Diskuse:Jednoděložné
Troška od Hagara editovat
Jenom malinko, celkouvou recenzi nechám na někom jiném :o)
Nešla by doplnit nějaká literatura?
- Asi šla. Nenapadá mě teď z hlavy vhodná tištěná literatura. Učebnice typu Hendrych aj. jsou už dnes velmi zastaralé, moderní myslím vyšla nedávno na Slovensku, ale neměl jsem v ruce, ale taky bude už zastaralá, i když ne tolik jak ten Hendrych. O tištěné anglické literatuře vůbec nemám přehled. Květena ČR, díly s jednoděložnými zatím nevyšly, navíc systém tam bude velmi zastaralý. Proto se ptám, nemůže to zůstat bez literatury?--Don Pedro 11. 1. 2010, 20:30 (UTC)
- Já se podívám, když vygooglim něco pkného, tak to přidám, když nic nebude, tak to bude bez ní :) --Hagar 12. 1. 2010, 16:28 (UTC)
:Co kdyby sis Done vybral pár knih na google books - viz [http://books.google.com/books?q=monocotyledons&
btnG=Hledat%20knihy&hl=cs&as_brr=3 zde url k omezeným náhledům knih]... --Vojtech.dostal 12. 1. 2010, 16:45 (UTC)
- Nějaké Externí odkazy?
- Nejsem si jist, ale nebylo by to hezčí bezbodového výčtu?
- hotovo--Don Pedro 9. 1. 2010, 10:49 (UTC)
<<< Moc se mi u toho líbí ty obrázky
- Nenašli by se nějaké i do horní poloviny článku?
Článek si k večeru ještě pečlivě pročtu a dodám další. Jinak se mi moc líbí :o) --Hagar 9. 1. 2010, 09:17 (UTC)
Recenze vojtech.dostal editovat
Dovolím si také přidat pár poznámek k jinak velmi důležitému a hezky zpracovanému tematu:
- Forma
- reference se musí převést na citační šablony typu "citace elektronické monografie"
- přimlouvám se také za zrušení toho bodového výčtu u čeledí - stačí pomocí "dvojteček" - odsazení
- hotovo--Don Pedro 9. 1. 2010, 10:49 (UTC)
- dovolil jsem si přejmenovat několik kapitol, názvy mi přišly poněkud dlouhé - ale klidně to můžeš opravit zpět
- kapitoly bych vždy rozdělil do alespoň dvou odstavců podle nějaké logické návaznosti, takhle by ty velké odstavce textu mohly čtenáře vyděsit
později se můžeme vrhnout na hloubkovou recenzi a vychytat nejasnosti ve formulaci atp.... --Vojtech.dostal 9. 1. 2010, 10:09 (UTC)
Ano, pustím se do některých navrhovaných změn už během tohoto víkendu, zatím moc díky. Já jsem ten článek psal víceméně tak, že nejdřív jsem napsal všechny řády a čeledi a dokud jsne to měl v hlavě, tak jsem z toho sestavil tenhle článek.--Don Pedro 9. 1. 2010, 10:32 (UTC)
Reprezentace stromu editovat
Korektní reprezentace stromu v kódu je pomocí seznamu. Kromě toho je potřeba dodržet, aby všechny jeho položky k sobě přiléhaly, neboť každá mezera značí přerušení seznamu a začátek nového, což následně zkresluje daná data. Patřičně jsem to opravil.
— Danny B. diskuse | mail přehled příspěvků 9. 1. 2010, 21:35 (UTC)
Díky, těmhle technickým záležitostem tak dobře nerozumím.--Don Pedro 9. 1. 2010, 22:08 (UTC)
Podrobněji editovat
- čárky a tečky jsou vždy před referencí, ne až za ní. Někde jsem to opravil, ale obávám se že jsem na něco určitě zapomněl
- Nikoli vždy, viz doporučení Wikipedie:Reference#Jak_zdrojovat: Reference, která se vztahuje na celou větu (dokládá ji), se klade bezprostředně (bez mezery) za tečku za větou. Reference, která se vztahuje jen na část věty se klade bezprostředně za tuto část věty. Přiohnuté nepravidlo "reference za tečkou/čárkou" si vytvořili ve Wikipedie:WikiProjekt Check Wikipedia, aby mohli úpravy dělat pomocí botů; někde tím pak dělají chyby navíc.--Petr Karel 17. 1. 2010, 12:57 (UTC)
- věta "…zygomorfické, např. u vstavačovitých (Orchidaceae) a četných zástupců řádu zázvorníkotvaré (Zingiberales), jsou nejčastěji pentacyklické." mi není jasná - čí květy jsou pentacyklické?
- to "pentacyklické" je odborné slovo, mohl bys do závorky uvést vysvětlení nebo ten termín nalinkovat na vysvětlující článek?
- v kapitole "Květy a plody" jsou informace o počtu tyčinek na dvou místech, chtělo by to nějak sloučit
- to samé se týká gynecea
- monosulkátní pyl - třeba vysvětlit (nebo odkázat na jiné místo v tomto článku, kde to je vysvětleno)
- triporátní , trikolpátní - je třeba vysvětlit
- k části "počet květních částí" v kapitole "Rozdíly oproti dvouděložným" bych připojil referenci
- slovo "mezických" v kap. Rozšíření jsem odkázal na mezofyt - je to správně?
- třikrát {{doplnit zdroj}} v kapitole evoluce
- také k fylogenetickému stromku v kap. evoluce je třeba doplnit zdroj dat
- Taxonomie - chybí mi u jedné věci zdroj
- kap. Systém - Tento přehled je zpracován podle systému APG III z roku 2009 s přihlédnutím k... čemu? APG II?
- čeledi v podrobném systému musí být kurzívou
- možná bych taky někde nad tímto systémem vysvětlil, proč jsou za každou čeledí zkratky příjmení a co znamená „nom. cons.“
po vyřešení těchto přípomínek to je pro mě DČ --Vojtech.dostal 17. 1. 2010, 11:35 (UTC)
Díky za snahu, většina těch bodů bude řešitelná snadno, postupně v následujích dnech to vyřeším.--Don Pedro 17. 1. 2010, 17:16 (UTC)
Drobné náměty editovat
Jako nebotanik Vás prosím zvážit, zda je u popisu pylových zrn (oddílech Květy a plody a Rozdíly oproti dvouděložným) nutno používat tolik morfologických cizích termínů, nebo je lze laičtěji opsat (jako např. monosulkátní - v prvním oddílu nevysvětlené, ve druhém ano, i když s pomocí termínu "distální část", který jsem nepochopil ani z reference). Další příklady: "triporátní", "trikolpátní" výše zmíněné Vojtěchem Dostálem. U gynecea jsem se to pokusil řešit wikiodkazy, protože vhodný wikičlánek byl k dispozici.
Druhý námět se týká popisku k fylogenetickému stromu v oddílu Evoluce.
Označení "horní" a "spodní" větve bych se raději vyhnul, lze je chápat různě (spodní vzhledem ke kořenu stromu, spodní vzhledem k danému větvení či spodní vzhledem k obrázku celého stromu). Navrhuji upravený text: "Schéma označuje vývojový strom recentních krytosemenných rostlin. Všechny větve kromě vyšších dvouděložných, jejich sesterské skupiny růžkatcotvarých (Ceratophyllales) a kromě jednoděložných se tradičně řadí k víceméně umělé parafyletické skupině nižší dvouděložné."
- Máte pravdu, navíc jsem zjistil drobnou nepřesnost, a to že růžkatcotvaré se řadí také pod nižší dvouděložné (ono není kam jinam je strčit), i když to není moc správné. Tohle ještě opravím.--Don Pedro 18. 1. 2010, 18:25 (UTC)
- Ponechal bych je tak, jak jsou - odpovídá to aktuální (22.2.2010) fylogenetické studii založené na 83 plastidových genech.--Petr Karel 15. 3. 2010, 17:26 (UTC)
Jinak se mi článek moc líbí, je precizně zpracován a neopomíjí fylogenetický pohled, za což jsem zejména rád. Puzzlík mu bude slušet.--Petr Karel 18. 1. 2010, 17:02 (UTC)
Díky za náměty Vaše i Vojtěcha Dostála, většinou máte pravdu. Budu se to snažit v nejbližší době vyřešit. K těm wikiodkazům, ono co se týče morfologie rostlin, je v tom tady dost chaos, nedávno ještě neexistovaly samostatné články o tyčince a koruně a vše bylo přesměrování na květ, nyní je požadován článek zygomorfie, pak by logicky existovat i článek aktinomorfie atd. Ale na anglické wikipedii mají článek en:Floral symmetry, Němci mají samostatný článek de:Zygomorph, prostě bordýlek a těžko říct, jestli teda zakládat článek symetrie květu nebo zygomorfie. Mě osobně tohle nebaví, buď bych to rád měl všechno a pořádně nebo raději nic. To je potíž, že jiné wiki mají často ty články různě shloučené či nikoliv pod širší téma a bude strašný hokej v interwiki, ale to se nedá nic dělat. Některé ty Vaše odkazy budu muset upravit, třeba bahenní rostlina je to samé co helofyt atd. Ale to je detail, nicméně obecně platí, že je pěkné dát wikiodkaz, ale je nutné taky domyslet, zda takový článek pod jistým názvem bude reálně existovat či ne. To nemyslím jako nějakou kritiku na Vás, myslím to obecně.--Don Pedro 18. 1. 2010, 18:21 (UTC)
Ještě dodatek, díval jsem se na přidané wikiodkazy a dva krátké články anemogamie a staminodium napsal. Jako podnět k zamyšlení (už jsem o tom psal o odstavec výš) je ovšem podle mě až zbytečné přidávání odkazů na články, které podle mě pod tímto názvem nebudou existovat, třeba mořské rostliny proč odkaz??, dále bude článek ataktostélé? nebo bude jen povídání v článku stélé o různých druzích stélé?, stejně přeslen může být cokoliv, ten botanický význam není primární a pochybuji, že o něm bude existovat samostatný článek, snad jen jako povídání v článku o uspořádání listů nebo větví?? A bude někdy samostaný článek apertura nebo exina? Myslím že těžko. Nevím jestli je to rozumné, přehnaně "červenit". Není to jen o tomto článku, je to obecná úvaha. K tomu pylovému zrnu, to vysvětlím, ale když napíšu, že vznikají v tetrádách, tak se napíše, že slovo tetráda laici nechápou a tak to jde dokola. Ale to nějak dopadne.--Don Pedro 19. 1. 2010, 00:02 (UTC)
- Já bych to takhle neviděl, podle mě většina tebou uvedených článků může reálně existovat. Mořské rostliny? en:seagrass. Ataktostélé? Asi stačí přesměrování na stélé, ale proč odkaz nevytvořit. Apertura a exina jsou docela běžné termíny, slyšel jsem o nich už na střední škole a první z nich má i samostatný článek na anglické wikipedii. Jsem tedy spíše pro důkladné prolinkování, jak vidíš, ale samozřejmě ustoupím, protože je to tvůj článek. Je to myslím spíše otázka vkusu než nějakých pravidel. --Vojtech.dostal 19. 1. 2010, 06:31 (UTC)
- Navíc tě nikdo nenutí, abys ty články vytvářel, já myslím, že červené odkazy nejsou v tomto množství na obtíž. --Vojtech.dostal 19. 1. 2010, 07:21 (UTC)
Dobře, tak tam ty odkazy zůstanou, to nevadí, jen se některé budou upravit. S tím ataktostélé souhlasím, stačí stélé, příslušný oddíl tam však není hotový. Termín seagrass neznamená mořské rostliny, ale mořské trávy, což jsou právě ty jednoděložné rostliny z řádu žabníkotvaré. Mořské rostliny mohou být také různé řasy. Navíc si nejsem jist, jestli termín "mořská tráva" je v češtině zažitý jako "terminus technicus" nebo to je pouhý překlad anglického. Prostě zrovna články jako mořské rostliny a přeslen (na tomto termínu bude spíš rozcestník, nikoliv botanický článek) považuji za pochybné.--Don Pedro 19. 1. 2010, 08:01 (UTC)
- OK, tak je odstraňme. --Vojtech.dostal 19. 1. 2010, 13:05 (UTC)
Já bych teda vše nechal, kromě mořské rostliny, přeslen. Střední válec také přijde na stélé. Zbytek zůstane a doladí se.--Don Pedro 19. 1. 2010, 16:11 (UTC)
Snad jsem to pro teď dořešil. Díky moc, udělal jsi na tom taky kus práce--Don Pedro 19. 1. 2010, 23:47 (UTC)
Aktualizace editovat
Tak si říkám, dobrý článek s puclíkem, ale jako nejmodernější systémy uvádí APG II a APG III... Nechtělo by to trochu aktualizovat, i když tam faktické změny asi moc nebudou? Co na to Don Pedro, Vojtěch Dostál, Vojtěch Zavadil? --Borzywoy (diskuse) 25. 3. 2019, 16:50 (CET)
- Nu, na DČ taky málo referencí. OJJ, Diskuse 25. 3. 2019, 16:58 (CET)
- Je to pravda, už je to dlouho co jsem (hlavně) já ten článek psal. Momentálně se v problematice tak neorientuji jako tenkrát. --Don Pedro (diskuse) 19. 11. 2020, 17:50 (CET)