Diskuse:Olovník (pojistka)

Pochybnost o korektnosti textu ve vztahu k parním lokomotivám

Ad: Po vytavení olovníku dojde ke skrápění topeniště vodní parou a uhasení ohně;

Mohl by vkladatel zkusit osvětlit, jak může pára z olovníku něco uhasit? A nevadilo trochu té hypotetické hasební funkci, že mezi olovníkem a roštem byla v u valné části lokomotiv tlustá šamotová zeď? I kdyby se jednalo o studenou vodu, tak při daném průměru olovníku, tlaku a výkonu kotle, by se dala uhasit maximálně malá část ohně (na uhašení by bylo třeba řádově víc vody, než by dodal olovník s průměrem pod centimetr). Pro vytavení olovníku je navíc potřeba, aby na něm voda nebyla, a co není, nemůže stříkat. I kdyby se vytavený olovník znovu zalil z vodí strany vodou, v kotli se jedná o přehřátou kapalinu, která se po opuštění kotle asi z 1/5 okamžitě vypaří svým vlastním teplem a zbytek rozptýlené vodní tříště by se musel k ohni dostat proti umělému tahu. --Postrach 31. 12. 2010, 11:34 (UTC)

Mamince nikdy neutekla voda z hrnce, když vařila knedlíky? Je to tak, unikající pára strhává s sebou vodu, která jednak ochladí strop pece, jednak pokropí oheň, pravda, asi ho úplně neuhasí, ale aspoň přidusí. Olovník asi nesmí být nad klenbou, ta je v přední části topeniště. Na anglické wiki taky popisují závěr nějaké komise, že doplnění stavu vody v kotli nemůže způsobit tak velký vývin páry, aby došlo k explozi, že se strop natolik rozpálit nemůže. To platí ale jen pro uhlí. U mazutek to bylo horší, viz ten rozbor docenta doktora, dvojitého inženýra etc. etc. Tam se stop v krátké době rozpálil tak, že při náhlém zalití vodou - např. při brzdění - došlo k tak velkému náhlému vývinu páry, že to skončilo výbuchem. Tu vodní páru jsem ještě přehlédl.--PetrS. 31. 12. 2010, 11:51 (UTC)

Ad voda na knedlíky: drobný problém bych viděl v rozdílném výkonu topeniště proti množství přivedené vody. Z hrnce na knedlíky může utíkat voda milimetrovou mezerou pod pokličkou na ploše asi 10cm2 (a když se zvedne tak víc), zatímco olovník má plochu asi centimetr (vizte výkres olovníku). V obou případech se jedná o směs páry a vody. Ale topeniště lokomotivy má proti plynové plotně asi 1000-násobný výkon. Když jsem si to počítal, vyšlo mi, že olovníkem může protékat v maximálně ideálním případě řádově 1-2litry vody/sec (odečítám expanzí vznikající páru, turbulence, nevhodný tvar olovníků coby dýz). Jeden litr vody odpovídá chladícímu výkonu asi 2 MW. Topeniště našich velkých parních lokomotiv měla výkony řádově 10MW.

Ad olovník nad klenbou: Byl i nad klenbou. Vizte výkres kotle, kde jsem olovníky a klenbu zvýraznil. Jeden je nad klenbou, druhý ne.

Ad doplnění vody: který text na enwiki máte na mysli? --Postrach 31. 12. 2010, 13:23 (UTC)

A ještě k faktům: Přípustné minimum vody (označené cejchovanou plaketou na kotli a někdy i značkou na vodoznaku) bylo u lokomotivních kotlů vždy 10 cm nad úrovní, kde by se uplatnil olovník. Asi by bylo dobré to nějak přeformulovat. --Postrach 31. 12. 2010, 15:14 (UTC)

Něco jsem stloukl. --83.208.48.237 31. 12. 2010, 16:25 (UTC)

Ad doplnění vody: V anglické verzi na konci odstavce Experiments. V části Purpose se píše o malém významu vody skrápějící oheň, podstatný je hluk varující četu. S tím příměrem s vodou na knedlíky jsem to myslel hlavně tak, že to není nemožné, že voda, když se bouřlivě vaří, tak strhává i vodu a pokud ještě má v sobě něco, co zvyšuje pěnivost, tak celkem dost. O množství vody proudící vytaveným olovníkem nebyla řeč, jen o principu, že to možné je.--PetrS. 31. 12. 2010, 16:33 (UTC)

To, že hasební úloha olovníku je (alespoň u lokomotivních kotlů) až vedlejší, se tu snažím tvrdit také. Takže se ten hluk znovu pokusím včlenit do úvodu, odkud jej kolega Rebel odstranil. S tím pěněním také slouhlasím - jen se snažím ukázat, že i tak je prostě té vody na hasení málo. V porovnání s hrncem na plotně je rozdíl minimálně 2 řády v neprospěch olovíku. --Postrach 1. 1. 2011, 09:24 (UTC)

Popis mezního stavu

V článku je tvrzení Po vytavení olovníku je podle předpisů nutno sepsat protokol a provést revizi topeniště i kotle před dalším používáním.

Tomu odpovídalo tvrzení Olovník má tedy zamezit poškození kotle vyhřátím materiálu, které může vést k deformaci, nežádoucí změně mechanických vlastností materiálu a v krajním případě ke katastrofě v podobě výbuchu kotle,

které W.Rebel nahradil větou Funkce olovníku má tedy zamezit katastrofě, která by nastala přehřátím a následným výbuchem kotle po změknutí materiálu, pokud by ten nebyl ochlazován dostatečnám množstvím vody.

Článek tedy v současné podobě čtenáři sděluje, že po výbuchu kotle se sepíše protokol a provede revize topeniště. Někde je chyba. --83.208.48.237 31. 12. 2010, 12:01 (UTC) Nemyslím to doslova, samozřejmě. Pokud se kotel dostal do stavu hraničícího s výbuchem, asi nebude možné dále ho provozovat.

Po vytavení olovníku ... i výbuchu kotle se sepisuje protokol, ale není uvedeno, že po výbuchu se provede revize, zpravidla už není co revidovat. --W.Rebel 31. 12. 2010, 12:19 (UTC)

Tím není vysvětlen rozpor, který je v článku. Zaúčinkování olovníku předejde podle původní verze nežádoucí změně mechanických vlastností materiálu, tedy změknutí, rekrystalizaci, což je v souladu s tvrzením, že kotel je po revizi a výměně olovníku případně možno dále provozovat. Nerozumím důvodům, proč jste to vypustil, vždyť je to podstatná vlastnost. --83.208.48.237 31. 12. 2010, 12:31 (UTC)

Myslím si, že tu někdo hledá něco co tu napsáno není a nějak si překrucuje význam vět. --83.234.189.197 31. 12. 2010, 13:39 (UTC)

Pokud máte na mysli mě, pak skutečně ano. Není tam napsáno něco, co tam napsáno bylo a napsáno být má. --83.208.48.237 31. 12. 2010, 13:45 (UTC)

Pro mě je závěr po přečtení takový, že pouhé vytavení olovníku neznamená vyhození kotle do šrotu. Po revizi a asi nutné menší opravě je možno jej provozovat dále. Pokud by se ale zhroutí tak neprojde revizí a prostě se vyřadí z provozu. Při destrukční explosi to není třeba komentovat. Snad to chápu dobře. --83.234.189.197 31. 12. 2010, 14:07 (UTC)

Myslím, že ano. A ta věta, která zmizela, vysvětlovala proč to tak je - olovník se má vytavit dříve, než vůbec začnou materiálové změny, tedy předejít nejen katastrofě, ale vůbec i jen znehodnocení kotle. Chleba ta věta nežrala, přesto byla odstraněna. --83.208.48.237 31. 12. 2010, 14:47 (UTC)

Možná by stačilo doplnit konkrétní hodnoty. Teplotu tání olova a odkaz na pevnostní charakteristiku oceli (viz http://www.cideas.cz/free/okno/technicke_listy/4tlv/TL07CZ_3222-8.pdf) a mědi. --Postrach 31. 12. 2010, 14:58 (UTC)

Obecnost

Na lodních kotlech, lokomobilních kotlech, kotlech parních válců atd. je použití olovníku vyloučeno? A co na kotlech parních vozů?--PetrS. 31. 12. 2010, 12:43 (UTC)

Opakovaný revert 3.1.2011

Nevím, co panu W.Rebelovi vadí na tom, když člověk v článku doplní informace dle dobové odborné literatury - Příručka pro strojvedoucí 1957, věty popisující funkci dá do kapitoly funkce, věty popisující použití dá pod nadpis použití a vyhodí z článku neozdrojovanou informaci, že se jedná o slitinu olova a cínu - to sice je obvyklá slitina, ale dají se použít i jiné kovy. Pan rebel zřejmě revertuje dle editora, nikoli podle obsahu.--PetrS. 3. 1. 2011, 21:16 (UTC)

V polském článku je odkaz na polský technologický postup, podle nějž se používá slitina s 10 procenty cínu. --62.84.154.40 4. 1. 2011, 06:21 (UTC)

W.Rebel napsal 28.12. ve 20.06: Dutina je vyplněna olovem, případně slitinou olova a cínu podle účelu použití. (bez uvedení zdroje), kterážto formulace vylučuje použití jiných prvků. Já jsem podle technického slovníku doplnil, že se jedná obecně o olovo nebo jeho slitinu. Vidíte v tom nějaký problém?--PetrS. 4. 1. 2011, 07:54 (UTC)