Diskuse:Otevřený software

Český název není v pořádku

Český název pro „Open source software“ jako „Otevřený software“ je nesprávný a zavádějící. Hned úvodu se „open software“ předkládá jako rovnocenný alternativní název, což ale v anglickém článku není (nachází se jako název kapitoly, která však vede na článek „Open source“, ke kterému (zatím) nemáme českou alternativu (zde se termín „open software“ nevyskytuje vůbec. Považuji to za fatální matení pojmů a místní evangelisté by se s tím měli co nejdříve (a nejlépe) poprat, protože je změněna podstata věci (máme zde „svůj český výklad“, který neodpovídá realitě). --Milan Keršláger (diskuse) 23. 1. 2014, 17:42 (UTC)

Open sourse software a open software jsou téměř synonyma a nuance lze dovysvětlit v článku. Dva články s téměř stejnými tématy by nebyli příliš vhodné ani vzhledem k jejich obsahu, ani vzhledem k tomu, aby se v tom orientoval čtenář. Pro open source software se také používá neforemné software s otevřeným kódem, i to lze do článku bez problémů dostat. En např. také přesměrovává jedno heslo na druhé a tam je vše takto vysvětleno. Takže nevidím problém článek upravit do nekonfliktní podoby. Co se týče správnosti názvu, čeština příliš nehledí na formální správnost a název otevřený software je v češtině (a v angličtině také, nemýlím-li se) zažitý pro obě (téměř stejná) témata a tím i lingvisticky správný. Faktická správnost se musí holt vysvětlit v článku. --Palu (diskuse) 23. 1. 2014, 22:51 (UTC)

Výhody vs. NPOV

Pokud jste uvedl výhody open source je to v pořádku. Myslím si, že právě proto, aby článek nebyl NPOV, je potřeba prezentovat i výhrady k tomuto způsobu vývoje software. Vývojem software se živím a víc o čem je řeč. Domníváte se, že tím že tyto výhradu uvedu dělám článek zaujatým?

Přikldádám několik odkazů na stránky, které mají stejný názor.

• http://www.meduna.org/pred_nevyhodyoss_sk.html
• http://www.zive.cz/h/Specialy/AR.asp?ARI=121000

• Žádná vize - není jasné jak bude produkt vypadat v budoucnu

Jste si si skutečne jist tím, že OpenSource je nutne spojeno s absencí jakékoliv vize? Nesouhlasím. Řada Opensource projektů má vypracovány "roadmapy" budoucího vývoje (chcete-li: vizí).

Některé projekty snad mají vypracovánu "roadmapu", ale sám používáte výraz "řada", to znamená, že je jiná řada projektů, které ji nemají.

:: To že ji některé nemají vás přece neopravňuje k tomu abyste to striktně prohlásil o všech :-(.

• Žádné termíny - pokud programátor open source nemá náladu programovat, nepracuje

To je ovšem vyložený nesmysl. Zcela chybně chápete termín opensource. I zaměstnávající firmy mohou vyvýjí opensource software. Navíc firmy jako IBM, SUN Microsystems a rada lalsich prideluje sve programatory k vyvoji opensource produktu jako Mozilla, OpenOffice.org (v pripade OOo jsou tito vyvojari dokonce v prevaze) a ti jiste nemaji tak volne pracovni podminky jak uvadite.

• U komerčních produktů ani u open source produktů není uživatel chráněn proti nečekanému ukončení vývoje nebo zásadním změnám - např. ve funkčnosti aplikace, formátům používaných souborů nebo v podpoře standardů.

To je zase lež. OpenSource software jehoz vyvoj smeruje jinym smerem, nez by si nekdo predstavoval muze byt adoptovan jinou vyvojarskou skupinou a ta jej muze dle potreb upravit ci pracovat na vyvoji samostatne vetve. TO naopak u komercnich produktu neni mozne.

Nebezpečí, že bude projekt ukončen a že podpora skončí je stejné u obou způsobů. Sama vaše námitka potvrzuje pravdivost toho, co jsem napsal. Úzce to souvisí s tím, že neexistuje roadmapa a koordinace projektu. Ten projekt se prostě může vyvíjet úplně jiným směrem, než v okamžiku rozhodování o užití open source.

:: To nebezpečí zdaleka není stejné. Přečtěte si prosím moji reakci ještě jednou, zvláště pak pasáž o možné adopci OpenSource projektu, příp. založení samostatné větve, jakýmkoliv vývojářem či skupinou vývojářů, dojde-li k pozastavení jeho vývoje, či k vývoji jehož směr si významná skupina uživatelů nepřeje. Tento obranny mechanismus stojici jednoznacne na strane uzivatele produktu u ClosedSource neexistuje.

Nejsem proti open source nijak zaujatý. Je užitečný. Pokud malá firma potřebuje něco na nic, je to dobrá varianta. Ovšem představte si, že budete chtít investovat 100 milionů do klíčové aplikace vaší velké firmy. Vsadit na open source musí být velmi odvážné. Pokusy tady byly, ale výsledky ukazují, že předpokládáná úspsora se ztratí kdesi v nákladech na vlastnictví a rizika jsou obrovská.

-- Pastorius 19:59, 26. 4. 2005 (UTC)

Wikipedie:Editujte s odvahou

Pastorie, sorry, ale Tvá editace vychází z opravdu naivní představy o OSS. Představ si hypotetickou firmu, která potřebuje nový program pro nějaký účel. Sežene programátory, zaplatí je, dá jim přesné zadání a to s podmínkou, že zdrojáky jejich práce budou k dispozici veřejnosti pod nějakou licencí. To je možný způsob vzniku open source programu. Oni pracují na normální komerční bázi, jen ty výsledky jsou dané veřejně k dispozici. Pokud je to program nenulového významu, začnou ho lidi používat, začne se i někdo vrtat ve zdrojácích. Může k tomu být třeba bugzilla a původní firma tak získá zdarma beta-testery a informace o chybách v kódu, které se díky tomu mohou opravit. Žádné z těch "nevýhod", které jste připsal, nenastanou v tomto případě, takže nejsou obecnou vlastností OSS. Nikde přitom není psáno, že kdejaký geek může zasahovat do programu té firmě, nebo že když se nikomu nebude chtít, tak nic nebude apod. Ta licence ani nemusí být moc svobodná (nebavíme se o free software), nemusí dovolovat redistribuci kódu či zařazení do jiného díla apod. Open source znamená prostě to, že zdrojáky jsou veřejně známé, nic víc, nic míň. Podrobněji viz např [1], kde se rozebírá víc než ta moje hypotetická situace. Firmě to dává například nezávislost na těch původních programátorech, kdyby s tím chtěli seknout.
— Egg ✉ 13:09, 27. 4. 2005 (UTC)
PS. Možná by stálo za to v článku zmínit a vysvětlit některé z těch mylných představ o OSS.

Text odstraněný z článku

Software může být vyvíjen dobrovolnickou komunitou programátorů k vývoji pak není nutné zakládat společnost, ani najímat profesionální programátory. Tento styl vývoje umožňuje internet, jehož prostřednictvím se vývojáři kontaktují. Schopní dobrovolníci, kteří mají čas a chuť podílet se na vývoji, vyvíjejí a opravují program. Jakmile je program dostatečně funkční a stabilní, oznámí vývojáři jeho dostupnost (nebo jeho nové verze). Uživatelé software testují, nacházejí chyby a oznamují je vývojářům. Také navrhují směr dalšího vývoje, který by si přáli. Vývojáři program vylepší a opět předávají uživatelům.

Tento proces má několik výhod:

• Není vyžadována struktura společnosti, proto nejsou žádné režijní náklady a ekonomická omezení.
• Vývoj není omezen schopnostmi najatých profesionálů, ale odráží schopnosti a zkušenosti velké komunity programátorů a uživatelů.
• Odezva uživatelů je rychlá a testování probíhá velkým počtem uživatelů v krátkém období.
• Distribuce změn je rychlá a snadná.
• Dostupnost zdrojových kódů programu umožňuje předcházet bezpečnostním problémům a předem aktivně vyhledávat slabá místa v kódu.
• Při zániku vývojářského týmu se obvykle najdou další dobrovolníci, kteří ve vývoji pokračují.

Nevýhody

• Vývoj není omezen schopností dobrovolníků ale umožňuje optimálně lokalizovat špičkové odborníky při řešení náročních úkolů
• Absence vize u menších opensource projektů - není jasné jak bude produkt vypadat v budoucnu. Plán vývoje stanovený veřejnou roadmapou však u mnoha rozsáhlejších a/nebo populárnějších projektů existuje.

U komerčních produktů ani u open source produktů není uživatel chráněn proti nečekanému ukončení vývoje nebo zásadním změnám - např. ve funkčnosti aplikace, formátům používaných souborů nebo v podpoře standardů.

- je sice možná zajímavé, ale s open source to nemá příliš společného a k encyklopedičnosti tomu taky dost chybí. --Wikimol 12:34, 27. 4. 2005 (UTC)

Díky Wikimole. Po Vašich úpravách se mi článek líbí. -- Pastorius 13:43, 27. 4. 2005 (UTC)

Free Software vs. Open Source

Věta z úvodu, porovnávající Free Software a Open Source, je prokazatelně nesmyslná:

„Souvisejícím tématem je svobodný software (anglicky free software) - tento pojem prosazuje Free Software Foundation.“ pro podmnožinu open source software dostupnou pod svobodnou licencí, která musí oproti Open Source licenci splňovat ještě další podmínky, například musí umožňovat uživatelům šířit díla odvozená z původního programu.

Není to pravda, protože definice Open Source (s velkým O a velkým S, tak, jak to ta věta zmiňuje) říká totéž, co definice Free Software, jenom jinými slovy. Open Source žádná omezení oproti Free Sooftware nemá, a už vůbec ne ohledně možnosti odvozených děl, jak se lze snadno přesvědčit v bodu 3 definice Open Source:

„The license must allow modifications and derived works, and must allow them to be distributed under the same terms as the license of the original software.“

„Licence musí umožňovat modifikace a odvozená díla a musí umožovat jejich distribuci pod stejnými podmínkami jako licence původního díla“

Proto jsem srovnání Free Software a Open Source z článku smazal. Free Software není žádnou podmnožinou Open Source. Free Software je pouze jiné, původní označení Open Source, které prosazuje Free Software Foundation v čele s Richardem Stallmanem. Pojem Open Source pak vzniknul na konci 90. let pouze jako nové jméno Free Software, které vymyslela a prosazovala OSI v čele s Ericem Raymondem. Jediný důvod přejmenování byl ten, že chtěli koncept Free Software prosadit ve světě komerčních firem a název „svobodný software“ zněl příliš aktivisticky, tak jej chtěli zjemnit, aby zněl seriózněji. O nic jiného než přejmenování téhož konceptu ale nešlo.—JaMi 13. 5. 2009, 23:58 (UTC)

Interwiki synchronization

Hello! This article is a part of discussion about interlanguage link conflicts. You can help to resolve it by correctly identifying content of articles in those languages that you know at a good level. Also creating of appropriate local analogue of some of templates en:Template:Iwiki-conflict, de:Vorlage:Interwiki-Konflikt or uk:Шаблон:Інтервікі-конфлікт will be very great. If you have some further questions, please, left it on my talk page. Thanks for attention. --DixonD 21. 8. 2009, 22:42 (UTC)

Softwaroví odborníci a výzkumníci, kteří nejsou přesvědčeni...

Text:

Softwaroví odborníci a výzkumníci, kteří nejsou přesvědčeni o schopnosti produkovat pomocí open source kvalitní systémy identifikující nejasný proces, později objevené vady a nedostatek empirických důkazů nejzávažnějších problémů (shromážděné údaje týkající se produktivity a kvality)

není kompletní větou a nedaří se mi z něj, ani z uvedeného zdroje pochopit zamýšlený význam. Ví někdo co s tím? Přeformulovat, nebo rovnou smazat? Alois Mahdal (diskuse) 19. 10. 2013, 21:18 (UTC)

Skriptovací jazyky jako software?

Zahrnutí položky se skriptovacími jazyky v seznamu známého software je nesprávné, protože jazyk není software, a matoucí, protože někdo by mohl získat pocit, že použití těchto jazyků nějak implikuje open source, což je holý nesmysl. Naopak, open source, či svobodný software se dá psát v jakémkoli jazyce, a i v PHP či Pythonu se dá psát closed-source, i když v případě interpretovaných jazyků to může být poněkud komplikované. --Alois Mahdal (diskuse) 19. 10. 2013, 21:33 (UTC)

Programovací jazyk není software, ale příslušný překladač nebo interpret už ano. Mělo se to lépe formulovat a ne mazat. --Jvs 24. 1. 2014, 09:59 (UTC)