Diskuse:Posmrtné skvrny

U toho posmrtná lividita jsem raději požádal o zdroj, protože jsem to na Internetu našel jen v amatérských seriálových titulcích a nejsem si tedy jistý, zda se to v češtině výrazněji používá jako termín. U hypostáza věřím, že se v tomto kontextu užívá, ale po bleskovém průzkumu se mi zdá, že má širší význam a spíš by tedy měla být uvedena nějak ve smyslu „jedná se o zvláštní případ hypostázy, tedy gravitačního hromadění krve z důvodu poruchy krevního oběhu“ ([1]). Teď tam vypadá jako synonymum a je možné, že je to zavádějící.--Tchoř (diskuse) 26. 8. 2013, 02:19 (UTC)

Posmrtné skvrny jsou fakticky hypostázy na kůži, přesněji řečeno skvrny vzniklé hypostázou v kůži (procesem klesání krve, která naplní kožní kapiláry); O posmrtné hypostáze (hypostázách) se pak mluví u vnitřních orgánů (hlavně na plicích). Jedná se o fyzikální kadaverozní změny. Hypostázy vznikají samozřejmě i u žijících, např. ta odkazovaná hyp. pneumonie. Termín posmrtná lividita jsem neslyšel, v lit. neviděl.--Kacir 26. 8. 2013, 06:52 (UTC)

Díky za přesun a učesání úvodu. Nad ránem mě žádný český ekvivalent nenapadal. Na výraz lividita v této souvislosti jsem v českém prostředí na internetu narazil v jedné absolventské práci, jak teď koukám (nemám tedy po ruce odbornou literaturu), tak u nás jinak nějak používaný není (na rozdíl od anglicky mluvících zemí). U hypostázy mi vypadlo slůvko posmrtná, nicméně vzhledem k tomu, že již je v úvodní větě zmíněna jako proces, kterým k posmrtným skvrnám dochází, tak to imho takto stačí. --Faigl.ladislav _slova^činy 26. 8. 2013, 08:13 (UTC)

Termín posmrtná hypostáza se používá pro vnitřní orgány, pro kůži posmrtné skvrny, jak jsem psal výše. Což o to, ony ty skvrny mohou mít lividní zabarvení, ale spojení posmrtná lividita neznám, což neznamená, že v českojazyčném prostředí neexistuje, takže se zeptáme patologa.--Kacir 26. 8. 2013, 08:48 (UTC)