Diskuse:Haunebu
Napadá mne ještě jeden způsob. V této době frčely proudové motory. Pokud by se 4 takovéto proudové motory ve tvaru kříže zabudovaly tryskou kolmo k zemi v rotujícím disku, dosáhlo by se 4 vzdušných proudů z nichž by se rotací dosáhlo vytvořením spirál, a posléze vzdušného výru. Otázkou zůstává, jak takové zařízení pohánět, resp. čím... Konvenčním způsobem by to mělo ohromnou spotřebu. Každopádně efekt vytvoření vakua nad tímto zařízením by to mělo. Stačí se podívat do USA co tam dokáží tornáda...
Pro ty, kdo by chteli rict, ze je to nedulezite tema nebo absolutni blbost:
Pri hledani Googlem "nazi ufos" to najde 230000 stranek, takze to zas tak bezvyznamne neni. Urcite tu jsou i temata mene znama. Blbost to taky neni, alespon podle adminu na cizojazycnych Wikipedii, je to na deviti jinych Wikipediich a pozor(!) dokonce to jeste ani nebylo navrzeno na smazani (:D)!
Jestli se vam neco nezda, mam tam dost referenci (myslim ze skoro az moc), takze upravujte jak je libo, ale prosim nemazat, dalo mi to dost prace.
Diky --Marcus33 2. 11. 2008, 14:11 (UTC)
Je to celé naprostý nesmysl a tyhle matoucí informace by měly být smazány, pokud zde někdo chce tvořit něco užitečného!
- Můj názor:
Osobně se domnívám, že Haunebu využívá revolučního způsobu "vcucnutí" do časově omezeného vakua nad tímto diskem (to je důvod, proč má tento letoun tvar disku, aby byl tok vzdušných proudů rozložen rovnoměrně). Dle mého názoru je využit stejný princip, který lze najít i v přírodě (viz. Victor Schauberger), tedy tornáda. Haunebu obsahuje dva rotory, horní a spodní, které od sebe odděluje deska, a pouze po obvodu této desky je úzká štěrbina, kudy je vháněn těmito rotory vzduch ven tak, aby spodní rotor, vhánějící ohřátý vzduch foukal vzduch proti spodní poklici a štěrbinou proti ochlazenému vzduchu od horního rotoru, který ochlazený vzduch stejnou štěrbinou žene proti větší, horní poklici. Rotory se otáčí každý v jiném směru, což je klíčový moment, při kterém vznikají dva protichůdné vzdušné proudy, každý s rozdílnou teplotou. Obě poklice mají na svém vrcholu (spodní poklice je otočena vzhůru nohama) otvory pro nasávání vzduchu. V konečném momentě jsou tyto dva proudy hnány ven z Hunebu stěnou větší poklice směrem dolů (ve tvaru obráceného trychtýře). Srážením dvou opačně postavených vzdušných proudů, jenž mají odlišnou teplotu (spodní je horký, vrchní je studený), vzniká vzdušný vír s obrovskou rotací, který v podstatě odsaje vzduch nad Haunebu, k tzv. podtlaku, a dochází tak k opačnému efektu, který se využívá u dnešních běžných letadel, tedy vztlaku, kdy se mění rychlost proudění vzduchu na horní a spodní straně křídla. Rozdíl mezi těmito dvěma způsoby spočívá v tom, že běžná letadla využívající vztlaku se musí potýkat s odporem vzduchu na naběhové straně křídla. U Haunebu tomu tak není, neboť je doslova vcucnuto do krátkodobého vzduchoprázdna nad ním, které je neustále obnovováno. Lze jej taky poměrně snadno řídit, a to pomocí odtokových hran vrchní poklice (což je patentováno i u Avrocaru - doufám že to píši správně...). Ohledně pověstné rychlosti létajících talířů bych rád podotknul, že zatímco laik mluví o "závratné rychlosti", já hovořím o "závratné akceleraci" tohoto efektu se zachováním zcela standardní rychlosti, jako u běžných letadel. To je také důvod, proč byla tato zařízení vyvinuta, a zcela určitě zůstanou utajena, neboť tato vysoká akcelerace je klíčová (nebo ještě nedávno byla) při leteckých soubojích, kdy je v takovém případě velice těžké zaměřit protivníka. Otázkou, je, čím byly rotory podobné mlýnským kolům poháněny... 77.104.247.204 10. 12. 2013, 19:57 (UTC) Jan Rippl
Jan Rippl: To je ovšem z oboru pseudovědy, Schauberger a haunebu patří do fikcí.
Celkově zpochybněno editovat
Článek je příšerný, pochybný či neencyklopedický. Založeno na spekulacích, konspiracích, neověřitelných tvrzeních. Článek:
- porušuje wp:NPOV, nedodržuje encyklopedický styl (vyhýbavá tvrzení, pouze neověřitelný POV)
- v podstatě vlastní výzkum bez věrohodných zdrojů (Wikipedie:Věrohodné zdroje, mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy) --Wikipedista:BobM d|p 24. 5. 2022, 09:53 (CEST)