Diskuse:Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki

Název

Navrhuji přesunout na Svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki --Wikipedista:BobM _d|p 14. 2. 2010, 16:44 (UTC)

…pravda, již předtím to zaznělo na autorově diskusi. Spíše bych se ale klonil k názvu Svržení atomových pum na Hirošimu a Nagasaki, který je (česky) přesnější. --Algernon 14. 2. 2010, 17:07 (UTC)

Znovu to tu opět napíšu:

1) stránka ještě není dokončena, po dokončení zažádám o přejmenování článku, uznávám že aktuální nadpis je nesmysl, chybička se vloudila

2) přikláním se spíše k názvu Atomové bombardování Nagasaki a Hirošimy, aby když bude uživatel hledat tento článek bylo první slovo Atom, protože to hlavně vystihuje podstatu článku, málokdo bude podlě mě hledat první slovo svržení. Draffix 14. 2. 2010, 18:23 (UTC)

Ad 2:Existují redirecty, takže více různých názvů není problém --Postrach 14. 2. 2010, 18:39 (UTC)

ad 1: Přesunout můžeš sám. ;-) Nahoře vedle záložky "Historie" je záložka "Přesunout". Až článek dokončíš, zkus to. --Harold 14. 2. 2010, 20:43 (UTC)

Vidíš to mě ani nenapadlo :-D no každopádně to budu měnit až to dokončím, a jak to tak vidím tak to ještě nějaký den potrvá, protože článek bude trošku delší :-) Draffix 14. 2. 2010, 22:22 (UTC)

Ahoj, na nováčka je to moc pěkné. Mimo spíš stylistické věci by možná bylo dobré zmínit též to, že v Japonsku byly lidé, zranění při výbuchu těchto pum, dlouhou dobu tabu. Byl o pro to i nějaký speciální termín. Navíc se to odrazilo i v japonské kultuře, komixu či umění. Před časem tu fotografie přeživších Hirošimy vystavoval i fotograf Shomei Tomatsu. --Nadkachna 15. 2. 2010, 13:43 (UTC)

Ahoj, díky, pochvala vždy potěší :-) No článek ještě není hotov takže jak ho dodělám tak se pokusím nakonec něco podobného připsat, ale prvně budu muset najít nějaký věrohodný zdroj o tomto fenoménu, odkud budu moct čerpat informace, protože tohle slyším poprvé a zní to zajímavě. Ovšem za stylistické chybky se předem omlouvám, píšu rychle a korekturu budu dělat až na konci editace, popřípadě další po mě. Draffix 15. 2. 2010, 15:32 (UTC)

Pokud mohu navrhnout, co Jaderné bombardování Hirošimy a Nagasaki případně i to Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki, podle částečné inspirace z :en - Atomic bombings of Hiroshima and Nagasaki? Nechci nikomu zasahovat do rozdělané práce, ale myslím, že přesun článku by ji nijak zvlášť nenarušil. Pokud jde o přeživší - pahýl hibakuša se na české Wikipedii vyskytuje, ale není zrovna rozsáhlý. --Zet ^(k|p) 16. 2. 2010, 03:18 (UTC)

Stránka včetně této diskuse byla přemístěna na Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki, aby se již nemuselo debatovat o názvu. Draffix 16. 2. 2010, 12:35 (UTC)

Historie článku

Draffix bohužel přesunul článek špatně, už jsem to, jak se dalo, opravil. Ty "ztracené změny", co jsem uvedl ve shrnutí, jsou dostupné v historii této diskuse od 16. 2. 2010, 16:33 do 17. 2. 2010, 21:59. Jedinou skutečně ztracenou editací je komentář Draffixe v této diskusi z 16. 2. 2010, 12:35, který jsem na tuto stránku navrátil já. --Harold 17. 2. 2010, 23:23 (UTC)

Dokončení článku

Právě je 2:17 a konečně jsem článek dokončil. Dal mi opravdu zabrat - pět dní intenzivní práce, přes 20 hodin čistého času - tak se předem omlouvám na stylistické, popřípadně gramatické chyby. Momentálně už nejsem schopen více přemýšlet než je nutné a opravit to tak. Děkuji za pochopení, přeji dobrou noc a snad se vám bude článek líbit. Draffix 18. 2. 2010, 01:21 (UTC)

K editaci [1]

Smazal jsem větu "Od té doby zemřelo 231 lidí ..", protože se domnívám (a nejen já), že mají na en.wiki chybu bo nejspíš špatně pochopovali článek, který tu informaci zdrojuje. Jednalo se o výzkum onemocnění leukemií/rakovinou u přeživších osob (ze vzorku 1000 osob bylo 231 vystaveno záření ve vzdálenosti 1000 metrů ..). Jestliže se mýlím, nezbývá něž použít eso. --Jirka62 7. 3. 2010, 19:41 (UTC)

Některé drobnosti

Měl bych nějaké připomínky k několika formulacím, spíše drobnějšího charakteru:

• Morální omluva - ta formulace mi připadá poněkud neohrabaná, a pokud má jít o překlad "ethical justification", tak tam mám pocit, že se to spíš vztahuje k ethickému ospravedlnění, příp. morálnímu odůvodnění, bombardování, nikoliv omluvě za něj.
• Hirohitův režim - myslím, že ačkoliv císař byl nominálně zdrojem vší moci, bylo by možná lepší nahradit toto sousloví jiným, např. "japonská vláda" - císař se nepodílel na každodenním výkonu moci, jak by formulace naznačovala, ačkoliv nominálně se vše dělo v jeho jménu.--Zet ^(k|p) 7. 3. 2010, 21:39 (UTC)
• Štáb - Japonsko mělo Generální štáb (armádní - někdy označován jako Armádní generální štáb což považuji za superfluentní) a Námořní štáb (námořnictvo - někdy označován za Námořní generální štáb, což není přesné, vzhledem k tomu, že námořnictgvo nemá generály). Výsledky jejich dohod a kooperace jsou označovány jako rozhodnutí Císařského vrchního velitelství ale takový orgán de facto neexistoval, resp. šlo o konferenci zástupců obou štábů. Ale třeba i Tsuyoshi Hasegawa píše že informace byla sdělena "Imperial General Headquarters". --Zet ^(k|p) 16. 4. 2010, 14:46 (UTC)

Zdravim! To prave neni presne. 大本営 (Daihonei ~ Cisarsky generalni stab, doslova Velke velitelstvi) byl poprve zalozen roku 1893 a existoval vzdy (formalne i fakticky) behem vsech velkych konfliktu, kterych se obe slozky (armada a namornistvo) uzactnily (viz en:Imperial General Headquarters nebo EVANS, David C.; PEATTIE, Mark R. Kaigun: strategy, tactics, and technology in the Imperial Japanese Navy, 1887-1941. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-87021-192-8. (anglicky) ). Tvrdit, ze "neexistoval", protoze „šlo o konferenci zástupců obou štábů“ je imho to same, jako tvrdit, ze Parlament České republiky neexistuje, protoze se jedna „o konferenci zástupců obou“ komor. Zatim… --Ozzy 16. 4. 2010, 17:03 (UTC)

Parlament ČR nepochybně existuje, "je složen ze Senátu a Poslanecké sněmovny, které zasedají zpravidla odděleně" - ovšem existují pravidla pro společná zasedání kdy zasedá "jakožto Parlament", řídí se jednacím řádem PS a předsedá mu předseda PS. Na druhou stranu Císařský hlavní stan bylo označení pro "quasiorganisaci" tvořenou delegáty armády a námořnictva (a jejich ministerstev), tedy dvou zcela nezávislých organisací, který disponoval nesmírně omezeným pomocným aparátem. Jako existenci orgánu bych to já osobně neoznačil.--Zet ^(k|p) 19. 4. 2010, 15:55 (UTC)

Zdravím! Já Vám ten názor neberu, ale nevybavuji si žádného historika, který by takto odmítal uznat existenci daihonei. To, že se jedná o zástupce dvou nezávislých organizací, má imho vliv jenom na to, jak je pravděpodobné, že se na něčem kloudném dohodnou. Ale usnášeníschopnost tu teď není podstatná (ale kupodivu se na něčem dohodnout dokázali) - v tomto případě daihonei pouze sbíral informace. A jestliže byl zasedání přítomen císař (zasedání všeobecně, ne tohle jedno), tak to bylo zase o něčem jiném. A také: nemělo by se zapomínat, že se jedná o úplně jinou kulturu, takže roubovat na ní středoevropská měřítka může být zavádějící. Já dodal zdroj, který daihonei uznává. Dalším je například FRANK, Richard B. Guadalcanal: The Definitive Account of the Landmark Battle. [s.l.]: Penguin Books, 1992. ISBN 9780140165616. (anglicky)  a mohu zkusit dohledat další… --Ozzy 19. 4. 2010, 19:13 (UTC)

Viz: Hubáček, Miloš: Válka končí v Pacifiku II. Já bych Vás pouze upozornil že nikde nepopírám existenci Císařského hlavního stanu, jen upřesňuji Vaše informace. Tady nejde o sbírání informací, ale o to, že pokud jde o setkání delegací, nebude tu asi existovat kancelář se zavedenou telefonní linkou. Skutečně některé Vaše prameny tvrdí, že nějaké informace sháněl? Na které straně má Frank podporovat Vaše tvrzení, přesně?--Zet ^(k|p) 26. 4. 2010, 13:31 (UTC)

Váhám, jestli má vůbec cenu v této diskuzi pokračovat, neboť wikipedie není diskusní fórum a Vaše argumentace je poněkud zmatená. Viz například „nikde nepopírám existenci Císařského hlavního stanu“ vs. „takový orgán de facto neexistoval“. Rovněž by mě zajímalo, kde jsem tvrdil, že daihonei sháněl informace – tvrdil jsem, že je pouze shromažďoval (pasivní vs. aktivní přístup). Ale jinak o tom, že adrersátem byl daihonei, mluví například Vámi citovaný Tsuyoshi Hasegawa. Nic proti - Hubáčka si vážím z toho titulu, že jsem na něm vyrůstal - ale jím popisované detaily je třeba brát s rezervou (už jenom proto, že například vše od LTJG, přes LT až po LCDR je u něho „poručík“, takže kdo ví, jak to má s překladem/rozlišováním armádního a císařského generálního štábu). Frank se zmiňuje o existenci daihonei a o jeho rozhodnutích - jsou to strany: 18, 141-144, 290, 400, 499, 524, 538, 540 a mnoho dalších (uváděl jsem ho kvůli potvrzení existence daihonei de jure i de facto, nikoliv jako citaci k atomovému bombardování). Ohledně „setkání delegací“ a „nebude tu asi existovat kancelář se zavedenou telefonní linkou“: Jestliže měl daihonei fungovat jako rozhodovací orgán - a to fungoval - lze si jen těžko představit, že by fungoval bez možnosti předávat mu informace. --Ozzy 27. 4. 2010, 22:18 (UTC)

Vaše osobní útoky a demagogické desinterpretace mých tvrzení prosím nechte do budoucna stranou. Myslím, že každému musí být jasné co píšu a Vámi tvrzené poměrně jasně nikde neuvádím. Viz výše. Zmatenosti již zmiňujete by jistě bylo do značné míry odpomoženo, pokud byste si přečetl i pokračování " resp. šlo o konferenci zástupců obou štábů.".

Zde. Z jazykového hlediska, užíváme-li oba českého jazyka, o čemž začínám mít jisté pochybnosti, passivní sbírání čehokoliv je nemožné.

Pokud Hubáčkovi nedokážete vytknout nic jiného než jsou komparativní tabulky hodností, které jsou z podstaty jen přibližné...

Ad Frank - kde přesně se vyjadřuje k administrativní organisaci Daihonei? Aby to opět nedopadlo jako výše, kde jste se pokusil Vaši představu "podpořit" odkazem na knihu jednoznačně podporující mé tvrzení.--Zet ^(k|p) 29. 4. 2010, 16:25 (UTC)