Diskuse:Havárie Tu-154 u Smolenska

Článek týdne

Tento článek byl v 15. týdnu 2013 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Článek měsíce portálu Letectví

Tento článek byl v měsíci červen 2010 uveden na portálu Letectví jako článek měsíce.

meno

Poľský veľvyslanec Jerzy Bahr nebol v lietadle, čakal na prezidenta v Smolensku. Je to štandardný diplomatický postup. --Lalina 10. 4. 2010, 18:44 (UTC)

Ve většině seznamů je, tady píší, že Poláci tvrdí, že tam nebyl. --Taavetti 10. 4. 2010, 18:49 (UTC)

V zozname na pl wiki nie je, ani tu. Čos som počula cez deň, čakal v Smolensku. Je to ináč logické, je v Moskve, a keďže to nebola oficiálna návšteva poľského prezidenta u ruského prezidenta, nebol dôvod, aby letel do Varšavy a potom späť do Ruska. Tak či tak, je to strašná tragédia. --Lalina 10. 4. 2010, 20:15 (UTC)

Nejdříve ho na pl wiki, stejně jako na ostatních verzích ale měli uvedeného v článku. Seznam na cs wiki byl převeden z en wiki. Až poté co byla informace dementována, tak bylo jméno odstraněno. Nevím jak se na dané seznamy vůbec dostal, když v seznamu cestujících nebyl uveden. --Kacir 12. 4. 2010, 01:05 (UTC)

Přechylování

Tož já nevím, ale neměli bychom přechylovat ženská jména? --Silesianus 11. 4. 2010, 14:33 (UTC)

Mně přijdou všechna ženská jména přechýlená podle polské gramatiky... --Váš Mostly Harmless 11. 4. 2010, 15:23 (UTC)

Všechna jména přechýlena nebyla, změnu jsem provedl. Palu 12. 4. 2010, 00:16 (UTC)

Díky za přechýlení, ale podle mne ještě není přechýleno toto - Janina Fetlińska, Grażyna Gęsicka, Izabela Jaruga-Nowacka (nemělo by to být po česku s dlouhým á na konci? Fetlińská, Gesická, Jarugová-Nowacká?) --Silesianus 12. 4. 2010, 16:34 (UTC)

Nemělo, protože to jsou už přechýlená jména a proto se jen přebírají. Tedy alespoň podle stanoviska ÚJČ. Přechylují se jen nepřechýlená jména. Palu 12. 4. 2010, 16:49 (UTC)

Zajímal by mě nějaký odkaz na toto stanovisko. (Jde mi konkrétně o postoj k přechylování ženských příjmení litevských a lotyšských. Stejný problém jako s uvedenými polskými je i s ruskými.) Osobně dávám přednost přechylování, ale v uvedených případech vznikají nesmysly. --Uacs495 30. 5. 2010, 19:01 (UTC)

Zde je řečeno, že se může i počeštit přechýlení příjmení z přídavných jmen. Tudíž ono je to asi nakonec jedno a můžeme psát Kowalska i Kowalská. Palu 30. 5. 2010, 19:28 (UTC)

Jestli jsem to tam dobře pochopil, tak autor tvrdí, že jméno manželky muže polské národnosti, který se jmenuje Kowalski, má v češtině znít buď Kowalská anebo údajně nově se objevující varianta Kowalskiová (ta druhá mě osobně připadá jako úplná blbost, to by znamenalo, že se odstraní polské přechýlení do mužské podoby a pak se to znovu přechýlí po česku; v životě jsem to neviděl, to by mě zajímalo, co by na to řekli v ÚJČ). Možnost ponechání původní ženské varianty Kowalska (tedy s krátkým "a") autor vůbec nezmiňuje. Jan.Kamenicek 30. 5. 2010, 20:25 (UTC)

Kowalskiová se podle autora smí použít v adjektivních příjmeních slovanského původu, pokud jsou ale přejata do jiného než slovanského jazyku. V ostatních případech se má užít Kowalská. ÚJČ pak dává přednost ponechání původního polského přechýlení, tedy krátce. Vím, že jsem toto stanovisko někde četl, ale nevzpomenu si kde. Třeba tuto informaci někdo ještě doplní. Z tohoto usuzuji, že jsou přípustné obě - česká i polská - varianty. Palu 30. 5. 2010, 20:35 (UTC)

OK, každopádně nepřechýlenou krátkou podobu tento autor neuvádí.

Díval jsem se taky, co na to ÚJČ a našel jsem jenom tohle, kde se píše, že „nepřechýlená zůstávají ... v některých specifických případech i jména, která mají přechýlenou podobu už ve výchozím jazyce“ a jako příklad udávají Anna Kareninová/Karenina. Těžko ale říct, co jsou to ty „některé specifické případy“ a jestli ten náš je takto specifický. Jan.Kamenicek 30. 5. 2010, 20:45 (UTC)

Já myslím, že tím myslí mj. přímo polštinu, jakožto jazyk, který některá příjmení přechyluje. Každopádně je podle mě nakonec jedno, jestli budem uvádět polskou nebo českou podobu mj. i z toho titulu, že se s takto přechýlenou podobou dá v českém textu pracovat nezávisle na délce poslední hlásky. A to je primární účel přechylování cizích jmen. Palu 30. 5. 2010, 20:53 (UTC)

Navrhoval bych vůbec nepřechylovat, každý člověk má své jméno pod kterým vystupuje a označuje jím sebe sama, proč bychom my měli tvoři tvary, o kterých ani sám nemusí potom vědět, že je to on?-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 81.91.216.124 (diskuse • bloky) 08.01, 13. dubna 2010 (CE(S)T)

Tak on to bude vědět pořád, to spíše ona s tím bude mít problémy ;-) --Silesianus 13. 4. 2010, 06:36 (UTC)

Normální je přechylovat. I ostatní jazyky si jména upravují podle toho, aby je jejich mluvčí dokázali používat, napsat a vyslovit. --Tchoř 13. 4. 2010, 11:04 (UTC)

To s těmi čtyřmi pokusy je asi informační šum.

Na ruském serveru psali, že to bylo jiné letadlo, http://www.regnum.ru/news/polit/1272337.html Poláci mluví o čtyřech okruzích nad letištěm: http://plej.gazeta.pl/plej/0,0.html#kanal=Zaloba,typ=polecane,film=105748_7761215,Symulacja_katastrofy_Kaczynskiego

• možná, že to vzniklo nekvalifikovaným překladem informace, že nehoda nastala po čvrté (v Rusku = finální) zatáčce. Nebo skutečně aeroplán kroužil nebo sestupoval po spirále, jak mají Poláci v té vizualizaci. Ale oficiálně už několikrát obě strany zopakovaly, že se jednalo o první přiblížení.

Transkripce

Transkripce Печёрск podle tohoto zdroje nebude podle mě Pečjorsk, ale spíše Pečorsk. Srovnejte s Michail Gorbačov (Горбачёв). Palu 12. 4. 2010, 18:44 (UTC)

Tak podle tohoto máte pravdu, po д, т, н, ж, ш, ч a щ se přepisuje ë jako o. --Silesianus 13. 4. 2010, 06:34 (UTC)

Mno jak tak koukám, ten odkaz jste už adl k dobru výše...

Posádka

3000 hodin skutečně není na kapitána Tu-154 mnoho, i když nemám v úmyslu shánět statistiky, které to dokládají.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 83.240.28.98 (diskuse • bloky) 18.22, 22. dubna 2010 (CE(S)T)

Stačilo by (a bylo by lepší), kdyby někde v novinách nějaký odborník řekl něco v tom smyslu, že to nebylo mnoho. Odborný názor je v tomto případě lepší než statistika. Já to zpochybnil, protože si myslím, že u pilota vojenské jednotky budou v tomhle ohledu ty hodiny mít trochu jiný smysl než u pilota linkového, který ve vzduchu běžně tráví dlouhé hodiny v poměrně nenáročné fázi letu někde nad pustým oceánem nebo Sibiří. Tenhle pilot zřejmě hlavně vozil papaláše po Polsku, případně okolních evropských zemích v zdejším hustém provozu, takže si během těch 3000 hodin užil vzletových a přistávacích manévrů víc než dost. Jsem laik, rád se nechám poučit, ale nerad bych, aby na Wikipedii bylo obviňování pilota z nezkušenosti bez dobrého zdroje.--Tchoř 22. 4. 2010, 18:47 (UTC)

Pokud vím, tak pilot byl se svými 3000 hodin experty opakovaně hodnocen jako "zkušený". 3000 hodin to určitě odpovídá víc, než tvrzení, že "neměl nalétáno mnoho hodin". Něco zásadně jiného je navidátor. --Cinik 22. 4. 2010, 21:44 (UTC)

Bylo by to fajn, "kdyby někde v novinách nějaký odborník řekl...". Jenže to se asi nikdy nestane, žurnalisté pracují jinak. Ale určitě, z pohledu jednotky, může být relativně zkušený, i když u většiny civilních aerolinek by si ještě chvíli počkal, než by se posadil do na levé sedačky. Je to ale dvojí metr, asi jako bychom řekli, že řidič armádního autobusu je zkušený, i když najezdil třeba 50 000 km, zatímco v civilu je zkušený až nad 100 000. A ještě pro přesnost - jestli si správně pamatuji, připadaly u pilota na jeden let jeden a půl, nebo necelé dvě hodiny, tedy asi tolik, jako běžný let po Evropě. Bohužel mi není známo, kolik už pilot nalétel jako kapitán, protože to je ten, kdo téměř (a za ztížených podmínek úplně) vždy s letadlem přistává. Kolik mohl mít nalétano jako kapitán, když měl celkem 3k hod? A kolikrát z toho přistával v těžkých meteorologických podmínkách, kolikrát odolával psychickému tlaku, a hlavně, co mohl postavit na váhu proti (ne)vyslovenému přání prezidenta? 500 kapitánských hodin? Jen pro srovnání, když koupily ČSA Airbusy, tak myslím nikdo, kdo na ně přecházel, neměl nalétáno pod 10k. Říká se, že v Rusku brali na kapitány Tu-154 až po 6,5k hod.

Ač je to k nevíře, přece jen se objevilo i v novinách hodnocení praxe pilotů (tímto se novinářům omlouvám). Dal jsem ho do referencí a píše se tam asi toto:

... the two pilots would have been qualified, if not impressively experienced. Western crews on presidential assignments would share 25k-30k flight hours or more. But pilots don’t need immense experience to fly to an alternate airport.

K přeletu na záložní letiště opravdu nemusí být piloti zvlášť zkušení, v případě rizikového manévru ale není rozhodně na škodu, když si pilot už nepotřebuje nic dokazovat, a v případě odporování přání nadřízeného je to jedna z mála věcí, které může položit na váhu proti autoritě nadřízeného -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 83.240.28.98 (diskuse • bloky) 16.45, 13. května 2010 (CE(S)T)

Galerie

Podle diskuse na Smolenském serveru se jedná o pracovníky ministerstva pro zvláštní situace (či jak se jmenuje), kteří instalují osvětlení místa nehody, aby mohli pracovat v noci. Tomu nasvědčuje i to klubko drátů i několik ještě nepoužitých svítidel, které se válí na zemi. A také dost podivné rozmístění na to, aby to bylo ALS.

Asi máte pravdu, podívejte se na toto [1]. --Silesianus 2. 5. 2010, 11:10 (UTC)

Dobrý článek

Osobně bych nechal řízení na dobrý článek až potom, co bude celý případ uzavřen. Článek se pravděpodobně nějakou dobu bude ještě vyvíjet, vyšetřování snad ještě nepřineslo žádné oficiální výsledky (nebo se pletu?). Takže bych to dal zatím k ledu. --Silesianus 18. 5. 2010, 11:53 (UTC)

Já se obávám, že taková mezinárodní katastrofa se bude oficiálně vyšetřovat třeba několik let, a i potom možná bude dalších pár let trvat, než se skutečně všechny závěry z vyšetřování zveřejní. Takže se mi zdá, že dotáhnout to na DČ vzhledem k aktuálně známým informacím by mělo být možné a dávalo by to smysl. Samozřejmě to pak bude chtít trochu udržovat, kdyby se objevilo něco nového, ale Wikipedie přece má informovat i o věcech ještě neuzavřených. Například i v oblastech vědy píšeme informace, které se mohou kdykoliv na základě nových poznatků změnit.--Tchoř 18. 5. 2010, 12:08 (UTC)

Je to stejné, jako byste se článku MS v ledním hokeji 2010 snažil připíchnout puclík už teď v průběhu šampionát a nepočkal ani, jak tento turnaj dopadne. --Silesianus 19. 5. 2010, 17:11 (UTC)

No, to je docela rozdíl ;-). To letadlo už spadlo. --Tchoř 19. 5. 2010, 18:03 (UTC)

Však Kazachstán taky ;-). --Silesianus 19. 5. 2010, 18:05 (UTC)

IMHO je clanek dobry uz ted, gratuluju! --Sokoljan 31. 5. 2010, 17:18 (UTC)

WPQ

Je skvělé, že tu o této události budeme mít kvalitní heslo. Níže uvádím některé své připomínky, jednu obecnou uvedu hned na začátku - jako laik jsem měl problémy se některými technickými částmi prokousat, navíc šlo o části na začátku hesla, kdybych nechtěl dělat recenzi, k těm dalším bych jako čtenář asi vůbec nedošel a článek bych opustil. Určitě by to chtělo tyto části napsal přístupněji, možná i zjednodušit nebo některé technické detaily vypustit.

Konkrétní věci (bez ladu a skladu, jak mě to napadalo):

• První věta mi moc nesedí, chtělo by to nějak si vyhrát se slovosledem. Podle mne není nutné, aby výraz "havárie" byl za každou cenu úplně na začátku.
• Vyřešeno U nás to žádné pravidlo tučné zvýraznění předmětu hesla nijak extra neřeší. Na anglické wikipedii mají pravidlo, že v případě, že název hesla je popisný, pak se tučně nezvýrazňuje. Podle mě by se nemělo kombinovat tučné zvýraznění s hypertextovými odkazy (další zvýraznění, tentokrát modré).
• Vyřešeno "Letoun přepravoval značnou část polské elity" - V novinách to zní dobře, ale pravda to není. To by v Polsku té elity moc neměli, když by se její značná část vešla do jednoho letadla. Slovo elita také zní trochu POV, hodně lidí by řeklo, že elita společnosti je někdo úplně jiný než politici a vojáci.

  To se značnou částí jsem zkusil přeformulovat, byť si nejsem jist, zda skutečně ta značnost poukazuje na to, že zbytek je malý. Určité rozpaky nad slovem elita chápu, ale to slovo bylo skutečně v médiích hojně používáno. ([2]), takže považuji za správné v tomto neodporovat zdrojům.--Tchoř 6. 6. 2010, 18:12 (UTC)

• Pokud refem zdrojujeme část věty, dáme ho za tu část. Pokud ale zdrojujeme celou větu, dáváme ho až za celou tu větu, nikoliv doprotřed. Před refem se nedělá mezera.
• Vyřešeno "nemusela mít posádka rutinně zažitou obsluhu " - to zní, jako že to nebylo nutné.
• Vyřešeno Co je to "rozhodnutí DH"?
• Bylo by možné rozepsat zkratky jako OPRS apod.?
• Vyřešeno "vojenské státní/vojenské letiště"
• Vyřešeno nákladní Il-76 - to je takové trochu žargonovité. Rozepsal bych něco jako nákladní letouny Il-76.
• Vyřešeno Co je to "orientace 08/26"?
• Vyřešeno Nabídku na přistání na letišti v 250 km vzdáleném Brjansku však Poláci odmítli a obvinili Rusy z pokusu o kladení překážek vzpomínkové akci - Poláci je příliš obecné, kdo to odmítl?
• Zamítnuto Zamítnuto. Sekce Letiště - Páni to je zkratek, jako laik se už po pár řádcích úplně ztrácím, potom se mi takový článek vůbec nechce číst. Nešlo by to napsat nějak přístupněji? Méně informací je někdy více, možná by se některé technické podrobnosti daly dát spíš do poznámek (podobně platí i pro některé jiné sekce, nejen tuto).

Tady nesouhlasím. Přestože nejsem vůbec letecký expert, tak si myslím, že u letecké nehody (i té s dalekosáhlými politickými důsledky) jsou technické záležitosti jednou z nejdůležitějších věcí. A těch zkratek tam není tolik. Spíš se budu snažit zkratky zamodřit, aby ten, kdo má zájem, si mohl význam vyhledat. --Tchoř 11. 6. 2010, 12:06 (UTC)

Ale já přece nenamítám vůbec nic proti uvádění technických záležitostí. Naopak, takové věci tam nezbytně být musí, je jenom otázka, do jaké míry podrobnosti. Ale to nechám na Vás, psal jsem „Možná by se některé podrobnosti daly dát do poznámek“. Jako příklad, co by tam možná nemuselo být vůbec, bych uvedl závorku s textem „Obdoba DME/VOR“, zvláště když lze kliknout jen na DME nebo na VOR, ale ne na kombinaci DME/VOR.

Tyto technické záležitosti by ale neměly být psány nějakým žargonem, který běžného čtenáře po pár řádcích otráví. Taky není možné po čtenáři chtít, aby musel klikat na každé třetí slovo, protože jinak neporozumí.

Když se podíváte na seznam našich DČ a NČ, tak tam najdete desítky článků, kde by místo různých odborných výrazů bylo možné uvádět jen anglické zkratky, kterým by jistě všichni zasvěcení rozuměli (ale kromě nich už nikdo jiný). Přesto si autoři dali tu práci, aby zjistili, jak se to řekne slovy a hlavně česky. Některé ze zdejších anglických zkratek určitě své české ekvivalenty mají. Snad by pomohly nějaké letecké příručky.

Pokud by náhodou k nějakému výrazu žádný český ekvivalent nebyl, tak by to aspoň chtělo naznačit, co to vlastně vůbec je. Např. místo „kromě systému RSBN...“ napsat něco jako „kromě systému RSBN sloužícího k určování vzdáleností mezi letadlem a pozemním zařízením...“

Zvažte ale, jestli tam některé věci opravdu být musí, tj. jestli jsou pro předmět článku důležité. Např. „Na letišti je jedna betonová vzletová a přistávací dráha s orientací 08/26“. Je pro předmět článku to lomené číslo důležité? Pokud ne, udělal bych za slovem dráha tečku. Pokud ano, bylo by pro porozumění rozhodně lepší místo toho nesrozumitelného lomeného čísla napsat třeba, že byla orientovaná přibližně na jihozápad, nebo kdyby se Vám to zdálo málo přesné, tak že svírala nějaký konkrétní úhel, nebo tak něco. A hlavně by z článku mělo vysvítat, čím je to důležité. Jinými slovy, sdělovat pouze informace podstatné a pokud možno srozumitelnou formou. Jan.Kamenicek 12. 6. 2010, 18:52 (UTC)

• Vyřešeno Tvrdé mezery. (Při využití funkce Wordu Najít-Nahradit je to raz dva)
• Vyřešeno 07:00Z (10am) Temp 1°C Dew 1°C Humidity 98% QNH 1026 hPa Visibility 0.5 kilometers Winds SE 10.8 km/h / Heavy Fog - Pokud jsou v tomto obsažena nějaká důležitá informace, rozhodně je potřeba je rozepsat ve větách, ostatní podle mne pryč.
• Konverzace probíhala v ruštině, kterou polský pilot ovládal. - slyšel jsem i informace, že ji moc neovládal. Asi by to chtělo zdroj.

Ta věta tam už takto není, ale pokud byste ji chtěli oreferovat v původní podobě, tedy že tu ruštinu ovládal, pak (již v šabloně) – Piloci nie mówili po rosyjsku? „To bzdura”. tvp.info [online]. 2010-04-11 [cit. 2010-06-06]. Dostupné online. (polsky)  – tam je i uvedeno, že autorem zmínky o neznalosti ruštiny měla být osoba z letiště.--Taavetti 7. 6. 2010, 10:09 (UTC)

• Nerozumím, co znamená "motory na (blízko) volnoběhu"
• Vyřešeno Obrázek v sekci Nehoda by chtělo zvětšit, je zcela nečitelný
• "Při Kaczyńského cestě do Gruzie na podporu tamějšího prezidenta Saakašviliho v srpnu 2008 během války o Jižní Osetii, odmítl kapitán letadla Grzegorz Pietruczuk, v souhlasu s druhým pilotem, kterým byl kapitán osudového letu do Smolenska, Arkadiusz Protasiuk, riskovat navzdory nátlaku prezidenta přistání v Tbilisi a přistál na plánovaném letišti v Ázerbájdžánu, uvedl polský generál Anatol Czaban." - předlouhá a složitá věta, chtělo by ji určitě upravit, možná i nějak rozkouskovat, zpřehlednit dáním méně důležitých info do závorky, nebo provést nějaké jiné úpravy v tomto smyslu.
• "důstojník by neměl být zbabělec (...pilota nazwano tchórzem)" Jednak zde nesedí český a polský text (důstojník-pilot), jednak je otázka, jestli je nutné mít tu ten polský originál (originál se ponechává jen, když nejde dobře přeložit a překladem se ztrácí nějaká informace)
• Vyřešeno "Sikorski se rovněž angažoval ve věci vyšetření katyňského masakru." Bylo by možné dodat zdroj?
• Vyřešeno "čtvrtý den smutku bude v den pohřbu" - potřeba aktualizovat :-)
• Chybí mi tu informace, že krátce před havárií telefonoval s bratrem, kterému sdělil, že vše jde podle plánu.
• Ref č. 33: Gen Czaban: pilot se rozhodl zjistit, zda to zvládne - jednak je titulek polského článku (Gen. Czaban: Nikt nie szkoli pilotów, żeby ryzykowali) špatně přeložen (správně: Nikdo piloty neučí, aby riskovali) a jednak v refech se titulky zdrojů vždy uvádí spíše v originále.

Přeji hodně štěstí v další editaci potřebného hesla. Jan.Kamenicek 18. 5. 2010, 19:35 (UTC)

Díky, začnu na tom pracovat.--Tchoř 18. 5. 2010, 19:44 (UTC)--Tchoř 2. 6. 2010, 03:37 (UTC)--Tchoř 4. 6. 2010, 13:06 (UTC)

Vidím, že ještě není opraveno úplně všechno, ale většina už ano. Podle mě už by jsme mohli článek s lehkým srdcem prohlásit za dobrý. Palu 6. 7. 2010, 10:25 (UTC)

Jediný problém vidím v požadavku na zdroj v článku. --Elm 6. 7. 2010, 10:31 (UTC)

Možná by stačilo tuto informaci zakomentovat, než se zdroj podaří dohledat? Stejně není vzhledem ke katastrofě tato informace nikterak významně důležitá. Palu 6. 7. 2010, 10:34 (UTC)

Dobrý článek

S odstupem jsem se k článku vrátil a vidím, že následující poznámky z recenze nebyly zapracovány:

• lepší formulace první věty (za sebe říkám, že nevím, jak ji napsat lépe)
• motory na blízko volnoběhu (intuitivně tomu rozumím, zdá se mi to dobře)
• informace, že prezident krátce před havárií telefonoval s bratrem, kterému sdělil, že vše jde podle plánu. (to osobně nepokládám za podstatné)

Ostatní je snad víceméně vyřešeno a proto si dovolím označit článek jako dobrý.--Tchoř 18. 9. 2010, 01:31 (UTC)

• Bylo by možné napsat něco jako "motory téměř na volnoběhu"?

Je tam už formulace "s motory na volnoběh", protože to již bylo upřesněno v Závěrečné zprávě. Původně nebylo jasné, jak moc blízko volnoběhu byly

• Ještě se vrátím k té elitě: pokud tam to slovo chcete, bylo by možné to alespoň upřesnit, něco jako "...přepravoval představitele vojenské a politické elity"? I když nejlepší by podle mě bylo napsat "vysoké vojenské a politické představitele", elita je podle mne POV, což v novinách není na závadu, ale v encyklopedii ano. Jan.Kamenicek 3. 10. 2010, 10:08 (UTC)

Ještě:

• Je správně zkratka GPSS nebo je to překlep (GPS)? Pokud je to správně, chtělo by to vysvětlit.

GPSS bylo správně ve vztahu ke konkrétnímu typu zařízení, ale není ani chyba použít obecnější termín GPS - porozumí tomu laici i odborníci

• "Polskému Jak-40, který přistával krátce před Tu-154, dal dispečer instrukci na přerušení přiblížení." Kdy krátce před Tu-154? Jednalo se rovněž o let v rámci této vzpomínkové akce? O něco výše se píše, že krátce před Tu-154 přistával polský vládní speciál Jak-42. Jsou to dvě různá letadla? Kolik polských letadel tam tedy vlastně přistávalo? Jan.Kamenicek 3. 10. 2010, 15:31 (UTC)

Dobrý postřeh, jednalo se o Jak-40, č.044, Let PAF031, hned to opravím.

Přidal jsem do hesla také jeden požadavek na zdroj. Jan.Kamenicek 3. 10. 2010, 15:34 (UTC)

Suplování medií?

Proč tu z encyklopedie děláte internetové noviny viz článek týdne? Došly snad jiné náměty nebo už nikdo neumí napsat vlastní odborný článek?

Tohle je dobrovolnický projekt a každý zde píše, na co má chuť. Budeme rádi, když také nějakým odborným článkem přispějete. Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 4. 2013, 22:19 (UTC)

Dobrý článek ?

Článek obsahuje příliš mnoho neobratných formulací. Mám chuť na něj dát {{upravit}}. Miraceti 13. 4. 2013, 19:56 (UTC)

Však Ti nikdo nebrání to sundat. Já si pohrávám s myšlenkou článek přeorganizovat, ale zrovna ohledně obratnosti formulací jsem si závažných prohřešků nevšiml, takže s jejich opravou nemohu pomoci. --Tchoř (diskuse) 13. 4. 2013, 23:14 (UTC)

Přečti si třeba Polské zpochybňování vyšetřování. Miraceti 14. 4. 2013, 18:13 (UTC)