždycky. Tak jako s každým "národem", "jazykem", apod. Stoprocentní vyřešení takovýchto otázek bude vždy a jen vytvořením státu, který to tzv. posvětí, viz např. vytvoření Československa (národ Čechoslováků), Rakouska (20. století - národ Rakušáků). Bohužel to jinak nebude. Jak sám říkáš, i renomované (vědecké, apod.) zdroje se různí. Co se týče rozdělování slezštiny na českou a polskou, tak to bych určitě nedělal. Tedy jako podskupiny ano, ne jako "samostatné" slezštiny. I Tyrolsko či Osetie se dělí jen hranicemi států. Což však neznamená, že takováto rozdělení nemůže mít za několik let či staletí takový vliv, že dojde k opravdovému rozdělení, ať už na jazyky či národy. A sice jsem jen jednoho názoru, přesto se přikláním k tomu aby článek o slezštině zůstal zachován tak jak je i s úvodní větou, která informuje jak o "samostaném jazyce oblasti celého Slezska", tak i o názorech, že se jedná o pouhá nářečí češtiny a polštiny. Koneckonců - jazyk utvářejí lidé a sami ho pojmenovávají. --Tatarchan 16. 3. 2011, 21:50 (UTC)
- Je to komplikovaná věc, mj. proto bychom se měli snažit omezit názory a držet se zdrojů (platí alespoň ve Wikipedii) a také se snažit vyjadřovat jakýmsi způsobem přesně či odborně. "Druh slezštiny" (jaký druh, myslíte nářeční podskupina? A jaké slezštiny – té polské? Polská a česká slezská nářečí podle některých autorů jsou (na webu jsem našel http://dyktando.org/?id=jezyk), podle jiných (NČD) ale nejsou totéž) by bylo velmi nešťastné a neodborné pojetí (pokud se mýlím, doložte prosím z literatury - NNZ). --Jiří Janíček 15. 3. 2011, 21:22 (UTC)
- Byl bych pro sloučení, kdy lašská nářečí bych dal jako jakýsi "druh" slezštiny. Byť jsem toho názoru, že se jedná o přechod mezi Valašskem a Slezskem (Těšínským, Opavským) a proto se přikláním k názoru, že "lašský" není "slezský". --Tatarchan 15. 3. 2011, 18:40 (UTC)
Vyřešit, co s těmito třemi články by se mělo vyřešit jednou provždy. Předchozí sloučení bylo zdá se mi trochu uspěchané. Osobně nejsem příznivcem slučování ani s jedním z těch zbývajících článků; právě pro tu spornost. Naopak tento článek upravit tak, aby ten spor tady byl vyjádřen. A ještě jako takový zastřešující článek pro Těšínské nářečí, Laššké nářečí a možná i něco jiného, pokud to odpovídá nějakému důvěryhodnému zdroji.
Určitě bych se snažil nepoužívat jako zdroj dosti zaujaté weby allá http://dyktando.org.
Jinak se to uvádí, co vím, jako příklad jazykového kontinua.
S pozdravem Zagothal 3. 6. 2011, 13:13 (UTC)
10. výročí, je čas rozhodnout! editovat
4.2.2009 Tatarchan navrhl sloučení dvou článků. Také nevím jak to má být. Ale vypadá to, že za deset let se nenašel dostatečný odborník ani argument pro nebo proti tomuto návrhu. Pokud se ani do 4.2.2019 nenajde, prosím smažte tento návrh. Život je moc krátký na takto dlouhé diskuse. Děkuji, --Petr Říha, Hradec Králové 20. 1. 2019, 19:14 (CET)
- Tak ať nezůstanete bez odpovědi: Rozhodně ponechme samostatné články. Máme tu dva různé předměty, na jedné straně (1) slezská nářečí jako množinu jazykových variant, tedy "čistě" lingvistický jev, na druhé straně (2) sociolingvistický fenomén vnímání některých nebo všech těchto nářečí jako variant jiného slovanského jazyka než češtiny, polštiny a slovenštiny. Oba předměty jsou natolik rozsáhlé a komplikované, že si neumím představit přiměřeně hluboký článek, který by je zvládl popsat oba a nebyl přitom neúměrně dlouhý (a i tak by musel sestávat ze dvou jasně oddělených částí). --David Beneš (diskuse) 21. 1. 2019, 12:50 (CET)