Diskuse:Fotosyntéza

WikiProjekt Chemie

obor: Biochemie

Kvalita:  střední

Tento článek dosáhl střední úrovně, protože již téma zpracovává důkladněji. Stále však nesplňuje kritéria pro dobré články. Můžete WikiProjektu Chemie pomoci tím, že tento článek rozšíříte a posunete ve stupnici výše.

Článek byl 8. 10. 2017 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 9. 12. 2017 ukončena s výsledkem zamítnuto.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek byl 12. 12. 2007 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 13. 2. 2008 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 45. týdnu 2015 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Díky za rozšíření. Je zde nějaký důvod proč jste smazal informace: "vody a oxidu uhličitého na kyslík a sacharidy (cukry)"? --Michal Jurosz 21:39, 21. 12. 2004 (UTC)

Později hodlám fotosyntetické reakce doplnit. Zatím jsem považoval za vhodné zdůraznit, že fotosyntéza je tu primárně kvůli přeměně energie, a to prostřednictvím jakých látek se přeměna děje, je věc druhotná. Použitá definice je sice v pořádku, ale z hlediska vlastního principu je mírně zavádějící. Stejně jako formulace, které jsme se učili na základní škole, totiž že rostliny dýchají oxid uhličitý a vydechují kyslík a u živočichů je to opačně. --Hreg 21:52, 21. 12. 2004 (UTC)

Procenta

Celkem by mě zajímal zdroj údaje o 95% energie z fotosyntézy. Zhruba třetina elektřiny se vyrábí z jádra a vody, elektřina potřebuje necelou polovinu spotřeby primárních zdrojů. To by ale bylo 15% a ne 5% z fotosyntézy. --Postrach 17:10, 27. 5. 2007 (UTC)

Zlepšení na nejlepší článek

Tento dobrý článek by mohl být nominován jako nejlepší. Udělal jsem korekturu a dávám ke zvážení tyto své připomínky:

• doplnit zdroje,
• literaturu citovat dle normy, nejlépe pomocí citačních šablon,
• nekteří wikipedisté považují za vadu na kráse, pokud je v článku příliš mnoho červených odkazů (i když já si to nemyslím). Bylo by proto dobré vytvořit z nich alespoň pahýly,
• stylově sjednotit názvosloví, zejména enzymů, tj. buď všude psát klasicky -osa, -asa atd., nebo v počeštěné formě -óza, -áza,
• není vysvětlen rozdíl mezi P700* a P700+ (nemělo by být + také jako horní index?),
• nemělo by se psát HelioPHyta a ScioPHyta?

Přeji mnoho zdaru v další práci. --Pajast 13:26, 10. 12. 2007 (UTC)

Na článek se určitě ještě podívám

• zdroje: já jsem čerpal ze zdrojů, které jsem uvedl - odkud pochází ostatní text, netuším, ale pokusím se reference doplnit
• musím se přiznat, že o existenci citačních šablon jsem neměl ani tušení
• nějaké ty pahýly by se vytvořit mohly, ale vetší celky určitě neudělám, protože se nyní více věnuji organice
• názvy sjednotím na počeštěnou variantu, ve WikiProjektu Chemie jsem zavedl diskusi, bohužel se nikdo nevyjadřil
• P700^* je excitovaný stav, P700⁺ je už bez vymrštěného elektronu, doplním do textu
• podívám se znovu do literatury, ale myslím, že tam opravdu bylo "f"

Díky za upozornění. --Jiří Janoušek (D•P•E•WPCH) 18:10, 10. 12. 2007 (UTC)

Díval jsem se na ty řecké názvy. V originále se píší s ph. Ovšem v počeštěné podobě to jsou heliofyty a sciafyty (sciofyty je prý nesprávně, asi něco jako „hemeroidy“; tuhle informaci se mi ale nepodařilo ověřit) – s malým písmenem. (O citačních šablonách jsem také donedávna neměl ponětí. A červené odkazy jsou pravidelně kritizovány u článků nominovaných, aby staly nejlepšími. Takto jsem byl přinucen kvůli článku Švédština vyrobit spoustu pahýlů o švédských spisovatelích, o kterých jsem předtím neslyšel.) --Pajast 21:38, 10. 12. 2007 (UTC)

Vyjmuté části

Tuto část obsahující nedoložené tvrzení vložil Hreg (viz [1]). Bohužel už delší dobu nepřispívá. Pokud se najde tato nebo podobná informace v nějakém zdroji, může se vrátit zpět. --Jiří Janoušek (D•P•E•WPCH) 20:20, 12. 12. 2007 (UTC)

Začátek vyjmuté části

Fotosyntetizující organismy za rok fixují (navážou) cca 17,4×10¹⁰ tun uhlíku. Souběžně s procesem vazby oxidu uhličitého (CO₂) se do atmosféry uvolňuje kyslík – v množství až 5×10¹⁰ tun – čímž se udržuje jeho pro život potřebná koncentrace ve vzduchu.

Fotosyntetický proces je nejvýznamnějším zdrojem energie na Zemi. Ročně na povrch planety dopadne 21×10²³ kJ energie, z toho na části pokryté zelenými rostlinami nebo řasami 4,4×10²³ kJ. Fotosyntézou se využije 3×10²¹ kJ. Ze všech zdrojů energie, které člověk využívá, je až 95 % spojeno s procesem fotosyntézy, pouze 5 % připadá na energii vodních toků, větru, atomovou energii a jiné zdroje.

Konec vyjmuté části

Já jsem našel ve Vodrážkově Biochemii 3 (str. 55) ještě jinou informaci tohoto typu: fototrofy ročně zachytí asi 10⁷¹ kJ energie a její pomocí vyrobí asi 14×10¹¹ t organické hmoty, uvolní 15×10¹¹ t O₂) a fixují 20×10¹¹ t CO₂) ze vzduchu a oceánů. Bylo by zajímavé zjistit, jestli to spolu koresponduje, pokud to někdo umí spočítat. --Pajast 10:15, 13. 12. 2007 (UTC)

Ozdrojované informace od Vodrážky vloženy. --Jiří Janoušek (D•P•E•WPCH) 18:37, 15. 12. 2007 (UTC)

Nejdůležitější proces

Jirko, já si myslím, že by věta „Fotosyntéza je z hlediska existence současného života pokládána za nejdůležitější biochemický proces“ neměla být formulována takto. Sice jste uvedl zdroj, ale i tak mám pocit, že v tom je určitý subjektivní hodnotící prvek, který odporuje zádadě NPOV. Podle čeho se ta důležitost hodnotí? Navíc je to učebnice napsaná před více než 40 lety. Buď je tedy potřeba aspoň napsat něco ve smyslu „někteří autoři (ref) považují“, nebo použít něco neutrálnějšího. Nechávám to na Vašem zvážení. --Pajast 08:39, 18. 12. 2007 (UTC)

Nevím, nevím, ale ať se pokouším zamyslet sebevíc, tak opravdu - bez fotosyntézy by nemohly vzniknout heterotrofní organismy (včetně člověka) a život, jak ho známe by neexistoval. Fotosyntéza zkrátka a jednoduše je nejdůležitější biochemický proces na Zemi a je docela důležité brát jako fakt. Žadný subjektivní hodnotící prvek v tom nevidím. Navíc věřím, že na mnoha školách to jako nejdůležitější děj v biosféře také zdůrazňují učitelé (u nás alespoň určitě). Ondřej Mangl (CheMistЯ) 12:56, 18. 12. 2007 (UTC)

To si můžeme myslet. Ale někdo by mohl mít i jiný názor. Navíc učitelé něco říkají, jak se to kdysi sami naučili. To je stejné, jako když jsme se učili, že po Bílé hoře bylo „temno“, což bylo z pohledu 19. století, ale ve skutečnosti to bylo trochu jinak. Encyklopedie by měla přinášet nezaujaté stanovisko, i když ho může takové mít většina odborníků. Proto by bylo vhodné tu větu upravit podle zásad NPOV. Fotosyntéza je určitě hodně důležitá a pro život na Zemi zásadní, ale jakýkoliv superlativ (nejdůležitější) je velmi relativní. Opravdu nevím, jak objektivně posoudit, co je nejdůležitější. --Pajast 13:12, 18. 12. 2007 (UTC)

Větu jsem přeformuloval na kompromis. --Jiří Janoušek (D•P•E•WPCH) 16:12, 18. 12. 2007 (UTC)

Díky, tohle by snad mohlo projít. --Pajast 16:13, 18. 12. 2007 (UTC)

Fotosyntéza vyrábí nejen biomasu, ale i kyslík, a to nejen pro dýchání

Skutečně velice pěkný článek. Někdo zde psal, že se elektrická energie vyrábí z jádra a z vody. Takže energie vyráběná štěpením transuranů nemá stejného původce jako fotosyntéza. Energie vyráběná z vodních zdrojů ano. Koloběh vody v přírodě pohání sluneční energie stejně tak jako "pohání" veškerou fotosyntézu. Nicméně bez fotosyntézy je lidstvu veškerá elektrická energie doslova k ničemu, protože tolik světla kolik ho na Zemi dodává Slunce vyrobit uměle prozatím nelze. Jinak ještě jednu drobnou poznámku ke spalování fosilních paliv, o kterém je tu také krátká zmínka. Fosilní paliva ke spalování potřebují atmosférický kyslík, který také produkuje fotosyntéza (zejména fotosyntéza zelených rostlin ve světových oceánech, tedy fotosyntéza zelených vodních řas). Takže k produkci elektrické energie v tepelných elektrárnách spotřebováváme oba produkty fotosyntézy, tedy biomasu i kyslík - o stamiliónech spalovacích motorů, jenž také spotřebovávají kyslík vůbec nemluvě ** Nerad bych byl zbytečně vulgární, ale pokud si někdo myslí, že fotosyntéza + termojaderné procesy probíhající na Slunci nejsou ty nejdůležitější přírodná procesy, pak si troufám trvrdit, že je to blázen (trošku mi toto myšlení přípomíná sovětské "akademiky", kteří si také na v první polovině 20. století mysleli, že možno poroučet větru a dešti - jedná se o stejně uboze nesmyslné uvažování **--MiroslavJosef 21:10, 30. 1. 2008 (UTC)

Fotosynteticky aktivní záření

V části Absorpce fotonů se píše: "Vlnové délky viditelného světla mají hodnoty v intervalu 400–800 nm. Fotosyntéza zelených rostlin využívá světlo v rozsahu pouze 380–760 nm. Tomuto světlu se říká fotosynteticky aktivní záření (ve zkratce FAR nebo PhAR)"

Avšak podle VŠ skripta Úvod do fyziologie vyšších rostlin (Luštinec, Žárský) je to jinak. Světlo viditelné lidským okem má rozsah 360-760 nm; FAR (neboli fotosyteticky účinné záření) 400-700 nm. Nevím jestli je chyba tady nebo v tom skriptu, nedovuluji si do článku zasahovat a nechávám na posouzení.--Dr. Killer 17. 1. 2009, 10:50 (UTC)

Uvedený údaj jsem čerpal z ŠEBÁNEK, J., et al Fyziologie rostlin. 1. vyd. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1983. S. 151–152. Ovšem při přepisování mohlo dojít k záměně údajů. Uvedený pramen už ale nemám u sebe a do knihovny se dostanu nejdříve za 14 dní. Pokud si dobře vzpomínám, tak ve fyzice jsme se taky učili viditelné světlo = 360-760 nm. Zkus ještě najít nějaký zdroj a pak údaj i s referencemi oprav ;-) Díky za upozornění. --Jiří Janoušek ✉ ♥ 17. 1. 2009, 20:21 (UTC)

Jediný další zdroj co jsem doma našel, je středoškolská učebnice Biologie pro gymnázia (Jelínek, Zicháček). Tam se pro změnu zase píše, že rostliny využívají k fotosyntéze viditelnou část slunečníhi spektra, tj. světlo v rozsahu 400 až 750 nm. Nevím no, asi se to liší autor od autora, dobrat se pravdy (pokud tady vůbec nějaká absolutní pravda existuje), bude asi těžké. --Dr. Killer 23. 1. 2009, 10:21 (UTC)

Jako prozatimní kompromis navrhuju v článku uvést něco ve smyslu "Rozmezí vlnové délky světla využívaného při fotosyntéze se v ruzných zdrojích liší (xx-xx nm [1], yy-yy nm [2], zz-zz nm [3]).". --Jiří Janoušek ✉ ♥ 6. 2. 2009, 19:02 (UTC)

thylakoidy

„V základní plazmatické hmotě chloroplastů (stromatu) jsou malé, okrouhlé, na sebe navrstvené destičky (grana), která tvoří soubor uzavřených dvojitých lamel (thylakoidů) obsahujících fotosyntetická barviva (pigmenty). „ - Toto mi přijde zavádějící. Thylakoidy vytváří spojitou strukturu, takže je možné mluvit o jediném thylakoidu celého chloroplastu. Ten vytváří složitou 3D strukturu, kterou lze rozdělit na granální thylakoidy (sloupečky) a stromatální thylakoidy (provazce a plochy propojující grana). Fotoystém II je situován v granálních thylakoidech a fotosystém I ve stromatálních.Bagi.m 8. 3. 2009, 21:05 (UTC)

Já tam nic moc zavádějícího nevidím, ale možné to je. Co se týče formulací, myslím, že můžete editovat s odvahou. Pokud chcete nějaké další informace doplnit, bylo by dobré k nim přidat i reference, aby byly ověřitelné. Hezký den, --Vojtech.dostal 9. 3. 2009, 17:11 (UTC)

Rozdělení článku

Navrhuji tento článek rozdělit na články Oxygenní fotosyntéza a Anoxygenní fotosyntéza. V původním článku (tedy v článku Fotosyntéza) by se nechala úvodní část a historie, případně některé další části, zbytek by se rozdělil. Pravda je, že po rozdělení článek již nebude ani zdaleka tak kvalitní jako teď, ale vyřeší se tím problém jednostranného zaměření článku (ačkoliv se článek jmenuje Fotosyntéza, zabývá se téměř výhradně pouze oxygenní fotosyntézou; ta je sice známější a asi i významnější, nicméně i anoxygenní fotosyntéza je významná). Troufnu si napsat, že fotosyntéza je děj natolik významný, že mít alespoň 3 články si zaslouží v pohodě. --Marek Genius 3. 4. 2010, 23:22 (UTC)

Mám jiný nápad. Tento článek bude pojednávat o oxygenní fotosyntéze a nahoru dáme šablonu "různé významy":

Každý by si toho všiml a nikdo by snad nemohl nic namítat. Souhlasil bys s tímto řešením? Ale má to smysl jen v případě, že bys byl ochoten napsat článek o anoxygenní fotosyntéze.--Vojtech.dostal 4. 4. 2010, 07:24 (UTC)

Já nejsem ani chemik, ani biolog, takže bych nebyl ochoten to napsat. Ale samozřejmě i toto řešení by šlo, akorát bych nevkládal žádnou šablonu, ale článek bych jednodušše přejmenoval. Bylo by to jednodušší a články Fotosyntéza a Anoxygenní fotosyntéza by vznikly někdy v budoucnu. --Marek Genius 4. 4. 2010, 14:34 (UTC)

Aha, já doufal, že to budete psát. No tak to radši necháme tak, jak to je, článek fotosyntéza má velkou návštěvnost a je asi lepší to mít pohromadě... --Vojtech.dostal 4. 4. 2010, 16:02 (UTC)

Myslím, že článek Fotosyntéza je skutečně dobrý. (I když nevím, proč má ocenění v oblasti anorganické chemie, spíše bych řekl v chemii organické.) Nicméně stejně by potřeboval upravit z důvodu zaměřenosti na oxygenní fotosyntézu. Ale myslím, že se časem někdo najde! --Marek Genius 4. 4. 2010, 16:10 (UTC)

Pokud někdo napíše článek o anoxygenní fotosyntéze, tak bych to vyřešil, jak navrhl Vojta. Jinak tento článek o oxygenní fotosyntéze bych nepřejmenovávál, ani nerozděloval na 3 články, protože čtenář ve většině případů stejně hledá informace právě o oxygenní fotosyntéze. Každopádně doplňující článek o anoxygenní f. je skvělý nápad. --Jiří Janoušek ✉ ♥ 7. 4. 2010, 17:17 (UTC)

Proč to není dobrý nápad? Článek je dostatečně dlouhý, a navíc se zabývá pouze polovinou tématu. Samozřejmě že šablonou by to šlo také vyřešit, ale je to jen dočasné řešení. Prostě až by se článek „Anoxygenní fotosyntéza“ vytvořil, vyrostla by potřeba mít článek i o oxygenní fotosyntéze (který už vlastně existuje) a zároveň by byla potřeba vytvořit článek o fotosyntéze obecně (který de facto neexistuje). Takže nevím jak ho chcete pojmenovat „Fotosyntéza (obecné informace)“ nebo „Fotosyntéza 2“? Nemůžu si pomoct, mnou navrhovaný postup je snažší a rychlejší… --Marek Genius 19. 5. 2010, 15:15 (UTC)

Tento článek je obecným článkem o fotosyntéze (s ohledem na relativní známost a význam anoxygenní a oxygenní fotosyntézy). Navrhuji prostě počkat, až někdo vytvoří článek "anoxygenní fotosyntéza", načež se do úvodu dá šablona:

Výše navrhované řešení je podle mně komplikované. Délka tohoto článku je (s ohledem na význam) úplně v pohodě. Chce to někoho, kdo rozvede téma anoxygenní fotosyntézy, pak má cenu začít se o tom bavit. --Vojtech.dostal 19. 5. 2010, 15:55 (UTC)

I kdybych čistě teoreticky přistoupil na variantu, že článek se rozdělovat nebude, stejně by se musel celý článek Fotosyntéza upravit právě proto, že obecný není, viz třeba hned 1. větu: „…z jednoduchých anorganických látek – oxidu uhličitého (CO₂) a vody.“ Jenomže, jak se pozdějí dočtu, u anoxygenní fotosyntézy voda reaktantem vůbec není. A podobné dezinformace jsou v celém článku, a právě proto není obecný. Proto říkám rozdělit, přejmenovat nebo upravit (osobně jsem pro 1. možnost, ale nevadí mi 2. ani 3.).

--Marek Genius 19. 5. 2010, 19:29 (UTC)

Ad 1, 2: Rozdělovat či přejmenovat článek mi nyní nepřijde příliš šťastné, neboť by hlavní heslo "Fotosyntéza" sloužilo jenom jako jakýsi rozcestník na heslo "Oxygenní fotosyntéza" a neexistující heslo "Anoxygenní fotosyntéza". Tato varianta by byla schůdná pouze tehdy, pokud by heslo "Anoxygenní fotosyntéza" existovalo a shrnující/srovnávací článek "Fotosyntéza" by byl dostatečně obsáhlý.

Ad 3: U článku by se měl přepracovat úvod, aby byl obecný, a dále by se mělo uvést, že se článek zabývá jenom oxygenní fotosyntézou (+ odkaz na anoxygenní). Ale hlavní tělo článku bych nechal bez úpravy.

Příští semestr mám biochemii, tak bych se mohl o dlouhých podzimních večerech o anoxygenní fotosyntézu postarat, ale nic neslibuji. --Jiří Janoušek ✉ ♥ 19. 5. 2010, 20:12 (UTC)

Když by se Vám chtělo, tak se o to postarejte, zlobit se nebudu :-). Když jsem chtěl článek rozdělit, myslel jsem, že v článku Anoxygenní fotosyntéza se použije kapitolka v tomto článku, v článku Fotosyntéza se použije úvod a historie a zbytek se přemístí do článku Oxygenní fotosyntéza, takže článek Anoxygenní fotosyntéza by vznikl také, ale to je jedno. Samozřejmě, že by to šlo vyřešit šablonou, že článek se zabývá jen oxygenní fotosyntézou, ale nemůžu si pomoct, přejmenovat ho je lepší… --Marek Genius 19. 5. 2010, 21:38 (UTC)

Také je potřeba brát v úvahu, že oxygenní fotosyntéza je nejrozšířenější a pro běžného čtenáře "jediná pravá fotosyntéza" (s nadsázkou). Proto by jí imho mělo patřit hlavní heslo, tj. "Fotosyntéza". Zkrátka významnost oxygenní fotosyntézy výrazně převažuje. --Jiří Janoušek ✉ ♥ 20. 5. 2010, 07:29 (UTC)

Ano, samozřejmě že oxygenní fotosyntéza je známější a významnější, s tím jednoznačně souhlasím. Nicméně v článku Teropodi také nebudu psát jen o tyrannosaurovi. Kromě toho anoxygenní fotosyntéza není příliš známá právě proto, že se o ní téměř nemluví. --Marek Genius 20. 5. 2010, 13:22 (UTC)

Souhlasím s názorem Jiřího Janouška a řešením Vojtěcha Dostála (přidání šablony "Různé významy" na začátek). Vycházím přitom ze snahy, dělat wikipedii zejména jako příručku pro čtenáře (i laického), který se bude zpravidla chtít dozvědět něco o fotosyntéze (o které běžný čtenář aspoň tuší) a vůbec nebude vědět o tom, že je to vlastně oxygenní fotosyntéza, kterou vlastně hledá (po pravdě řečeno - bude čtenář, který zná a používá termín oxygenní fotosyntéza, hledat podrobnější informace na wikipedii, nebo spíše na odborných biochemických stránkách či v nějakém vědeckém periodiku?). Respektujme prosím zásadu "Očekávaný název článku". (Samozřejmě souhlasím se založením stránky "Oxygenní fotosyntéza", která by však byla pouhým redirektem na stránku "Fotosyntéza".)--Petr Karel 20. 5. 2010, 13:49 (UTC)

Já nevím, jak vy, ale já bych radši než na odborných biochemických stránkách nebo v nějakém vědeckém periodiku hledal na Wikipedii. Jsem ještě trochu začátečník, takže se přiznám, že nevím, jak a kde se šablona na různé významy používá, ale jak říkám, Wikipedie by měla dodržovat zásady systematiky, což např. znamená, rozlišovat oxygenní fotosyntézu a fotosyntézu obecně. --Marek Genius 20. 5. 2010, 15:42 (UTC)

Rozdělovat článek imho není dobrý nápad. Měl by existovat souhrnný článek fotosyntéza, zabývající se fotosyntézou v celé její šíři. Krom toho by měly existovat podrobnější články pro jednotlivé specializovanější části. --Kyknos 27. 5. 2010, 08:51 (UTC)

Oxidan

Ahoj, v úvodu je pro mě záhadné slovo oxidan. Ví někdo, jestli to je dobře, případně, jestli existuje nějaký srozumutelnější termín? --Vojtech.dostal 22. 12. 2010, 09:55 (UTC)

teď koukám, že oxidan je voda, nějak mi to nedošlo :)) ale stejně, proč tenhle termín používat v úvodu?--Vojtech.dostal 22. 12. 2010, 09:56 (UTC)

Myslím, že to můžeš klidně opravit na vodu, a to nejen v úvodu, i většina chemiků to myslím přijme bez problémů, protože také používají pojem voda, natož pak biologové. Ale je to jen můj názor, raději počkej na další reakce. Nějak mi vyschlo, jdu si dát sklenku oxidanu, protože na nápoje s α-D-glukopyranosyl-β-D-fruktofuranosidem nemám zrovna chuť.--Petr Karel 22. 12. 2010, 10:23 (UTC)

_:)_ Připouštím, že i já jsem potřeboval k tomu slovu legendu :) než mi to došlo, takže moje reakce ani nebyla čekáníhodná. Budiž to raději voda! (Které nejen my biologové lépe porozumíme) Reo ⁺ | ^✉ 22. 12. 2010, 15:15 (UTC)

hotovo --Vojtech.dostal 22. 12. 2010, 17:51 (UTC)

Temnostní fáze

Doporučoval bych nějak upřesnit, že temnostní fáze opravdu ve tmě neprobíhá a světlo striktně vyžaduje, byť ne jako zdroj energie. HlTo 21. 4. 2011, 07:52 (UTC)

Editujte s odvahou. Něco v tom smyslu tam již je uvedeno, ale můžete to rozvést. --Vojtech.dostal 24. 4. 2011, 07:55 (UTC)

Věta: "Fixace CO2 na ribulóza-1,5-bisfosfát je katalyzována enzymem RuBisCO (ribulóza-1,5-bisfosfát-karboxyláza/oxygenáza)" není zcela správná, tuto reakci katalyzuje enzym fosforibulosakinasa, RuBisCo kazalyzuje až následující krok, a to tvorbu 3-fosfoglycerátu z ribulosa-1,5-bisfosfátu.

Opraveno. Bylo to asi myšleno dobře, ale byly možné dva výklady. Díky. --Vojtech.dostal 30. 1. 2012, 20:09 (UTC)

Oxid uhličitý

Chtěl bych se zeptat, proč má první odstavec nadpis oxid uhličitý i když se o něm vůbec nezmiňuje? Nazval bych to spíš základní průběh nebo princip. --El Dash (diskuse) 17. 3. 2013, 08:22 (UTC)

Chyba v obrázku u Fotofosforylace - umí někdo opravit?

Dokáže někdo přepsat vnitřní popisky v obrázku? Sám opravovat obrázky nedokážu.

Chtělo by to nejen opravit hrubku v popisku vlevo dole, ale použít český slovosled:

• kyslík vyvýjející komplex −> komplex vyvíjející kyslík.

Takový popisek je ostudou NČ.

A když už to bude opravovat:

• Prvý popisek "ATP-synthasa" leze aspoň v mém prohlížeči za roh, takže ho kus není vidět - šlo by použít užší písmo či tvar "ATP-syntáza", o jedno písmeno kratší, používaný jak v tomto článku tak speciálním článku ATP syntáza?
• V druhém případě by to přitom chtělo upravit i horní popisek na "...-reduktáza" a tak jako tak v něm obsažené "+" povýšit na horní index nebo vypustit (tedy nejlépe: ferredoxin-NADP⁺-reduktáza).
• A poslední připomínka - u (Fd) (uprostřed obrázku nad membránou) je naznačena linka k chybějícímu popisku "ferredoxin" - ten by chtělo doplnit.

Předem děkuji. Petr Karel (diskuse) 19. 8. 2014, 06:50 (UTC)

Kvalita dnes

Myslím, že krátký úvod a řada odstavců bez řádkových referencí už dnešním požadavkům na NČ nedostačuje a problém bude i DČ, viz dnešní diskuze na jiném místě. --Zákupák (diskuse) 11. 2. 2015, 17:52 (CET)

Obrázek k tématu

Na commons jsem našel jednoduchý obrázek, který by se k tématu hodil jako úvodní. Dokázal by jej někdo přeložit a přidat k článku? --Dvorapa (diskuse) 8. 11. 2015, 15:26 (CET)

Tak jsem to udělal sám Ano --Dvorapa (diskuse) 8. 11. 2015, 17:39 (CET)

Chybný údaj pro celoroční zachycenou energii

V závěru článku je mj. uvedena celková roční fotosyntézou zachycená energie jako 10^71 kJ, což je evidentní chyba. Celková energie dopadlá na Zemi za celý rok ze Slunce je řádově jen 10^24 J (tj. 10^21 kJ). Správnou hodnotu zachycené energie můžeme vypočíst např. z údaje o celkovém množství fixovaného CO2 a množství energie na fixaci 1 molu CO2. Jeden fixovaný mol CO2 vyžaduje v článku zmíněných 475 kJ, tedy přepočteno na kilogramy potřebujeme cca 10 MJ energie na fixaci 1 kg CO2. Množství fixovaného CO2 je v článku odhadnuto na 20*10^11 tun, tj. 2*10^15 kg za rok, čemuž odpovídá energie cca 2*10^22 J, což je něco přes procento celkové energie, kterou Země dostane za rok ze Slunce, což nezní tak nepravděpodobně s přihlédnutím k množství energie odražené od mraků, ledovců a energii pohlcené částí povrchu bez vegetace, event. té části energie, která je pohlcená oceány a není přitom zužitkována na fotosyntézu. Každopádně ale původní údaj je o mnoho řádů mimo.Pavel Ř Brož (diskuse) 14. 3. 2016, 18:09 (CET)

@Pavel Ř Brož: Zatím jsem tam dal otazník na zdroj, určitě to půjde někde dohledat. HlTo CZ (diskuse) 14. 3. 2016, 18:26 (CET)

Takhle, ono je to opravdu o hodně řádů mimo, takže je otázka, zda natolik zcestný údaj raději nevynechat. Slunce za celý rok vyzáří řádově 10^31 kJ (na Zemi se z toho dopadne cca polovina miliardtiny), v Galaxii máme cca 10^12 hvězd srovnatelných se Sluncem, a ve viditelném vesmíru je cca 10^11 galaxií, takže celý pozorovatelný vesmír za rok vyzáří cca 10^54 kJ, a dokonce za celou dobu své existence vyzářil jen cca 10^64 kJ, což je stále deset miliónkrát méně, než uváděná hodnota. Určitě není špatný nápad ten údaj dohledat, bylo by dobré pouze potom ohlídat, že ty jednotlivé údaje na sebe pasují. Konkrétně jde např. o vztah mezi celkovou energií zachycenou fotosyntézou a celkového množství fixovaného CO2, tzn. že pokud se najde někde nějaký věrohodný odhad toho prvního údaje, tak by bylo dobré modifikovat také údaje návazné, což jsou množství vyprodukované organické hmoty, množství vyprodukovaného O2 a množství vyprodukovaného CO2. Článek je jinak výborný, ta chyba zajisté vznikla buďto jen nějakým překlepem nebo opisem překlepu. Pavel Ř Brož (diskuse) 14. 3. 2016, 20:49 (CET)

Takže jsem trochu pohledal, a nakonec jsem našel údaj přímo na anglické mutaci tohoto článku, konkrétně hned v úvodu:

"Today, the average rate of energy capture by photosynthesis globally is approximately 130 terawatts,[8][9][10] which is about three times the current power consumption of human civilization.[11] Photosynthetic organisms also convert around 100–115 thousand million metric tonnes of carbon into biomass per year.[12][13]"

U zdroje [9] je uvedena dokonce tato řádková citace související s tím výkonem 130 TW (níže vychází 127 TW, zaokrouhlení na 130 TW je vzhledem k nepřesnosti toho odhadu v pořádku):

9. ^ Whitmarsh J, Govindjee (1999). "The photosynthetic process". In Singhal GS, Renger G, Sopory SK, Irrgang KD, Govindjee. Concepts in photobiology: photosynthesis and photomorphogenesis. Boston: Kluwer Academic Publishers. pp. 11–51. ISBN 0-7923-5519-9. "100 x 10^15 grams of carbon/year fixed by photosynthetic organisms, which is equivalent to 4 x 10^18 kJ/yr = 4 x 10^21J/yr of free energy stored as reduced carbon; (4 x 10^18 kJ/yr) / (31,556,900 sec/yr) = 1.27 x 10^14 J/yr; (1.27 x 10^14 J/yr) / (10^12 J/sec / TW) = 127 TW."

Takže roční zachycená energie je cca 4*10^21 J, tedy 4*10^18 kJ (získáme ji když vynásobíme ten výkon 130 TW počtem sekund v roce, tj. číslem 315569000. Mě vyšel v mém původním upozornění pětkrát vyšší odhad (2*10^22 J místo 4*10^21 J) z korespondence mezi množstvím globálně fixovaného CO2 za rok a energií potřebnou na fixaci 1 molu CO2 - a zde chci upozornit na další disproporci, protože zatímco v anglické mutaci se uvádí cca 10^11 tun uhlíku za rok, viz konec úvodu:

"Photosynthetic organisms also convert around 100–115 thousand million metric tonnes of carbon into biomass per year.[12][13]"

tak v české verzi se v odstavci "Význam fotosyntézy" uvádí:

"... a fixují 20×10^11 t CO2 ze vzduchu a oceánů.[22]"

Zde musíme samozřejmě vzít v potaz, že anglická mutace pracuje s množstvím fixovaného uhlíku, kdežto česká s množstvím fixovaného CO2, tím pádem musíme ten údaj z anglické mutace vynásobit cca 3,5, stále tak ale dostáváme pětinásobný rozdíl (což je přesně ten důvod, proč mi ten původní údaj vyšel pětkrát větší, protože jsem vycházel z pětinásobného množství fixovaného CO2).

Takže navrhuji buďto:

a) ponechat údaj o množství fixovaného CO2 coby 20*10^11 tun CO2 ročně, pak mu bude odpovídat množství celoročně zachycené energie cca 2*10^22 J;

anebo:

b) převzít údaj o množství zachyceného CO2 z anglické verze, což po zohlednění C->CO2 činí cca 3,7 až 4,2*10^11 tun CO2 ročně, čemuž pak bude odpovídat ta energie 4*10^21 J.

V případě varianty b) bude potřebné také patřičně upravit také množství uvolněného O2 se změní z 15*10^11 tun ročně na 7,3 až 8,4*10^10 tun ročně. Naopak množství 14*10^11 tun vyrobené organické hmoty za rok bych neměnil, protože jakž takž koresponduje s údajem z německé mutace tohoto článku, viz odstavec Bedeutung:

"Somit tragen die marinen Primärproduzenten trotz ihrer geringen Biomasse zur globalen Primärproduktion 55 Milliarden Tonnen Trockenmasse je Jahr bei.[84] Die terrestrischen Pflanzen tragen jährlich 120 Milliarden Tonnen Trockenmasse bei."

kde tedy autoři uvádějí cca 175 miliard (tj. 1,75*10^11) tun sušiny za rok. Zde je samozřejmě opět nutné vzít v potaz to, že německá verze mluví o množství sušiny, kdežto česká o množství organické hmoty, tím pádem údaj 1,75*10^11 tun sušiny není s údajem 14*10^11 tun organické hmoty v zásadním nesouladu. Pavel Ř Brož (diskuse) 17. 3. 2016, 00:09 (CET)

@Pavel Ř Brož: Údaje o uhlíku a CO2 jsou v tomto případě ekvivalentní, běžně se tyto pojmy zaměňují v souvislosti s atmosférou apod. I když otázka, jestli i v hmotnostních údajích...

A sušina a biomasa by taky měly být ekvivalentní, protože fotosyntézou vzniká primárně sušina. HlTo CZ (diskuse) 18. 3. 2016, 08:35 (CET)

@HlTo CZ: Údaje o zachyceném uhlíku a CO2 se musí navzájem přepočítat v poměru odpovídajících atomových/molekulárních hmotností. Uhlík má atomovou hmotnost zhruba 12 jednotek, kyslík zhruba 16 jednotek, CO2 má tedy molekulární hmotnost zhruba 44 jednotek. Proto 12 tun zachyceného uhlíku je ekvivalentní 44 tunám zachyceného CO2. S tou sušinou je to naprosto analogické, organická hmota obsahuje v závislosti na druhu od 5 do 30 procent sušiny. Tzn. že tuna organické hmoty je ekvivalentní 50 až 300 kg sušiny. Uvádět hmotnost sušiny místo organické hmoty je přesnější, protože sušina obsahuje relativně stabilní podíl např. toho uhlíku a dalších látek. Věřím tomu, že novináři směšují údaje týkající se uhlíku a CO2, číselně se ale samozřejmě ty odpovídající si hmotnosti liší. Pavel Ř Brož (diskuse) 18. 3. 2016, 12:23 (CET)

Takže jsem si konečně našel čas na opravu toho ostudného údaje ohledně množství globálně zachycené energie. Je poněkud zarážející, že když tam dotyčný editor ten chybný údaj svého času přidal, tak si nedal tu námahu s elementární řádovou kontrolou, ulítnou o jeden až dva řády se dá pochopit vzhledem k principiální nepřesnosti těch hodnot, ale ulítnout o 52 řádů (10^71 kJ versus 4x10^21 J=4x10^18 kJ), tak pro to žádná omluva neexistuje. Zkorigoval jsem také údaje o globálně fixovaném C včetně přepočtu na CO2, a také odpovídající množství uvolněného O2, a přidal příslušné reference.Pavel Ř Brož (diskuse) 10. 4. 2016, 22:54 (CEST)

Neozdrojované celé odstavce

Úvodní text je celý neozdrojovaný, stejně jako jsou neozdrojované celé kapitoly (těch ozdrojovaných je menšina). Pochopitelně, článek má dole uvedeny zdroje, ze kterých se čerpalo, ale na nejlepší článek mě to přijde nedostatečné. --Pavouk (diskuse) 1. 4. 2016, 10:52 (CEST)

Není-li kterákoliv informace ve zdrojích, které jsou vypsané v závěru, označte ji šablonou {{není ve zdroji}}. Chcete-li, můžete si také zahrát na popelku, projít uvedené zdroje a přiřadit je k jednotlivým větám. Editujte s odvahou. Jako problém to však nevidím, zdroje uvedeny jsou a je jedno, zda přímo u dané věty nebo jako seznam v závěru. --Dvorapa (diskuse) 25. 6. 2016, 10:48 (CEST)

Zelené světlo

Jak se dalo očekávat, už se tu objevila zmínka o využití zeleného světla při fotosyntéze. Doporučoval bych se na to podívat, protože se mi to moc nezdá. HlTo CZ (diskuse) 19. 6. 2016, 19:57 (CEST)