Diskuse:Sedmihradsko
Jenom bych rád lehce poopravil zmínku o Německých osadnících v Uhrách ve 12. - 13. století. Němci nepřišli "z popudu Uherských králů". Ve skutečnosti, roku 1211, nabídl Uherský Král, Ondřej II. , ůzemí Burzenland řádu Německých Rytířů, v té době silou srovnatelné s Templáři a Špitálníky na ůpadku v Palestině, aby "bojovali proti, dosud pohanským, Kumánským nájezdníkům a zalidnili deserta et inhabita zdejšího kraje.". Rytíři měli skoro ůplnou autonomii. Od možnosti verbovat Německé osadníky pro zdejší oblast až po ražení mincí, které bylo doposud rezervováno výhradně pro Korunu. Území jim bylo dáno do "svobodného a trvalého vlastnictví" s naprostou nezávislostí na vévodovy Transilvánie. Jejich moc, a území, se s časem zvětšovala díky pokřesťanšťování dále na východ a štědrým darům od Koruny. Roku 1221 nastal první konflikt s Králem. Rytířstvo, přes zákaz stavění kamenných pevností (povoleny měli pouze pevnosti dřevěné a to jen na strategických lokalitách) a vybírání církevních desátku (tato pravomoc spadala pod Transilvánského Biskupa) tyto činnosti vykonávali a byla proti nim vznesena obvinění. Tyto obvinění, kvůli nátlaku Papeže Honória III., Král Ondřej opomenul a naopak rozšíril území a práva rytířů. Roku 1224 Mistr Řádu, Herman von Saltz, požádal Papeže o naprosté zproštění autority Uherského Krále nad Řádu patřícím Burzenlandu-Transylvánii a Papež mu vyhověl. Toto Uherského krále pobouřilo a okamžitě vytáhl proti Německým Rytířům. Roku 1225 ůspěšně, i pres hrozbu exkomunikace z Říma, Řád Německých Rytířů ze země vyhnal čímž zarazil příliv Německých osadníků do oblasti.
Zdroj: Henri Bogdan - Řád Německých Rytířů (Nakladatelství Garamond)
Avenflight (talk • contribs) Avenflight (diskuse) 13. 5. 2013, 11:17 (UTC)
Vícebarevná mapa
editovatNenalezl jsem vysvětlení, co je těmi barvami označeno.Svato Schutzner (diskuse) 5. 11. 2013, 03:38 (UTC)