Diskuse:Jan Jindřich Marek
Templáři v Čechách? editovat
Nedošlo zde k nějakém zmatku? V podobné době napsal Prokop Chocholoušek dílo Templáři v Čechách a nikde jsem nenarazil na to, že by takové napsal i Jan Jindřich Marek. Ale možná se mýlím já. (Snadno by se to mohlo stát, kdyby někdo např. používal při psaní článku Panoráma české literatury a nevšiml si, že druhá půlka onoho odstavce už je o Chocholouškovi. :))
Byly básně zhudebňovány DO roku 1860, nebo OD roku 1860? editovat
Přiznám se, že o tomto básníkovi téměř nic nevím a že jsem informaci nikde neověřoval; ke změně z "do" na "od" mě vedly další dva uvedené letopočty (1868, 1878). Rovněž mi připadá pravděpodobnější, že básně zhudebnil (v roce 1860) Bedřich Smetana a po něm to učinili i další, než že skladatelé zhudebňovali jako diví, pak přišel Smetana a od té doby jako když utne.--Joker Island 06:44, 2. 8. 2006 (UTC)
- V článku, ze kterého jsem čerpal, myslím bylo uvedeno do, ale kouknu se do něj (a nejen na jedno slovíčko, ale i na kontext), až se k němu zase dostanu. --Adam Hauner 07:23, 2. 8. 2006 (UTC)
Ve sborníku, o kterém jsem si myslel, že obsahuje článek, článek není. Hledal jsem zatím jen narychlo na webu a Diskuse:Jan Jindřich Marek v Českém hudebním slovníku osob a institucíuvádí: Autor slavného podkladu Smetanovy České písně. Báseň, napsaná v Kozojedech u Plzně, vyšla v Květech 26. 3. 1840 (Spisů sv. II.) Smetana skládal tento text dvakrát, jako mužský sbor (1860) a jako kantátu (1868 až 1878). Vedle něho zhudebnili jej Anonym, Franc, Zvonař a E. Vašák. Z jiných jeho básní byly zhudebněny Jarní, Ranní a zvláště Večerní. Nejvíce sborů a písní najdeme v probuzenském Věnci - 12, ve Zvonařově Varytě a lyře - 18 a v jičínských Českých zpěvech - 19. O rusofilství svědčí častěji skládaný Kozácký pochod (Zvonař, Soukup, Maloch, Macan). Po roce 1860 sahali skladatelé k Markovým veršům jen výjímečně. Stačí to? --Adam Hauner 19:24, 2. 8. 2006 (UTC)
- Stačí. Takže tam vracím "do"... --Joker Island 21:45, 2. 8. 2006 (UTC)