Diskuse:Antipsychotikum

Přidat diskusi
Aktivní diskuse

Melperon incisivním neuroleptikem?Editovat

Melperon (Buronil, Eunerpan, Harmosin, Melneurin) není incisivním neuroleptikem, i když je to chemicky butyrofenonový derivát. Má všechny vlastnosti sedativního neuroleptika, kromně vegetativních než. účinků. Společně s pipamperonem (floropipamid, v ČR nepoužíván) tvoří tak výjimku mezi butyrofenony, které jsou obvykle incisivními neuroleptikama s vysokou potencí.--84.163.87.66 08:01, 28. 4. 2007 (UTC)

Tento preparát je řazen mezi incisivní preparáty - viz např.Raboch, Zvloský - Psychiatrie(2001) či Hoschl, Libiger - Psychiatrie (2002). A tam je řazen zejména vzhledem ke svému receptorovému profilu - kdy blokuje zejména dopaminové receptory s minimálním ovlivnění ostatních systémů. To, že působí sedativně nic nemění na faktu, že k incisivním neuroleptikům patří.

--Algir2000 14:01, 29. 4. 2007 (UTC)

Melperon:
  • má velmi vysokou afinitu k serotoninovým 5HT2A receptorům, nižší k adrenergním α1-receptorům
  • má částečně mesolimbicky selektivní, poměrně nízkou afinitu (Ki ca. 200-krát vyšší, než u haloperidolu) k dopaminovým D2-receptorům; přibližně rovnako silně blokuje D3-rec., silněji D4-receptory. Jeho asociace s D2-receptorem je krátkodobá (tzv. „hit-and-run-blokáda“), co spolu s blokádou ser. 5HT2A-rec. částečně vysvětluje nízkou incidenci EPMS, porovnatelnou s některýma atypikama.
  • má nízkou neuroleptickou potenci (chlorpromazinový ekvivalent ca. 1)
  • jeho dávky nutné k dosažení antipsychotických účinků se pohybujou kolem 200 - 400 mg denně
co konkrétně z jeho profilu tuto látku radí mezi incisiva, smím-li se zeptat?--84.163.89.250 14:03, 2. 5. 2007 (UTC)


Melperon slabě a krátkodobě blokuje dopaminové receptory ve striatu - ale blokuje silně dopaminové receptory v limbické oblasti - což je důležité k jeho zařazení mezi incisivní neuroleptika. A proto si myslím, že mezi tyto preparáty patří.

Mimochodem - nenašel jsem žádnou literaturu, vydanou v ČR, kde by tento přípravek byl řazen mezi sedativní neuroleptika.--Algir2000 14:29, 5. 5. 2007 (UTC)

Tak za prvé: dělení neuroleptik na incisiva a sedativa/bazalní NL není založeno na receptorových profilech, ale empirickém klinickém účinku. Incisiva jsou NL s vysokou neuroleptickou potencí, spůsobující obvykle výrazné EPS, mající silné antipsychotické účinky již v relativně nízkých dávkách (v miligramech až centigramech denně, do 100 mg denně) a obvykle výrazně slabší sedativní účinky. Klasickými incisivami jsou například prochlorperazin, perfenazin, trifluperazin, flufenazin, flupenthixol, haloperidol, trifluperidol, droperidol, pimozid, fluspirilen, penfluridol a oxyprothepin.
Sedativa jsou NL s výrazně tlumivými, sedativními účinkama, nižší potencí a některá s výraznějšími vegetatívními NÚ; antipsychoticky účinné jsou až v decigramových denních dávkach a EPS spůsobují obvykle slabší, nežli incisiva.
Za druhé: pokud ale trváte na tezi „dopaminového antagonizmu“ jako determinujícího faktoru zařazení NL mezi incisiva, proč ne kokretní údaje? Pro porovnání: následující údaje jsou z PDSP Databse a určují hodnoty Ki jednotlivých neuroleptik na genuinních receptorech typu D2, získaných z homogenátu mozku člověka, vůči refernčnímu standardu 3H-spiperonu (ref. ligand pro antagonisty D2). Co přesne tyto hodnoty vypovídají, zřejmě chápete:
Melperone -- Ki: 180 nM -- ID 17083
pro porovnání -- chlorpromazin:
Chlorpromazine -- Ki: 19 nM -- ID 11746
čiliže afinita chlorpromazinu (referenční látky mezi sedativníma NL) je téměř 10-násobně vyšší, než melperonu.
Pro ilustraci dále -- nejméně potentní incisivum prochlorperazin a standard haloperidol:
Prochlorperazine -- Ki: 7 nM -- ID 11743
Haloperidol -- Ki: 2,6 nM -- ID 17081
Jednotlivá porovnání najdete tady: [1]
Afinita melperonu k D2 receptorům, která je významným měřítkem potence neuroleptika, je v porovnání s haloperidolem téměř o dva decimální rady nižší. Neblíží se ani afinitě chlorpromazinu.
Na závěr: myslím si, že klasifikace léčiva, používaného v jiných zemích v mnohém širším měřítku a o desetiletí dříve, než v ČR (kupříkladu v Německu a Skandinávii) je relevantější, než jeho, evidentně nepodložená a pravděpodobně automatická (butyrofenon = vždy incisivum) klasifikace podle klasického českého systému klasifikace na sedativa, incisiva a atypika (a naopak, kupříkladu česká klasifikace domácího oxyprothepinu je významnější, nežli zahraniční). Není incisivem, protože spůsobuje i ve vysokých dávkách málo EPS (!), protože je jeho antipsychotický účinek i v maximálních denních dávkách skromný a protože je už v nízkých dávkách silně sedativní bez antipsychotického účinku. Jediné, co ho dělí od Tisercinu nebo Chlorprothixenu jsou daleko méně významné vegetativní NÚ. Ve všech ostatních ohledech je to sedativní antipsychotikum první generace par excellence.--84.163.79.126 10:36, 3. 6. 2007 (UTC)


Odstavec, který jsem z článku odstranil, neboť jej nepovažuji jako vhodný v encyklopedickém článku:

Antipsychotika vyvolávají u nemocných osob pocit tuposti, berou jim libido, schopnost vnímat emoce, neumožňují 2. signální soustavě tvořit obrazy, představy. Člověku dovolí myslet pouze na půl dne dopředu. Zaslepením přenosových tras výrazně poškozují metabolické rovnováhy v organismu a komunikaci mozku se zbytkem organismu. Tím, že se zaslepí většina přenosových cest dojde k utlumení pozitivních příznaků schizofrenie, tím, že člověk ztratí schopnost představivosti krom rozkladu volních vlastností přestane tvorba bludných produkcí. Tyto léky jsou vlastně chemická svěrací kazajka, kdy je nemocný vsunut mezi mantinely, odsouzen k životu bez vnímání okolí, emocí, kdy je tupý, nic ho nenapadne, ale nestraší okolí svými bizarními bludy. Mnoho lidí tyto léky odmítá požívat a ti, co jsou přinuceni k léčbě hrozbou hospitalizace a je jim antipsychotikum vpravováno injekčně, depotně, prospí celé týdny, jsou malátní a čekají na konec. Tyto léky zbaví člověka halucinací, a to tlumením, zbaví ho motivace, je na debatu, co většina společnosti požaduje po lékařích-psychiatrech.

--brozkeff (diskuse) 29. 5. 2013, 20:45 (UTC)

Zpět na stránku „Antipsychotikum“.