Diskuse:Žraloci

Diskuse: Následný text sem byl dnes vložen. Není možné, aby byl v obecném článku žraloci a tonu v rozpacích, zda má takovýto text pro wikipedii vůbec nějakou cenu - není to ani odborný ani encyklopedický text, je to spíše volný proud spekulací, kam přiřadit nějaké záhadné nálezy žraloků. Cinik 10:59, 23. 12. 2006 (UTC)

V srpnu roku 1880 ulovil kapitán Hann v New Harboru ve státě Maine zatím neidentifikovaného tvora, který připomínal záhadné žraloky. Podle zprávy v Sea-Side Press uveřejněné v té době: …pan Hanna z Pemaquidu nedávno chytil do svých sítí tvora, kterého by jsme mohli nazvat mladým mořským hadem. Byl asi sedm a půl metru dlouhý, v nejširší části měl průměr dvacet pět centimetrů a tvarem se podobal úhoři. Hlavu měl plochou a horní část přesahovala přes malou tlamu obsahující ostré zuby. Byl nalezen mrtvý….

Tato zpráva upoutala velkou pozornost a ichtyolog prof. Spencer Baird z Americké komise pro výzkum ryb získal od kapitána další podrobnosti týkající se jeho kuriózního úlovku. Dozvěděl se že jeho kůže byla velice pěkná a byl na ní pár malých ploutví umístěných kousek za hlavou a jedna trojúhelníková ploutev nad nimi na hřbetě. Další byla už jen nízká ocasní ploutev, tvarem velmi podobná úhoři.

Soudě podle jednoduché skici načrtnuté Hannaem se zdálo, že jeho ryba měla pouze tři páry žáber odkrytých jako u žraloků. Všichni současní žraloci však mají alespoň pět párů, někteří mají i šest nebo dokonce sedm párů. Kromě toho měla tlamu umístěnou na samém vrcholku hlavy a ne vespodu, jako to mají všichni v současnosti známí žraloci. V dopise z 24. září 1880 Baird pokládá tuto rybu za úplně nový druh, ale protože ji Hanna neuchoval, její identita je po více než sto letech stejně záhadná jako tenkrát.

V době kdy Hanna rybu ulovil poskytoval tvar jejího těla podobný hadu, stejně jako v horní části umístěná tlama, podporu názoru, že se spíš jedná o zvláštní druh úhoře. Představa žraloka tvarovaného jako had se zdála příliš bizardní až do roku 1884.

V průběhu let 1879-1881 přivezl do Vídně rakouský přírodovědec Doderlein sbírku japonských ryb, která zahrnovala dva druhy velmi kuriózních žraloků podobných úhoři s tlamou umístěnou nahoře, a tudíž patřících k druhu až do té doby vědci nezaznamenanému. Časem byl byl druh formálně popsán jako žralok volánkový. A je upozorňováno na jeho dva z nejzákladnějších znaků. Za prvé, jeho extrémně štíhlé tělo - dosahující celkové délky dvou metrů jež mu skýtá neočekávaně hadí vzhled. Za druhé, šestice žáber po obou stranách jeho hrdla má volánkové okraje, což je u současných žraloků unikátní, ale bylo to běžné u různých primitivních žraloků před 400 miliony let v období devonu. Volánkový žralok žije ve velkých hloubkách, kde se živí chobotnicemi a olihněmi, je velmi rozšířený a obývá Atlantský oceán a obě strany Pacifiku. Přesto však není všeobecně známý druh a o jeho způsobu života takřka nic nevíme. Jedna z nejzajímavějších spekulací se týká jeho velikosti. Až doposud nejdelší plně ověřený exemplář nepřekročil délku 210 centimetrů. Pokud by však mohl volánkový žralok dosáhnout mnohem většího růstu, jeho vzezření by bylo nápadně podobné hlášení pozorování velkého mořského hada.

Vzhledem k této skutečnosti je velmi zajímavý domnělý mořský had vyplavený v přístavu v Sydney v srpnu 1907. Tento exemplář byl dlouhý tři a půl metru. Pokud tomu tak bylo, jedná se prakticky o téměř dvojnásobek oficiálně uznávané délky volánkového žraloka, čímž je pravděpodobnost ještě větších jedinců skrývajících se v hlubinách oceánu mnohem méně nepřijatelná, než by si člověk pomyslel. Možnost že Hannaova neidentifikovatelná ryba patřila k některému zcela neznámému druhu obřího hada nebo žraloka podobného úhoři a byla příbuzná s mnohem menším volánkovým žralokem, byla od té doby důvěryhodnější. Tento názor vyřkl pan Dr. Bernard Heuvelmans a zdůraznil že existence takového druhu by dostatečně vysvětlila některá pozorování mořských hadů. Timorský lidožravý obří žralok.Volánkový žralok je bezpochyby zcela zvláštní žralok mezi všemi v současné době známými žraloky. Není ale jediným, který může mít mnohem větší a zvláštnější příbuzné stále čekající na oficiální uznání. Ve velice zajímavé knize Williho Leye "The Lungfish and the Unicorn" vydané v roce 1941 je uveden fakt, že Timorské moře, rozprostírající se mezi ostrovem Timor a severním pobřežím Austrálie, je údajně domovem zřejmě dosud nezaznamenaného lidožroutského žraloka. Podle svědectví místních obyvatel je větší než žralok bílý. ale postrádá nejznámější poznávací znamení velkého bílého žraloka - vysokou, trojúhelníkovou hřbetní ploutev. Na rozdíl od velkého bílého žraloka leží na dně a vyčkává na svou oběť. Podle takového nezvyklého chování ho místní obyvatelé nazývají hlubinným žralokem. Čirou náhodou existuje jedna velká skupina žraloků, jejíž členové se velice podobají tomuto neznámému obyvateli mořských hlubin. Jsou známí jako kobercoví žraloci nebo wobbegongové. Dosahují celkové délky až přes tři metry a zdá se, že ztělesňují všechno to, čím typičtí žraloci nejsou. Zatímco typičtí žraloci jsou hladcí a rychlí, kobercoví žraloci mají zploštělé tělo a jsou pomalí. Na první pohled spíše připomínají rejnoky, ale umístění jejich žaberních otvorů je od rejnoků jasně odlišuje. Rejnoci mají žaberní otvory umístěné ve spodní části těla. Název tohoto druhu žraloka ovlivnilo jejich zabarvení což je kombinace hnědých, červených, černých a šedivých barev, promíchaných se skvrnami a pruhy-které připomínají koberec se vzorem. Za své jménu vděčí též svému chování.

V naprostém kontrastu k aktivním loveckým pomůckám - technikám používaným k lovu většinou žraloků. Žralok kobercový dává přednost čekání na svoji kořist. Proto tráví dny nehybným spočíváním na dně mělkých moří, kde jeho ploché, strakaté tělo, skvěle splývá s celkovým barevným laděním okolí pokrytého mořskými řasami. Svým zabarvením a strnulostí se stává neviditelným pro všechny tvory moře. Dokonce má vějířovité chlopně z kůže okolo hlavy a tlamy, které rozptylují jeho obrysy a připomínají chomáče mořských řas, čímž je ještě zdokonaleno jeho ochranné zbarvení do dokonalosti ztělesnění tiché a rychlé smrti. Jakmile se ho potencionální oběť dotkne, tento neviditelný koberec okamžitě ožije a odchytne svými ostrými zuby nešťastného tvora který si nestačí ani uvědomit svoji situaci.

Ačkoliv bylo zaznamenáno několik ověřených útoků kobercového žraloka na potápěče, tento žraloku nepodobný žralok není celkově pokládán za člověku nebezpečného. Ale co když existuje v Timorském moři mnohem větší druh žraloka kobercového, než ti vědě známí? Kryptozoologové se shodují že pravděpodobně ano.

Vždyť utajený, skrytý život na mořském dně je pro kobercové žraloky typický a dokonce, i když nemají kobercoví žraloci pouze jednu nýbrž dvě hřbetní ploutve, obě jsou relativně malé a nenápadné. Jsou umístěny v zadní části těla, takže by si jich nemusel náhodný lidský pozorovatel při setkání pod vodou povšimnout.

Mohl by být záhadný timorský hlubinný žralok opravdu neznámým, obřím druhem žraloka kobercového? Pojetí enormních druhů žraloka stále unikajících formálnímu objevu bývalo vědci odmítáno jako vysoce nepravděpodobné do doby objevu nového druhu žraloka nazvaného žralok velkotlamý u Havajských ostrovů. Skepticismus vůči objevu nových druhů velkých žraloků od té doby již nebyl tak velký.

Třída

V první větě se mluví o třídě příčnoústých, v infoboxu o parybách. Chápu, že obecně je v tom v biologii asi binec, ale článek by měl být vnitřně konzistentní. --Miraceti ✉ 17:03, 8. 1. 2007 (UTC)

Podkmen

Další stížnost: Podle en a dalších zdrojů žraloci patří mezi obratlovce. Myslím, že by to mělo být zmíněno aspoň v infoboxu. --Miraceti ✉ 21:12, 24. 3. 2007 (UTC)

Obratlovce jsem do taxoboxu doplnil. Žádný problém, díky za upozornění.--Ben Skála 21:17, 24. 3. 2007 (UTC)

"Význam pro člověka" v hlavním textu myslí autor vážně?

...takže lepidlo z poloutví... hm :-(

yenda, Praha

co jsou poloutve 178.255.168.58 26. 3. 2020, 20:03 (CET)Jiří Gregar