Diskuse:Jupiter (planeta)

Z hesla Jupiter (planeta) byla v období od 1. března do 14. března 2005 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … Jupiter má přinejmenším 63 měsíců?“

Článek týdne

Tento článek byl v 27. týdnu 2021 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Vzhled tabulky

Mohu se zeptat, proc ma byt tabulka bez ramecku? U mne to vypada dost neprehledne. Diky. --Miraceti ✉ 09:29, 8. 4. 2005 (UTC)

Průměrná hustota - 1,326 g/cm3? Když vydělím hmotnost objemem, tak mi vychází 1,419 g/cm3! Kde je chyba?

Děkuji Vám za upozornění, chybně byl uveden objem planety, teď by už to mělo být v pořádku. Přeji hezký den --ZK001 09:31, 13. 2. 2008 (UTC)

Dobrý článek

Chybí reference. Teorie vzniku. To že se hovoří občas o dvojhvězdném systému Slunce-Jupiter (Jupiter více vysílá než přijímá, takže se objevuje občas, že to je nepovedené/malá hvězda). Podrobnější složení. Rozložení vrstev v sekci Stavba planety. Odraz v Kultuře atd. Na dobrý článek moc nedostatků. Hvězdičku prozatím odebírám --Chmee2 10:51, 17. 4. 2008 (UTC)

Filosofická diskuse

Ad: Planeta je pojmenována po římském bohu Jovovi (v 1. pádě Jupiter).
- Znamená to, že nejdříve byl bůh Jupiter, a teprve potom byla stvořena planeta Jupiter? Nebo také to, že to pojmenování jí dali lidé, protože cítili, že na Jupiteru panují stejné síly jako má mýtický Jupiter?
Díky.--Svajcr 5. 5. 2009, 07:57 (UTC)

V té době, kdy planeta dostala jméno nikdo netušil, jaké podmínky na té planetě panují a ani to, že se jedná o těleso. Lidé po večerech koukali na oblohu, nechápali, co vidí a tak dávali těmto bílým tečkám názvy, které pojili s božstvy. Až později se zjistilo, že ty tečky taky něco ve skutečnosti jsou... --Chmee2 5. 5. 2009, 08:34 (UTC)

Poslední rozšíření

Poslední rozšíření překladem článku velmi prospělo, ale ještě jsou tam nedodělky v překladu (Flyby missions, komentář u obrázku). Navíc tam chybý šablona {{Překlad}}, která by tam měla být, pokud jde o překlad z Wikipedie. Palu 27. 12. 2009, 14:57 (UTC)

Nejlepší článek

Myslím si, že by měl být článek nominován na Nejlepší článek, je velmi kvalitní a pěkný a myslím, že uspěje. Nominoval bych ho sám, ale k tomu potřebuji souhlas Chmee2 a Adama Zábranského jako hlavních autorů posledního zpracování. Palu 30. 12. 2009, 12:30 (UTC)

Klidně nominuj, rád pak pomůžu s úpravami. Já chci nejprv projet nominací Uran (planeta) + Io a Europa (měsíc) a Jupiter jsem chtěl nechat uzrát, až projedou tyhle tři. Ale klidně můžeme začít jim, ono to nijak nevadí :) --Chmee2 30. 12. 2009, 12:31 (UTC)

No, tak když je to takhle v plánu, tak je to nakonec jedno. Hlavně, že k tomu nakonec dojde :-) Palu 30. 12. 2009, 12:46 (UTC)

Já si sice nemyslím, že patřím mezi hlavní autory, ale kdyžtak máš můj souhlas ;o). Já teď ještě přidávám pár odkazů, ať to lépe vypadá a lépe se to čte. --Adam Zábranský 30. 12. 2009, 14:49 (UTC)

Recenze WPK

Tak:

• zběžně:
  • sladit popisky obrázků, podle pravidel
  • bylo by možné při prvním výskytu jména ho celé rozepsat, jako je například toto „E. E. Bernard“
  • proč jsou dva oddíly výzkumu: a) Výzkum Jupiteru a b) Výzkum a průzkum? na první pohled to vypadá divně

srovnáno dle vzoru Saturn

• • projel jsme reference a myslím, si že většinou jsou správné, mám k tomu jen následující připomínky:
    • ref 1 přisadit k textu
    • co si mám představit na tomto refu pod online dostupností: # ↑ Kim, S. J.; Caldwell, J.; Rivolo, A. R.; Wagner, R.. Infrared Polar Brightening on Jupiter III. Spectrometry from the Voyager 1 IRIS Experiment. Icarus, 1985, čís. 64, s. 233–248. Dostupné online [cit. 2007-08-28]. DOI:10.1016/0019-1035(85)90201-5. - já tam vidím jen abstrakt. To podle mého názoru není online dostupnost!

dle mého je, s tímto nesouhlasím.

Jak jsem říkal na IRC kdyby to byl odkaz z části literatura tak to chápu, že se dá čtenáři nabídnout, alespoň abstrakt. Ale jako reference je to irelevantní. Pokud reference dokládají různá tvrzení, má se buď linkovat na celý článek nebo nikam.--Juan de Vojníkov 3. 2. 2010, 08:38 (UTC)

• • • a takových refů je tam víc
    • oddíl Atmosféra neobsahuje ani jeden ref
    • typografické chyby, např. "Guillot, T.; Gautier, D.; Hubbard, W. B.. New C"
  • tvrdá mezera až na konec že?

vypadá to, že to projel Gothic2 nějakým kouzelným nástrojem, měla by tam být. --Chmee2 9. 2. 2010, 17:52 (UTC)

• po přečtení:
  • ad věta „které by měly za cíl prozkoumat převážně hypotetické oceány pod ledovou kůrou jeho měsíce Europou“, nemělo by být Europy?
  • vím že jsme to již někde řešili. v oddíle Vznik a vývoj planety jsou dva terminy techniky "plynný obr" a "železokamenité těleso" co to nalinkovat?
  • proč jsou chemické vzorce psány kurzívou? připadá mi to nešikovné
  • toto věta je divná: „Vrstva mraků je mocná pouze 50 km a je tvořená dvěma vrstvami mračen: tenčí nižší vrstvou a tenkou čiřejší vrstvou.“ - první vrstva je tenčí než která vrstva?
  • nevím jestli na Wikipedii patří satyra typu „Na obrázku je možné pozorovat mračna malá pouhých 160 km.“ - 160 km průměr je malý?

upraveno

• • tato věta mě vede k otázce: „Vnější prstenec je složený z částic podobných kouři“ - za jakých částic je tvořen kouř?, řekl bych, že je to dost abstraktní a možná by to tu větu chtělo přeformulovat

linkováno na aerosol, OK?

budiž--Juan de Vojníkov 3. 2. 2010, 08:38 (UTC)

• • nutno dopřeložit Flyby missions
  • této větě nerozumím: „Pro Babyloňany představoval Jupiter jejich boha Marduka a jeho 12letá oběžná doba okolo ekliptiky byla využívána pro určení jejich zvěrokruh.“

upravil jsem, lepší?

No nevím, já tomu nerozumím principielně. Jak se třeba určuje současný astrologický zvěrokruh? Také podle nějaké planety?--Juan de Vojníkov 3. 2. 2010, 08:38 (UTC)

netušim, nejsem astrolog a ani tuto pavědu nestuduji (pokud se studovat dá). Jinak ale doporučím přečíst si zvěrokruh respektive en:Zodiac, kde to vysvětleno je. Proč to vysvětlovat ale ve článku, který s tím nemá nic společného, mi uniká. --Chmee2 3. 2. 2010, 08:53 (UTC)

• na závěr:

--Juan de Vojníkov 29. 1. 2010, 17:22 (UTC)

zatím tolko, díky --Chmee2 1. 2. 2010, 07:06 (UTC)

Moje notičky (po Velkou rudou skvrnu)

• v úvodu je dvakrát zmíněno, že má Jupiter 63 měsíců; nestačila by jedna zmínka?

jednou smazáno

• „Jak ukazují spektroskopická měření, Saturn je složením nejspíše podobný Jupiteru“ - nemělo by být, že Jupiter je složením nejspíše podobný Saturnu?

na en wiki je to takto, jinak ono je jedno, jestli je Saturn jako Jupiter anebo Jupiter je jako Saturn

• cite journal bych ještě chápal, ale ostatní citace z en.wiki (cite book, cite web, atp) by chtěly překlopit na český
• „Atmosféra Jupiteru se skládá z přibližně 86 % vodíku a 14 % hélia (podle počtu atomů, podle hmotnosti jde o procentuální poměr přibližně 75/24“ - za "podle počtu atomů" by se možná hodil taky středník pokud tomu dobře rozumím, ale raději píši sem
• obecně taky poupravuj odkazy na rediry

Příště pokračování --Faigl.ladislav _slova^činy 8. 2. 2010, 20:03 (UTC)

• „Již před přílety sond Voyager bylo patrné, že tyto skvrny“ - doplnil bych rok (laik nemusí mít tucha, kdy se u planety objevil Voyager a mohlo by ho to zajímat)
• „Sonda Pioneer potvrdila existenci Jupiterova mohutného magnetického pole.“ - opět bych doplnil kdy
• „Imaging of the Jovian system began September 4, 2006.[29][30]“ - tady koukám utekl překlad
• „že Jupiterovy měsíce lze elegantně rozdělit do čtyř skupin po čtyřech“ - je nutné slovo "elegantně" ?
• „Základní rozdělení osmi vnitřních měsíců, které mají téměř kruhovou dráhu poblíž roviny Jupiterovo rovníku a u nichž se věří, že vznikly společně s Jupiterem.“ - nechybí tu sloveso či tak něco?
• „Číňané, Korejci, Japonci a Vietnamci hovoří o planetě jako o „dřevěné hvězdě, 木星,“ - co je to za symboly? japonské, čínské, korejské, vietnamské? ideálně by bylo něco v tomto stylu: „hovoří o planetě jako o „dřevěné hvězdě (japonsky/korejsky/čínsky/vietnamsky: 木星)“

to mi přijde zmatečné, když všechny tyhle jazyky používají čínské znaky jako základ svého písma --Chmee2 10. 2. 2010, 15:58 (UTC)

Vietnamština (dnešní) ne - používá latinku. A i čínština používá dvě sady (tradiční a zjednodušené). Korejské písmo je úplně jiné. A japonských je taky několik. Uvedený zdroj třeba o vietnamštině vůbec nemluví. Miraceti 12. 11. 2012, 19:36 (UTC)

• „Řekové Jupiter nazývali Φαέθων, Phaethon, „planoucí“.“ - použít šablonu {{cizojazyčně}}

Zbytek recenze. Jinak se mi článek zdá moc pěkný. Chtělo by tedy ještě doplnit zdroje tam, kde to kolegové požadují a zbývající připomínky. --Faigl.ladislav _slova^činy 9. 2. 2010, 14:12 (UTC)

Chtělo by to fixnout citační šablony elektronických periodik. Jan.Kamenicek 7. 5. 2010, 16:50 (UTC)

Přesun na Jupiter

Jen poznámka: tohle se kdysi řešilo: Wikipedie:Pod_lípou_(návrhy)/archiv_2007-4#N.C3.A1zvy_planet_-_p.C5.99esuny. Má smysl to řešit znovu? Sám jsem taky spíš pro přesun - také mám pocit, že bůh Jupiter dneska nikoho moc nezajímá (a asi i starořecký Zeus je známější), ale nepřijde mi to zas tak důležité. Miraceti 12. 11. 2012, 19:29 (UTC)

Je mi to jedno. I když v principu souhlasím. Jupiter = planeta. A pak až všechno to ostatní. Ale pokud měnit, pak raději všechno najednou, ať to pak není každý pes jiná ves. V současnosti jsou všechny planety sluneční soustavy kromě Země dostupné z rozcestníku. — Loupežník (diskuse) 12. 11. 2012, 19:39 (UTC)

Hm, díky za odkaz, to je zas jednou diskuze s dojmy a názory. S principem jednotnosti vlastně úplně nesouhlasím, imho není nutný, nejsme z papíru (a máme pro tento účel {{Různé významy}}). V době, kdy bůh byl primárním významem, planeta a bůh byly jedno. Asi bych zkusil postupovat podle doporučení: "Tento(asymetrický) typ rozcestníku je preferovaný; pokud však není srovnání jednoznačné, je nutno použít rozcestník druhého typu." Problém mám také s tím, že pod například Venuše (planeta) bych očekával pomalu pojednání o Venuši jako astrologické planetě(fakt, že tento význam není nalezitelný z rozcestníku, nebo alespoň z základního článku považuji za chybu), podobně jako u Měsíc (planeta) či Slunce (planeta). (A zrovna sporný merkuj je zadrátovaný v příkladu doporučení.)--Fafrin (diskuse) 13. 11. 2012, 10:27 (UTC)

Osobně by mi nijak nevadil přesun, protože asi dnes je název planety očekávaný, ale nevadí mi ani současný stav. Ad Fafrin - Vytvářet články Měsíc (planeta) a Slunce (planeta) snad nebudeme, všichni snad vědí, že to žádné planety nejsou. Astrologický význam planet lze dle mého zařadit buď do Astrologie samotné, nebo i do článků o planetách samotných. Nikde není psáno, že článek o planetě musí být pouze o její geografii (aj. fyzikálními a hmotnými fakty), ale i o jejím významu v kultuře (pokud tedy astrologii do kultury zařadíme).--Mates (diskuse) 13. 11. 2012, 10:51 (UTC)

Juno

Dobrý den.

Všiml jsem si, že článek nereflektuje poslední vývoj, výsledky družice Juno.

Prosím zasvědcené o aktualizaci.

Děkuji.

S pozdravem, --Flanagancz (diskuse) 20. 11. 2016, 20:02 (CET)

Oprava Lickova dalekohledu

Dobrý den, dovolil bych si upozornit na chybu ve větě: V roce 1892 pozoroval Edward Emerson Barnard pátý měsíc Jupiteru za pomoci dalekohledu se zrcadlem 910 mm na Lickově observatoři. Dalekohled je refraktor, tudíž bych nahradil výraz "se zrcadlem" s objektivem lépe pro pochopení s čočkovým objektivem. Zdraví Harry 188.92.8.210 7. 1. 2018, 18:35 (CET)--188.92.8.210 7. 1. 2018, 18:35 (CET)

Dobrý den, díky za upozornění, opravdu jde o čočkový dalekohled. Opraveno. Příště se nebojte a editujte s odvahou. S pozdravem --Mates (diskuse) 7. 1. 2018, 21:31 (CET)

Datum dopadu

V části Dopady je obrázek s kometou. Zde by mělo býti uvedeno, že se to stalo v roce 1994. Byl bych rád, aby to někdo upravil. Pro jistotu se prosím ujistěte, že to byl doopravdy rok 1994. --46.135.43.192 6. 2. 2022, 15:15 (CET)

Obrázek

Dobrý den, myslím že by měl být vložen novější obrázek. --46.135.43.192 16. 2. 2022, 14:54 (CET)