Diskuse:Bitva u Salamíny

i nebo í?

Salamina nebo Salamína? --Miraceti ✉ 00:32, 15. 9. 2005 (UTC)

Ja myslím, ze je spravnejsi a castejsi je Salamína, ale s tema dlouhyma kratkyma hlaskama je u reckych a latinskych slov vzdycky problem, takze sem vsude nechal i Salamina kde bylo. Navic uplne puvodne je to zrejme Salamis. Az se setkam s jednim pritelem, co dela latinu a rectinu, tak ho pozadam o podrobny vyklad jak to presne s tema prepisama a pocestovanim je.--Nolanus 00:42, 15. 9. 2005 (UTC)

Jo a mimochodem jen pro pobaveni: prave sem objevil webovou stranku,

http://mujweb.cz/www/starovek/salamina.htm

kde je temer slovo od slova prelozene z toho slovenskeho zdroje, z ktereho sem to upravoval i ja... coz neni takovy zlocin, alke ten clovek si na ten web napsal dokonce copyright

kdyby si s tim chtel nekdo hrat dal, prekopirovavam...

a dalsi dobry zdroj se mi zda:

http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1394

a jina bitva u Salaminy:

http://antika.avonet.cz/article.php?ID=2147

http://mujweb.cz/www/starovek/salamina.htm

Bitva u Salamíny (480 př.n.l)

Po ústupu od mysu Artemision se řecké loďstvo tvořené asi 360 loděmi soustředilo u pobřeží Salamíny, nevelkého ostrova v Saronském zálivu, vzdáleném 4 míle na západ od aténského přístavu Pireus. Ostrov od pevniny odděluje Salamínská úžina a ta se stala místem bitvy. Toto místo zvolil řecký stratég Temistokles, neboť si uvědomoval, že v úzké úžině se početně slabší řecké loďstvo bude moci úspěšně bránit a možná i zvítězit. Správně odhadl plány perského krále Xerxa, který chtěl za každou cenu zničit řecké loďstvo, protože ohrožovalo jeho zásobovací trasy.

Perské loďstvo, které mělo asi 800 válečných lodí (někteří autoři uvádí jen 500), připlulo do Falironského zálivu v blízkosti Pirea v polovině září. S rozhodující bitvou se však otáleno, protože se čekalo na Xerxe. Když Xerxes konečně dorazil, pokoušel se vylákat Řeky na šire moře do Saronského zálivu, kde by mohl využít svoji početní převahu, ale všechny jeho manévry byly marné. Temistokles věděl, že rozhodující bitva je neodvratná, ale chtěl, aby se odehrála v úžině. Použil proto lsti. Tajně vyslal k perskému králi svého člověka, který mu oznámil, že mezi Řeky panují neshody, v noci chtějí opustit úžinu a stáhnout se ke Korintu. Xerxes proto rozhodl, že je třeba okamžitě zaútočit a zničit loďstvo následující ráno, 28. září 480 př.n.l. Peršané v noci opustily Falironský záliv a přesunuly se do úžiny. U vstupu do úžiny ponechaly 200 lodí, které měly zničit prchající řecké lodě.

Řekové netušili, že perská reakce bude tak rychlá a téměř se nechali zaskočit. Naštěstí se jedna perská loď přidala na řeckou stranu a varovala je. Ti rychle stáhli své lodě na vodu a seřadili je do dvou řad rovnoběžných s pevninou. Křídla obou řad se opírala o pobřeží, aby je protivník nemohl obejít. Řeckému loďstvu velel sparťan Euribaides, ale hlavní úlohu v přípravě a průběhu bitvy sehrál Temistokles. Hlavní síly Peršanů vpluly po půlnoci do úžiny seřadily se do bojové sestavy složené ze tří řad v čelním tvaru.

Bitvu zahájily perské lodě. Do útoku vyrazilo pravé křídlo, které tvořila fénická eskadra pod Ariabignovým velením. Proti těmto lodí vyrazilo levé křídlo Řeků, které již stačilo připravit k boji. Tvořila ho Temistoklova aténská eskadra. Atéňané udeřili velkým náporem, aby upoutali většinu nepřátelských sil a odvrátili jejich pozornost od pravého křídla, které ještě nebylo k boji připraveno. Útok byl tak mohutný, že okamžitě otřásl perskou linií a Řekové zde získali převahu. Podařilo se to také proto, že již při první srážce byla potopena vlajková loď Peršanů a velitel loďstva Ariabignes zahynul. Perské lodě se ve zmatku začaly otáčet do středu a k levému křídlu své sestvy a něktéré z nich byly zatlačeny na mělčiny a skaliska. Na pravém křídle řeckého loďstva byla situace mnohem složitější. nakonec se po úporném boji přiklonilo vítězství na stranu Řeků, kteří kolem poledne ovládli celé bojistě a zahnaly perské lodě na chaotický ústup. Řekům částečně pomohl i silný vítr, který způsobil náklon perských lodí a ještě znásobil zmatek. Menším řeckým lodím s nízskými boky a výbornými manévrovacími schopnostmi příliš neuškodil, ba naopak. Bitva skončila naprostým řeckým vítězstvím. Perské loďstvo ztratilo 200 lodí a 40000 námořníků a vojáků, zatímco Řekové jen 40 lodí a 8000 mužů.

Bitva u Salamíny měla obrovský strategický význam. Přestože ztratilo perské loďstvo pouze čtvrtinu své bojové síly, neodvážil se Xerxes útok zopakovat, ale rozkázal zbylým lodím odplout do Dardanelské úžiny. Ztratil tak své důležité komunikační trasy, kterými zásoboval svá vojska a raději s částí vojska opustil Řecko. V Tesálii zanechal asi 50000 vojáků pod velením Mardonia. Námořní vítězství tak vytvořilo podmínky pro protiútok a převážná část Řecka byla osvobozena.

© 1999 - 2000 Martin Voříšek

http://antika.avonet.cz/article.php?ID=2147

Encyklopedie antiky, Academia 1973 uvádí Salamis (2. p. Salamíny). Podle toho je čárka přinejmenším OK. To je všechno, co k tomu mohu řícï. Miaow Miaow 01:07, 15. 9. 2005 (UTC)

1200 perskych lodi tam fakt asi nebylo

Ja čumim, to teda byla řežba, ale 1200 perských lodí tam rozhodně nebylo a řekl bych, že všichni solidní autoři poslední doby se přiklánění k číslu maximálně 600, ale pokud na tom trváte nebudu se o to hádat, ale 1200 jsem snad ani nikdy necetl, ono tech 40 000 padlych je take trochu odhad, ktery byl prebiran tak cca 200 let aniz se nad nim moc premyslelo, ale jsou i vyrazne nizssi odhady ztrat. Vrba 09:51, 15. 9. 2005 (UTC)

Máš určitě pravdu. Počet lodí byl určitě nižší a číslo 40 000 je nemožné. První den ofenzívy na Sommě za první světové války, kdy Britové spořádaně pochodovali proti německým kulometům, činily ztráty útočících jednotek asi 20 000. Nevěřím, že bitva u Salamíny byla krvavější. Jirka O. 09:56, 15. 9. 2005 (UTC)

Snažím se u těchto starších bitev, kde nic nevíme jistě, dávat do tabulky rozpětí dat, abych čtenáře nakopl a on ji bral s rezervou, ale souhlasím, že to asi sčísnu. Cinik 09:57, 15. 9. 2005 (UTC)