Diskuse:Rychločtení

Promiňte,(nejsem Wikipedista) sebepropagace pana Grubera je všudepřítomná. Ochrannou známku na jakoukoliv duševní práci získat nejde, omezeně možná na komplexní postup vykonávané práce, kdy by byla chráněna pouze ta "omáčka okolo". Co se týká pana Grubera, nepřišel s jedním jediným novým poznatkem co se týká rychločtení, než který byl znám na západě v dobách dávno před jeho publikacemi. Podtrženo, sečteno je tento článek pouhým PR nehodným jakékoliv encyklopedie.Argumenty na podporu mého tvrzení jsou lehce k dispozici na jakýchkoliv zahraničních encyklopediich apod. s výjimkou ČR, kde evidentně ruka páně Grubera sahá daleko.Já jsem velmi vděčný panu Gruberovi(bez ironie) za propagaci těchto dávno známých technik, nejen rychločtení, avšak tohle je prostě KLAMAVÁ REKLAMA. Chtěl bych vás tedy požát o objektivní posouzení věci. Díky -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 89.176.226.118 (diskuse)

Doplnil jsem do článku řadu zdrojů (např. povídání o rychločtení od známého nakladatelství, náhled do obsahu české školy rychločtení nebo shrnutí obsahu kurzu rychlého čtení v programu Československé televize). Z nich (i se srovnání s jinými jazykovými verzemi heslo rychločtení) by mělo být patrné, že rychločtení pana Grubera obsahuje řadu nových konceptů, poznatků a prvků. PR si můžete přečíst na Gruberově webu a blogu (odfiltrovat PR a soustředit se na fakta). Ohledně rozsahu a dosahu ochranné známky se necítím povolaný, nejsem právník. Snažil jsem se však v článku zdůraznit i ty skutečnosti, na základě kterých byla ochranná známka patrně udělena. To není jako když si někdo "první" zaregistruje doménu.

Zephram (diskuse) 3. 8. 2013, 00:01 (UTC)

Ochranná známka "Rychločtení" => je potřeba toto označení nepoužívat jako běžné slovo

Navrhoval bych, aby název článku byl např. "Techniky rychlého čtení". Slovo "rychločtení" není v pravidlech pravopisu, je to patvar (naštěstí), nechal bych ho tedy opravdu jen držiteli ochranné známky a v textu ho vůbec nezmiňoval, nebo pouze, pokud je spojeno s nějakou konkrétní a významnou technikou rychlého čtení, jíž je držitel ochranné známky prokazatelně autorem. Domnívám se, že i v případě, kdyby tuto techniku vyučoval jiný školící subjekt, bylo by to zcela legální, pokud by v souvislostí s ní v letácích a materiálech nepoužil přímo slovo "rychločtení". Jinak bychom z ochranné známky dělali něco, co ve skutečnosti není.

Ozdrojování a rozšíření

Udělal jsem rozsáhlejší úpravy a doplnění v článku. A cítím, že bych je měl více okomentovat, jelikož jistě vzbudí diskusi. Některé úpravy čerpaly z anglické wikipedie, některé z článků zveřejněných v elektronických periodicích. Většina referencí však vychází z nově zveřejněných argumentů a "svědectví" Davida Grubera. Bylo by jistě možné uvádět pouze bibliografické údaje časopisů, odkazovat se na konkrétní stránky knih dostupných v knihovnách nebo na vyjádření konkrétních osob.

Mnou zvolený způsob odkazů na web Davida Grubera sice může působit ne-nezávisle a jako neobjektivní zdroje, avšak tyto ministránky, tato svědectví slouží (vedle jakési nezbytné argumentační omáčky, kterou David Gruber patrně reaguje na poslední vývoj i na některé formulace přímo zde na wiki) jako prostředek k oněm (nezávislým) zdrojům jako jsou články v časopisech, vyjádření různých lidí, synopse atd.. Navíc i relevantní odkazy přímo na youtube SPAMfiltr wikipedie blokuje (což má jistě své opodstatnění). Domnívám se, že mnou zvolený způsob pomáhá ověřitelnosti. (Pokud někdo nepovažuje scany za zfalšované, což by šlo ale snadno dokázat.)

Rozsáhlost části o D. Gruberovi vychází z mého zájmu o jeho dílo, sledování této oblasti a přístupností zdrojů. (I když je samozřejmě třeba filtrovat propagační vyjádření a úhel pohledu prezentovaný na Gruberových stránkách či blogu.) Budu pochopitelně rád, pokud někdo rozšíří či ozdrojuje také jiné části historie rychločtení nebo jeho aspekty a pokud k článku další části přibudou a bude tak vyváženější.

Zdůraznění některých skutečností považuji za důležité (tj. významné) už vzhledem k tomu, že zde rychločtení (včetně počítačových programů, interaktivních kurzů) prokazatelně existuje tak dlouh, s takovou tradicí a natolik rozvinuté a unikátní a přitom je "kurz rychločtení" jako obrovská novinka vyhlášen jako nápad roku v podobě Rozečtise. Co se týče významnosti Evelyn Woodové v USA, vycházel jsem z anglické wikipedie, ale tuto část jsem tak nerozvinul, protože ač výrazná, nemá takový vztah k Česku a české wikipedii. Zephram (diskuse) 2. 8. 2013, 23:48 (UTC)

Poznámka se přirozeně týká verze z 3.8.2013 před 9:00.

Zephram (diskuse) 3. 8. 2013, 18:19 (UTC)

Údaje o konkrétních zdrojích jsou nezbytné (číslo časopisu, název článku, datum atd.), odkaz na sken je bonus. :"Svědectví", ani na You Tube žádné zdroje nejsou.--Ladin (diskuse) 3. 8. 2013, 18:58 (UTC)

Není myslím šťastné v rámci jediného dne odstranit většinu zdrojů, označit dokládané skutečnosti za neozdrojované a poté velkou část úprav vymazat. Klidně zpochybněte ozdrojovanost, ale dejte prosím alespoň šanci ostatním wikipedistům, aby se k věci vyjádřili. V nejbližších dnech, až budu mít trochu času, se pokusím přepsat zdroje do vámi uváděného formátu. Zephram (diskuse) 4. 8. 2013, 09:52 (UTC)

Ano, pokud by jste vkládané informace dokládal tak, jak je to na wikipedii obvyklé, bylo bo velmi vhodné. Jenom Vás upozorňuji, že zdroje musí být nezávislé, čili články psané Davidem Gruberem nemůžou být zdrojem informací o DG. Stejně tak blogy ani videa na YT se za nezávislé zdroje nepovažují. Další informace o referencích získáte zde Wikipedie:Věrohodné zdroje. Díky.--Ladin (diskuse) 4. 8. 2013, 11:36 (UTC)

Informace jsem doložil obvyklým způsobem, nezávislými zdroji a články i jinými než napsanými D. Gruberem. Jaký je tedy tentokrát důvod jejich vypuštění i s oněmi odkazy na zdroje? Zestručnění, i takto intenzivní, by snad nemělo úplně vypouštět některé informace (např. o činnosti v posledních 20 letech) nebo odstraňovat relevantní zdroje. Zephram (diskuse) 17. 8. 2013, 23:02 (UTC)

Současná podoba článku totiž budí dojem, že v Česku se rychločtením zabýval a zpopularizoval jej David Gruber kdysi v 80. letech 20. století, a pak dlouho nic, až v roce 2012 vzniklo Rozecti.se. Přitom Gruber se rychločtením zabýval a neustále zabývá, i po revoluci, i v 90. letch, i po roce 2000, zkrátka až dodnes. (Vycházely další vydání jeho knih, pořádal další kurzy, nabízel software, vycházely o něm články, sám další články psal, byl v rádiu, TV. Nejen o rychločtení, ale také o rychločtení.) Podrobný popis přejatý z jeho webu by zde jistě být neměl, ale zmíněno by těch 25 let historie až do současnosti být mělo. Zephram (diskuse) 18. 8. 2013, 06:56 (UTC)

Rychločtení v Česku a bývalém Československu

To srovnání Zielke - Mistrík by mělo být doloženo nezávislým zdrojem, jinak je to podle mě WIkipedie:vlastní výzkum a mělo by se to smazat.--Ladin (diskuse) 3. 8. 2013, 19:08 (UTC)

Web D. Grubera není nezávislý zdroj, proto jsem tu referenci odstranil.--Ladin (diskuse) 5. 8. 2013, 06:17 (UTC)