Diskuse:Lokomotivy Mallet

Dělený kotel editovat

Příspěvek WRebela smazán - dělený kotel nebyl pro malletky vůbec typický, podobnost s kardanovým kloubem není prakticky žádná - tady se žádný kroutící moment nepřenáší. --PetrS. 6. 2. 2010, 21:44 (UTC)

podobnost principu fungování s kardanovou řídelí, nikdo o přenosu kroutícího momentu nehovoří. --W.Rebel 6. 2. 2010, 21:51 (UTC)
Chtěl jsem se na to zeptat, ale teď vidím, že problém je známý již od února: Z technického hlediska je toto řešení obdobou krytu pro zapouzdření Kardanova hřídele, jehož vnitřkem procházejí spaliny. Při nejlepší vůli si pod tím neumím nic představit. --Uacs495 2. 9. 2010, 15:34 (UTC)
Představte si hodně veliký kulový čep, který má odvrtaný prostředek ve směru osy až je z čepu tubka s bambulí. Pouzdro je klasické jen taktéž pokračuje trubkou. Když do toho nacpete kardanku tak ji máte v místě kříže zakrytovanou. Když takovéto dva kryty nasunete na sebe tak máte mezikus co je na brázku, pouzdro pak jsou ty konce kotlů. Esli ste viděl spojařskou kačenu tak ta to krytování má pěkně vidět na přední nápravě. --W.Rebel 2. 9. 2010, 17:21 (UTC)
Aha. Čili jde o kulový kloub a ta kardanka tam není nijak důležitá. Přirovnání ke kardance je zavádějící, vyvolává představu např. nějaké manžety, kterou se zakrývají samotné klouby i drážkové spojení hřídelů, což je daleko obvyklejší. To opravdu bude chtít nějaký jiný popis. --Uacs495 2. 9. 2010, 17:53 (UTC)
Hm, zkuste si to pozorně přečíst ještě jednou, napřed ja tam uvedeno, že se jedná o kulový kloub, a teprve potom, pro přiblížení těm, kteří to na první pokus nepochopí, je tam přirovnání se zapouzdřením kardanky. Ne každý v našich podmínkách viděl malteku s děleným kotlem, to spíš někde uvidí zapouzdženou kardanku. Princip obého je stejný, jen jedním prochází hřídel, druhým spaliny a je to různě veliký. Ještě nějaké sdělení? --W.Rebel 2. 9. 2010, 20:26 (UTC)
Přečetl jsem to pozorně několikrát. Představil jsem si dutý kulový kloub. V tom není žádná potíž, pochopil jsem to na první pokus. Přirovnání se zapouzdřením kardanky mě potom zavedlo někam jinam. Zapouzdřenou kardanku jsem možná na té kačeně viděl a ničím mě nazaujala. Od té doby jsem viděl mnoho kardanek nekrytých nebo krytých manžetami. Žádné nové sdělení to není, už jsem to všechno napsal nahoře. Jde jen o to, abyste se tím začal zabývat. Ani to není nové sdělení. --Uacs495 3. 9. 2010, 05:27 (UTC)
Pokud jste to pochopil na první pokus tak je vše v naprostém pořádku, to druhé je pro ty, kterým se to nepovedlo. Je to přirovnání, tedy asociace pro představivost, nikoliv téma. Proto je tam taky uvedeno "obdobou" čili "podobně" což neznamená "shodně", "stejně". Ještě nějaké sdělení? --W.Rebel 3. 9. 2010, 07:01 (UTC)
Znova a raději hodně pomalu: Přečetl jsem to pozorně několikrát. Představil jsem si dutý kulový kloub. V tom není žádná potíž, pochopil jsem to na první pokus. Přirovnání se zapouzdřením kardanky, nyní čtěte pomalu, mě potom zavedlo někam jinam. Neumím si představit, jak někdo, nyní čtěte pomalu, kdo neví, co je to "dutý kulový kloub", přitom ví, co je to "zapouzdřená kardanka", zejména pokud je zapouzdřená kulovým kloubem, o kterém neví, co to je. K pouzdření kardanek se běžně používají pryžové manžety. Žádné nové sdělení to není, už jsem to všechno napsal nahoře. Jde jen o to, abyste se tím začal zabývat. Ani to není nové sdělení. --Uacs495 3. 9. 2010, 07:30 (UTC)
Klidně i rychle, je tam napsáno něco jako "více informací naleznete v článku kardanova hřídel"? Přirovnání je proto, aby si čtenář mohl představit něco na základě toho, co již někde mohl vidět. Zapouzdřená kardanka na principu dutého kolového kloubu se používá i mezi traktorem a zemědělským přípojným zařízením, což je větší pravděpodobnost ke spatření než malletku s děleným kotlem. Pokud někdo trpí stavem který popisujete, že "neví" a pak "ví", tak "ví" proč to "neví" a asocoaci si vytvoří sám, to nechte na něm. Vaše zmiňování manžety jako příměr by se hodil k propojení kotlů vlnovcem. Ještě nějaké sdělení podobné trollování? --W.Rebel 3. 9. 2010, 08:00 (UTC)


Jednoduchý kotel (nedělený) je používán u menších strojů a strojů, které nemusí splňovat požadavek průjezdu obloukem relativně malého poloměru vzhledem k délce stroje a postačí pouze dělení pojezdu. K vidění jsou v provozu jak na zahradích želenicích a železnicích úzkého rozchodu, tratích normálního rozchodu a tratích širokorozchodných. Po W Rebelovi žádám pouze doložit zdroj tohoto tvrzení. Nejedná se, doufám, o vlastní výzkum?--PetrS. 8. 2. 2010, 22:25 (UTC)

Opět trucovitá otázka. Že bych se vrátil do minulosti a zkoumal to tam ? Tvořte vlastní články, zatím pozoruji, že se jen vezete. Nic nového Vás nevypadlo. Taky si můžu zapnout sledování Vašich editací a z nudy slídit. Tím se ale nový článek sám nenapíše. --W.Rebel 8. 2. 2010, 23:20 (UTC)
Opět odbíhání od tématu. Chcete-li to natvrdo, dobrá. Vaše tvrzení, že nedělený kotel je používán jen u menších strojů atd... je pitomost. Malletek byly stovky, ne-li tisíce. Malletek s děleným kotlem bylo 6, slovy šest. K čemu by byla lokomotiva, která by měla přechodnost jen na části sítě?--PetrS. 9. 2. 2010, 08:16 (UTC)

Možná by mohlo W Rebela zajímat: The Santa Fe had a total of sixty-five 2-6-6-2 Prairie Mallets. Of these, 58 were equipped with conventional rigid boilers and seven came with various versions of a flexible boiler. The 3320 (shown below) was one of the last group built in 1911 and featured a flexible boiler. [:http://www.steamlocomotive.com/articulated/atsf.shtml] Pravda, spletl jsem se, bylo jich sedm z 65 malletek ATSF, co se "kvůli průjezdu obloukem neobešly bez kloubového kotle". --PetrS. 9. 2. 2010, 13:51 (UTC)

  1. Je zcela běžné, že se lokomotivy konstruují podle účelu služby a podle traťového profilu. Pendolíno by taky neprojelo obloukem co mám za zahradou a taky nezpochybňuji jeho využitelnost, zrovna tak parní lokomotivy byly konstruovány pro těžkou a lehkou službu aj., a opravdu nevím, že by parní rychlíkové lokomotivy byly nasazovány na horských tratích. Asi je k dělení kotle vedla skutečnost, že v oblouku s menším poměrem vzhledem k délce stroje by kotel jaksi "vyčníval" u pojezdu otočného kolem čepu a u pojezdu otočného na čepu by jaksi neprojela vůbec.
  2. Potřebuješ to přeložit? --W.Rebel 9. 2. 2010, 15:58 (UTC)

Pendolíno by tím obloukem samozřejmě projelo, těžko má méně, než 150 m. Jestli nevíte, že parní rychlíkové lokomotivy byly nasazovány na horských tratích mne zaráží. Co by tahalo rychlíky např. přes Semmering? No a s tím poměrem oblouku k délce stroje ... Jak to, že ze např. série 1170-1197 ATSF byly čtyři s děleným kotlem a zbytek s pevným? V každém případě je dělený kotel anomálie ATSF, jinak po celém světě jezdily malletky s pevným kotlem, bez ohledu na velikost a rozchod. --PetrS. 9. 2. 2010, 22:58 (UTC)

He he, už vidím BigBoy-e na horské trati s ostrými zatáčkami i když to není rychlíková lokomotiva. --W.Rebel 10. 2. 2010, 14:27 (UTC)
He he, was heisst "ostrá zatáčka"? --PetrS. 10. 2. 2010, 15:26 (UTC)

Big Boy by skutečně Semmeringem neprojel (projížděl jen oblouky do 300m, Semmering má až 190 m). Ale Gölsdorfovy pětispřežky tam projely i bez členění podvozku (jen s posuvnými osami). Rychlíky tam běžně jezdily, zkusím dohledat parametry lokomotiv. --Postrach 10. 2. 2010, 16:22 (UTC)

Big Boy by Semmeringem neprojel z jediného důvodu - nevešel by se do tunelu. Jinak zde : http://www.steamlocomotive.com/bigboy/ se píše, že projede 20stupňovým obloukem, což odpovídá poloměru 287 stop. To by jeden do takové mašinky neřekl. A taky nemá kloubový kotel! Ale c. a k. malletky by se do tunelů na Semmeringu samozřejmě musely vejít všechny.--PetrS. 10. 2. 2010, 22:45 (UTC)

Jednoduchý a dělený kotel editovat

Bylo by možné pro srovnání uvést nejmenší poloměry, které projely lokomotivy s tím děleným kotlem ve srovnání s nedělenými malletkami u téže společnosti? Podle toho, co jsem našel, byly totiž jejich parametry prakticky shodné, ale rád se nechám přesvědčit zdroji. Dost by mne zajímal rozdíl, pokud je uveden jako hlavní kritérium výhodnosti. Pokud rozdíl není, asi by se to zdůvodnění mělo vymazat. I dynamické jízdní vlastnosti by bylo dobré uvést (obávám se že musely být horší než u srovnatelně velké nedělené malletky - je to dáno setrvačnými hmotami a jejich rozdělením mezi kola podvozku, ale opšt by to chtělo ozdrojovat)

Navíc si myslím, že by prostor věnovaný oběma řešením, mel alespoň zhruba (třeba logaritmicky) odpovídat jejich rozšíření. --Postrach 10. 2. 2010, 20:06 (UTC)

Jestliže je více informací k děleným malett-kám, tak je ten odstavec větší, to se nedá nic dělat. Když někdo rozpitvá zahradní a úzkorozchodné malett-ky tak nechť jim udělá klidně vlastní odstavec a přetáhne si tam obrázky z galerie. Zrovna tak u jiných nedělených malett-ek --W.Rebel 10. 2. 2010, 20:33 (UTC)

P.S. články by se měly rozšiřovat a ne minimalizovat pod záminkou nepoměru obsahu článku k počtu vyrobeným kusům. Raketoplánů je taky jen pár a věnuje se jim dost místa. --W.Rebel 10. 2. 2010, 20:35 (UTC)

Raketoplány mají své články. Stejně je mohou mít i ty dělené lokomotivy. Mě ale stále zajímá to zdůvodnění jejich údajné výhodnosti. Nějak se mi to zdůvodnění z několika důvodů nezdá v konfrontaci s tím, jak rychle zmizely ze scény (fungovaly myslím zhruba jen 10 let a postavilo se jich málo). Takže znovu: Jaké oblouky projížděly lokomotivy s děleným kotlem ve srovnání s nedělenými lokomotivami stejné řady? Kteří autoři to zdůvodnění uvedli? Proč byly tak rychle vyřazeny z provozu?

Druhá věc je, že by to zdůvodnění mělo být uvedeno u nich a ne u lokomotiv, kterých byla vyrobena drtivá většina (rozdíl jsou minimálně 2-3 řády) --Postrach 10. 2. 2010, 21:32 (UTC)

asi je moc hodin, nějak nechápu co je myšleno, zkus to ukázat --W.Rebel 10. 2. 2010, 22:45 (UTC)
Už jsem to jednou přesunul - jen jsem dlouhou pasáž zkrátil na to, že si konstruktéři slibovali lepší průjezd oblouky. Zbytek jsou marginálie, které nepatří ke klasickému kotli. --Postrach 10. 2. 2010, 23:00 (UTC)
Lepší průjezd oblouky - to je ovšem tvrzení nedoložené, tady je třeba ještě pátrat--PetrS. 11. 2. 2010, 08:53 (UTC)

Určitě, požádáme odborníka, třeba to najdě někde zakopaný a odhalí autora. :D --W.Rebel 11. 2. 2010, 10:32 (UTC)

Požádejte. Hodnocení, která Vámi doporučený odborník nenajde (a vzhledem k jeho papírovosti se to asi sotva podaří), budeme muset smazat. --Postrach 11. 2. 2010, 11:05 (UTC)

Něco jsem našel zde : http://www.catskillarchive.com/rrextra/blwmal00.Html - je to nějaký dobový tisk, bohužel nic bližšího není uvedeno. Podle tohoto zdroje přináší kloubový kotel tyto výhody: Odpadají kluznice pod přední částí kotle, snižují se jízdní odpory a zvyšuje se stabilita stroje v oblouku. Také postačí pouze jedno kloubové parní potrubí, a to mezi vysokotlakými válci a "reheater" - čili přihřívač páry před vstupem do nízkotlakých válců - české označení neznám. O průjezdném profilu tam není ani ň. --PetrS. 11. 2. 2010, 12:42 (UTC)

Ten reheater je podle mne regenerátor páry. --Postrach 11. 2. 2010, 12:52 (UTC)

Širší odstavec o dělením kotli má nepochybně význam, protože i tyto lokomotivy patří do této skupiny a nikde se neuvádí, že by nebyly maletkami. To, že jich bylo vyrobeno málo není důvodem k vyřazení odstavce z článku, spíše naopak aby byl článek kompletní a celistvý. To by v opačném případě měl být odstraněn i odstavec konstrukce a ponechána zmíňka pouze o tom, že maletky měly dělený pojez, což by stačilo. Zrovna tak obrázek pojezdu by byl nadpočetný protože takovýchto pojezdů také nebylo vyrobeno víc bež pojezdů bez běhounů. --W.Rebel 1. 4. 2010, 16:25 (UTC)

Není mi jasné, proč se tu má jít do takových podrobností, když tu je článek ATSF řada 1158. Nevím, proč W.Rebel na té délce odstavce tak lpí, to, že to sepsal, není snad důvod toho, že to tam musí být na věky. Kromě toho sem W.Rebel píše takové špeky, jako Jednoduchý kotel (nedělený) je používán u menších strojů a strojů, které nemusí splňovat požadavek průjezdu obloukem relativně malého poloměru vzhledem k délce stroje a postačí pouze dělení pojezdu. K vidění jsou v provozu jak na zahradích želenicích a železnicích úzkého rozchodu, tratích normálního rozchodu a tratích širokorozchodných. (editace 8.2. ve 21.39). Nebo jeho pozoruhodný systém dělení malletek na malé, střední a velké. --PetrS. 1. 4. 2010, 20:01 (UTC)

Když jsme u těch špeků ... jednoduchý/dělený kotel, malé/střední/velké porád to je srozumitelné a nikoho to nezmýlí ale někoho rozčílí. Pozoruhodné je, že tento princip PetrS. neuplatňuje na článek Anatole Mallet, kde do životopisu píše historii lokomotiv. --W.Rebel 3. 4. 2010, 22:11 (UTC)

Opět revertační válka? editovat

Vidím, že W.Rebel, aniž by čekal na závěr diskuse, opět vnucuje svoji verzi, která zbytečně z velké části kopíruje popis dvou poměrně atypických strojů ATSF 1158 a 1159, kterým je věnován zvláštních článek. Navíc správný, mnou opravený odkaz na JHMD opravuje na slepý odkaz Jindřichohradecká úzkokolejka, což už nechápu vůbec. Z toho důvodu revertuji jeho editaci. --PetrS. 29. 8. 2010, 11:26 (UTC)

  1. ) na závěr diskuze nevyčkal Harold, tedy neměl upravovat
  2. ) použiji konkrétně VÁŠ NÁZOR, citace …
Krom toho platí Wikipedie:Dokonalý článek: Vysvětluje všechny základní termíny přímo v rámci článku. Pokud je nějaký termín nezbytný pro pochopení daného tématu, měl by být objasněn v článku o tomto tématu, přestože je také vysvětlen v jiném článku. Čtenář by neměl být nucen číst další stránky pro pochopení základních částí uvádějících do tématu (pokud článek není evidentně pouhou shrnující úvodní stránkou, která odkazuje na další články).

Diskuse:Hydraulický přenos výkonu, --PetrS. 23. 6. 2010, 09:22 (UTC)

--W.Rebel 29. 8. 2010, 15:16 (UTC)

Vážený pane, nevím, jak vy, ale domnívám se, že většina čtenářů pochopí, že u hydraulického přenosu výkonu je vhodné vyjmenovat několik nejreprenzetativnějších řad lokomotiv z hlediska průkopnictví HD přenosu (Německo) a z hlediska domácího prostředí. V podobném rozsahu byly zmíněny i konstrukce strojů 1158 a 1159 ATSF. Vaše činnost článek činí nepřehledným, což zřejmě nevidíte pouze vy zaslepen svojí paličatostí. Tyto dva stroje byly sice zajímavé, proto by měly být v článku zmíněny, nebyly ovšem nijak typické ani významné, aby jejich popis musel tvořit podstatnou část článku o malletkách, zvláště mají-li samostatný článek. Pokud bych postupoval vaší metodou, musel bych zevrubně popsat v článku HD přenos výkonu lokomotivu ÖBB ř. 1067 s elektrohydraulickým pohonem. Tudy, jak možná jednou někdy sám snad uznáte, cesta nevede.
Co se týče Haroldovi úpravy odkazu - vy prostě chcete prudit a i tato nepodstatná úprava (z hlediska celkového obsahu článku) je vám dobrou záminkou. --PetrS. 29. 8. 2010, 15:36 (UTC)

Tam kde by měl být článek úplný jej úmyslně tříštíte, jako zde a jinde, kde je obsah nadbytečný u hydraulického přenosu výkonu jej znepřehledňujete. Jediným výsledkem vaší činnosti jsou soustavné dohady, kdy trváte na svých představách co v článku může být a co ne. Dovolím si připomenout, že souhrnný článek o Malletkách, včetně dělených, tu byl dříve než vámi stvořené a nedodělané pahýly (již kolik měsíců) bez požadovaného stylu. Řekl bych, že uměle vytváříte články, jen aby jste se ukázal, ale které nejste v konečné fázi ani schopen dodáhnout do průměrné kvality, navíc informace v nich použité si přisvojujete z prací ostatních wikipedistů a ty pak hrdě prezentujete jako svůj hodnotný příspěvek wikipedii. Pokud se vám zdá, že v článku je moc povídání o nedělených Malletkách, může tuto část rozšířit co kapacita serveru unese, pak popis dělených Malletek bude jen troškou z celkového obsahu.

P.S. Jenom by mě zajímalo, kdy si správci začnou všímat vašich osobních útoků (zaslepen, paličatostí, prudit), viz výše, trolování na mé diskusní stránce ohledně náhledů a jiných výpadů. --W.Rebel 29. 8. 2010, 22:28 (UTC)

Proč místo nesmyslných hádek nedodáte zdroje?--Ancient Anomaly 30. 8. 2010, 14:37 (UTC)

Zpět na stránku „Lokomotivy Mallet“.