Diskuse:Skriptovací jazyk

Přesnost

Tak clanek je zkratka chybny a plny nepresnosti. Skriptovaci neni take intepretovany, "Tento fakt se negativně odráží na jeho rychlosti." - to nemusi byt pravda. Na en je takova hezka veta "A script is usually interpreted rather than compiled." - ze by byl jejich clanek Scripting language o necem jinem?

Kdyz mi date tak dva tydny, neco s tim provedu. Odjizdim pryc, a ted uz to nestihnu. --Kronn 23:43, 28. 6. 2006 (UTC)

Klidně dva měsíce... Jen směle do toho, vylepšujte s odvahou! ;-) --slady 18:51, 23. 7. 2006 (UTC)

Hlavně, aby to potom bylo správně.Jsem strašně ráda, že jsou takoví lidi, kteří to opravují. Díky :-) Janina -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Janina (diskuse) 27. 7. 2006, 12:55 (CE(S)T)

Zdá se mi, že na přesné definici skriptovacího jazyka se neshodli ani na anglické wiki. Viz též en:Ousterhout's dichotomy. --Jvs 9. 9. 2011, 13:05 (UTC)

Shrnutí vývoje pojmu

Pokusím se to shrnout:

Nevím, zda se termín "scripting language" nějak významně používal již před Ousterhoutovým článkem.

V roce 1998 Ousterhoutův článek Scripting: Higher Level Programming for the 21st Century zpopularizoval termín "scripting language". Zavedl dichotomii system programming languages vs. scripting languages a vyjmenoval jejich znaky:

System programming languages (or "applications languages")

• They are statically typed
• They support the creation of complex data structures
• Programs in them are compiled into machine code
• Programs in them are meant to operate largely independently of other programs

By contrast, scripting languages (or "glue languages") tend to have the following properties:

• They are dynamically typed
• They have little or no provision for complex data structures
• Programs in them ("scripts") are interpreted

Zdaleka ne všichni s Ousterhoutovým dělením souhlasí, viz en:Ousterhout's dichotomy.

Podle mého názoru se chápání termínu poměrně brzy změnilo - víceméně na "moderní (a dále vyvíjený) interpretovaný jazyk".

Viz např. článek Skriptovací programovací jazyky Jiřího Václavoviče z roku 2001:

• Skriptovací jazyky jistě neprodukují superrychlé programy, ale zde nejde o efektivitu kódu, jako spíše o efektivitu programování. Tyto jazyky totiž dovádějí výhody interpretovaných jazyků ještě dále.

• Programování ve skriptovacích jazycích je opravdu velice snadné. nemusíte se starat o deklarace proměnných. Většinou zde totiž neexistuje typová kontrola a tak proměnné, která obsahuje řetězec, můžete bez problémů přiřadit číselnou hodnotu. Můžete bez obav použít neinicializovanou proměnnou a spolehnout se na to, že bude mít přednastavenu nulovou hodnotu. Všechny tyto věci sice nemají nic společného s dobrými programátorskými zvyky, ale usnadňují psaní programů.

• Další specialitou jsou vyšší datové typy. Patří sem třeba různé výčtové typy a nebo tzv. asociativní pole.

• Velice silnou zbraní těchto jazyků bývá zpracování textu. Zpravidla se k tomu využívají regulární výrazy.

• Umožňují snadno spouštět externí programy a zpracovávat jejich výstup a vyznačují se také velkou přenositelností.

--Jvs 10. 2. 2012, 17:42 (UTC)