Diskuse:Nezávislá trakce

Zrušil jsem zdroj za větou "Naopak cena trakční elektřiny je oproti naftě v evropských podmínkách přibližně poloviční.", neboť odkazoval na stránky zabývající se elektromobily, v jejichž případě jsou poněkud jiné podmínky než na železnici. Především je však třeba uvést, že chybně už je napsaná ona věta, neboť nelze porovnávat cenu nafty a elektřiny, lze porovnávat pouze náklady na provoz při použití nafty nebo elekřiny.

Jinak s tou lácí elekřiny to samozřejmě není tak jednoznačné. Pokud v listopadu 2009 byly ceny na železnici v ČR následující: nafta 21,66 Kč/litr, elektřina 2,56 Kč za kWh a v nákladní dopravě je na SŽDC stanoven paušál 20 kWh na 1000 hrtkm (viz [1]). Pokud pak jednatel společnosti Railtransport uvádí, že pro jízdu Děčín - Rajka měl s lokomotivou ER20 a vlakem brutto 1900 tun měrnou spotřebu 1,763 l/1000 hrtkm (viz [2]), pak z toho vyplývá, že měrné náklady na naftu byly 38,19 Kč/1000 hrtkm, kdežto na elektřinu v tomtéž případě by byly 51,2 Kč/1000 hrtkm. To znamená, že náklady na trakční energii by při jízdě s elektrickou lokomotivou byly o 34 % než v případě jízdy s dieselovou lokomotivou. Tím nechci říct, že obecně platí, že elektřina nebo nafta jsou výhodnější, ale že nelze jednoduše napsat (navíc bez věrohodného zdroje), že cena elekřiny je poloviční oproti naftě. --Cmelak770 4. 12. 2009, 06:53 (UTC)

Já jsem se to porovnání cen elektřiny a nafty dočetl v jedné analýze v časopise ŽM z roku 2007, jenže ten časopis u sebe už nemám, proto jsem se ho zdráhal uvést jako zdroj. Zkusím ho dohledat a uvidím, jak přesně to bylo v té analýze zdůvodněné. Hubitel 4. 12. 2009, 16:32 (UTC)

Velká Británie editovat

Ve Velké Británii je sice velké procento tratí elektrifikováno, jenže několika různými napájecími soustavami s různými napětími, nebo dokonce s využitím napájecí kolejnice, což způsobuje, že elektřina je využívána převážně jen v osobní dopravě, zatímco nákladní vlaky tahají většinou dieselelektrické lokomotivy.

Tato věta sice správně konstatuje stav, ale příčinná souvislost není popsána přesně. Ty napájecí systémy jsou totiž v podstatě dva (nenechte se zmást vyčerpávajícím přehledem na anglické stránce, kde jsou pojednávána i metra a nevýznamné cancoury), což je stejný počet jako u nás či na Slovensku, kde náklady jezdí elektricky běžně. (A třeba v Lotyšsku či na Litvě nejezdí elektricky vůbec, ač je tam napájecí soustava vždy jen jedna.) Spíše se to seběhlo takto: nákladní doprava tam v minulosti téměř zanikla. Když ji soukromé subjekty po liberalizaci obnovovaly, nakoupily co nejuniverzálnější vozidla, schopná jezdit s ucelenými vlaky kudykoliv, tedy nezávislá. --Uacs495 16. 1. 2010, 17:17 (UTC)

já o tom četl ve výše zmíněném časopise právě to, že hlavním důvodem menšího využívání elektrické trakce v nákladní dopravě ve v.b. je právě ta nejednotnost Hubitel 16. 1. 2010, 22:18 (UTC)
Zpět na stránku „Nezávislá trakce“.