Diskuse:Leoš Janáček

Text, který jsem upravil a vložil nepochází z článku, který uvádíte, což je důkazem kolektivního opisování a přítomnosti mnohých duplicit ve zdrojích. Není mým zvykem vytvářet články tímto způsobem, ale v případě Janáčka jsem článek rozšiřoval pro jeho insuficienci a to též vlastním textem ----JanBlanicky 08:51, 7. 4. 2006 (UTC) Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista_diskuse:194.228.11.126“

Nejsem nějaký velký znalec hudby, takže to tu nechci upravovat, ale připadá mi to slabé na to jak velký byl Janáček skladatel, jaký to je mimořádný zjev na hudebním nebi. Například zde chybí skladby pro klavír "Po zarostlém chodníčku", které pravděpodobně patří k tomu nejlepšímu co kdy bylo pro klavír napsáno, taky "Zápisník zmizelého" (klavír + zpěv) by si jistě zasloužil uvést. Já to tak neznám, ani nemám doma knížky o Janáčkovi, abych sem mohl dát přesné citace, pokud jsou zde nějací znalci hudby, prosím zapracujte na tom. Je to ostuda, že např. Němci nebo Japonci mají o Janáčkovi lepší text než my. --85.207.59.18 19. 11. 2008, 14:56 (UTC)

V článku je očividná chyba, která není nijak opravená. Skladatel to nebyl český, ale moravský. Při pokusu opravit stránku je tato chyba preferována. Může Mercy vysvětlit, proč opravy vrací zpět? 188.95.127.235 11. 1. 2010, 12:32 (UTC)

Ovšem, Janáček byl české národnosti. Moravská národnost neexistuje a nikdy neexistovala. --Mercy 11. 1. 2010, 12:35 (UTC)

Máš pro neexistenci moravské národnosti nějaký důkaz? Zvláštní je, že na wikipedii se o Moravské národnosti píše. V tom případě by tu ten článek vůbec neměl být. --217.77.165.54 11. 1. 2010, 17:47 (UTC)

Výrok o neexistenci moravské národnosti je potřeba zdůvodnit fakty. Je mnoho indicií, že moravský národ skutečně existuje, už jen proto, že nemalá část obyvatelstva se k ní hlásí. Záznamy o moravské národnosti jsou jak v české, tak i anglické wikipedii. Otázkou zůstává, zda Janáček někdy o sobě řekl, že je české národnosti nebo moravské. Nicméně výrok, že Janáček byl moravský skladatel přímo nesouvisí s jeho národností. V tomto spatřuji neadekvátní postup správce Mercyho. Na povolání přece nelze uplatňovat národnostní hledisko (neživá věc se nemůže svobodně rozhodnout o své národnosti). K povolání lze však přidružit místo, na kterém bylo povolání prováděno. A pokud se Janáček narodil na Moravě a skládal na Moravě, pak lze o něm tvrdit, že byl moravský skladatel. Takhle je potřeba chápat význam tohoto slovního spojení. Přístup určování povolání podle místa narození vykonavatele, místo použítí příslušnosti k nějakému státu, je daleko nadčasovější. Zamezuje se tím šaškárnám typu československý spisovatel -> český spisovatel -> slovenský spisovatel nebo sovětský skladatel -> ukrajinský skladatel. Regiony a území se mění jenom vyjímečně a lze podle nich přesně lokalizovat povolání dané osoby. Naproti tomu vnášet do povolání národnostní či státnické prvky je velice ošemetné, protože každý má svobodné právo se hlásit k jakékoliv národnosti a svoje rozhodnutí může měnit neustále a státy se rozpadají a vznikají (viz československý skladatel, sovětský skladatel). Dalším opěrným bodem pro užívání regionů a zemí pro povolání je historická objektivita. Pokud bychom například u Bedřicha Smetany měli zachovat postup, který uplatňuje správce Mercy, pak je tvrzení český skladatel špatné, protože v té době existovalo pouze Rakousko-Uhersko. Tím pádem by měl být Smetana měl rakousko-uherským skladatelem. Jistě všichni cítíme, že tento postup je špatný. Pokud však přihlédneme k regionu či zemi, ve které se Smetana narodil, pak jsou to historické Čechy. Tedy Smetana byl českým skladatelem. Podle tohoto klíče je Janáček moravský skladatel.

Bedřich Smetana se cítil být národnostně Čechem. Proto se o něm hovoří jako o českém skladateli – ne proto, že by se narodil v Čechách. Od 19. století, kdy vznikají moderní národy, se rozlišuje národnost (obzvlášť ve Střední a Východní Evropě s komplikovaným státoprávně-jazykovým vývojem); argument o přiřazování osobností dle země/kraje narození a působení platí pro dobu předchozí („zemské vlastenectví“), tam je použití adj. moravský, český, slezský atd. zcela oprávněné – ovšem s výjimkami typu JAK či Jana Blahoslava apod., což byli na svou dobu mimořádně uvědomělí lidé s už takřka novodobým chápáním národa/jazyka, doslova v Palackého duchu „rodem Moravan, národem Čech“. V moderní době se ale lidé nedefinují podle země narození a nikdo nemá právo tu takovéto dělení zavádět.

Dovedete si představit ten chaos a zkreslení, kdyby se začaly rozepisovat české osobnosti posledních 160 let dle toho, odkud pocházely a kde třeba nějakou dobu žily? Pak by, mimo jiné, Radoslav Brzobohatý byl Slovák, Taras Kuščynský Ukrajinec, Josef Bláha Slovinec a Vladimír Železný Rus... Všichni přitom vystupovali/vystupují na veřejnosti jako Češi. A Banátští Češi by byli Rumuni, Volyňští zas Ukrajinci. Cítíte, jak je takový přístup v rozporu s realitou? Stejné je to i u osobností zahraničních: např. AH byl narozen v Rakousku a dlouho tam působil, přesto se považoval a je považován a uváděn jako Němec.

Pokud někomu tak silně vadí, že Janáček je uváděn jako skladatel český (podotýkám znovu, že žil v době jednoznačně vyhraněného moderního národa českého – kdy národ moravský, jak vzniká dnes, neexistoval) a považuje to za propagandu, ať doloží zdroji, že se Mistr považoval za Moravana. --Iaroslavvs 18. 1. 2010, 02:41 (UTC)

Je jasné, že pokud existuje zdroj, ve kterém se daná osobnost prohlásila za příslušníka té či oné skupiny (národnostní, politické, náboženské apod.), tak není co řešit. Pokud to osobnost neudělala, tak veškeré označování je tvrzení třetí osoby, které jsou různě věrohodná - musíme brát v potaz také nové pohledy na chápání národnosti. Všechna ta označení český, moravský apod. jsou vykonstruovaná, pokud nenáme prohlášení samotných nositelů těchto ideí. Vědecky nejčistší a pravdivé za každého režimu je uvádět: "XX se narodil v XX (dnešní XX), většinu života strávil v XX. Své nejslavnější dílo napsal v XX. Zemřel v XX. Sám se považoval za XX." Osobně netuším, proč se pro národnostní smýšlení používají přídavná jména a ještě se jim přikládá takový důraz. Vždyť nikoho by snad nenapadlo napsat o stromu, že je to český strom. Vždyť strom rostoucí na území Čech je stejný jako strom (stejný druh) rostoucí na území Německa. Stejně tak, jako hora Sněžka se neuznačuje spojením nejvyšší česká hora, ale nejvyšší hora Česka. Je vidět, že přírodovědci nezanáší do vědeckého popisu domněnky, ale používají pouze fakta. Celá maškaráda s používáním označení český, moravský, atd. je podle mě přežitek nacionalistických snah minulých století, která nemá s vědeckým bádáním mnoho společného.

Netřeba se dohadovat o existenci nebo neexistenci moravské národnosti nebo o tom, kde se Janáček narodil, kde žil méně, kde žil více, kde toho složil méně, kde více. To už je vlastní interpretace hraničící s nedovoleným vlastním výzkumem. Postupujte dle Wikipedie:Věrohodné zdroje: jak Janáčka zmiňují renomované hudební slovníky a monografie? --Milda 11. 1. 2010, 20:46 (UTC)

Můžeme se přít o tom, zda existuje (existovalo) něco jako moravský národ nebo moravština (která podle mě existuje jen jako soubor moravismů na všech úrovních jazyka, ne jako ucelený systém), ale moravská národnost existuje. Jednak ji měli napsanou někteří mí spolužáci na vysvědčení:), jednak s ní operuje i ČSÚ - bohužel teď nemám lepší link než aspoň tento - ale na jejich webu nejspíš bude i něco vhodnějšího. --Jiří Janíček 12. 1. 2010, 19:25 (UTC)

Jsem autorem převážné části článku o Janáčkovi na en:wiki, stejně jako článku o Moravské lidové hudbě, troufnu si tedy komentovat i zde. Československý hudební slovník (publikovaný v roce 1963, takže nikterak aktuální zdroj) zůstává jedním z nejrespektovanějších encyklopedických děl o české hudbě. Přestože jej tvořili hlavně moravští muzikologové, Janáček je zde označen za českého skladatele. Pro aktuálnější informaci bych doporučil poslední vydání Grove Dictionary of Music and Musicians (Grove) anebo Die Musik in Geschichte und Gegenwart (MGG) jako relevantní a zásadní zdroje pro anglickou a německou muzikologii, jejichž nazírání na Janáčka může být do jisté míry směrodatné i pro heslo zde. Zajímavé by mohlo být též nahlédnutí do monumentální a aktuální monografie Johna Tyrrela Janáček: Years of a Life. A two-volume biography of the composer. Celou ošemetnost s Janáčkovou národností jsem na en:wiki vyřešil tak, že jsem ho označil za českého skladatele a jeho sepjetí s moravskou lidovou kulturou jsem věnoval část úvodu, oddíl "Studium lidové hudby" a detailnější část oddílu "Inspirace". Těžko říct, zda se Janáček považoval za českého či moravského skladatele... ...myslím si, že podstatnějším problémem článku zde je torzovitost a útržkovitost, která nepodává příliš plastický obraz umělce a člověka, kterým Janáček byl. --Vejvančický 15. 1. 2010, 10:28 (UTC)

Problémy s různými typy národností jsme zde rešili už povícekrát, každý člověk zdědí svoji "biologickou" národnost po své matce (nikoliv po otci - protože "matka je vždy jistá"), jiná otázka je k jaké národnosti se on sám později hlásí - u Janáčka toto asi nebude věrohodně doloženo, nebo ne? MiroslavJosef 15. 1. 2010, 10:36 (UTC)

Aby bylo jasno: já neobhajuji tezi, že byl Janáček moravské národnosti, to mi přijde jako žabomyší spor a řešil bych to tak, že to byl jeden z největších českých skladatelů (= pocházejících z území dnešního Česka, resp. z Českých zemí) a pocházel z Moravy (podle mě spíše ze Slezska, ale všechna možná dělení Morava x Slezsko jsem dodnes věrohodně nezjistil); postavil jsem se jen proti myšlence, že by snad moravská národnost neexistovala. (Možná že tehdy neexistovala, to je asi příhodnější otázka.) --Jiří Janíček 15. 1. 2010, 16:29 (UTC)

Já Vám nic nevyčítám ani nepodsouvám, ale spekuace o tom zdali vůbec nějaká moravská národnost existuje či nikolivěk považuji za zničující. Problém je v tom, že pokud se chceme na toto dívat skutečně objektivně a nezaujatě a bez předsudků, tak bychom měli vědět, co si sám Janáček o své národnosti skutečně myslel * třeba byl Slezan nebo Lach, co já vím ... ? MiroslavJosef 15. 1. 2010, 16:34 (UTC)

Nechci svou opětnou žádost, aby sluchu bylo dopřáno Její pastorkyni z jeviště Národního divadla pražského, opírati o sebepochlebnější referáty pražské, nemluvě o zdejších. Žaluji jen, že bylo nespravedlivé odmítnouti Její pastorkyni. Žaluji si na to jako český skladatel, jemuž nechce se dopřáti sluchu. (Leoš Janáček)

Lipsko, Vídeň

V AJ verzi je sedm ozdrojovaných řádků. versus "Dalšího hudebního vzdělání se mu v následujících pěti letech dostalo v Lipsku a Vídni." --Szozdakosvi (diskuse) 29. 10. 2021, 00:16 (CEST)

Bio-otec Leoše Janáčka

Někde jsem četl, že skutečný otec skladatele Janáčka byl Farář z obce vedle Hukvald. (Dohodil GENY s mimořádným hudebním nadadáním; dohodil studium mladého Janáčka v klášterní škole Staré Brno) Prosím o reference k tématu BioOtec Janáčka, --Jurak36 (diskuse) 22. 6. 2016, 18:16 (CEST)

biologický otec leoše janáčka farář - jsem vložil do googlu. Otec Jiří Janáček se přátelil s ředitelem brněnské fundace Pavlem Křížkovským. Za života otce rodiče rozhodli o studiu v Brně a Leoše jako jedenáctiletého (v roce 1865) poslali na klášterní školu na Starém Brně jako fundatistu, na první cesstě do Brna ho doprovázela maminka. Po smrti otce Jiřího 18.3. 1866 se poručníkem Leoše stal strýc Jan Janáček, farář z Blazic (61 km po silnici od Hukvald). Mezi Leošem a farářem strýcem Janem je doložená korespondence. Někde jsem četl zní málo wikipedisticky, zde je to o tom "kde" jste to četl. To co píšete jsem nezaznamenal. --Szozdakosvi (diskuse) 29. 10. 2021, 00:51 (CEST)

Dědeček Leoše, JANÁČEK Vincenc, napsal v rozmezí 1895-1898 celkem čtyři díla. Jako první Gedenkbuch der Familie Janáček nebst einer Chronik der Schule, Kirche, Pfarre und Gemeinde Olbersdorf (Klein) in Mähren. [Olbersdorf (Klein), Albrechtičky, 18 km od Hukvald, pozn. szozdakosvi, Košvanec] . "Po naléhání potomků se potom rozhodl tento text postupně přeložit i do češtiny a z toho vzešly: Kronika obce Albrechtic (208 stran, 1896), Životopis Jiříka Janáčka (94 stran, 1897) a Kronika kostela a fary (54 stran, 1898)." viz https://www.albrechticky.cz/file.php?nid=8457&oid=1908931 str. 2 --Szozdakosvi (diskuse) 29. 10. 2021, 08:05 (CEST)

Šlo o volnou interpretaci diskuze.

Oprava diskuze: „J. Vogel, Leoš Janáček, Akademia Praha, 1997, str. cca 34“.

Jiří Janáček (dědeček skladatele Janáčka) byl (99%) biologickým synem faráře

A. Hermana, u kterého pracovala babička skladatele Janáčka --Jurak36 (diskuse) 17. 12. 2023, 16:31 (CET)

Doplněk: John Tyrrell, Janáček, Brno 2018 (I. Díl, str. 51). Tyrrell rovněž uvádí,

že dědeček skladatele Janáčka je „zřejmě“ biologickým synem faráře A. Hermana --Jurak36 (diskuse) 19. 12. 2023, 19:35 (CET)

Janáček vs. Nejedlý

@Ladin: Ad odstranění dlouhodobě nedoloženého: K Maxi Brodovi, Janáčkovi a Nejedlému jsem našel tuto zmínku. Píše se tam, že Max Brod ještě v roce 1953 skutečně vinil Nejedlého a jeho „kliky“ z perzekuce Janáčka, v návaznosti na Nejedlého nepříznivý článek k Jenůfě. Protože prý Janáček patřil k prodvořákovské a protismetanovské frakci. A taky že to bylo považováno za tendenční otvírání starých sporů. Nějaké další zmínky o této trojici (Janáček, Brod, Nejedlý) jsou i v této publikaci, i když tam je to spíš jednotlivě, potvrzuje se nějaký Nejedlého odmítavý postoj k Janáčkovi (a Jenůfě), dále se objevuje, že k vývoji z negativního k pozitivnímu postoji došlo u Vladimíra Helferta (o Nejedlém jsem totéž nedohledal). Cosi je např. i tady, ale hůř se v tom hledá. Možná že se podaří při důkladnějším hledání ještě něco dalšího k tomu tématu doložit, ovšem nevím, jestli přesně v té dosavadní formulaci. --Bazi (diskuse) 21. 7. 2018, 14:50 (CEST)

Taky jsem trochu hledal, třeba v tomto [Nejedlého] profilu je něco na to téma. Ale určitě není podáno tak jednoznačně, jak to bylo v článku. Spíše jako problém Nejedlého s více autory.--Ladin (diskuse) 21. 7. 2018, 15:08 (CEST)