Wikipedie

Diskuse:Saturn (planeta)

Poslední komentář: před 2 lety od uživatele Packa v tématu „Prstenec E“
Learn more about this page
ikona
Z hesla Saturn (planeta) byla v období od 15. do 21. října 2018 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:
„Víte, že … Saturn má nejslabší magnetické pole mezi všemi plynnými planetami ve sluneční soustavě?“
ikona
Článek byl 29. 11. 2009 navržen na zařazení mezi nejlepší články.
Diskuse o nominaci byla 9. 1. 2009 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.
ikona
Článek týdne
Tento článek byl v 45. týdnu 2008 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Průměrná hustota 0,6873 g/cm3? Když vydělím hmotnost objemem, vychází mi 0,7620 g/cm3. Kde je chyba??

určitě to chce dodat literaturu.--Vojtech.dostal 11. 9. 2008, 18:38 (UTC)

literaturu dodám a fixnu pak i refy
jinak koukám do ISBN 80-8067-072-2 a tam je hustota stejná jak tady, hmotnost taky a objem píšou na en wiki 8.2713×1014 km³[3][5]

763.59 Earths takže bychom věřili jim? :) --Chmee2 11. 9. 2008, 19:24 (UTC)

Po přečtení článku mě napadlo, že by to asi chtělo dodat odkaz na tabulku se všemi Saturnovými měsíci, dále upravit tabulku velkých Saturnových měsíců, nějak mi nesedí neustálé opakování „(80 % Měsíce)“, chtělo by ten odkaz na koli měsíce dát nějak do záhlaví.--Mirek256 13. 9. 2008, 12:54 (UTC)

osobně nesouhlasím, pokud tam narvem všechny Saturnovno měsíce, bude to naprosto obří a nepřehledná tabulka. Nechal bych jenom ty velké a důležité. A ty procenta jsou dle mého velmi dobře ilustrovatelné, jak moc velké ty měsíce jsou. Pokud vyhodíme srovnání s Měsícem, tak tam budem mít na krásno čísla, ale nikdo si pod nima nic nepředstaví. Takto se kouknu do tabulky a jasně vidím, jak velký/těžký atd měsíc ve skutečnosti je, protože pozemský Měsíc si představit dokážu.--Chmee2 14. 9. 2008, 08:34 (UTC)

Ještě jedna poznámka, slovenské POV „Saturn se od ekliptiky nikdy nevzdaluje více než o 2,5°, z čeho vyplývá, že v současnosti na 48. rovnoběžce při horní kulminaci nikdy nemůže vystoupat výše jak na 68° a klesnout méně než 16° pod obzor.“ 48. rovnoběžka je Bratislava, není nutné vysvětlovat jak vysoko na ní Saturn vystoupá, to se dá zvolit jakákoliv, ne?--Mirek256 13. 9. 2008, 12:57 (UTC)

o tomto vim, už když jsem to překládal, tak jsem schválně vypustil k tomuhle ještě část. Leč bohužel nejsem astronom a osobně to nedokážu upravit pro hodnoty Prahy. --Chmee2 14. 9. 2008, 08:34 (UTC)
Prepočet je jednoduchý. Od čísla 90 odčítame zemepisnú šírku daného miesta. Tak dostaneme výšku svetového rovníka nad južným horizontom. K výsledku pripočítame 23,5 (deklinácia ekliptiky) + 2,5 (sklon dráhy planéty k ekliptike) a dostaneme najväčšiu výšku; výška svetového rovníka - 23,5 - 2,5 je najmenšia možná výška v čase hornej kulminácie. Takže ak má Praha približne 50° severnej zemepisnej šírky, výška sv. rovníka je 40°. A zvyšok je už jednonoduchý: 40 + 23,5 + 2,5 = 66°, 40 - 23,5 - 2,5 = 14°. Na 50° rovnobežke je teda výška Saturna nad obzorom (len pri hornej kulminácii!) vždy v intervale 66°-14°. --Eryn Blaire 14. 9. 2008, 11:57 (UTC)

Mohu se zeptat, proč toto heslo nedáte do připomínkování na dobré (je už na té úrovni) a hned jak projde pokračovat v připomínkování na nejlepší? Proč se přeskakuje často rovnou na nej? --Zákupák 14. 9. 2008, 20:46 (UTC)

Podle mne na Dobré ještě není. Vizte připomínky níže a mé korektury.--Ioannes Pragensis 14. 9. 2008, 21:12 (UTC)
proč uměle a rychle cpát heslo tam, kam ještě nepatří :) Nehoníme se za hvězdičkama, ale za kvalitou hesla. Dle připomínek ještě je potřeba na heslu hodně zapracovat, až dozraje jeho čas, třeba se tam pak dostane. Když ne, budem mít aspon o něco kvalitnější heslo o Saturnu a to je ta věc, o kterou by nám mělo jít předně :) --Chmee2 16. 9. 2008, 08:37 (UTC)

Ioannes editovat

Snažil jsem se odstranit češtinářské chyby, žel nejsem astrolog ani nic podobného, takže meritu věci místy nerozumím.

nechci rýpat :)) ale nedá mi to, abych neopravil rozšířený omyl v populaci. Astrolog je v podstatě pavědec, který dle rozmístění hvězd a planet na obloze předpovídá lidské osudy a vlastnosti. Astronom je vědec, který pozoruju a zkoumá vesmír :) Lepší je být tedy jím :) Snad za toto dovysvětlení nebudu hozen do nemyslosti, myslím to přátelsky ve snaze vymítit další z řady nešvarů :) --Chmee2 16. 9. 2008, 08:58 (UTC)
  • *"Sklon osy rotace vůči oběžné dráze má velký význam z hlediska viditelnosti Saturnových prstenců, které jsou viditelné ze Země v jejich závislosti lépe či hůře." - větu jsem nepochopil a mám podezření, že ani nedává smysl
upraveno, snad se to nyní pochopit dá :) Pokud ne, tak jde o to, že díky otáčení se natáčí prstence k Zemi různě, takže pak odrážejí směrem k Zemi méně světla a jsou méně vidět (lajcky nekouká se na ně z vrchu ale z boku, takže je to jako když se kouká na disk, zeshora se vidí celý a dobře, z boku nic moc).
  • "Jeden oběh planety kolem své osy" - asi také nesmysl, planety se myslím kolem osy otáčejí, ne obíhají: jedna otočka? (jedna) rotace?
  • proč je v kapitole Fyzikální vlastnosti také podkapitola Složení - laicky bych složení nazval spíš chemickou vlastností?
  • obrázek Vnitřní stavba Saturnu má dva minusy: jednak je tak titěrný, že nelze přečíst popisky, a jednak jsou ty popisky italsky. Zvětšit a přeložit.
to mám v plánu až jestli půjde článek na NČ, v rámci DC a nebo zlepšení kvality se jedná o druhotný problém :) zkusim ale sehnat někoho, kdo si hoví v grafice, když už tento bod tady je. Myslel jsem ale na něj :)
  • jsou tam anglické citační šablony Cite book a tak; funguje to bez chyby? Neměly by se používat české?
někdo je nedavno založil, takže by měly fungovat snad bez chyby. Osobně se kloním k tomu, že je tam klidně nechat. Když se něco překládá, je to snazší pro autora, co to dělá a čtenář nepoznává moc rozdílu. Trvat na českém přepisování mi přijde pak jako zbytečné maření času pro přispěvatele.
Ano, určitě, pokud to funguje dobře, tak to není třeba měnit, naopak by si autor šablony zasloužil pochvalu.--Ioannes Pragensis 16. 9. 2008, 11:04 (UTC)
  • Carnegie Institution of Washington - fakt to nemá žádné české jméno?
osobně jsem na google nenašel, třeba bude mít někdo další více štěstí
hledal jsem trošku více a nikde jsem smysluplný překlad nenašel, nechal bych tedy anglicismus.
  • "Menší a retrográdně obíhající měsíce" - lze-li místo retrográdně říci zpětně, tak to určitě udělejte
  • Obr. Nasměrování prstenců v čase - přeložit popisky, zvětšit
opět zkusím někoho sehnat :)
  • Saturnovo pole vykazuje silnější dvojpólový charakter - asi to chce blíže vysvětlit, já jsem si myslel, že všechny magnety mají dva póly.
Magnety áno, ale problém je v tom, že pokiaľ to chápem správne, magnetické polia planét sa nechovajú vždy tak, akoby bol vo vnútri planéty nejaký obrovský magnet. Niekedy nie sú tie dva póly rozoznateľné.--Eryn Blaire 16. 9. 2008, 10:58 (UTC)
nemyslim si, že je dobré dávat toto obecné vysvětlení do tohoto článku, bylo by lepší něco učeného sepsat do článku o magnetech, magnetismu a nebo podobně a tady jenom linkovat.
  • "Magnetosféra ... vlivem slunečního větru není jako u ostatních planet stejná na obě strany." - dvojsmyslné: Mají ji ostatní planety stejnou na obě strany nebo ne? Co znamená "stejná" v tomto kontextu? Stejná síla, stejný tvar, stejný dosah...? A navíc tam není jasné, jaké dvě strany se myslí, asi by se mělo hovořit o směrech pólů nebo tak něco.
  • "měsíce, které kolem planety obíhají." - má ta planeta nějaké měsíce, které kolem ní neobíhají? co tedy dělají jiného?
  • "vykazuje odchylky v poli" - myslí se nehomogenity nebo jaké jiné odchylky?
  • "Nabité částice v magnetosféře obíhají planetu stejnou rychlostí jakou ona rotuje kolem své osy. V oblasti dráhy Titánu je to až 193 km/s," - připadá mi trochu nepřesné/zmatečné. Rychlost rotace se neměří v km/s, ale v úhlových jednotkách za sekundu.
  • "oproti pozemské polární záři se na obloze vyskytuje i déle" - taky mi není jasné, zejména to "i déle" - jakože v průměru déle?
snad upraveno k větší pochopitelnosti
  • "V blízkosti prstenců a měsíců nejsou radiační pásy spojité, protože jejich částice pohlcují elektricky nabité částice slunečního větru" nechápu tu implikaci, chce víc vysvětlit
Častice prstencov a mesiacov pohlcujú elektricky nabité častice slnečného vetra. Opakovanie slov prstence a mesiace v dvoch po sebe nasledujúcich vetách nepovažujem za potrebné (okrem iného preto, že je to neestetické).--Eryn Blaire 16. 9. 2008, 10:58 (UTC)
  • "Nejmenší částice prstence však po srážce s nabitou částicí radiačního pásu opouští prstenec a přidává se ke stacionárně rotujícím částicím magnetosféry." - není mi jasné, jak ta částice ví, že je zrovna ona teď tou nejmenší částicí prstence? Nemá to být spíš v plurálu a vyjadřovat obecnou tendenci malých částic se nechat tím pásem ovlivnit?
  • "V Saturnově atmosféře vanou větry, které dosahují rychlosti až 400 m/s, v rovníkové oblasti dosahují rychlosti až 1 800 km/s," - tam asi něco chybí - těch 400 je na pólu? nebo proč jsou tam dvě různé nejvyšší rychlosti?
jj, póli
  • "Různé zbarvení pruhů je způsobeno rozdílným chemickým složením a rozdělením silnou oblačností." jak "rozdělením"? Moc nechápu.
  • "Dalšími projevy konvekce jsou vlnové řetězce" - mnozí lidé asi neví co je konvekce a co jsou vlnové řetězce.
udělal jsem na obojí linky, konvekce by mělo mít určitě vlastní heslo a dle mého nemá cenu opisovat jinak. To druhé ještě pohledám, co přesně chtěl autor říci a případně dovysvětlení by bylo na místě.
Vlnové reťazce sú reťazce vĺn. :-) Bližšie sa to fakt nedá definovať a takto to bolo aj v zdroji.--Eryn Blaire 16. 9. 2008, 10:58 (UTC)
  • "Na Saturnu nastává léto, ... Tato dvě roční období" - nikde se tam o jiném ročním období než o létě nemluví
  • "Za posledních 20 let se počet známých měsíců Saturnu více než zdvojnásobil." - lépe napsat, kterých přesně 20 let to bylo (třeba 1988-2008), jinak ta informace zastará.
  • "žhavý polární vír, první případ žhavé polární čepičky ve sluneční soustavě" - je to opravdu tak žhavé? Není to ve skutečnosti studené, ale o trochu teplejší než okolí (žhavý = do červena rozpálený nebo ještě teplejší)
  • pro citace webů je tu taky nějaká citační šablona, doporučuji využít
  • "Považuje se za poslední planetu, kterou je možno pozorovat pouhým okem." - v jakém smyslu poslední?
dodefinováno, snad takto, i když nevím, jestli je tam nutné psát to sluneční soustavy, pač z jiných soustav vidět planety okem prostě nejsou
  • "určit maximální hloubku Saturnových prstenců" - moc mi není jasné, co to je hloubka prstenců
To mala byť hrúbka. --Eryn Blaire 16. 9. 2008, 10:58 (UTC)
Aha, díky. Česky tloušťka.--Ioannes Pragensis 16. 9. 2008, 11:01 (UTC)
  • záporná čísla - dával jsem jako znaménko delší čárku, ale mám pocit, že na to je zvláštní znak

Teď by to ještě chtělo

  • zkontrolovat po mě moje opravy, zda jsem tam z neznalosti nezanesl nějakou věcnou chybu,
  • přečíst někým, kdo rozumí astronomii a fyzice,
  • dořešit problémy uvedené výše,

a může to dostat stříbrnou a nominovat se na NČ. Dobrá práce!--Ioannes Pragensis 15. 9. 2008, 18:39 (UTC)

děkuji za připomínky, něco jsem proškrtal takle v cuku a letu, co jsem měl v téhle chvilce čas opravit, po dálším se kouknu a pokusím se spojit i s původní autorkou sk textu (respektive vím, že stránku sleduje, tak se koukni :) a případně dopiš svoje podněty a návrhy, poupravuji to případně pak). Ještě jednou díky a budu později porkačovat --Chmee2 16. 9. 2008, 08:58 (UTC)

Zagothal editovat

Zdá se mi, že i my i skwiki mají chybu v této větě: "Podle údajů získaných během průletu sondy Voyager 1 je poměr vodíku ku héliu v atmosféře 1:9." Tohle podle mně zní jako by bylo víc hélia. Vladislav Židek 6. 10. 2008, 20:18 (UTC)

Je to evidentně chyba. Ten poměr je ve skutečnosti v atmosféře skoro 14:1 pro vodík.
opraveno

Několik poznámek editovat

Pár laických poznámek k tomu článku, myslím že je ok, jen občas chybí linky nebo refy.

úvod
  • červené linky v úvodu bych z estetického hlediska zamodřil
souhlas, ale tohle bych řešil, pokud by šel do nominace na NC, u adepta na DC mi to nepřijde jako hlavní kritérium --Chmee2 17. 10. 2008, 10:10 (UTC)
OK.--Vojtech.dostal 19. 10. 2008, 13:11 (UTC)
  • "postupně přechází do pláště" - nehodil by se link na plášť?
problém je, že článek plášť máme jenom pro Zemi. Nemyslim si, že se v současnosti ví dost věcí o plášti Saturnu. Nedělal bych vlastní článek --Chmee2 17. 10. 2008, 10:10 (UTC)
Tak co třeba článek obecně o plášti jako o jedné z vrstev planet? --Vojtech.dostal 19. 10. 2008, 13:11 (UTC)
  • je opravdu nutné v úvodu uvádět i číselnou hodnotu hustoty?
  • ekliptika - nalinkovat nebo spíš vysvětlit; je nutné v úvodu uvádět tu úhlovou vzdálenost?
dodán link
fyz-chem vlastnosti
Priemer planéty od pólu k pólu - vytvárať osobitný článok pre túto definíciu myslím nemá zmysel.--Eryn Blaire 14. 10. 2008, 08:03 (UTC)
Tak to bych to tak vysvětlil, jestli to tam není.--Vojtech.dostal 19. 10. 2008, 13:11 (UTC)
udělal jsem link, pak se dá redirect na něco hlavnějšího, kam se tahle větička dopíše
  • uvažovat o linku na kelviny - někdo by tu jednotku nemusel znát
link je hnedka v úvodním infoboxu
jestli myslíte že to tam někdo najde... vím že to není standardní postup ale ničemu by neublížilo, kdyby se ty kelviny nalinkovaly víckrát.--Vojtech.dostal 19. 10. 2008, 13:11 (UTC)
dvakrát jsem to tam dodal, dál bych to už nedával
  • dvojnásobek vzdálenosti Jupitera od Slunce - Jupitera nebo Jupiteru?
  • kapitola Dráha a rotace neobsahuje žádné reference - doplnit zdroj všech číselných údajů
snad doplněno
vznik a vývoj
  • ref na věty "...a v případě Saturnu trval jen několik století." a "Menší a zpětně obíhající měsíce jsou nejspíše jako v jiných případech zachycené planetky pocházející z jiných oblastí sluneční soustavy."
Na obidve tieto tvrdenia sa vzťahuje referencia č. 6. Je potrebné ju posunúť až na koniec odstavca, alebo ju dať za každou vetou?--Eryn Blaire 14. 10. 2008, 08:03 (UTC)
Posunul bych to na konec odstavce.--Vojtech.dostal 19. 10. 2008, 13:11 (UTC)
magnetosféra
  • nepřejmenovat na "magnetické pole" - pokud to jde, tak o tom uvažujte, je to přece jenom známější
Magnetosféra nie je magnetické pole, je to jedna zo sfér planéty - podobne ako napr. atmosféra alebo litosféra.--Eryn Blaire 14. 10. 2008, 08:03 (UTC) souhlas, není to to samé jako magnetické pole --Chmee2 17. 10. 2008, 10:10 (UTC)
OK, pokud by to nedávalo smysl, tak zachovat stávající.--Vojtech.dostal 19. 10. 2008, 13:11 (UTC)
  • Magnetické pole je nejspíše generováno hydromagnetickým dynamem - orefovat
  • Na přivrácené straně ke Slunci je pole vlivem tlaku proudících částic deformováno směrem k planetě a sahá do vzdálenosti 1,5 miliónu km, na odvrácené straně bude protaženo do chvostu, který se táhne za planetou, ale jeho délka není v současnosti známá. - orefovat

Příště dodělám.--Vojtech.dostal 12. 10. 2008, 10:44 (UTC)

atmosféra
  • link na ionosféru
  • "S hloubkou postupně roste," - co roste, s hloubkou čeho.... nějak objasnit
upravano
  • link na pohybovou a tepelnou energii
  • "Vyzařování energie do okolí pravděpodobně pomáhá ještě další mechanismus, gravitační kolaps (tzv. Kelvinův-Helmhotzův mechanizmus) podobně jako v případě Jupiteru." - tahle věta asi ještě patří k předchozímu odstavci, zatímco hned u další věty "Nejchladnější částí atmosféry jsou póly,..." nerozumím, jak souvisí s předchozími.
  • ocitovat měření těch sond voyager I a II ve stejném odstavci
  • často se tam objevují fráze "podobně jako tomu je...", což je ok, ale nemělo by být před "podobně" čárka?
Já si myslím, že před jako. Vladislav Židek 20. 10. 2008, 15:54 (UTC)
Počasí a atmosférické útvary
  • "konvektivními proudy" - link na "konvektivní" nebo vysvětlit
  • Dračí bouře - myslím že by to stálo za link (en:Dragon Storm (astronomy))
  • Glenn S. Orton a Padma Yanamandra-Fisherová - jsou to encyklopedicky významní lidé? jestli ne tak bychom na ně snad nemuseli linkovat
  • Teplota ve vnitřním jádře je podle odhadů 12 000 °C. Jádro je asi 2,5&time; větší než Země a jeho hmotnost se pohybuje okolo 25 násobku hmotnosti Země. - není orefováno?
  • odstavec "Celkově se prstence dělí směrem od planety... jsou vyplněny řadou slabých prstenců." nemá refy. asi přidat refy
  • Ymir odkazuje na boha, ne na měsíc

to be continued.--Vojtech.dostal 19. 10. 2008, 13:11 (UTC)

ještě by to místy chtělo učesat češtinu. podle mě tam někde chybí čárky, někdy jsou taky souvětí moc dlouhý. celkově se snažím, aby to pochopil i laik, tak za to sorry :).

polární útvary
  • v prvním odstavci se píše o nějakém místě s vysokou teplotou, ale nikde není uvedeno, kolik že tak je stupňů.
vnitřní stavba
  • nešlo by to zahrnout do kapitoly "chemické a fytikální vlastnosti" po boku ostatních podobných údajů?
prstence a měsíce
  • Enckeho dělení - pryč s kurzívou
  • D C B A F G a E - nemly by mezi těmi písmeny být čárky?
  • Soubor:Saturn Rings PIA06175.jpg - škoda že nemá přímo popisky, které prstence jsou které - nešlo by to?
  • Soubor:Saturn-map.jpg - není zrovna čitelný. nedalo by se s tím něco dělat?
s timhle se asi nic dělat dát nebude, ten obrázek je informačně nahuštěnej a je potřeba si ho pro pochopení rozkliknout
  • trošinku si protiřečí informace v úvodu ke kapitole a v podrobnějších informacích níže: "ale tlusté jsou jen několik málo set metrů" × "a má šířku až okolo 3 km" - možná vysvětlit jak to tedy je, opravit na "ale tlusté jsou OBVYKLE jen několik málo set metrů", nebo tak
  • věty "Před lety sond Voyager jich bylo známo pouze 9" a "Za posledních 20 let se počet známých měsíců Saturnu více než zdvojnásobil.[21]" k sobě logicky patří, tak by měly být u sebe
  • uhlovodíků - nalinkovat, ne?
  • "lidská sonda Huygens" - trochu to laiky svádí k tomu, že tam přistáli lidé. nejde to ujasnit?<(/s>
  • "největší známý měsíc bez atmosféry" - asi "ve sluneční soustavě", nebo se to týká jen saturnu?
  • "impaktním kráterům" - nejde zjednodušit?
nalinkoval jsem --Chmee2 27. 11. 2008, 12:26 (UTC)

zas někdy příště, snad brzy.--Vojtech.dostal 1. 11. 2008, 18:35 (UTC)

Pár připomínek na okraj editovat

  • V úvodu se až příliš často opakuje slovo který.
  • věta "Podobně jako Jupiter i Saturn vyzařuje více energie než dostává od Slunce." poněkud nepochopitelně odkazuje na jiný článek, nevysvětluje problém a nemá ani zdroj
přidán zdroj a pokus o přeformulaci
  • věta "Předpokládá se, že jádro planety je tvořeno z kovového vodíku, jelikož obrovský tlak má za následek, že se vodík chová jako kov." mi přijde jako typická tautologie, jádro je tvořeno kovovým vodíkem, protože vodík se chová jako kov; krom toho není jasné, proč se to předpokládá
  • věta "Má tak ze všech planet třetí nejpomalejší oběhovou rychlost kolem Slunce po Uranu a Neptunu." mi osobně přijde zbytečná, neboť to vyplývá přímo z Keplerových zákonů, že čím dále od centrální hvězdy se planeta nachází, tím pomaleji se pohybuje
  • dvojpól - v češtině se myslím spíš používá dipól

--Reaperman 22. 10. 2008, 12:31 (UTC)

Saturn v kultuře editovat

Pár věcí přečtených ze Seznamu.

Kolem roku 1980-1989 u nás byla vydávána sci-fi edice Saturn, věnovaná překladům sovětských autorů. Mám je doma. Dnes prý existuje české knižní nakladatelství Saturn L.T. V USA je udělována Akademií SF cena Saturnu od roku 1962. Bratři Strugačtí jsou autory SF románu s názvem Tachmasib letí k Saturnu, rok 1965. Byl vydán i u nás, mám ho. Saturn byl přezdívaný planata Hladolet, viz odkaz. --Zákupák 23. 12. 2008, 05:30 (UTC)

Prstence - aktualizovat editovat

Myslím, že NČ by neměl nechat bez odezvy objev nového prstence, viz PhysOrg:Largest Ring Around Saturn Discovered. Petr Karel 13. 10. 2009, 10:01 (UTC)

co na to říci (za prvé děkuji za upozornění) :) Otřepané editujte s odvahou by bylo na místě. Už jsem na to koukal a měl jsem v plánu to až bude chvíle aktualizovat, ale pokud se toho ujmete Vy (či někdo jiný) budu rád. Člověk má jen 10 prstů :) --Chmee2 13. 10. 2009, 10:33 (UTC)
Omlouvám se, že jenom upozorňuji a sám needituji (je to vůbec poprvé, co jsem šablonu použil), ale necítím se být v astronomii odborně na výši, ani nemám dost informací, abych posoudil, jak se bude muset celý oddíl změnit (nejen přidání nového prstence, ale např. změna celkových rozměrů prstenců apod.) - bojím se, že bych udělal víc škody než užitku, navíc když se jedná o NČ. Petr Karel 13. 10. 2009, 11:33 (UTC)
Doplněno. Jen nevím, jestli bylo použití této šablony vhodné. Na jednu stranu je to objev, který mění některé údaje, ketré jsou v článku napsány. Na druhou stranu Wikipedie stejně jako jiné encyklopedie by neměla měnit svoje údaje hned po zvěřejnění nejnovějších objevů, ale měla by si spíše počkat na jejich potvrzení. --Packa 13. 10. 2009, 11:48 (UTC)
P.S. Za upozornění ale samozřejmě díky. --Packa 13. 10. 2009, 11:49 (UTC)

Co se týče revertu v poslední době, já bych klidně použil pro rozšíření článku "saturnovy prstence" tu kapitolu z tohoto článku. Pak bude šablona "podrobně" oprávněná. --Vojtech.dostal 14. 10. 2009, 13:51 (UTC)

Měsíce - aktualizace editovat

Dle en a de je známo 62 měsíců Saturnu, viz [[1]], nebyla by vhodná u nejlepšího článku aktualizace? Na en je dále poznámka, že jich bylo pozorováno kolem 200, u 61 je známa oběžná dráha.--Mirek256 31. 1. 2010, 10:46 (UTC)

aktualizováno na 62 kousků dle zdroje, díky. Jinak si myslím, že není potřeba se bát a je prostě lepší to rovnou aktualizovat, editujte s odvahou stále platí a snad i vždy platit bude... S pozdravem --Chmee2 31. 1. 2010, 22:21 (UTC)

Přesnost číselných údajů editovat

V infoboxu chybí zdroje a údaje o nejistotě měření, což je u fyzikálních veličin slušnost. --egg 11. 3. 2012, 21:08 (UTC)

Externí odkazy či reference byly změněny (srpen 2018) editovat

Nejnovější komentář: před 5 lety1 komentář1 člověk v diskusi

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 10 externí odkazy či reference na stránce Saturn (planeta). Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 30. 8. 2018, 22:15 (CEST)Odpovědět

Poměr vodíku ku héliu editovat

Nejnovější komentář: před 5 lety1 komentář1 člověk v diskusi

citace z odstavce Složení: ... poměr vodíku ku héliu v atmosféře 9:1

citace z odstavce Atmosféra: ... Největší zastoupení má molekulární vodík (96,3 %), který je následován héliem (3,25 %).

Tento poměr (cca 29,6:1) se od předchozího trochu liší. --HeruGil (diskuse) 16. 10. 2018, 18:55 (CEST)Odpovědět

Počty měsíců editovat

Nejnovější komentář: před 2 lety4 komentáře3 lidé v diskusi

Co vím, tak Saturn má 62 měsíců a autor má ve článku napsáno, že je jich 82. Možná se mýlím nebo je to zastaralá informace. Odepište mi prosím, protože chci vědět jak ta tedy je. --46.135.43.192 4. 2. 2022, 15:28 (CET)Odpovědět

Zřejmě zastaralá informace, viz třeba [2]. Možná za poslední 3 roky popsali další, počty měsíců obřích planet jsou dost nestabilní. Není zač. :) OJJ, Diskuse 4. 2. 2022, 15:39 (CET)Odpovědět
To by asi dávalo smysl. Protože když se díváte na dokument z nějakého roku 2010 a říkají v něm, že Saturn má 62 měsíců, tak by to mohla být zastaralá informace. Ty objevy všeho možného ve vesmíru jsou dost rychlé. A najednou se potvrdí, že těch 20 měsíců co byly objeveny, nejspíš nebyly ani měsíce a bude zpátky 62. To se také někdy děje a už úplně vidím, jak se to stane. --46.135.43.192 6. 2. 2022, 15:02 (CET)Odpovědět
Tak už i 82 bylo staré číslo, od listopadu 2021 je správným číslem 83. V článku o Saturnu jsem to opravil, ještě upravím článek o Saturnových měsících. --Pepe357 (diskuse) 17. 2. 2022, 09:00 (CET)Odpovědět

Prstenec E editovat

Nejnovější komentář: před 2 lety3 komentáře3 lidé v diskusi

A kde je sakra na obrázku s prstenci prstenec E???!!! --46.135.43.192 6. 2. 2022, 15:20 (CET)Odpovědět

Slušně, prosím. Prstenec E má největší průměr a leží mnohem dál za prstencem F. Pro začátečníka může být matoucí, že nejsou seřazené podle abecedy, to uznávám. Ale není možno je znovu seřazovat vždy při objevu dalšího prstence. --Pepe357 (diskuse) 21. 2. 2022, 09:38 (CET)Odpovědět
Třeba tam prstenec E budou hledat i slušní lidi, tak jsem tam doplnil info. --Packa (diskuse) 21. 2. 2022, 12:25 (CET)Odpovědět
Přidat téma
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Saturn_(planeta)&oldid=20963771“
Zpět na stránku „Saturn (planeta)“.