Otevřít hlavní menu

Diskuse:Okresní soud

Active discussions

Obvodní soudy, Městský soud v BrněEditovat

IMHO je lepší formulace "v Praze označené jako Obvodní soud pro Prahu 1 - 10, v Brně jako Městský soud v Brně". Hovoří tak ústava (čl. 91 odst. 1):

Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy. Zákon může stanovit jejich jiné označení.

Což je přece jen vyšší právní síla, než zákon č. 6/2002 Sb., který je tedy třeba vykládat podle toho. Pokud říká, že v obvodu hlavního města Prahy působnost krajského soudu vykonává Městský soud v Praze a působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy a v obvodu města Brna vykonává působnost okresního soudu Městský soud v Brně, myslí tím jiné označení okresních (krajských) soudů. Netřeba se bát, že by tím pražské obvodní soudy snad byly něco horšího, když by to měly být "jen" soudy okresní :-) Hustoles 13. 12. 2010, 20:00 (UTC)

Ano, ústava zmocňuje zákon, aby stanovil jiné označení. A toto ústavní zmocnění i zákonnou úpravu provedenou na základě jeho zmocnění bychom měli respektovat: pokud něco na základě zmocnění ústavou a v souladu s ní je označeno jinak, tak je to označeno jinak. "Vyšší právní síla" může hrát nějakou roli tehdy, pokud by předpisy byly v kolizi (což nejsou) a má-li být článek přesný, pak je vhodné formulovat roli těch obvodních a městských soudů co nejpřesněji podle zákona. Zákon neříká, že Městský soud v Brně je okresním soudem pro Brno, ale že plní funkci (doslova vykonává působnost) okresního soudu pro Brno. Tak jako osadní výbor není místní výbor a místní výbor není osadní výbor, a ve statutárních městech městský obvod není městská část a městská část není městský obvod, ač funkci mají zcela shodnou. --ŠJů 13. 12. 2010, 21:05 (UTC)

Ono je vůbec vhodné dobře rozlišovat, že třeba finanční úřad je skutečně označení úřadu jako organizační jednotky, zatímco třeba dopravní úřad je jen označení jedné speciální působnosti obecného úřadu územní správy a samosprávy. Je trochu rozdíl mezi tím, kdy označení je označením instituce a kdy jen označením působnosti. U těch soudů je to sice o malinko jednodušší tím, že ty obvodní soudy nemají jinou funkci než funkci okresních soudů, ale přece jen by to mělo být jasně rozlišeno. --ŠJů 13. 12. 2010, 21:11 (UTC)

Vyšší právní silou jsem myslel to, že podle právní úpravy právního předpisu vyšší právní síly je třeba vykládat právní úpravu právního předpisu nižší právní síly. Tady jde o to, že pro Prahu a Brno nevykonávají působnost nějaké zvláštní soudy, soudy jiného typu, než je dáno čl. 91 odst. 1 Ústavy, ale soudy okresní, které jsou jen jinak označeny. Ústavní zmocnění je jen pro jiné označení, ne pro zavedení jiného typu soudu. Čili pokud např. pro území města Brna vykonává působnost Městský soud v Brně, tak se jedná o okresní soud, který je označen jako Městský soud v Brně. Opačný výklad (tedy že Městský soud v Brně není okresní soud) by právě ke kolizi vedl :-)
Proto třeba srovnání s městskými částmi x městskými obvody je nepřesné, městská část je jedna instituce a městský obvod druhá (i když jinak jsou ve svých funkcích stejné), obě jsou totiž na stejné úrovni, ale tady je je vyšším pojmem Okresní soud a nižším pak třeba Obvodní soud (městská část a městský obvod takový nadřazený pojem, alespoň podle zákona, nemají). No a Okresní soud může být označen třeba jako Obvodní soud pro Prahu 1, Okresní soud v Tachově nebo třeba Městský soud v Brně.
Hustoles 13. 12. 2010, 21:46 (UTC)
Pěkná úvaha, taky bych pár podobných uměl napsat, ale raději se držme toho, jak to na základě výslovného zmocnění ústavou formuluje zákon. --ŠJů 13. 12. 2010, 22:56 (UTC)
Utíkáš od argumentů? Škoda. Ale jinak souhlas - držme se práva nejvyšší právní síly. Hustoles 13. 12. 2010, 22:59 (UTC)
Od argumentů neutíkám, naopak se k nim vracím :-) A nejspíš je musím opakovat. Právo nejvyšší právní síly svou nejvyšší právní silou stanoví, že označení těch soudů určuje zákon. Tedy respektujme nejvyšší právní sílu a držme se jí. Kolizní pravidla se uplatňují jen v případě kolize, ta tady nenastává.
Analogií by mohly být obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Úřady, které mají tuto působnost, vesměs nesou označení městský úřad nebo magistrát. Označení "obecní úřad obce s rozšířenou působností" nebo "pověřený obecní úřad" označují jen určité oblasti jejich věcné působnosti, resp. jejich určité specifické role, tak jako označení "stavební úřad", "dopravní úřad", "silniční správní úřad", "orgán sociálně-právní ochrany dětí" a další a další. Kdybychom měli mluvit o typu úřadu, tak tím je spíš to, co má ten úřad v názvu (obecní úřad, úřad městyse, městský úřad, magistrát), třebaže všechny jsou obecními úřady. To ostatní je spíše označení jejich působností. U soudů je to jednodušší, tam těch typů a působností není tolik, ale pokud zákon o soudech a soudcích volí formulaci, že nějaký soud vykonává působnost okresního soudu, tak jistě není omyl, ale záměr, že se tam nepíše "je okresním soudem". Jsou to sice jemné nuance, ale měli bychom je spíše respektovat, než popírat a snažit se skutečnou právní realitu zjednodušit. Zajímavé je třeba postavení Prahy, která v některých obdobích a podle některých zákonů byla přímo krajem, jindy např. zvláštní územní jednotkou s postavením kraje. --ŠJů 13. 12. 2010, 23:09 (UTC)
Myslím, že jádro sporu je v tom, že je-li nějaké výraz víceznačný (např. má užší i širší význam), tak já tvrdím, že by mělo být v každé formulaci vyjasněno, který z významů je tam myšlen, zatímco ty se domníváš, že se to v tomto případě rozumí samo sebou a není třeba to ani specifikovat, ani připomínat. A tahle otázka příliš nesouvisí s žádným rozdílem právní síly dvou předpisů, které vůbec nejsou v kolizi. --ŠJů 13. 12. 2010, 23:18 (UTC)
Takže jde o jiné označení určitého typu soudu, ne o zavedení jiného typu, že? Mimochodem, ono to ustanovení ústavy má docela smysl v tom, aby obyčejným zákonem nebyl zaveden nějaký nečekaný, třeba i mimořádný soud. Vždycky musí jít jen o soud vrchní, krajský, nebo okresní, jiný to být nemůže (jiný nejvyšší, než NS a NSS by taky mohl být zaveden jen novelou Ústavy). Kdysi byly i soudy obchodní, kdy šlo o soudy krajské s určitou vymezenou věcnou působností a je možná v tomto smyslu podnětné, že Krajský obchodní soud v Praze přešel na Městský soud v Praze ...
Do oblasti správního práva bych v tomto nechodil, tohle je justice. Ale když už jsme u toho - obecným pojmem, třeba jako "obecní úřad obce s rozšířenou působností" je "okresní soud" a pro tento obecní úřad to může být třeba Magistrát města Brna, stejně jako Obecní úřad v Kotěhůlkách, u okresního soudu Městský soud v Brně, stejně jako Okresní soud v Jeseníku. A pokud jde o "stavební úřad" atd., tady je paralela třeba s "exekučním soudem", kterým je vždy okresní soud ve věcech exekucí.
Ale jinak, abych nebyl špatně pochopen, současné formulace mi nejdou proti srsti.
PS: Ještě zajímavost k tomu soudnímu obvodu, zákon sice stanoví, že na území hl. m. Prahy vykonává působnost krajského soudu Městský soud v Praze, ale daná příloha zákona jako lex specialis vymezuje jeho působnost jen výčtem obvodů obvodních soudů. Takže pokud by např. došlo k připojení Průhonic k Praze a byla by vytvořena nová Městská část Praha-Průhonice, tak pokud by zároveň nedošlo k novelizaci zákona o soudech a soudcích, tak by tahle městská část stále spadala pod Okresní soud Praha-západ a Krajský soud v Praze. Hustoles 13. 12. 2010, 23:33 (UTC)
To tedy fakt nevím, jestli přílohu zákona lze chápat jako lex specialis k odstavci téhož zákona. Člověk je přece jen navyklý vnímat přílohu jako něco, co je podřízeno vlastnímu předpisu. Na mě ta formulace v příloze působí dojmem, jako že už jen popisuje to, co je výše stanoveno a definováno. Ale nevím, jaké jsou zvyklosti při výkladu vnitřně rozporných předpisů. --ŠJů 14. 12. 2010, 05:09 (UTC)
Příloha je normální součást zákona, taky je závazná. Navíc v tomto případě by o kolizi nešlo, Městský soud v Praze by i nadále v obvodu hlavního města Prahy vykonával působnost krajského soudu, byť ne v celém. O celém obvodu se tam nic nepíše. A kdyby psalo, tak by to samozřejmě problém byl, ale musel by být vyřešen prostřednictvím zásady Lex posterior derogat legi priori. Samozřejmě že toto je jen hypotetická situace, mělo by být normální, že s takovou změnou se změní i zákon o soudech a soudcích, ale vzhledem ke stavu legislativní techniky v naší zemi je třeba počítat se vším. Hustoles 14. 12. 2010, 16:29 (UTC)
Pokud bychom chtěli zpochybňovat, že věta "V obvodu hlavního města Prahy působnost vykonává..." znamená působení pro celý obvod, tak bychom ještě snadněji mohli tvrdit, že ustanovení "Do obvodu Městského soudu v Praze patří obvody obvodních soudů... (a výčet)" není nutně úplným výčtem a neznamená to, že do jeho obvodu nemohou patřit i obvody dalších okresních soudů. A lex posterior sice může něco derogare, ale jen pokud se týká stejné věci. Fakt si nedokážu představit, co by zásada o pozdějším zákonu mohla v popisovaném případě vyřešit. Spíš se obávám, že chybou v zákoně by nám mohla vzniknout nějaká "bezsoudní zóna" a my bychom žasli, co by se v ní začalo dít. Fakt, že se při změně zákona občas na něco zapomene anebo vznikne chyba už při psaní a schvalování zákona, je zcela běžný a normální, bytostně patří k právním systémům založeným na kupách zákonů (těžko najdeš právní předpis, ve kterém vůbec žádný nesmysl či nejasnost nejsou), a je věcí výkladu a aplikace, jak se s tím vypořádat.
Mimochodem, § 38 je nádhernou ukázkou, že zákonodárce se s víceznačností pojmu okresní soud vypořádává úplně stejně, jako jsem to původně udělal já (a vyvolal tím tuto diskusi): je tam formulace "místo okresních soudů, Městského soudu v Brně a obvodních soudů v hlavním městě Praze". Myslíš, že by v tomto používání terminologie ústavní soud shledal rozpor s ústavou? --ŠJů 14. 12. 2010, 17:36 (UTC)
S dovolením bych přenesl diskuzi na Tvoji stránku, protože tohle se už moc Okresního soudu netýká. Hustoles 14. 12. 2010, 21:27 (UTC)
Zpět na stránku „Okresní soud“.