Diskuse:Reliabilita

Aktivní diskuse

Pokusil jsem se článek celý rozšířit a doplnit. Bohužel, nemám čas doplnit ještě literaturu (Základ psychometriky, Urbánek; aj.), odkazy atd. Pokusím se doplnit v nejbližší době. Pokud s tím pohne i někdo jiný, budu rád - ta předchozí verze byla dost o ničem. Hynas 12. 6. 2011, 14:27 (UTC)

--> SpolehlivostEditovat

Jsem přesvědčen, že v současné epoše náporu angličtiny je třeba držet pozice domácího jazyka, kde to jen rozumně jde. Proto navrhuji přesun na spolehlivost. To není nějaké novoobrozenecké jazykové brusičství; jak naznačuje prostý G-test, české slovo je běžně užíváno i v odborném kontextu, ba dokonce více, než to pův. anglické (poměr 2,04 mil. X 0,43 mil. – samozřejmě s vyloučením všech wikičlánků). Také bych rád upozornil na to, že českojazyčný princip je zachován u podobných čl., např. tu existuje „teorie spolehlivosti“ (nikoliv reliability) nebo „schopnost“ (nikoliv abilita), apod.
Rozlišovač do závorek přidávám proto, že slovo „spolehlivost“ tu již máme jako rozcestník. --Iaroslavvs (diskuse) 2. 1. 2021, 13:30 (CET)[]

Jsem dost silně proti. Ve statistice má termín spolehlivost značně odlišný význam (aka „interval spolehlivosti“, „hladina spolehlivosti“ a podobně) než v psychometrice („přesnost měření“). Jde o dost nevhodný překlad anglického „statistical significance“, případně „confidence“, ale v češtině se užívá kromě nepřeložené signifikance či konfidence jak významnost, tak i spolehlivost. To je ostatně důvod, proč v tebou (tykám podle pokynů :-) odkazovaném vyhledávání převažuje počet výsledků se spolehlivostí; jsou do nich započítány i jiné významy slova. V mém Googlu jsou v náhledech vidět na první straně výhradně statistické významy, nikoli psychometrické. Pokud to vyhledáš ve frázi, například "spolehlivost dotazníku" vs. "reliabilita dotazníku", budeš mít poměr opačný. Mimochodem, Teorie spolehlivosti odkazuje na anglické Reliability engineering, což je dost jiného než Reliability theory (která se používá jak v technických, tak i sociálně-vědných oborech, ale jde pokaždé o jinou teorii).
Nehledě na osobní preference je každopádně v oboru již zaužíván termín reliabilita, nikoli spolehlivost. Nejde přitom o novinku, reliabilita se běžně vyskytuje i v českých textech zhruba od šedesátých let, se kterými jsem se potkal (dřívější neznám). Termín reliabilita se běžně používá i v českých učebnicích. Myslím, že by wikipedie neměla zavádět novou terminologii, ale měla by držet běžnou terminologii v oboru. Normálně jsem spíš zastáncem překladů, ale tady to fakt není vhodné. --Hynas (diskuse) 3. 1. 2021, 21:27 (CET)[]
@Hynas: Především bych chtěl říci, že nejsem vzděláním statistik. Setkal jsem se při svém univ. studiu historie pouze se statistikou aplikovanou (sčítání lidu, berní ruly atd.), a tu se navíc učil užívat pouze jako jakousi pomocnou vědu historickou. K teorii a terminologii statistiky mohu říci leda to slavné: ... je to nuda! na YouTube. ;) :D Nicméně, tady nejde o statistiku jako takovou, ale o jazyk. Odtud moje motivace, to je snad jasné. Pár námitek:
  1. „Spolehlivost“ není překlad ani nová terminologie. Rozhodně jsem proti tomu, aby se tu vytvářely a prosazovaly nějaké novotvary navzdory praxi! Jasně to z mého návrhu vyplývá. Jenže toto není ten případ.
  2. Že „termín reliabilita se běžně používá i v českých učebnicích“ nijak nerozporuji. Ale stejně tak se používá i termín spolehlivost! (Dokonce i s jasnou předností před anglickým ekvivalentem. Viz např. zde. Mmch, způsob použití slova třebas právě v té odkazované studii popírá tvé tvrzení „ve statistice má termín spolehlivost značně odlišný význam“ – ne, je to tam přímo uvedeno jako ekvivalent „reliability“.) To zas nemůžeš popřít ty.
  3. Jinak, tvůj G-test frází vychází 488:971 (v neprospěch „spolehlivosti“), což mi ovšem určitě nepřijde jako mocná opora pro tvou argumentaci, že je vžitá reliabilita nikoli spolehlivost. Ve skutečnosti existují oba výrazy vedle sebe a záleží na jazykové volbě toho kterého autora, jaký zvolí. Nejde tu o pomyslný souboj ve stylu „břinkoklapka vs klavír“, ale o dvojici á la (např.) „výpadek vs blackout“ nebo „vůdce vs lídr“. Proč nedat přednost českému výrazu?
Takže proto si stojím za svým návrhem. --Iaroslavvs (diskuse) 10. 1. 2021, 01:53 (CET)[]
@Hynas: Hehe, baví mě, jak ten Google odhad počtu stránek v čase upravuje, já tam měl dost jiná čísla :-) Teď už jsou tam ta tvou uváděná. Hele, ale teď vážně. Já se se statistikou trochu potkal, každopádně psychometriku vyučuji a v oblasti se profesně pohybuji. A ano, občas se i v češtině používá i termín spolehlivost, ale opravdu jde o marginální záležitost a zpravidla jde o low-level zdroje (což je patrné i z toho G-testu). Zaužívaný termín je opravdu reliabilita, a to teď dost neférově tvrdím z pozice autority :-) Jak už jsem napsal výše, sám zpravidla preferuji české ekvivalenty, ale v tomto případě je prostě pozdě. Pokud bude heslo někdo hledat přímo podle termínu, lze očekávat, že primární vyhledávání bude právě reliabilita. Může se samozřejmě udělat přesměrování z nějakého jiného článku, v tomto případě by ale nebylo vhodné Spolehlivost (statistika), protože to odkazuje spíše ke spolehlivosti ve smyslu statistického testování hypotéz. Nenapadá mě jiný vhodnější ekvivalent - možná snad ještě Spolehlivost (měření)?
Nejprve technická: když chceš, aby mně Wiki hodila upozornění na tvou reakci, tak do šablony ping nemůžeš vepsat své jméno, ale musíš to moje. Jinak si voláš sám sobě... ;) :D Kdybych se sem náhodou nepodíval, tak žiji pořád v tom, žes už nijak nereagoval.
A terazky k věci: no, mně třeba ten mnou uváděný zdroj nepřijde jako nějaký okrajový, na nízké (nevědecké) úrovni. Ale je možné, že jde jen o výjimku? Nevím. A uznávám, žes v této věci autorita. Také se nechci o takovouto věc nějak do krve přít; jen bych rád nějaké přesvědčivější argumenty pro absolutní přednost reliability, než jen tvrzení „já to vím“. Aby to prostě bylo zřejmé/dokazatelné všeobecně, i neznalým čtenářům. Šlo by to, něco takového dodat? --Iaroslavvs (diskuse) 14. 1. 2021, 04:00 (CET)[]
@Iaroslavvs: Díky a omlouvám se, chvilka roztržitosti :D
Každopádně ale k odpovědi - je to dost otrava, protože je výsledek evidentní a jde o ztracený čas, ale věnoval jsem tomu 15 minut a sáhl do knihovny. Namátkou jsem vybral (většinu) učebnic psychologické diagnostiky, psychometriky, psychologické metodologie a slovníky v češtině, které mi padly do oka. Mrkl jsem vždy do rejstříku a pak případně dohledal význam v textu.
Urbánek, T., Denglerová, D., & Širůček, J. (2011). Psychometrika: měření v psychologii. Portál: Reliabilita uváděna jako reliabilita (včetně názvu kapitoly), spolehlivost použita pouze ve významu interval spolehlivosti.
Svoboda, M., Krejčířová, D., & Vágnerová, M. (2015). Psychodiagnostika dětí a dospívajících (Vydání třetí). Portál: Reliabilita uváděna jako reliabilita (včetně názvu kapitoly), spolehlivost chybí v rejstříku.
Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši (Vyd. 2). Portál: Reliabilita uváděna jako reliabilita (včetně názvu kapitoly), spolehlivost chybí v rejstříku.
KRAUS, Jiří. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1351-4. - Spolehlivost nemá heslo, reliabilita jen jako, cituji: "spolehlivost, hodnověrnost; psych. soc. vlastnost postupu či textu dosahovat stále stejných hodnot". Což je právě význam reliability v měření jako stability pozorovaného skóre.
Überla, K. (1976). Faktorová analýza (2. vyd). Vydavateľstvo technickej a ekonomickej literatúry. Reliabilita uváděna jako reliabilita, spolehlivost chybí v rejstříku.
Atkinson, R. L. (2003). Psychologie. Portál. Reliabilita uváděna jako reliabilita, spolehlivost chybí v rejstříku.
Hendl, J. (2015). Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat (Páté, rozšířené vydání). Portál. Reliabilita uváděna jako reliabilita, spolehlivost použita pouze ve významu interval spolehlivosti.
Jasně, může jít o nahodilý výběr, nicméně to jsou všechno poměrně autoritativní zdroje. Závěr je každopádně evidentní. --Hynas (diskuse) 15. 1. 2021, 15:32 (CET)[]
Zpět na stránku „Reliabilita“.