Diskuse:Projekt 68bis
Dnes jsem pocítil potřebu se dozvědět něco bližšího o třídě Sverdlov, na její jméno jsem narazil v textu mimo wiki. Kouknul jsem na tento článek i na několik podobných a rozhodl se sepsat pár poznámek, které by snad mohly přispět k větší kvalitě toho jednoho článku i jiných:
1) v oddíle "stavba" je zcela zřetelná politická "špička", ohledně postavy Stalinovy, což je jednak v rozporu s etikou, kterou se wiki snaží razit, jak jsem si přečetl v nápovědě a druhak je to věcně nesprávné. Stalin byl zajisté mocný muž a měl velký vliv na dění v Sovětském svazu, ale nebyl to samovládce, autokrator, absulutní vladař. Systém rozhodování v SSSR, navzdory předsudkům mnohých, nebyl nikdy založen na režimu osobní moci, nýbrž na moci kolektivní a postava toho či onoho generálního tajemníka vyjadřovala zastupovala tu či onu části politické komunity. Tedy rozohdnutí stavět početnou třídu lehkých křížníků podle klasických specifikací, muselo být nutně kolektivním rozhodnutím. Jak se autor/autoři k tomu postaví nechám na nich, ale já bych doporučil příslušné části vynechat a omezit se na suché konstatování ve stylu, "hle poslední Mohykán".
2) ve stejném oddíle "stavba" je zmínka o utlumení stavby (nikoli úplné zastavení), což může a na tuty bude znamenat, že sovětské vedení tyto křižníky nadále vnímalo jako potřebné. Je to otázka "zastaralosti a nepotřebnosti" klasického křížníku v 50. letech (omlouvám se, je zřejmé že na tomto místě reaguju i na jiné články a nemůžu to udělat u každého zvlášť, je jich mnoho) a dále. Existuje spor o to, jak významnou silou bylo letectvo nad mořem v WW2 a raketodělostřelectvo krátce po válce. Jednu stranu sporu zastupují lidé, kteří klasický křižník už na počátku 50. let vnímají jako beznadějně zastaralý, jako plovoucí šrot či hromadnou rakev. Tato strana sporu nevidí ve stavbě nových jednotek ani v jejich další službě přínos. Jinou stranu reprezentuje například ing.R.Grégr, autor knihy "Vládcové oceánů" (druhé přepracované vydání, Praha 1974), který sice uznává, že letectvo hrálo významnou roli, ale ne rozhodující a operuje statistikou: tabulka 14 na straně 273 válečných lodí ztracených v boji, kategorie, počet, příčina potopení. Zjištujeme, že letadlo se stalo příčinou potopení křižníku v 35 případech ze 123 případů celkem. 31 případ připadá pro námořní boj, 28 případů pro ponorkový útok atd. Ovšem ani raketová technologie v první polovině 50. let nemůže být příčinou údajně beznadějné zastaralosti a nepotřebnosti klasického křížníku. Vždyť: jak vyspělá byla tato technologie v té době?
3) I kdyby klasický křižník byl jakkoli technologicky "marný", v předpokádaném souboji mezi dominantními námořními mocnostmi, mezi které SSSR rozhodně nepatřil v té době, nelze z pouhého faktu morální zastaralosti vyvozovat absolutní závěry. Může být, že Spojené státy mají prostředky na stavbu nejmodernějších plavidel a jejich provoz, ale jsou jiné (lokální) mocnosti, které prostředky nemají a pořizují proto lodě starší, většinou odkupem od předchozího majitele. Nakonec mnohá významná námořnictva provozovala tyto lodě hluboko do šedesátých a sedmdesátých let a pokud SSSR považoval za nutné postavit jim na moři odpovídající protiváhu, nevidím v tom logický či taktický hřích.--46.135.3.8 12. 9. 2016, 15:35 (CEST)