Diskuse:Hurricane (lokomotiva)
Střední pístová rychlost editovat
Nemá na ní větší vliv excentrická vzdálenost osy nápravy a čepu klikové hřídele (rameno kliky) než velký průměr kola? --W.Rebel 26. 3. 2010, 14:51 (UTC)
- je závislá na poměru mezi délkou kliky a průměrem kola. Jenže délka kliky odpovídá dvojnásobku zdvihu pístu. Krátké kliky pak vedou ke krátkým válcům, které mají v porovnání s dlouhými válci (při stejném objemu a stejném tlaku páry) relativně větší škodlivé prostory, větší hmotnosti oscilujících hmot, větší přenášené síly a větší citlivost na vůle v mechanismu. Proto snaha o velká kola. --Postrach 26. 3. 2010, 14:58 (UTC)
... hovoříme o stejné rychlosti? Cs= 2×n×s/60 --W.Rebel 26. 3. 2010, 17:09 (UTC)
- Snad ano. Při rychlosti lokomotivy v[m/s], průměru kol D[m], a délce klik r[m] bude podle mne střední rychlost pístů cs[m/s]
- Pokud vzorec otočím do tvaru , je zřejmé, že pro zvýšení rychlosti je třeba buď zkrátit kliku, zvýšit střední pístovou rychlost, nebo zvětšit kola.
--Postrach 26. 3. 2010, 17:30 (UTC)
... zvětšit kola ... no dyk jo, to oni právě udělali ale klam byl v tom, že to postačí a neřešili další věci. Jinak střední pístová rychlost je hlavní veličinou (píst je motorem) a od ní se odvíjí obvodová rychlost kola podle průměru ale ne obráceně, to by byl zase princip kompresoru. --W.Rebel 27. 3. 2010, 10:59 (UTC)
- Píst není motorem. Stejně jako ruka není člověkem. Zkuste si vzít samotný píst a něco jím pohánět. Bez válce, rozvodů a klikového mechanismu to fungovat nebude. A vzhledem k tomu, že píst, klika i kolo jsou spolu spojeny, pohybuje se to všechno dohromady a všechny ty rychlosti jsou vzájemně závislé podle výše uvedené rovnice. --Postrach 28. 3. 2010, 19:59 (UTC)
- Myšleno jako píst, který vykonává práci a přes kliku roztáčí hřídel, váš Cs= vzorec je pro případ kompresoru nikoliv parního sroje (motoru obecně). Motor není kompresor, zkuste si připojit na kliku kompresor a chtít po něm aby klikou otáčel. Nj. ruka není člověkem a vzorce také není možno psát jen tak. --W.Rebel 28. 3. 2010, 20:07 (UTC)
- První rovnice vyjadřuje požadavek na střední pístovou rychlost (a tedy konstrukci pístu), pokud je projektována nějaká rychlost lokomotivy, velikost kola a velikost kliky. Umožňuje také zjistit pístovou rychlost z údaje rychloměru. Ten druhý vyjadřuje rychlost, které se dosáhne za dané konstrukce kola a kliky a pístové rychlosti. Obě rovnice (které jsou matematicky zcela ekvivalentní) platí bez ohledu na to, jestli parní stroj pracuje jako pohonná jednotka nebo jako protitlaková brzda (kompresor). Ale to je vcelku jedno. podstatné je, že zvětšování kol má nějaký celkem logický důvod a ne že je to čistý klam. To, že vznikají jiné těžko řešitelné komplikace (problémy s konstrukcí kotle) je jiná věc, vedoucí právě k dost nepraktickým konstrukcím lokomotiv. --Postrach 28. 3. 2010, 20:18 (UTC)
Ad překlad editovat
Věta "který také navrhl podobně dělenou lokomotivu. Nicholsonův návrh ovšem vycházel z jiných potřeb - pro spalování antracit potřeboval získat dostatečně velkou roštovou plochu." mi připadá nějaká divná. Na spalování antracitu přece stačí malá roštová plocha (ve srovnání s jinými palivy). --Postrach 29. 3. 2010, 12:43 (UTC)
Mně to taky přijde divné, ale tak to tam stojí. Jestli antracit pomalu hoří ... Nevím. Zdroj 1, str. 485, 4. řádek. --PetrS. 29. 3. 2010, 13:38 (UTC)
Hmm - je to tam, ale je to nějaké divné. Možná autor popletl výhřevnou a roštovou plochu, možná také na druhu uhlí nezáleželo a šlo jen o dost výkonný kotel. Asi to zatím necháme, dokud se nenajde lepší zdroj. --Postrach 29. 3. 2010, 13:53 (UTC)
Našel jsem toto: http://www.mhas.cz/download/nabidka-antracitu.pdf Antracit asi potřebuje tenčí vrstvu, než uhlí, takže z toho zřejmě vyplývá větší plocha.--PetrS. 29. 3. 2010, 19:11 (UTC)
Tenší vrstva je naopak lepší - uhlí hoří rychleji, protože má víc vzduchu. Mám sice na parní lokomotivě naježděno a natopeno jen několik stovek hodin, ale podle mých zkušeností se s antracitem (ostravské uhlí) topí výrazně lépe než s jinými druhy uhlí. (topil jsem ostravským, mosteckým a handlovským uhlím). Nevylučuji ale, že se vhodně konstruovaným (hodně hlubokým a úzkým) kotlem by se dosáhlo lepších výsledků se dřevem. V mělkém kotli shoří dřevo moc rychle. Ale to je vlastní výzkum ...
Obecně se ale i v literatuře udává, že antracit vyžaduje menší rošt než jiná uhlí. Zatím bych to nechal, i když to zdůvodnění není IMHO úplně dobře. Časem na něco narazíme. Jediné co mě napadá, že jde o srovnání s kotlem na dřevo a antracitem se myslí jakékoliv uhlí. Ale nevím. --Postrach 29. 3. 2010, 22:19 (UTC)